Příští rok se opět zvýší minimální zálohy pro OSVČ. Vyplývá to z návrhu nařízení Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Změny se týkají poměrně velké skupiny lidí, protože podle údajů MPSV si platí minimální zálohy na důchodové pojištění asi 60 % OSVČ.
Zmíněné nařízení vlády každý rok stanovuje veličiny, ze kterých se, mimo jiné, odvozuje odhad průměrné mzdy na další rok. Růst průměrných mezd popisuje všeobecný vyměřovací základ za rok 2024 a přepočítací koeficient pro jeho úpravu za rok 2024. Výsledkem jejich součinu je očekávaná průměrná mzda v roce 2026.
Průměrná mzda v roce 2026
Návrh nařízení stanovuje všeobecný vyměřovací základ ve výši 46 278 Kč a přepočítací koeficient pak činí 1,0581. Průměrná mzda pro rok 2026 se po zaokrouhlení na celé Kč nahoru odhaduje na 48 967 Kč. V letošním roce činila průměrná mzda 46 557 Kč.
Jak už jsme upozornili, růst průměrné mzdy za poslední dobu odborníky překvapil. Spolu s dalším navýšením minimálního vyměřovacího základu nepříznivě ovlivní výši minimálních záloh na důchodové pojištění pro OSVČ pro příští rok.
Sociální pojištění 2026
Zálohu na sociální, resp. důchodové pojištění odvozujeme od dosaženého zisku – přesněji daňového základu. Vyměřovací základ OSVČ se stanovuje jako 55 % jeho dvanáctiny – tedy v případě, že je činnost vykonávána po celý rok. Sazba pojištění činí 29,2 %.
Pokud je vyměřovací základ nižší než stanovený minimální vyměřovací základ, platí pro vás právě ten minimální. Znamená to, že budete platit stanovenou minimální zálohu na pojistné.
Změny u výpočtu záloh na důchodové pojištění
Začínající podnikatelé (kteří v posledních 20 letech nevykonávali samostatnou výdělečnou činnost) mají z rostoucích minimálních záloh na důchodové pojištění výjimku. Začínající OSVČ vykonávající hlavní činnost má minimální zálohy v prvních třech letech činnosti bez navýšení.
Na úvod zopakujme, že vláda postupně navyšuje minimální vyměřovací základ pro výpočet minimálních záloh na důchodové pojištění pro OSVČ. Cílem je, aby si platily na toto pojištění více, měly vyšší úroveň důchodů a nepřepadávaly v penzi do systému sociálních dávek. Toť oficiální vysvětlení.
Minimální vyměřovací základ pro důchodové pojištění roste už tři roky po sobě vždy o 5 % tak, aby se z původních 25 % zvýšil nakonec na 40 % průměrné mzdy. Minimální vyměřovací základ pro letošní rok činil 35 % průměrné mzdy. Minimální zálohy pro příští rok už se tedy budou odvozovat od minimálního vyměřovacího základu, který činí 40 % průměrné mzdy. U minimálních záloh na příští rok už tedy bude dosaženo maxima, ke kterému vláda směřovala.
V minulosti došlo také k mírnému navýšení minimálního měsíčního vyměřovacího základu pro OSVČ vykonávající vedlejší činnost. Ten se zvýšil z původních 10 na 11 % průměrné mzdy.
Odvody vzrostly ale i těm OSVČ, které platí vyšší než minimální pojistné. U těch se dříve vyměřovací základ stanovoval jako polovina daňového základu. Poté se však podíl navýšil na současných 55 % daňového základu. (Tato změna se ale minimálních záloh netýká.)
Minimální záloha pro hlavní činnost v roce 2026
Pro výpočet minimální zálohy pro hlavní činnost potřebujeme spočítat minimální měsíční vyměřovací základ (MVZ). Ten stanovíme jako 40 % průměrné mzdy, kterou jsme zaokrouhlili na celé Kč nahoru, tedy 19 587 Kč.
Minimální zálohu na sociální pojištění pro rok 2026 spočteme jako 29,2 % z minimálního měsíčního vyměřovacího základu. Opět zaokrouhlíme na celé Kč nahoru. Získáme 5720 Kč.
