Hlavní navigace

Zdravotní pojištění 2022: Kolik si připlatíte na zálohách?

29. 9. 2021
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
OSVČ si příští rok na minimálních zálohách docela připlatí. Zatímco z loňska na letošek se jednalo o růst v řádu desítek korun, příští rok bude zvýšení ve stovkách.

Příští rok opět vzrostou minimální zálohy na zdravotní pojištění pro OSVČ. Podobně se zvýší také minimální zálohy na sociální pojištění, o kterých jsme informovali v minulém textu.

Abychom mohli vypočítat novou výši minimálních záloh, potřebujeme znát údaje z každoročně vydávaného nařízení vlády. V současnosti Ministerstvo práce a sociálních věcí už předložilo návrh tohoto nařízení, které stanovuje všeobecný vyměřovací základ za rok 2020 a přepočítací koeficient, jež vychází ze statistik za první pololetí roku 2021. Společně popisují růst průměrných mezd a výsledkem jejich součinu je očekávaná průměrná mzda v roce 2022.

Průměrná mzda v roce 2022

Na základě údajů z výše odkazovaného nařízení vlády zjistíme, že všeobecný vyměřovací základ odpovídá částce 36 119 Kč a přepočítací koeficient pak činí 1,0773. Průměrná mzda pro rok 2022 se po zaokrouhlení na celé Kč nahoru odhaduje na 38 911 Kč. V letošním roce činila průměrná mzda 35 441 Kč.

Zdravotní pojištění 2022

Vyměřovací základ pro výpočet záloh na zdravotní pojištění odpovídá jedné polovině dosažených příjmů po odečtení výdajů. Ať už jde o ty skutečně vynaložené, nebo uplatněné paušálem.

Vykonáváte-li tzv. vedlejší činnost (např. podnikáte při zaměstnání či studiu, v důchodu, na mateřské, při pobírání rodičovského příspěvku), pak se na vás minimální vyměřovací základ nevztahuje. Zálohy na zdravotní pojištění musíte platit až od druhého roku podnikání, a to jen ze skutečně dosaženého zisku za předchozí rok. Zaměstnanci, kteří podnikají na vedlejší činnost, nemusí platit zálohy vůbec. Pojistné odvozené ze skutečného zisku doplatí vždy až po podání přehledu.

Sazba zdravotního pojištění je 13,5 % a násobí se právě částkou vyměřovacího základu. Ten nemůže být nižší než minimální vyměřovací základ odvozený od průměrné měsíční mzdy (38 911 Kč), resp. její poloviny, tedy částky 19 455,50 Kč, po zaokrouhlení 19 456 Kč. (Maximální vyměřovací základ není u zdravotního pojištění stanoven.)

Tu tedy následně násobíme sazbou zdravotního pojištění 13,5 % a po zaokrouhlení na celé koruny nahoru získáme minimální zálohu na zdravotní pojištění pro rok 2022 ve výši 2627 Kč.

Pro srovnání, letošní minimální záloha činí 2393 Kč. Jedná se tedy o poměrně výrazný nárůst způsobený růstem mezd, který ovlivnil výši průměrné mzdy.

Zálohu na zdravotní pojištění je, na rozdíl o záloh na sociální pojištění, nutné uhradit do 8. dne následujícího měsíce.

Nová výše minimální zálohy se platí vždy od ledna. V případě, že už nyní platíte vyšší než minimální zálohu, která bude platit příští rok, změní se vám záloha až měsíc po podání přehledu OSVČ za rok 2021, který musíte odevzdat nejpozději do měsíce po podání daňového přiznání.

Srovnání vybraných ukazatelů za rok 2018, 2019, 2020, 2021 a 2022
Rok 2018 2019 2020 2021 2022
Minimální vyměřovací základ 14 990 Kč 16 350 Kč 17 418 Kč 17 721 Kč 19 456 Kč
Minimální záloha 2024 Kč 2208 Kč 2352 Kč 2393 Kč 2627 Kč

Změny u minimální mzdy zatím nejsou jasné

Výpočet minimální zálohy na zdravotní pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP) se odvozuje od výše minimální mzdy pro daný rok. Činí 13,5 % z aktuální výše minimální mzdy pro daný rok a zaokrouhluje se případně na celé koruny nahoru.

