Hlavní navigace

Názory k článku Zdražování nekončí, stojí za ním tržní vývoj i chyby

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 19. 11. 2007 10:13

    milan (neregistrovaný)
    Uz pred nekolika lety jsem videl dokument, kde se blahorecilo tomu, ze se v Cine ji prevazne ryze. Rikalo se tam, ze kdyby cinani meli jist to co lide v Evrope, nestacila by cela zemekoule na vyprodukovani tolik masa a obili. No zda se ze se zacinaji naplnovat dlouholete prognozy o rozvoji Ciny - tedy s rostouci produktivitou tam zacnou rust i prijmy a spotreba... bohuzel pro nas to znamena, ze zatimco oni pujdu nahoru, my budeme klesat - dokud se misky vah nevyrovnaji.
  • 19. 11. 2007 21:37

    Pavel (neregistrovaný)
    Mno, ja bych se toho zase tolik nebal. Evropa ma v porovnani s Cinou mensi produktivitu prace jenom zdanlive. Staty EU investuji obrovske prostredky do socialniho zabezpeceni, zdravotnictvi, infrastruktury a do dalsich veci, o kterych se drtive vetsine Cinanu muze jenom zdat. Navic jak pujde v Cine prumysl nahoru, tak i tam casem zacne problem s tim, ze i cinsky delnik nebude delat za tri dolary na hodinu a to je v podstate konec. Tim, cim prosla Evropa si bude muset projit i Cina, tedy revoluce, svrzeni vedouci ulohy strany, transformace do zcela odlisnych struktur a tak dale. Ale v tu dobu to jiz bude vytezena, toxicka skladka odpadu zaplavena vodou z praskle prehrady se znicenym ekosystemem. Jiste, otrese to celym svetem, ale Cina se opet vrati na zacatek.
  • 20. 11. 2007 8:33

    J. (neregistrovaný)
    Souhlasím. Další věc je, že v Číně vyrůstá podstatně více chlapců než dívek. Na první pohled to může znít banálně, ale frustrace milionů mužů, kteří nebudou mít šanci získat životní partnerku, zemi na stabilitě nepřidá.

    BTW: jen technická, nemyslím, že by běžný čínský dělník dnes dělal za 3 dolary na hodinu, bude to mnohem méně. Ale to je detail.
  • 19. 11. 2007 10:32

    anonymní
    Je vidět, že EU a ODéeSesáci neumí plánovat. Jinak by nemohlo nastat po převratu bezhlavé vybíjení dobytka a přeměna polních ploch na silnice, kanceláře, montovny a obchody. Teď trh "řeší" nedostatek tím , že se zdražuje (všechno), ale mzdy se nevyrovnávají, takže řadě lidí životní úroveň klesá. Ač se to někomu nebude líbit, za socialismu se v odvětví potravinářství plánovalo daleko lépe než nyní - dějiny nepřepíšeme. Že nebyly každý den banány a pomeranče - ale základní potraviny běžně byly, a to v relativně dostupných cenách. Nyní běžně přijdu do SM s cílem koupit si čerstvé mléko - a ono není ani za těch 19,90! Když se v akci zlevní máslo na 30,-- - tak taky není!
  • 19. 11. 2007 10:46

    spokojený člověk (neregistrovaný)
    Víte, tyhle bolševické kecy tady nikoho za srdce neberou. Doporučuji s tím otravovat třeba v Halo novinách a nebo na neviditelném psu, tam zapadnete.
  • 19. 11. 2007 16:44

    geri (neregistrovaný)
    Tak tebe bych chtěl dostat do ruky blbe."Spokojený člověk" v tomto státě?To si určitě bezdomovec že si tak spokojen,
  • 19. 11. 2007 12:57

    Pan D. (neregistrovaný)
    Promiňte, ale nevíte, co mluvíte. Centrální plánování je hovadina. Stejně, jako je zhovadilá zemědělská politika EU.

    Jediné, co se dá na vámi opěvované době pochválit z hlediska masových vrstev je větší díl jistoty, že zítra nepřijdete o práci. Cenová hladina byla sice taky stabilnější, ale vzhledem k průměrnému příjmu byla často i na vyšší úrovni než je dnes. Pouze nebylo tolik dalších možností, jak zbytek platu utratit, tak to lidé s klidným svědomím projídali.

