Nevhodně načasovaná vládní reforma
Osud tomu zřejmě nechtěl jinak a tvrdě zamíchal kartami. Zatímco si politici pohrávali se snižováním sazeb daně z příjmů a sbližováním sazeb daně z přidané hodnoty (DPH), ve světě došlo k dramatické poptávce po všem, co je na západě běžné. Stovky milionů Číňanů nyní pijí evropské mléko a spotřebovávají ropu, na kterou si dělaly nároky Spojené státy
.Za vše nemůžeme hanět současnou vládu. Svůj podíl na budoucí krizi mají i předchozí socialistické vlády, jež s vidinou znovuzvolení zakonzervovaly stav, který se odhodlala razantně změnit až vláda Mirka Topolánka.
Globální situace
Hospodářský rozmach Číny a Indie s sebou přináší také mnohá úskalí, nejen pozitiva v podobě levnějšího oblečení nebo spotřební elektroniky. Jednoduše se dá celá záležitost shrnout do konstatování „Čína má hlad!“ A především chuť na všechno, co je běžnému jedinci v západním světě k dispozici.
Hledání souvislostí může probíhat na několika úrovních. Vztah mezi zdražením mléka a másla souvisí s vyprazdňováním intervenčních skladů v členských zemích Evropské unie, které žene vidina zisku realizovaného díky poptávce Číny. Právě intervenční sklady mají v dobách nedostatku zabránit zdražování komodit v nich uskladněných. Toto se však v současně době krutě vymstilo Evropské komisi, která chtěla vydělat na rozprodeji zásob v intervenčních skladech. Jen v Německu vyskočila cena másla o 10 % a mléka dokonce o 40 % (údaje pocházejí z porovnání červnových cen v roce 2006 a 2007).
V celé Evropské unii leží v současné době zhruba 124 tisíc tun obilí. Pro srovnání: to je sklizeň tří českých okresů.
Co je to intervenční sklad?
Intervenční sklady slouží pro uchování zemědělských přebytků. Kromě obilí se do nich ukládají i dvě složky mléka, které nepodléhají rychlé zkáze - tj. tuková složka (máslo) a bílkovinná složka (sušené odstředěné mléko). V dobách neúrody zabraňují intervenční sklady zvyšování cen potravin tím, že postupně uvolňují své zásoby do oběhu. Česká republika má tyto sklady pod názvem Státní zemědělský intervenční fond a od začátku roku do nich nepřibylo žádné máslo, ani žádné sušené mléko. Podobně na tom jsou i země Evropské unie.
Energie, nájmy, ropa
Ropa atakuje psychologickou hranici sto amerických dolarů za barel (tj. 159 litrů). Dostává se tak na své historické maximum, které nemá v dějinách těžby obdoby. Na rozdíl od Američanů jsme před skokovým zdražováním chráněni vysokou spotřební daní a DPH. Díky tomu u nás benzín vychází na něco málo přes třicet korun za litr. Příčiny ve zdražování musíme hledat jednak v rostoucí poptávce Číny, ale i ve výpadcích těžby.
Tradičně tomu není jinak ani u energií. Spolu s ropou zdraží plyn a návazně i uhlí. Elektrická energie je spjata s cenami uhlí, takže také u ní se můžeme dočkat zvýšení cen. Aby nebylo zdražování málo, v příštím roce se opět zvýší regulovaný nájem. Postižena bude Praha a velká města. Například regulovaný nájem v Praze 6 poskočí z dosavadních 49,66 Kč/m2 na 66,59 Kč/m2.
Za růstem regulovaného nájemného je lobbing majitelů domů, kteří podali hromadnou žalobu u soudu pro lidská práva ve Štrasburku. V důsledku této žaloby, kvůli níž hrozí ČR obrovské sumy odškodného, se politici zalekli a začali jednat. Ke srovnání tržních a regulovaných nájmů dojde do tří let.
Sbližování daně z přidané hodnoty
Českou ekonomiku táhnou v posledních letech spotřebitelé. Ty postihne zdražování potravin v podobě sbližování daňových pásem. Místo dosavadních pásem 5 a 19 % DPH bude od nového roku 9 a 19 %. Jen pro ilustraci: běžný nákup základních potravin v hodnotě 100 korun bude od nového roku dražší o necelé 4 koruny. Změnou daně z přidané hodnoty však podraží nejen základní potraviny, ale také třeba knihy nebo noviny.
Klíčovým okamžikem zdražování bude situace, ve které obchodníci zvýšení (jak z daňových nebo jiných důvodů) nebudou krýt ze svých rezerv, ale vše plně promítnou do konečných cen pro spotřebitele.
ČLÁNKY DO MAILU