Letos je minimální záloha na důchodové pojištění pro OSVČ ve výši 4786 a minulý rok byla 3852 Kč. Jurečka v minulosti uváděl, že zálohy by v případě 5% navýšení minimálního základu měly každý rok poskočit zhruba o 600 Kč. Rozdíl mezi rokem 2022 a 2023 tomu zhruba odpovídal (zvýšily se o 642 Kč). Rozdíl mezi loňskou a letošní zálohou už byl ale 907 Kč a rozdíl mezi letošní minimální zálohou (4786 Kč) a tou pro příští rok (5720 Kč) dosahuje 934 Kč. Jen za letošní rok tedy OSVČ na minimálních zálohách na důchodové pojištění zaplatí necelých 11 tis. Kč navíc (plus navýšení u záloh na zdravotní pojištění) a příští rok to bude přes 11 200 Kč navíc (opět bez zdravotka).
Zopakujme, že začínajících podnikatelů se navyšování MVZ v prvních třech letech netýká. Jejich minimální záloha je odvozena od MVZ odpovídajícího 25 % průměrné mzdy (12 242 Kč) a pro příští rok bude ve výši 3575 Kč.
Roční minimální vyměřovací základ u činnosti, která trvala celý rok (12 měsíců), odpovídá částce 235 044 Kč (19 587 × 12). Pokud by činnost netrvala celý rok, násobí se minimální vyměřovací základ jen počtem měsíců, ve kterých činnost skutečně trvala.
Maximální vyměřovací základ se naproti tomu vypočte jako 48násobek průměrné mzdy, takže pro příští rok bude činit 2 350 416 Kč. Pokud byste svým ročním příjmem za rok 2026 přesáhli tuto hranici, nebudete od této hranice platit další důchodové pojištění.
Minimální záloha pro vedlejší činnost v roce 2026
Vedlejší činnost vykonává například OSVČ, která podniká při zaměstnání, studiu, na mateřské, při pobírání rodičovského příspěvku nebo v důchodu.
Pro výpočet minimální zálohy pro vedlejší činnost musíme znát minimální měsíční vyměřovací základ pro vedlejší činnost. Ten stanovíme jako 11 % průměrné mzdy a zaokrouhlíme na celé Kč nahoru. Vyjde 5387 Kč.
Minimální zálohu pak vypočteme jako 29,2 % z minimálního měsíčního vyměřovacího základu pro vedlejší činnost, opět po zaokrouhlení na celé Kč nahoru. Vyjde 1574 Kč (letos 1496 Kč).
Roční minimální vyměřovací základ u vedlejší činnosti, která trvala po celý rok (12 měsíců), odpovídá částce 64 644 Kč (5387 × 12). Pokud by činnost netrvala celý rok, násobí se minimální vyměřovací základ jen počtem měsíců, ve kterých činnost skutečně trvala.
Rozhodná částka u vedlejší činnosti
V roce 2025 rozhodná částka při součinu všeobecného vyměřovacího základu 43 682 Kč, přepočítacího koeficientu 1,0658 a koeficientu 2,4 odpovídá po zaokrouhlení 111 736 Kč.
V příštím roce se změní i výše tzv. rozhodné částky. Ta ovlivňuje fakt, zda se OSVČ vykonávající vedlejší činnost musí, či nemusí účastnit důchodového pojištění (OSVČ vykonávající hlavní činnost jsou povinné se účastnit vždy). V případě, že příjem z vedlejší činnosti po odpočtu výdajů dosáhne aspoň rozhodné částky, vzniká účast povinně.
Rozhodná částka pro vedlejší činnost se stanovuje jako 2,4násobek čísla, které získáme součinem všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se účast na důchodovém pojištění posuzuje, a přepočítacího koeficientu pro jeho úpravu. Tedy hodnotami, které zmiňujeme v úvodu článku. Na rozdíl od výpočtu samotné průměrné mzdy se zde ale v průběhu nezaokrouhluje – to až na konci, a to opět na celé koruny nahoru.