    Ale jestli vás to zajímá, tak z průměrného platu necelé 2000Kčs jste za l méka zaplatil 0,2% (3,5Kčs), z platu cca 15tis. Kč činí 20Kč 0,13%. Že nejsou základní potraviny dnes, to říct v nejmenším nemůžete. Leda tak, že nejsou zrovna ve vašem oblíbeném HM, ale to není nic určujícího.
  • 19. 11. 2007 23:43

    kyros (neregistrovaný)
    Vtip je v tom, že za bývalého režimu měla průměrnou mzdu drtivá většina pracujících. Kdežto dnes necelá třetina. Takže pro člověka, který vydělává okolo 10 tis. je to procento o dost vyšší. Navíc koncem osmdesátých let byla průměrná mzda již přes 3 tis. Kčs a mléko stálo 3,50 pouze plnotučné, kdežto polotučné 2 Kčs. Tak neoblbujte.
  • 20. 11. 2007 8:37

    Petr (neregistrovaný)
    OMG! Rád bych viděl ty statistiky mezd z doby socialismu.

    Kdo dneska dělá za 10 tisíc? Kolik takových lidí je? I moje známá, vyučená prodavačka, teď nastupuje do Kauflandu jako tahač beden za 11 tisíc.
  • 20. 11. 2007 12:49

    anonymní
    A vy si myslíte, že je dostane? Možná včetně sobot a nedělí, a za 25 hodin denně bez oběda. Není to tak dávno, co na veřejnost prosákly informace o "zvyklostech" v našich obchodních řetězcích - vede se dvojí docházka. Ostatně, známá dělala v nepražské Delvitě: dělené směny, teď tady nejsou lidi, tak vypadni domů a čerpej NV, zachvíli zase byly fronty - no kde seš, zrovna to samé, když měla čerpat zákonný oddych na jídlo - teď nesmíš, najez se až doma - no a za to téměř minimální mzda. Jen na ty pamprsky v době jejích dnů jsem neměl odvahu se zeptat. Vy byste za takovýchto podmínek dělali? Člověk přece jenom není dobytek (alespoň ne každý)
  • 21. 11. 2007 9:17

    anonymní
    Asi byste se divil, co lidi za takovou mzdu musí pracovat! Pokud takto vidí životní situaci i vládnoucí strana, nedivím se, že se nestydí šponovat ceny do tak závratných výšin a zavádět nové poplatky za cokoliv. Jsou to sobci neschopni nebo neochotni se vžít do reálné situce nemalé části obyvatel.
  • 20. 11. 2007 10:13

    Mex (neregistrovaný)
    Vtip je v tom, že Pan D. netvrdí, že dnes má většina lidí průměrný plat, ale udává číslo 15000, což je nejspíš průměr valné většiny. Statistický průměr je totiž asi 22tis. Ale to je detail, který asi nevnímáte, že, hlavně když si můžete zanadávat.

    A 3,10 stálo polotučné mléko.
  • 20. 11. 2007 13:10

    anonymní
    Mícháte hrušky s jablky.
    Průměrný plat je něco přes 20 tisíc, ale v hrubém, a 2/3 ho stejně neberou!
    Pokud je plat 15 tisíc, tak kolik je z něj čistého?

    PS: mléko polotučné stálo pouhé 2 koruny, a plnotučné 3! Jedno bylo modré a druhé fialové. Mléko odstředěné (pro prasata) se tehdy vůbec neprodávalo, za to dnes nám ho všude nutí jako "zdravé".
  • 24. 11. 2007 22:55

    Chett (neregistrovaný)
    Náhodou sem se ocitl na těchhle stránkách,protože mě zajímalo srovnání průměrného výdělku před r.89 a nyní s porovnáním koše cen....a poprvé v životě (je mi 30) píšu do nějaké takovéto diskuse...pán je zřejmě buď Pražan nebo vesmířan pokud si myslí,že za 10tis.by nikdo nedělal. Tady v Ostravě beru já 12,5tis.(v průměru mám každý měs. 10 přesčasových hodin) a jsem na tom velmi dobře...teda pouze v porovnání se svými vrstevníky....pracuju v deratizační firmě(ve zkratce) a např.můj spolubydlící (kde bych taky vzal na své vlastní bydlení) pracuje v Agentuře ochrany přírody a krajiny a má o dva tisíce méně než já (oba máme VŠ vzdělání)...nedávno jsem potkal člověka,kterému bylo 21 let,byl vyučený malíř,práci tady nesehnal (potřeboval by totiž alespoň 3 roky praxe) a dělá za 8 hrubého strýcu...osm hrubého!!!!a není zdaleka sám.....jeden z mých nadřízených je Ing. s cca 5-ti letou praxí a má cca 17tis. čistá ruka (pracuje v oboru samozřejmě)....opravdu spadněte na zem esli si myslíte,že tady má každý 15tis. to je fakt scifi....ale stejně se zbytečně rozčiluju...nicméně sem to asi nějak potřeboval napsat...sbohem
  • 25. 11. 2007 22:45

