Právní teorie považuje nárok na náhradu nákladů soudního řízení za nárok procesně-právní. Ten má totiž svůj základ v procesním právu a vzniká až na základě pravomocného rozhodnutí soudu, které má z tohoto pohledu konstitutivní povahu. Proto také v praxi obvykle není k přiznané náhradě nákladů soudního řízení přiznáváno i příslušenství v podobě úroků z prodlení.
Nicméně někteří autoři (např. Chalupa, L.: K otázce úroků z prodlení v soudních rozhodnutích, Právní rozhledy č. 9/1998, C. H. Beck, str. 459) mají za to, že nárok na náhradu nákladů soudního řízení není čistě nárokem procesně – právním, protože jeho úprava je obsažena i v hmotně – právních ustanoveních (např. v ust. § 121 občanského zákoníku). K takovému přístupu se také přikláním. Podle mého názoru lze tedy za určitých podmínek přiznat úroky z prodlení i z náhrady nákladů soudního řízení. Účastníkům řízení proto doporučuji takové návrhy do žalob, resp. jiných soudních úkonů, implementovat.
Převážnou část nákladů řízení nesou účastníci zpravidla předem formou záloh. To se týká zejména zaplacení soudního poplatku a nákladů svého právního zastoupení. Náklady soudního řízení zásadně platí účastníci řízení sami a povinnost jejich úhrady soud přiznává podle úspěchu ve věci, případně zavinění. Čtěte také: Srážky ze mzdy vůči dlužníkům jsou letos mírnější
Úhrada nákladů podle úspěchu ve věci
Soud přizná nárok na náhradu nákladů vynaložených účelně k uplatnění či ochraně práva tomu účastníkovi, který měl ve věci, tedy rozhodnutí ve sporu, plný úspěch. Účastník, který spor prohrál, tak nakonec nese bez náhrady své náklady, které v průběhu řízení měl a navíc hradí vynaložené náklady i úspěšnému účastníkovi.
Náklady řízení jsou zejména:
- hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, např. jízdné, poštovné,
- soudní poplatek,
- ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců,
- náklady na zjištění, zajištění a provedení důkazů, včetně tzv. svědečného,
- úplaty za znalecké posudky.
Palmární odměna za zastupování patří ke kompenzovaným nákladům řízení pouze v případě, je-li zástupcem advokát (popř. za stanovených podmínek notář nebo patentový zástupce). Pokud je zástupcem např. podnikový právník nebo jiný právník, který není zapsán v seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou, jemu zaplacená odměna se vítězi soudního sporu nekompenzuje. Čtěte více: Kolik zaplatíte protistraně, prohrajete-li soudní spor?
Paušální sazby
Právník – advokát se s klientem může dohodnout na libovolně vysoké smluvní ceně (palmární odměně) za právní zastoupení. Nedohodnou-li se, tak platí klient za poskytnuté služby podle advokátního tarifu (ceníku), tedy vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění.
Náhrada nákladů za právní zastoupení advokátem se však zásadně nestanovuje ve výši skutečně vynaložených (právníkovi zaplacených) částek, nýbrž podle paušálních sazeb předepsaných vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb., v platném znění, pro civilní soudní řízení v jednom stupni.Na to je advokát povinen klienta upozornit.
Sazby náhrad, jde-li ve sporu o zaplacení peněžité částky, zachycuje následující tabulka. (Je-li poskytovatel právní služby – advokát plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšují se uvedené sazby náhrad palmáre o DPH, která činí 20 %.) Podobné téma: Exekutor vám už nesmí ponechat pouhých 1000 korun
| Hodnota peněžité částky, jejíž zaplacení je předmětem řízení | Sazba odměny přiznávaná soudem jako náhrada nákladů řízení v jedné instanci |
|---|---|
| do 1000 Kč | 4 500 Kč |
| přes 1000 do 5000 Kč | 6 000 Kč |
| přes 5000 do 10 000 Kč | 9 000 Kč |
| přes 10 000 do 200 000 Kč | 9000 Kč + 17 % z částky přesahující 10 000 Kč, |
| přes 200 000 Kč do 10 000 000 Kč | 41 300 Kč + 2 % z částky přesahující 200 000 Kč |
| přes 10 000 000 Kč | 237 300 Kč a 0,15 % z částky přesahující 10 000 000 Kč |
Co znamená: plný úspěch
O plný úspěch ve věci se jedná tehdy, jestliže soud svým rozhodnutím zcela vyhověl návrhu účastníka. Žalobce dosáhl plného úspěchu, jestliže výrok rozhodnutí – rozsudku odpovídá žalobnímu petitu. Žalovaný má plný úspěch, je-li žaloba v celém rozsahu zamítnuta.
Nemá-li žádný účastník plný úspěch, ale každý z účastníků částečně uspěl a částečně neuspěl, může přesto soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení tomu z nich, který převážně zvítězil (má úspěch převažující). Soud tak rozhodne zejména tehdy, jestliže neúspěch účastníka, který ve sporu zvítězil, byl v poměru k jeho úspěchu jen nepatrný. Čtěte více: Úroky z prodlení se od července změní, život zkomplikují všem
Anketa
Dotknou se vás nové úroky z prodlení?