Rozhodnou částku pro rok 2026 získáme jako 46 278 × 1,0581 × 2,4 = 117 521 Kč.
V případě, že vaše příjmy z vedlejší činnosti po odečtení výdajů za rok 2025 nepřesáhnou tuto hranici, nemusíte za daný rok platit důchodové pojištění a v roce 2026 ani zálohy. Neplatit zálohy ale neznamená vždy se vyhnout pojistnému. Opět záleží, jaké vám vyjdou po skončení roku 2026 příjmy po odečtení výdajů. Z výsledku vyplyne, zda budete muset případně pojistné za ten rok zpětně doplatit. Pokud rozhodnou částku přesáhnete, budete platit zálohy i v následujícím roce.
Netrvá-li vaše činnost celý rok, snižuje se tato rozhodná částka poměrně o dvanáctinu za každý měsíc, ve kterém jste vedlejší samostatnou činnost nevykonávali nebo jste měli po celý měsíc nárok na nemocenské, dlouhodobé ošetřovné či peněžitou pomoc v mateřství. Tj. o 9312 Kč za rok 2025 a o 9794 Kč za rok 2026 (opět jsme zaokrouhlili na celé Kč nahoru).
Vyšší zálohy už od ledna
Zálohy na důchodové pojištění se platí v kalendářním měsíci, na který se záloha vztahuje. Lednová záloha je tedy splatná během ledna. Platbu byste na účet ČSSZ měli poukázat od prvního do posledního dne v měsíci.
Připomínáme ještě, že od roku 2024 se platí nová výše minimálních záloh už od ledna tak, jak je tomu u zdravotního pojištění.
| Údaj platný pro rok | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | 2025 | 2026 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Průměrná mzda | 29 979 Kč | 32 699 Kč | 34 835 Kč | 35 441 Kč | 38 911 Kč | 40 324 Kč | 43 967 Kč | 46 557 Kč | 48 967 Kč |
| Minimální záloha (hlavní činnost) | 2189 Kč | 2388 Kč | 2544 Kč | 2588 Kč | 2841 Kč | 2944 Kč | 3852 Kč | 4759 Kč | 5720 Kč |
| Minimální záloha (vedlejší činnost) | 876 Kč | 955 Kč | 1018 Kč | 1036 Kč | 1137 Kč | 1178 Kč | 1413 Kč | 1496 Kč | 1574 Kč |
Zdroj: výpočty autorky
Výše dobrovolných minimálních záloh na nemocenské pojištění pro OSVČ by se v příštím roce měnit neměla, zůstává na 243 Kč měsíčně.
Zdravotní pojištění 2026
I pro výpočet minimálních záloh na zdravotní pojištění pro rok 2026 potřebujeme všeobecný vyměřovací základ (46 278 Kč) a přepočítací koeficient (1,0581), ze kterého byla stanovena průměrná mzda pro příští rok (48 967 Kč).
Vyměřovací základ pro výpočet záloh na zdravotní pojištění odpovídá jedné polovině dosažených příjmů po odečtení výdajů. Ať už jde o ty skutečně vynaložené, nebo uplatněné paušálem.
Vykonáváte-li tzv. vedlejší činnost (např. podnikáte při zaměstnání či studiu, v důchodu, na mateřské, při pobírání rodičovského příspěvku), pak se na vás minimální vyměřovací základ nevztahuje.
Zálohy na zdravotní pojištění musíte platit až od druhého roku podnikání, a to jen ze skutečně dosaženého zisku za předchozí rok. Zaměstnanci, kteří podnikají na vedlejší činnost, nemusí platit zálohy vůbec. Pojistné odvozené ze skutečného zisku doplatí vždy až po podání přehledu.
Sazba zdravotního pojištění je 13,5 % a násobí se právě částkou vyměřovacího základu. Ten nemůže být nižší než minimální vyměřovací základ odvozený od průměrné měsíční mzdy (48 967 Kč), resp. její poloviny, tedy částky 24 483,5 Kč (v případě necelého čísla nezaokrouhlujeme). Maximální vyměřovací základ není u zdravotního pojištění stanoven.