    anonymní
    Sytý hladovému nevěří a opačně. Průměr je číslo, se kterým se neztotožní skoro nikdo, ale přesto je nesmírně důležité. Nebo si snad myslíte, že by měla statistika zpracovávat individuální porovnání každého jedince? A věřte mi, že vy určitě budete znát a setkávat se především s lidma, co patří do obdobné společenské skupiny a tudíž budete mít dojem, že většina lidí má plat podobný vašemu. Ale to je stejně mylný dojem, jako kdyby si psychiatr myslel, že většina lidí jsou blázni, protože on je přece vidí každý den.
  • 25. 11. 2007 23:37

    anonymní
    Ale jak pak plníte se svým platem přání ODS, aby se na stáří každý zabezpečil penzijním připojištěním, životním pojištěním, nějaké to stavebko ...? Musíte jim přece odevzdat nějaký ten desátek, aby na vás méně a na ně více zbylo ...
  • 19. 11. 2007 12:25

    Petr (neregistrovaný)
    1) Ze EU neumi planovat, to je prece naprosto jasne - zadny socialisticky vedeny podnik neumi planovat, a taky na to kazdy zatim dojel (nebo driv ci pozdeji dojede). 2) Na rozdíl od Američanů jsme před skokovým zdražováním chráněni vysokou spotřební daní a DPH. Díky tomu u nás benzín vychází na něco málo přes třicet korun za litr. Pekne dekuji za tuhle "ochranu". Pokud bychom nebyli "chraneni", meli bychom naftu a benzin pres skokove zdrazeni na polovicni, max dvoutretinove cene...
  • 19. 11. 2007 12:35

    Ols (neregistrovaný)
    ad 2) nikdy nebyly PHM a auta dostupnejsi nez dnes. Pri pohledu na denni provoz rikam, ze PHM jsou velmi levne, a mysli si to take vsichni ti, co jiz maji auto jako osobni dopravni prostredek. Alternativy v podobe MHD, busy, vlaky, "spolecna doprava autem", ... nemaji sanci.
  • 19. 11. 2007 12:53

    Petr (neregistrovaný)
    Ja si nestezuju na ceny, pro mne jsou porad dostupne, a nemam s nimi problem. Ovsem ta argumentace, ze muzeme byt radi za vysoke spotrebni dane, protoze kvuli nim nemame skokove zvyseni ceny, mne fakt pobavilo...
  • 19. 11. 2007 14:44

    neuvedu (neregistrovaný)
    "Pri pohledu na denni provoz rikam, ze PHM jsou velmi levne" - ono zákeží, kdo jezdí: Pražáci a podnikatelé. Mnohdy jde spíše o nějaký exhobicionismus, že já na to mám a že cestovat hromadnými spoji je podúrovňovou záležitostí (i když v Praze je MHD na dobré úrovni a také podle toho jezdí "napěchovaná". Ve venkovské dopravní síti nepotkáte nějakého lépe postaveného člověka v saku a kravatě, v metru je to běžné. Ale běžní občané auty moc necestují, protože jim na to jaksi nezbývá. Možná sice některé zboží vychází levněji než před 89., ale změnila se struktura spotřebního koše, takže za mnohé položky nyní vydáme daleko více a tudíž nám nezbývá na řadu ostatních položek, byť jsou ve srovnání s 89. lacinější nebo na stejné úrovni.

