Hlavní navigace

Můžete si dodatečně dohodnout zkrácení zkušební doby?

25. 7. 2017
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Co když s vámi zaměstnavatel sjedná určitou délku zkušební doby, vyhovujete, tak s vámi dohodne její zkrácení, ale stejně vás z práce vyhodí v původní zkušební době?

Zkušební doba je jedním z významných institutů pracovního práva, který dává možnost jak zaměstnavateli, tak zaměstnanci náležitě zvážit a posoudit, zda mají zájem na dalším trvání pracovního poměru („poté, co poznají jeho podmínky, resp. poznají se navzájem“).

Smyslem (účelem) sjednání zkušební doby je, aby si účastníci pracovního poměru až do jejího uplynutí prakticky ověřili („vyzkoušeli“), zda jejich pracovní poměr odpovídá tomu, s čím do něho vstupovali, tedy zda zaměstnanec splňuje zaměstnavatelovo očekávání v přístupu k plnění pracovních povinností a splňuje všechny předpoklady pro řádný výkon práce, a na druhé straně, zda zaměstnanci vyhovují druh práce, místo výkonu práce, mzdové (platové) nebo jiné pracovní podmínky.

Výpověď kdykoli

Zkušební dobu je podle § 35 odst. 3 zákoníku práce možné sjednat nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce, pokud je pracovní poměr zakládán pracovní smlouvu, nebo v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance, je-li pracovní poměr zakládán jmenováním na vedoucí místo. Zkušební doba musí být podle § 35 odst. 6 zákoníku práce sjednána písemně.

Během zkušební doby mohou oba účastníci pracovního poměru kdykoli (z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu) zrušit pracovní poměr podle § 66 zákoníku práce, jakmile zjistí, že neodpovídá jejich očekávání. Pouze zaměstnavatel je omezen v době prvních 14 dnů pracovní neschopnosti zaměstnance pro nemoc nebo úraz. Více v článku Onemocněli jste ve zkušební době? Prvních 14 dnů vás vyhodit nemohou.

Aby však tato, pro účastníky pracovního poměru s tím související relativní nejistota netrvala příliš dlouhou dobu, zákon stanoví, že sjednaná zkušební doba nesmí být delší než tři měsíce. Je-li sjednána zkušební doba, pak nesmí být podle § 35 odst. 1 zákoníku práce delší než a) 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru, b) 6 měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru u vedoucího zaměstnance. Více v článku Váš šéf může mít od nového roku delší zkušební dobu než vy.

Maximálně polovina doby pracovního poměru

Přitom ale podle § 35 odst. 5 zákoníku práce platí, že zkušební doba nesmí být sjednána delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru. To znamená, že zkušební doba vedoucího zaměstnance, s nímž bude uzavřen pracovní poměr na dobu určitou v délce jednoho roku, může být sjednána nejvýše na 6 měsíců, u téhož zaměstnance, pokud s ním bude sjednán pracovní poměr na 8 měsíců, může činit maximální délka zkušební doby 4 měsíce. Bude-li sjednán s řadovým zaměstnancem pracovní poměr na 4 měsíce, může zkušební doba činit nejvýše 2 měsíce. Délka pracovního poměru a délka zkušební doby však musí být pro tyto účely přepočítána na kalendářní dny, aby stanovení poloviny sjednané doby trvání pracovního poměru bylo správné, přesné. Více v článku Jak správně sjednat zkušební dobu v pracovním poměru na dobu určitou?

Pokud by zkušební doba byla sjednána na dobu delší, nemá to za následek neplatnost celého ujednání o zkušební době, ale neplatnost pouze té části pracovní smlouvy, ve které byla sjednána doba přesahující nejvýše přípustnou dobu tří (šesti) měsíců (zkušební doba by v takovém případě činila tři měsíce, nebo šest měsíců v případě vedoucího pracovníka).

Prodloužit nelze, zkrátit ano

Sjednaná zkušební doba nemůže být z týchž důvodů ani dodatečně smluvně prodlužována, tzn. že účastníci se nemohou dohodnout na prodloužení zkušební doby. Výjimkou je pouze prodloužení zkušební doby ze zákona, a to o dobu celodenních překážek v práci a celodenní dovolené podle § 35 odst. 4 zákoníku práce, které je v těchto případech logické, neboť pokud zaměstnanec nekoná práci z důvodů překážek v práci, nedochází k naplnění účelu zkušební doby, tj. k oboustrannému ověření, zda výkon práce ve sjednaném pracovním poměru stranám vyhovuje.

Z toho, že sjednanou zkušební dobu není možné platně dodatečně prodloužit, nelze dovozovat, že sjednanou zkušební dobu nelze platně ani dodatečně zkrátit. Smyslem (účelem) sjednání zkušební doby je, aby účastníci pracovního poměru získali (mohli získat) poznatky potřebné k rozhodnutí, zda budou chtít v pracovním poměru dále pokračovat, nebo zda ho ukončí.

skoleni_15_4

Není však vyloučeno, aby tyto potřebné poznatky získali dříve a ještě před uplynutím sjednané zkušební doby jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec usoudili, že pracovní poměr splňuje jejich očekávání a že výkon práce ve sjednaném pracovním poměru oběma stranám vyhovuje. Protože zákon vylučuje pouze dodatečné prodloužení zkušební doby, nikoli její zkrácení, není za této situace důvod bránit účastníkům pracovního poměru v tom, aby smluvně (na základě vzájemné dohody) původně sjednanou zkušební dobu dodatečně zkrátili.

Proto také dospěl Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku spis. zn. 21 Cdo 1755/2016, ze dne 3. 4. 2017, k závěru, že zkušební dobu mohou účastníci pracovního poměru na základě vzájemné dohody dodatečně zkrátit. A proto také byly úspěšné zaměstnankyně ve sporu o neplatné rozvázání pracovního poměru (a vyplacení odpovídající náhrady mzdy), které u zaměstnavatele pracovaly od 4. 10. 2011 a měly sjednánu zkušební dobu 3 měsíce, která však byla dodatkem k pracovní smlouvě ze dne 1. 11. 2011 změněna na 1 měsíc, s nimiž byl však zrušen pracovní poměr ve zkušební době dne 16. 12. 2011. Ačkoli tedy jejich zkušební doba skončila dne 4. 11. 2011, každá obdržela dne 19. 12. 2011 dopis ze dne 16. 12. 2011, ve kterém s nimi zaměstnavatel zrušil pracovní poměr ve zkušební době. Takové počínání zaměstnavatele bylo sjednáno se všemi důsledky z toho vyplývajícími neplatným.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).