Polovinu průměrné měsíční mzdy tedy násobíme sazbou zdravotního pojištění 13,5 % a po zaokrouhlení na celé koruny nahoru získáme minimální zálohu na zdravotní pojištění pro rok 2026 ve výši 3306 Kč.
Zálohu na zdravotní pojištění je, na rozdíl od záloh na sociální pojištění, nutné uhradit do 8. dne následujícího měsíce.
Nová výše minimální zálohy se platí vždy od ledna. V případě, že už nyní platíte vyšší než minimální zálohu, která bude platit příští rok, změní se vám záloha až měsíc po podání přehledu OSVČ za rok 2025, který musíte odevzdat nejpozději do měsíce po podání daňového přiznání.
| Rok | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | 2025 | 2026 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Minimální vyměřovací základ | 14 990 Kč | 16 350 Kč | 17 418 Kč | 17 721 Kč | 19 456 Kč | 20 162 Kč | 21 984 Kč | 23 278,5 Kč | 24 483,5 Kč |
| Minimální záloha | 2024 Kč | 2208 Kč | 2352 Kč | 2393 Kč | 2627 Kč | 2722 Kč | 2968 Kč | 3143 Kč | 3306 |
Zdroj: výpočty autorky
Kolik stojí OSVČ navyšování minimálních záloh na důchodové pojištění
Pokud OSVČ platícím minimální zálohy platby na důchodové pojištění vzrostou o 11 200 Kč a za zdravotní pojištění pak o 1956 Kč, zaplatí celkem navíc 13 156 Kč. Za rok tak OSVČ na minimálních zálohách příští rok zaplatí celkově 68 640 Kč za důchodové pojištění a za zdravotní pojištění pak 39 672 Kč.
Odhlédneme-li od minimálních záloh na zdravotní pojištění, které nerostou tak dramaticky, celkově si jen na minimálních zálohách na důchodové pojištění kvůli navyšování minimálního vyměřovacího základu, které vyplynulo z tzv. konsolidačního balíčku (a samozřejmě i kvůli růstu průměrné mzdy, ze kterého se odvíjí), připlácí OSVČ s nižšími příjmy za rok o 29 796 Kč více (měsíčně celkově 2483 Kč jen za důchodové pojištění).
Záloha pro OBZP
Výpočet minimální zálohy na zdravotní pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP) se odvozuje od výše minimální mzdy pro daný rok. Činí 13,5 % z aktuální výše minimální mzdy pro daný rok a zaokrouhluje se případně na celé koruny nahoru.
Minimální mzda pro příští rok bude ve výši 22 400 Kč, takže záloha na zdravotní pojištění pro OBZP bude ve výši 3024 Kč měsíčně.
Do kategorie osob bez zdanitelných příjmů patří zejména:
- nezaměstnaní, kteří nejsou v evidenci Úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání,
- ženy (event. muži) v domácnosti, které nepatří mezi osoby, za které platí pojistné stát – tedy nepečují celodenně osobně a řádně alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku ani nepobírají žádný důchod z důchodového pojištění ani nejsou v evidenci Úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání,
- studenti na střední nebo vysoké škole v ČR, která nebyla Ministerstvem školství označena jako soustavná příprava na budoucí povolání (některé jazykové školy, rekvalifikační kurzy apod.)
- studenti, kteří studují na střední nebo vysoké škole v cizině, která nebyla Ministerstvem školství postavena na roveň studia v ČR, a neprovedli oznámení o dlouhodobém pobytu,
- studenti starší 26 let,
- absolventi střední školy, kteří po ukončení školy nenastoupí ihned po prázdninách do zaměstnání, nepřihlásí se mezi uchazeče o zaměstnání nebo nezačnou podnikat,
- absolventi vysoké školy, kteří nepokračují ve studiu a nenastoupí do zaměstnání nebo nezačnou podnikat ihned po ukončení kalendářního měsíce následujícího po složení státní závěrečné zkoušky,
- členové náboženského řádu bez příjmu.
ČLÁNKY DO MAILU