Ne vždy jsou věci takové, jaké je mít chceme. To samé platí i při nástupu do nového zaměstnání, kdy se očekávání s realitou může zásadně rozcházet. Nesednete si s pracovním kolektivem, výplata se vám nezdá dostatečně vysoká, anebo zjistíte, že vás práce, pro kterou jste byli najati, vlastně vůbec nebaví.
Z toho důvodu se při nástupu do nového zaměstnání zpravidla sjednává zkušební doba, která slouží právě k tomu, abyste se na nové pozici rozkoukali a zjistili, zda vám všechny domluvené podmínky vyhovují. A stejně jako vy se přesvědčujete o tom, jestli vás náplň práce skutečně baví, váš nový zaměstnavatel si v tomto období ověřuje, zda jste pro tuto pozici opravdu tím pravým kandidátem. V momentě, kdy se jedna ze stran rozhodne, že v pracovním poměru pokračovat nechce, může jej jednoduše ukončit.
Sjednání zkušební doby
Zkušební dobu je podle zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) možné sjednat písemně nejpozději v den nástupu do práce (případně v den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance). Zkušební doba může být součástí pracovní smlouvy, sjednat ji lze ale samozřejmě i samostatně. Podmínkou však je, aby měla písemnou formu. Pokud by byla uzavřena ústně, je neplatná.
Čtete také: Zkušební doba, co všechno o ní potřebujete vědět
Omezená je samozřejmě i délka zkušební doby. Ta nesmí být delší než 3 měsíce. Až 6 měsíců dlouhá pak může být v případě pozice vedoucího zaměstnance. Ze zákona dále jasně vyplývá, že sjednaná zkušební doba nesmí být současně delší, než je polovina sjednané doby pracovního poměru. Jinými slovy, pokud byste podepsali pracovní smlouvu na 5 měsíců, zkušební doba by ve vašem případě nesměla být delší než 2,5 měsíce.
Prodloužení zkušební doby
Zkušební dobu nelze dodatečně prodlužovat, automaticky se tak ale děje v případě celodenních překážek v práci. Pokud se tedy z nějakého důvodu nemůžete dostavit do zaměstnání, například kvůli nečekané rodinné události, bude vám zkušební doba o tento den automaticky prodloužena. Stejně tak se děje i v případě dovolené ve zkušební době. Tedy za předpokladu, že vám ji zaměstnavatel odsouhlasí. Po dohodě lze zkušební dobu rovněž zkrátit či úplně vypustit.
Čtěte také: Zkušební doba: co o ní možná nevíte?
Ukončení pracovního poměru ve zkušební době
Dobrou zprávou je, že zrušení pracovního poměru ve zkušební době (tak se to správně nazývá, protože nejde o skutečnou výpověď) je možné bez udání důvodu. Není zde dokonce ani žádná výpovědní lhůta. Podmínkou však je, aby tato výpověď měla písemnou podobu. V opačném případě by se k ní totiž nemohlo přihlížet. Dokument by měl rovněž obsahovat správnou formulaci. Nejedná se totiž ani o ukončení pracovního poměru dohodou, ani o výpověď. Jako věc proto uvádějte vždy: Ukončení pracovního poměru ve zkušební době.
Vzhledem k tomu, že při zrušení pracovního poměru ve zkušební době není nutné uvádět žádné konkrétní datum, pracovní poměr automaticky končí dnem, kdy je dokument doručen zaměstnavateli (anebo zaměstnanci). Pokud by zaměstnanec či zaměstnavatel do ukončení pracovního poměru datum uvedl, přičemž dokument by byl druhé straně doručen ještě před zmíněným datem, skončí pracovní poměr k tomuto datu.
V případě pozdního doručení, tedy až po datu, které je uvedeno v dokumentu, končí pracovní poměr až v den doručení. Pamatujte na to, že v takzvané zkušebce může pracovní poměr ze dne na den ukončit i zaměstnavatel, aniž by vám vznikl nárok na odstupné.
Jak je to s pracovní neschopností ve zkušební době?
Kdybyste během zkušební doby onemocněli, může vás to stát nově získanou pozici. Proti „vyhazovu“ jste totiž během zkušební doby chráněni pouze prvních 14 dní. Výpověď můžete obdržet až od 15. dne pracovní neschopnosti, pokud by vám byla zaslána dříve, bude neplatná. V případě, že vaše nemoc bude trvat méně než zmíněné dva týdny, bude o tuto dobu zkušební doba následně prodloužena.