    K ceně mléka: já pamatuji dvojí mléko: modré a fialové, jedno bylo za 2 Kčs, druhé za 3 Kčs. Ale bylo to opravdové mléko, ne dnešní odpad zbyvší po zpracování na sýry, tvaroh, smetanu, máslo a další dražší výrobky, obarvený a zahuštění rostlinným tukem. Rovněž si nejsem jistý se mzdou 2000 Kč - tu mohl brát v 89. člověk bez praxe, po nástupu ze školy. Ale nechci kecat, musel bych se doma podívat do výplatních pásek, jestli bych je ještě našel ...

    Přiznám se, že při návštěvách obchodních jednotek se v poslední době také velmi často setkávám s nedostatkem základních potravin (jezdíme nakupovat do více obchodů) a často musíme jet jinam nebo koupit něco ještě podstatně dražšího. Velmi často se tak děje u mléka, pečiva, másla, vajec, a samozřejmě jakéhokoliv zboží "v akci".

    Je pravdou, že stát, který je soběstačný v potravinách, je dobrý. Stát, který potraviny musí dovážet (nemám nyní na mysli k obohacení trhu) je na tom (nebo časem bude) špatně - pokud nemůže nabídnout přebytek jiných vhodných strategických produktů k vývozu: ropu, elektřinu, nerostné bohatství nebo zboží s vysokým podílem umné lidské práce - tím nemyslím naše současné montovny a práci "ve mzdě". Tudíž zemědělská politika před 89. byla opravdu na lepší úrovni než je dnes. Plánovali nejen komunisti, ale plánují i dnes vyspělé západní ekonomiky! A ty se nás to samozřejmě snaží odnaučit, aby mohly valit jejich přebytky čehokoliv k nám. A pokud nám do všeho tehdá prý mluvil Sovětský svaz, bylo to špatné, nyní když nám do všeho mluví EU, NATO, USA - to je v pořádku?!
  • 19. 11. 2007 15:54

    Mex (neregistrovaný)
    Rozhodl jsem se, že se s vámi budu hádat: Když se podívám na obrovská parkoviště u továrních komplexů třeba na okraji Brna a vidím tam tisíce aut, tak si říkám, že váš pohled je asi špatný, protože tolik dobře placených manažerů určitě ty továrny nezaměstnávají. Ještě větší ránu do vašeho tvrzení dá čistá empirická zkušenost, že ¾ těchto vůz, které potkávám při cestě proti proudu směřujícímu ráno do a navečer od těchto komplexů, je obsazena 1 člověkem.

    Struktura spotřebního koše se sice změnila, především se obrovsky rozrostl, ale pokud jde o ceny základních potravin a třeba také paliv, potom cenová hladina zůstává na nižší maximálně stejné úrovni oproti běžnému platu (dnes už nelze říct, že průměrný plat má většina lidí, jako tomu bylo tehdy), čímž myslím srovnání cen se sumou nějakých 15 000 Kč.

    Jak můžete říct, že dnešní (nikoliv krabicové trvanlivé, které též nekonzumuji) mléko je kvalitativně horší? Máte to podloženo nějakým konkrétním srovnáním (mimo toho svého subjektivního, ten nemá žádnou váhu, já si taky myslím, že bonbóny za mého mládí byly sladší, ale nedovolil bych si to vydávat za prokazatelnou pravdu).

    Jestliže se setkáváte s nedostatkem zboží, tak to nesvědčí o ničem jiném, než že lidé mají přebytek peněz vystrašení médii nakupují i to, co se dlouhodobě skladovat nedá. Jo, štve mě, že vláda je nesoudná a zvýšením minimální sazby DPH se snaží kompenzovat vlastní neschopnost najít a zabránit těm největším únikům peněz z rozpočtu, ale abych si kvůli tomu nakoupil deset kilo másla do mražáku, když ročně spotřebujeme tak asi 2,5 – 3 kg, to mi připadá hodně hloupé. Nejčastěji chodím nakupovat do nejbližšího supermarketu v centru města a nikdy jsem se nesetkal s tím, že by neměli máslo nebo mléko, když je chci koupit.