Je-li úspěch a neúspěch obou účastníků jen částečný a nejsou zde podmínky pro přiznání plné náhrady nákladů účastníkovi, jemuž převážně soud vyhověl, má soud dvě možnosti:
- Soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, a to podle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci. (Příklad: Jestliže se např. žalobce domáhá po žalovaném zaplacení – kupř. na náhradě škody – částky 100 000 Kč a je mu přiznána částka 60 000 Kč, potom je jeho úspěch 60%, úspěch žalovaného je 40%, a tak bude žalobci přiznána 20% náhrada nákladů řízení. Tedy 20 % z paušální sazby náhrady palmáre 24 300 Kč(=100%) čili 4860 Kč. Dále to bude 20 % ze zaplaceného soudního poplatku (který činí 4 % z předmětu řízení – peněžitého plnění 100 000 Kč čili 4000 Kč) tedy 800 Kč.)
- Je-li úspěch a neúspěch na obou stranách přibližně stejný, soud v rozsudku vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Každý z nich tedy ponese bez nároku na náhradu náklady, které v průběhu řízení vynaložil.
Postih dlužníků, kteří prohráli soudní spor
V řízení, jehož předmětem je peněžité plnění, náklady soudního řízení obvykle dosahují značné výše, přičemž v komplikovaných případech mohou někdy přesáhnout i samotnou žalovanou – dlužnou a vymáhanou částku. Podobné téma: Co vám nesmí při exekuci zabavit?
Jak soudní poplatky, tak náklady právního zastoupení (palmární úhrady), hradí účastníci řízení zásadně předem, což při délce soudních řízení vyvolává vlivem inflace a devalvace značnou ztrátu na jejich straně, kterou posléze nevyrovná ani přiznání nákladů řízení soudním rozhodnutím.
Účastníci soudních řízení, kteří jsou podle vykonatelného rozhodnutí soudu o nákladech řízení povinni tyto náklady úspěšnějšímu účastníkovi nahradit, vědí a často spoléhají na další několikaleté vymáhání těchto nákladů v exekučním řízení, aniž by jim hrozila reálná majetková sankce za nesplnění jejich povinnosti. Čtěte také: Lze exekuovat sociální dávky a věci na ubytovně?
Určitým řešením (jak navrhuje Chalupa, L.: K otázce úroků z prodlení v soudních rozhodnutích, Právní rozhledy č. 9/1998, C. H. Beck, str. 459) by mohlo být alespoň přiznání podmíněného nároku na zaplacení úroků z prodlení pro případ nesplnění povinnosti uhradit náklady řízení včas, když už tedy úroky z prodlení vážící se k vynaloženým nákladům řízení účastníkem, kterému byla náhrada nákladů přiznána, nemohou být přiznány automaticky a již od dne, kdy byly vynaloženy.
Doporučená znění požadovaných konstitutivních výroků rozhodnutí soudů (žalobních petitů), pokud jde o náklady řízení:
Petit žaloby (požadovaný výrok rozhodnutí spolu s výrokem o podmíněné (budoucí) povinnosti zaplacení úroků z prodlení z nákladů řízení) může znít např. takto:
1. "Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku nákladů řízení … Kč do 3 dnů od právní moci rozhodnutí s úroky z prodlení ve výši,
- která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou (ČNB), platné pro 1. den příslušného kalendářního pololetí, v němž se rozhodnutí stane vykonatelným, zvýšené o 7 %. Aktuálně v 1. pololetí r. 2010 ve výši 8 % p. a., (nastane-li tato vykonatelnost do 30. 6. 2010), anebo
- která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází pololetí, v němž se rozhodnutí stane vykonatelným, zvýšené o 7 % (nastane-li tato vykonatelnost po 30. 6. 2010),
a to od 4. dne následujícího po dni vykonatelnosti rozhodnutí až do zaplacení."
2. "Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku nákladů řízení … Kč do 3 dnů od právní moci rozhodnutí. Pokud žalobce tuto povinnost nesplní včas, je žalovaný povinen zaplatit žalobci částku … Kč s úrokem z prodlení ve výši,
- která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB, platné pro 1. den příslušného kalendářního pololetí, v němž se rozhodnutí stane vykonatelným, zvýšené o 7 %. Aktuálně v 1. pololetí r. 2010 ve výši 8 % p. a., (nastane-li tato vykonatelnost do 30. 6. 2010), anebo
- která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází pololetí, v němž se rozhodnutí stane vykonatelným, zvýšené 7 % (nastane-li tato vykonatelnost po 30. 6. 2010),
a to od 4. dne následujícího po dni vykonatelnosti rozhodnutí až do zaplacení."
3. "Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku nákladů řízení … Kč do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, jinak je žalovaný vedle této částky povinen zaplatit žalobci i úrok z prodlení ve výši,
- která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB, platné pro 1. den příslušného kalendářního pololetí, v němž se rozhodnutí stane vykonatelným, zvýšené o 7 %. Aktuálně v 1. pololetí r. 2010 ve výši 8 % p. a., (nastane-li tato vykonatelnost do 30. 6. 2010, anebo
- která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází pololetí, v němž se rozhodnutí stane vykonatelným, zvýšené o 7 % (nastane-li tato vykonatelnost po 30. 6. 2010),
a to od 4. dne následujícího po dni vykonatelnosti rozhodnutí do zaplacení."