Vláda však zatím žádným nařízením ke zvýšení minimální mzdy pro rok 2022 nepřistoupila a možná to do konce svého funkčního období ani neudělá.

Ministryně práce Jana Maláčová navrhuje, aby se minimální mzda od ledna zvýšila ze současných 15 200 Kč na 18 000 Kč. Odbory samozřejmě takovou předvolební velkorysost podporují.

Zástupci zaměstnavatelů navrhují navýšení více méně jen o inflaci, naposledy šlo o částku 550 Kč. Poukazují na to, že zvlášť menší a střední firmy se ještě nevzpamatovaly z důsledků epidemie koronaviru.

Ministryně financí Alena Schillerová v minulosti v souvislosti s možným zvýšením minimální mzdy zmínila částku 1000 Kč, rozhodně ale uvedla, že návrh Maláčové je mimo debatu právě s ohledem na dopady na menší firmy, které by mohly po období hubených příjmů začít kvůli zvýšeným mzdovým nákladům propouštět. A první na mušce bývají především pracovníci s nižšími výdělky a malou kvalifikací.

Minimální mzdu u nás podle Schillerové pobírá asi 150 000 lidí, což není nijak zásadní číslo. S jejím zvýšením ale roste také zaručená mzda, která má osm úrovní podle odbornosti, složitosti práce a nesené odpovědnosti a jejíž nejvyšší stupeň tvoří dvojnásobek mzdy minimální.

Jak už jsme zmínili dříve, zatím není jasné, zda současná vláda bude o minimální mzdě vůbec rozhodovat, protože premiér se vyjádřil ve smyslu, že by bylo nejlepší nechat tuto debatu na nové vládě.

skoleni_15_4

Jen pro zajímavost. Pokud by se minimální mzda zvýšila např. o zmíněnou tisícovku na 16 200 Kč, znamenalo by to, že minimální zálohy na zdravotní pojištění pro osoby bez zdanitelného příjmu budou příští rok ve výši 2187 Kč. Pokud by prošel návrh Maláčové, musely by osoby bez zdanitelného příjmu příští rok platit na zdravotní pojištění měsíčně 2430 Kč. Ale to je zatím pouze čistá spekulace.

Do kategorie osob bez zdanitelných příjmů patří zejména:

  • nezaměstnaní, kteří nejsou v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání,
  • ženy (event. muži) v domácnosti, kteří nepaří mezi osoby, za které platí pojistné stát – tedy nepečují celodenně osobně a řádně alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku ani nepobírají žádný důchod z důchodového pojištění ani nejsou v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání,
  • studenti na střední nebo vysoké škole v ČR, která nebyla ministerstvem školství označena jako soustavná příprava na budoucí povolání (některé jazykové školy, rekvalifikační kurzy apod.)
  • studenti, kteří studují na střední nebo vysoké škole v cizině, která nebyla ministerstvem školství postavena na roveň studia v ČR, a neprovedli oznámení o dlouhodobém pobytu,
  • studenti starší 26 let,
  • absolventi střední školy, kteří po ukončení školy nenastoupí ihned po prázdninách do zaměstnání, nepřihlásí se mezi uchazeče o zaměstnání nebo nezačnou podnikat,
  • absolventi vysoké školy, kteří nepokračují ve studiu a nenastoupí do zaměstnání nebo nezačnou podnikat ihned po ukončení kalendářního měsíce následujícího po složení státní závěrečné zkoušky,
  • členové náboženského řádu bez příjmu.

Vyšší odvody za státní pojištěnce

Příští rok se o 200 Kč zvýší také platby za státní pojištěnce. Nařízením vlády se totiž od 1. ledna 2022 zvýší vyměřovací základ za státního pojištěnce na 14 570 Kč. Pojistné, které za ně měsíčně odvádí stát, tak bude od roku 2022 ve výši 1967 Kč.

Za státní pojištěnce se považují například:

  • děti do ukončení jejich povinné školní docházky,
  • studenti do 26. roku, pokud se soustavně připravují na své budoucí povolání,
  • ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené,
  • osoby, které pobírají některý z důchodů,
  • uchazeči o zaměstnání, pokud jsou v evidenci úřadu práce, atd.

Kompletní seznam osob, za které platí pojistné stát, najdete v § 7 odst. 1) zákona o veřejném zdravotním pojištění.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).