Už více než dva roky používá většina Evropanů k hotovostnímu placení nové evropské mince a bankovky. Zpočátku optimistické reakce na novou měnu je dnes trochu rozpačitá. Oproti původním slibům využila řada obchodníků přechod na euro ke zdražení. Největší cenový rozdíl po zavedení eura je patrný v turisty oblíbených regionech. Zdražili zejména italští a francouzští majitelé restaurací. V některých regionech vzrostly ceny v prvním roce po uvedení eura až o pět procent.
V současnosti se euro používá ve dvanácti evropských zemích, o této oblasti se hovoří jako o eurozóně. Tvoří ji Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko a Řecko. Společnou měnu odmítly Velká Británie, Švédsko a Dánsko. Zatím to vypadá, že se k eurozóně nepřipojí ani v blízké budoucnosti.
Přijetí eura neznamená jen to, že se ve všech zemích platí stejnou měnou. Hlavní výhodou má být makroekonomická stabilita měny. Jednotné euro je vyvrcholením snah o vytvoření měnově stabilního prostředí bez výkyvů směnných kurzů národních měn.
Češi zatím ze zavedení eura těží především při cestování do Evropské unie. Turisté při poznávacích zájezdech, kdy projedou několik zemí, nemusí nosit více druhů měn, ale postačí jim vybavit se eurem. Stejnou výhodu přináší jednotná měna i podnikům obchodujícím v rámci eurozóny, protože jim odpadají náklady spojené s převodem měn a vedením účetnictví v různých měnách.
Euro bankovky a mince
Pro hotovostní styk se používá
- 7 druhů bankovek v hodnotě 5, 10, 20, 50, 100, 200, 500 eur
- 8 druhů mincí v hodnotě 1, 2, 5, 10, 20, 50 centů a 1 a 2 eura
Členem Evropské unie se Česko stane už za necelé dva týdny. Přijetí do spolku jednotné měny využívající euro v hotovostním oběhu je ale plánováno v delším časovém horizontu. Pro členství v měnové unii musí česká ekonomika splnit nejprve řadu makroekonomických podmínek. Odhady naznačují, že reálně bude euro v Česku zavedeno někdy v období mezi lety 2007 až 2012. S tím, jak rostou ze společné měny vyplývající problémy ve stávajících zemích eurozóny, je možné, že bude tento časový horizont ještě delší.
Podmínky pro přistoupení k eurozóně:
- výše deficitu státního rozpočtu do 3% HDP
- míra celkového veřejného dluhu do 60% HDP
- cenová stabilita (míra inflace nesmí překračovat o více než 1,5 % míru inflace za posledních 12 měsíců ve třech členských státech, které v této oblasti dosáhly nejlepších výsledků)
- stabilita dlouhodobých úrokových sazeb (úroková sazba nesmí o více než 2 % převyšovat úrokovou sazbu ve třech zemích s dlouhodobě nejnižší sazbou)
- schopnost udržet kurz měny alespoň dva roky před zavedením eura ve stanoveném rozmezí
Dodržování přísných kritérií je problémem i pro řadu stávajících členů eurozóny. Evropská komise šest z nich pokárala za to, že nesplňují podmínku o maximální výši deficitu státního rozpočtu. Nařízení omezující rozpočtový deficit na tři procenta HDP se nedaří dodržet ani Německu či Francii.
A jak je to s alergií na společnou evropskou měnu?
Pomineme-li euroskeptiky, kteří se osypou jen při pomyšlení na euro, existuje skutečně malé procento lidí, které dráždí nikl obsažený v euromincích. U běžných spotřebitelů důvod k obavám není. Podle vědců, kteří vliv niklu v mincích zkoumali, se totiž silná alergická reakce objevila u lidí, kteří měli mince přilepené přímo na kůži několik dní. A ač to může být zajímavý módní doplněk, většina zákazníků jistě najde pro novou měnu lepší využití, než ji nosit přilepenou na kůži. Že to ale není banalita, potvrzuje fakt, že Švédsko uvádí vysoký obsah niklu v mincích jako jeden z důvodů, proč se k měnové unii zatím nepřipojilo.
ČLÁNKY DO MAILU