    Jestli si pletete centrální plánování a prognostiku, potom se nelze divit vašim názorům. Odbočím-li, včera jsem viděl v TV staré Televizní noviny, jedno slovenské JRD, které se rozhodlo vyrábět mačety, nakoupilo na tuto výrobu pásovinu za 3mil. Kčs, což teda bylo tehdy hodně. A bác ho, trh se jim nasytil už po prvním roce, jiný odbyt si nedokázali zajistit, ale Vítkovickým železárnám a válcovnám pomohli splnit pětiletý plán. Ovšem skutečnost, že jim leží pásovina na deště a rezne, to už se v plnění plánu nepromítne. A to byl celý princip. Je jedno, co se spotřebuje, co by si trh žádal, hlavní je splnění pětiletky nejlépe už ve čtvrtém roce.
    Pokud jde o to, kdo nám do čeho mluví, tak ano – jsem nepřítelem dotační politiky, ale je třeba si uvědomit, že zatímco dříve se stanovovalo, kolik čeho musíme vyrobit (ať už podle požadavků SSSR a nebo podle usnesení Sjezdu), tak nyní je rozdíl v tom, že kvóty jsou stanovovány s ohledem na to, jestli na danou výrobu chceme nějakou dotaci nebo ne. Jestliže zemědělec chce štědré a demotivující dotace, bere tímto na sebe závazek, že nevyrobí víc než je určité množství. Jestliže ale bude vyrábět bez dotací, potom je jen na něm, jestli „vyrobí“ milion litrů mléka nebo deset milionů.
  • 19. 11. 2007 19:00

    Kája Pařík (neregistrovaný)
    Dobrý den pane Mexi,
    Já se s vámi také hádnu:
    Brno lze přirovnat Praze. Tudíž je možné, že tam práci máte. Já ale žiji ve cca 7 tisícovém městě, kdysi po okresním nejprůmyslovější město okresu. Dnes všechny fabriky zavřené, vymlácené, pár míst ve službách. U rozsáhlých parkovišť prázdno, sem tam nějaká 120ka vrátného z hlídací sluby. Jo, přestěhovali k nám z okresního města fabriku, kterou tam nechtěli pro smrad a hluk. Nejdřív platy šly, potom je začali snižovat s tím, že fabriku mohou přestěhovat zase o kus dál. Lidi z fabriky chřadnou, rapidně se zvýšil počet úmrtí lidí v produktivním věku. Zbytek města dojíždí přes 20 km do okresního města, kde postavili řadu montoven pro automobilový průmysl. Tam lidi jezdí autem, protože tam není odpovídající spojení hromadnou dopravou. Takže se vždy 4 lidi poskládají a huntují po zničených silnicích svá auta. Díky tomu, že dělají někde 20 km od domova a nemají tak děti pod dozorem - krimininalita stoupá. Tuhle jeden z 15letých výrostků přepadl starou paní na místním autobusovém nádraží. Do r. 1989 u nás něconevídaného - přece jen tu každý každého zná.

    K druhému vašemu odstavci: není pravda, že většina lidí bere průměr. Naopak! 2/3 lidí na průměrnou mzdu nedosáhne!

    Dnešní mléko je opravdu horší. Po té, co se z něj vyzískají všechny potřebné složky na výrobu jiných mléčných výrobků, je do něj vpraven rostlinný tuk na požadovaných 1,5 nebo 3 %. Dnešní mléko vám nezkysne, ale shnije.

    Co se týče skupování některých výrobků - máslo lze nakupovat do zásoby, a přesto v obchodech mnohdy není, a když náhodou je, tak jsem ještě neviděl, že by si někdo koupil třeba 10 kostek másla (což by v předvánočním pečícím období nebylo nic vyjímečného. Pokud byste sledoval sdělovací prostředky, věděl byste, že to skutečně není přebytkem peněz u lidí, ale všeobecným nedostatkem mléčné suroviny po "odborně tlumící" politice v zemědělství. A čerstvé mléko kupovat do zásoby nejde, a přesto také mnohde není! Kdyby takto chtěla unie regulovat třeba produkci vozů zn. Škoda - tam bych to bral.
    Váš názor "lidé mají přebytek peněz" a tedy všechno kupují bych mohl vztáhnout i na období před r. 1989 a že tudíž i tehdá bylo naprosto vše v nejlepším pořádku

    Někdy mi připadá, že naši političní "odbornící" chtějí v zemědělství vynalézt perpetum mobile. Snad nikde ve vyspělém světě nejede zemědělství bez dotací, jen tady bychom to rádi světu předvedli. A svět na to uznale kývá: jen to zkoušejte, a hodně dlouho, a až vaši zemědělci zkrachují, my vám sem budeme valit přebytky za pěkný peníz. Pokud mají někde ve světě přebytky, tak zemědělství netlumí, ale dotují i vývoz těchto přebytků - viz Polsko, vinaři v Itálii.Pokud se neurodí, nejsou tam takoví tupci, aby svou produkci vlastním lidem zdražili a vyvezli ji ven, ale nechají si ji právě pro ty své lidi. Ale co země, které zemědělství zlikvidovaly - když bude neúroda? Každý se na nás vys*re...

