Úroky z prodlení: vymáhejte také úroky z nákladů na vymožení dluhu

Právní teorie považuje nárok na náhradu nákladů soudního řízení za nárok procesně-právní. Ten má totiž svůj základ v procesním právu a vzniká až na základě pravomocného rozhodnutí soudu, které má z tohoto pohledu konstitutivní povahu. Proto také v praxi obvykle není k přiznané náhradě nákladů soudního řízení přiznáváno i příslušenství v podobě úroků z prodlení.

Nicméně někteří autoři (např. Chalupa, L.: K otázce úroků z prodlení v soudních rozhodnutích,  Právní rozhledy č. 9/1998, C. H. Beck, str. 459) mají za to, že nárok na náhradu nákladů soudního řízení není čistě nárokem procesně – právním, protože jeho úprava je obsažena i v hmotně – právních ustanoveních (např. v ust. § 121 občanského zákoníku). K takovému přístupu se také přikláním. Podle mého názoru lze tedy za určitých podmínek přiznat úroky z prodlení i z náhrady nákladů soudního řízení. Účastníkům řízení proto doporučuji  takové návrhy do žalob, resp. jiných soudních úkonů, implementovat.

Převážnou část nákladů řízení nesou účastníci zpravidla předem formou záloh. To se týká zejména  zaplacení soudního poplatku a nákladů svého právního zastoupení. Náklady soudního řízení zásadně platí účastníci řízení sami a povinnost jejich úhrady soud přiznává podle úspěchu ve věci, případně zavinění. Čtěte také: Srážky ze mzdy vůči dlužníkům jsou letos mírnější

Úhrada nákladů podle úspěchu ve věci

Soud přizná nárok na náhradu nákladů vynaložených účelně k uplatnění či ochraně práva tomu účastníkovi, který měl ve věci, tedy rozhodnutí ve sporu, plný úspěch. Účastník, který spor prohrál, tak nakonec nese bez náhrady své náklady, které v průběhu řízení měl a navíc hradí vynaložené náklady i úspěšnému účastníkovi.

Náklady řízení jsou zejména:

• hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, např. jízdné, poštovné,
• soudní poplatek,
• ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců,
• náklady na zjištění, zajištění a provedení důkazů, včetně tzv. svědečného,
• úplaty za znalecké posudky.

Palmární odměna za zastupování patří ke kompenzovaným nákladům řízení pouze v případě, je-li zástupcem advokát (popř. za stanovených podmínek notář nebo patentový zástupce). Pokud  je zástupcem např. podnikový právník nebo jiný právník, který není zapsán v seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou, jemu zaplacená odměna se vítězi soudního sporu nekompenzuje. Čtěte více: Kolik zaplatíte protistraně, prohrajete-li soudní spor?

Paušální sazby

Právník – advokát se s klientem může dohodnout na libovolně vysoké smluvní ceně (palmární odměně) za právní zastoupení. Nedohodnou-li se, tak platí klient za poskytnuté služby podle advokátního tarifu (ceníku), tedy vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění.

Sazby náhrad, jde-li ve sporu o zaplacení peněžité částky, zachycuje následující tabulka. (Je-li poskytovatel právní služby – advokát plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšují se uvedené sazby náhrad palmáre o DPH, která činí 20  %.) Podobné téma: Exekutor vám už nesmí ponechat pouhých 1000 korun

Co znamená: plný úspěch

O plný úspěch ve věci se jedná tehdy, jestliže soud svým rozhodnutím zcela vyhověl návrhu účastníka. Žalobce dosáhl plného úspěchu, jestliže výrok rozhodnutí – rozsudku odpovídá žalobnímu petitu. Žalovaný má plný úspěch, je-li žaloba v celém rozsahu zamítnuta.

Nemá-li žádný účastník plný úspěch, ale každý z účastníků částečně uspěl a částečně neuspěl, může přesto soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení tomu z nich, který převážně zvítězil (má úspěch převažující). Soud tak rozhodne zejména tehdy, jestliže neúspěch účastníka, který ve sporu zvítězil, byl v poměru k jeho úspěchu jen nepatrný. Čtěte více: Úroky z prodlení se od července změní, život zkomplikují všem