Zdravotní pojištění a maximální vyměřovací základ v roce 2010

Letos je maximální základ téměř 2násobný

Výše maximálního vyměřovacího základu, vycházejícího z průměrné mzdy, se stanovuje na celý kalendářní rok. Na rozdíl od roků 2008 a 2009, kdy maximální vyměřovací základ vycházel ze 48násobku průměrné mzdy, je pro rok 2010 toto maximum stanoveno ve výši 72násobku průměrné mzdy.

Na základě nařízení vlády č. 339/2009 Sb. ze dne 16. 9. 2009 činí výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2008 částku 23 280,– Kč s přepočítacím koeficientem pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu 1,0184. Vynásobením těchto dvou konstant vypočteme výši průměrné mzdy pro rok 2010, která po zaokrouhlení činí 23 709 Kč. Čtěte také:Zdravotní pojištění 2010 provází změna záloh a doby splatnosti

72násobek této částky, tj. 1 707 048 Kč, představuje pro rozhodné období kalendářního roku 2010 částku maximálního vyměřovacího základu zaměstnance i OSVČ.

Po dosažení maximálního základu začínáte od nuly

Zaměstnavatelé si především musí hlídat, aby u nich nedošlo k překročení maximálního vyměřovacího základu zaměstnance, zkrátka zaměstnavatel sleduje pouze sám sebe a svého zaměstnance a nezajímá jej, zda má jeho zaměstnanec v daném roce současně příjmy v jiném zaměstnání nebo z podnikání. Zde je podstatný rozdíl v tom smyslu, že naopak při odvodu pojistného z minimálního vyměřovacího základu vznikají situace, kdy je spolupráce zaměstnavatelů objektivní nutností. Pro účely vrácení přeplatku na pojistném zaměstnavatelé potvrzují na žádost zaměstnance úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo za zaměstnance odvedeno pojistné. Čtěte také: Důležité změny ve zdravotním pojištění k 1. lednu 2010

Od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém je maxima dosaženo, je vyměřovací základ zaměstnance nulový. Tato skutečnost se uvádí i v měsíčně předkládaném Přehledu o platbě pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatele, kde je tento zaměstnanec samozřejmě započítáván do celkového počtu zaměstnanců, byť s nulovým vyměřovacím základem a s nulovou výší pojistného. U takového zaměstnance se bude pojistné znovu odvádět až v roce 2011. Čtěte také: Jak na penále ve zdravotním pojištění?

Vzhledem k postupu při odvodu pojistného a ve vazbě na realizaci vrácení vzniklého přeplatku registrujeme především tyto varianty:

• zaměstnanec má pouze jedno zaměstnání, ve kterém dosáhne maximálního vyměřovacího základu,
• zaměstnanec má u jednoho zaměstnavatele dvě (případně více) zaměstnání, kdy v součtu zúčtovaných příjmů dosáhne maxima,
• zaměstnanec má souběžně dvě (nebo více) zaměstnání a v úhrnu zúčtovaných příjmů překročí za rok 2010 částku 1 707 048 Kč,
• pojištěnec je v roce 2010 zaměstnán u více zaměstnavatelů (takzvaně „za sebou“) a součet  započitatelných příjmů přesáhne maximum.

Postup při výpočtu výše pojistného v návaznosti na maximální vyměřovací základ roku 2010 si u každé z výše uvedených situací předvedeme na příkladě. Čtěte také: Zdravotní pojištění se vždy platit nemusí

Maximální vyměřovací základ platí i pro osoby, které nemají trvalý pobyt na území ČR, ale jsou v ČR výdělečně činné a vztahují se na ně právní předpisy platné v českém systému veřejného zdravotního pojištění. Čtěte také: Jak správně platit zálohy na zdravotní pojištění v roce 2010 (+ kalkulačka)

Pokud zaměstnavatel odvádí pojistné i po dosažení maxima, jedná se o chybu, kterou opravuje zaměstnavatel, nikoli zaměstnanec. Je-li dosaženo maxima, neodvádí se pojistné ani z vyměřovacího základu, který není vypočten z dosaženého příjmu (neplacené volno, neomluvená absence, dopočet do minimálního vyměřovacího základu aj.). O vrácení přeplatku může zaměstnanec požádat až po skončení roku, kdy s ohledem na promlčení nároku lze o vrácení přeplatku za rok 2010 požádat nejpozději do konce roku 2015.