    Nelze než souhlasit s jinými pisateli, že zemědělská politika před převratem byla lepší než ta dnešní.
  • 22. 11. 2007 10:30

    ZK (neregistrovaný)
    A pronajmout si tam za tržní nájemné byt od regulovaného nájemníka, který příjmem z pronájmu hradí hypotéku na svůj nový domeček?
    Nemění se Vám IQ v IA?
  • 22. 11. 2007 12:54

    Mex (neregistrovaný)
    A k tomuto kroku vás bude nutit co?

    Pokud mi někdo předloží takovou nabídku, tak nedám z ruky korunu bez smlouvy a hned jak ji budu mít v ruce, tak ji dám dispozici majiteli nemovitosti, aby tu veš ze svého domu vyhnal sviňským krokem. Ono totiž další pronajímání bytu bez souhlasu majitele je důvodem k ukončení nájemní smlouvy. Je sice otázkou, zda majitel "ocení" mou pomoc třeba uzavřením slušné nájemní smlouvy právě se mnou, ale i kdyby tomu tak nebylo, tak budu mít dobrý pocit, že jsem pomohl ukončit podvod. Kdyby totiž takových magorů nebylo, neleželo by regulované nájemné majitelům a také neregulovaným nájemníkům tolik v žaludku a třeba důchodci by mohli v klidu dožívat tam, kde žili padesát let. Stačilo vy málo - důsledně postihovat podvodníky a zamezit účelovému převádění nájemních smluv s regulovaným nájemným na děti, vnoučata a kdejaké vzdálené příbuzné.
  • 19. 11. 2007 22:50

    Mex (neregistrovaný)
    Asi jste můj příspěvek nečetl dostatečně pečlivě a nejspíš ani ten, na který jsem reagoval. Vůbec jsem nepopisoval zaměstnanost a nezaměstnanost, ale skutečnost, že lidé jezdí auty i na pozicích dělnických a to dokonce ve velké míře naprosto nehospodárně (tj. 1 auto – jeden člověk), takže všeobecné stesky na drahá paliva nejsou podpořeny zrovna změnou chování spotřebitelů. Očekával jsem samozřejmě námitku ve stylu: A co mají ti chudáci dělat, když není odpovídající spojení, ale to v tomto případě není relevantní. Pokud by byl poměr plných aut a aut jednomužných opačný, potom by to svou logiku mělo, ale prostě tomu tak není. Zkuste to pozorovat i tam u vás a nepochybuju, že dojdete ke stejným závěrům. Ano, jsou lidé, co se skládají na benzín, ale je jich pořád menšina.
    Vzestup kriminality nemá co dělat s lácí benzínu, ale spíše s uvolněným životním stylem, protože nějak nepozoruju, že by mezi lupiči byly zastoupeny ty nejchudší vrstvy.

    K druhému odstavci: Zkusím vám svá vlastní slova převyprávět jednodušeji – srovnával jsem mzdy před rokem 1989 a nyní. Jako srovnání jsem z tehdejší doby vzal průměrnou mzdu, protože tehdy tato průměrná mzda odpovídala příjmu valné většiny zaměstnanců. Nebyla totiž taková deferenciace platů dle odvětví, dle oblastí apod., takže indikativní rozpětí mezd bylo menší a tím pádem se větší procento lidí pohybovalo se svou mzdou na průměru. Ze současnosti jsem zvolil číslo 15 000,-, navzdory tomu, že oficiální průměr už je o cca 7000 výše. A to z toho důvodu, že průměr se počítá z mnohem většího rozpětí mezd a to především s výkyvy v horní části a tím pádem se pod úrovní průměru pohybuje mnohem více lidí, totiž valná většina. Vezmu-li tedy svůj vlastní odhad pro průměr oněch podprůměrných 2/3 zaměstnanců, předpokládám průměr na úrovni oněch 15000Kč. Prosím, zkuste ne na to podívat méně ze subjektivního hlediska a z hlediska svého nejbližšího okolí a myslím, že se takřka shodneme.

    Mléko: Je vidět, že opravdu nečtete – standardní mléko skutečně zkysne. Nekupuji krabicovou náhražku, která se vyrábí způsobem poměrně blízkým vašem popisu, ale o tom nemluvím. Takže srovnání mezi krabicovým trvanlivým mlékem a mlékem normálním, ať bylo vyrobeno v n.p. nebo v a.s., to není srovnání dvou stejných produktů. Normální mléko ovšem má stejné (a mikrobilogicky ještě lepší) vlastnosti a hodnoty, jako tomu bylo dříve.
    Omezování produkce v zemědělství jsem, myslím, popsal dost přesně a zkuste se zeptat zemědělců, za kolik by mléko byli schopni vyprodukovat bez dotací. Že je jinde ve světě (konkrétně je to nyní Čína) poptávková cena mléka vyšší než u nás, to je bohužel důsledek globálního trhu. Nemohu sloužit s nejlepším řešením takové situace, ale na druhou stranu jsem jen popisoval, že já jsem v poslední době nedostatek mléka ani másla nikde v obchodech, které běžně navštěvuji, nezaznamenal.

    Tvrzení o přebytku peněz byste do období před rok 1989 vztáhnout nemohl. Tehdy lidé měli tak akorát na běžné potřeby, ale nikterak jim to nechybělo, protože prostě nebyl takový výběr, takový tlak reklamy, co všechno musejí mít a bez čeho se neobejdou. Například televize se kupovala jednou nebo dvakrát za život, nábytek jakbysmet. Nyní? Skoro už ani uklizečka na veřejném WC by netelefonovala z mobilu starého 5 roků (trochu, ale jen trochu nadsazuji) a to je jen jediný malý příklad. Nelze srovnávat nesrovnatelné. Já to ani neodsuzuji, ani nechválím, ale pouze konstatuji, že dnešní spotřebitelské chování a nároky jsou výrazně jiné než byly před osmnácti lety. To je obdobné, jako srovnávat rok 1985 s rokem 1965 a to mezi tím ani nedošlo k takovým společensko-ekonomickým změnám.

    A co se týče zemědělské politiky před rokem 1989 a nyní – opět nesrovnatelné – centrální plánování a dotační-restriktivní politika kvót nejsou stejné a ani podobné nástroje regulace nebo podpory výroby. Ale ať je to jak chce, oboje považuji za nevhodné a jediné, co bych našel kladného na současném systému je to, že to drží ceny na nižší úrovni, než by do dokázal sám trh. Ale proti tomu bychom zase mohli postavit skutečnost, že kdyby peníze nešly do dotací a intervencí v zemědělství, snížily by se nároky rozpočtů a mohlo by se snížit také daňové zatížení. No a ještě jedno pro: Zemědělci by se mohli chovat velmi tržně a nesvázáni kvótami a dotacemi by si mohli klidně pěstovat výnosnější plodiny, než je třeba obilí a vykašlat se na zásobování potravinami. Ti kteří by u toho zůstali by si zase mohli diktovat vyšší ceny. Nedělám si iluze, že všem principům bezezbytku rozumím, ale vaše tvrzení i přesto nepovažuji za správné.
  • 20. 11. 2007 7:21

    Pavel (neregistrovaný)
    K tomu poslednímu odstavci - včera na ČRo6 byla ekonomická diskuse, kde se diskutiící jenoznačně shodli (ač jinak měli hodně rozdílné názory), že po zrušení zemědělské politiky EU (včetně zrušení všech dotací) by u nás ceny potravin klesly na polovinu.
  • 20. 11. 2007 10:22

    Mex (neregistrovaný)
    Já si to nemyslím. Už z toho důvodu, že i když naši zemědělci by asi mnohé dokázali vyrobit levněji než třeba němečtí nebo francouzští, určující by pro nás zase byla poptávková cena v těchto zemích. Zásadní vliv by ale možná měly dovozy ze zemí, které dosud mají díky ochranářské politice EU vstup na trh s potravinami zavřený. To potom ano. Jenže třeba právě čerstvé mléko by se dopravovalo dost těžko. Ovšem mouka z obilí z ukrajinských lánů by mohla zase naopak udělat dost velký průvan v rozpočtech evropských zemědělců. Stejně, jako to pomalu dělá levný třtinový cukr.
  • 20. 11. 2007 8:26

    anonymní
    Zaměstnanonost a nezaměstnanost souvisí s jízdami lidí v autech. Co mají ti chudáci dělat, když není spojení? Pokud jede z trvalého bydliště jeden člověk, asi těžko pojede do další dědiny nabrat dalšího člověka atd., aby auto bylo plné. Pak by najel místo 25 km 50 a cesta by mu trvala místo půl hoďky hodinu. Nehledě na to, že v mnohých montovnách začíná a končí pracovní doba jinak. Jiná řešení: Jít na hotel? Přestěhovat se o 25 km blíž?

    K druhému odstavci: na průměrnou mzdu opravdu 2/3 národa nedosáhne! Navíc průměrná mzda je v "hrubém", kdežto ceny čehokoliv v "čistém". A i odměny na stejných nebo obdobných pracovních pozicích jsou velmi velmi rozdílné. Navíc je rozdíl, zda pracujete na menším městě nebo v Praze. Opět za stejnou pracovní pozici tam nebo tam dostanete velmi rozdílný peníz. Takže když to přeženu, tak středoškolák někde na vesnici dostane 12 tisíc hrubého za tutéž pozici jako někdo jiný v "lepší" firmě v Praze - tam dostane třeba 30 v čistém. A naopak ceny jsou v Praze (snad vyjma bydlení) mnohem nižší než na tom venkově.

    Kde prosím vás kupujete standardní mléko (tedy ne to v krabicích)? Kromě krabic se dělalo ještě "v pytlíku" nebo v PET lahvích, ale obojí jsem už pěkně dlouho neviděl. A kvalita mléka je opravdu mizerná - "vylouhují" se z něj všechny suroviny potřebné k výrobě jiných, dražších mléčných výrobků a vy kupujete opravdu jen obarvenou vodu. Nebyla tu ještě řeč o "mléku" 0,3 - 0,5%, které se u nás v zájmu "zdravé výživy" rovněž nabízí. Co jezdíme do ciziny, tak jsme ho tam nikdy neviděli. Pak jsme zjistili, že toto mléko se tam dává prasatům. A nebo úspěšně exportuej do ČR. Tak si vyberte, co vlastně jsme ... A když jsme u té ciziny - tak mi při stejném % obsahu tuku v zahraničním mléce po odstání tuk opravdu udělá vrstvičku, kdežto u našeho ne.

    Co vzpomínám na období před r. 1989, tak jsme skutečně mívali více volných protředků. Nebylo za co je utratit, a když bylo, tak ty věci stály v přepočtu mnohdy méně! Ale byla jiná itruktura spotřebního koše. Kolik tehdy stál nájem v bytě, teplo, voda? Co je mi platné, že cena "běžného" automobilu narostla jen 5x, když řada jiných věcí narostla 10 x - 20x? Pak lidem nezbývá, když chtějí mít střechu nad hlavou, aby místo kvalitních potravin jedli náhražky plné rakovinotvorných "éček".

    Domnívám se, že právě v zemědělství je centrální plánování potřebné. Jak jinak odhadnout, kolik ha osázet bramborami a kolik krav chovat? Že si zemědělec sám řekne: letos budu mít místo 10 ha brambor jen 5 ha? U brambor je problém, že nevydrží věčně jako třeba průmyslové zboží. Toho když vyrobím více, tak jde na sklad, ale prodá se později, byť za cenu omezení výroby v budoucnu. Vemte si např. naši největší domácí automobilku. Chvíli nestačí vyrábět, pak přijde období, kdy auta nejdou na odbyt a skoro každé je prodáno za nějakou tu "akční" cenu. Pak VW omezí investice, aby vzápětí rozšířilo kapacity. Nevím, ropa časem dojde (zvláště s rozvojem Číny a Indie vezmou mnohé optimistické odhady výdrže ropy brzy za své) a nejsem si jist, zda automobilky budou mít nadále takový odbyt. Už nyní vzhledem k rostoucí ceně ropy u některých automobilek vázne prodej a nedomnívám se, že by se situace mávnutím zázračného proutku rychle změnila. Ale to jsem trochu odbočil od brambor k jiným vvýrobkům.

    I já se domnívám, že nařizování EU, kolik čeho můžeme vyrobit, je daleko horší než plánování před r. 1989! Je zajímavé, že pokud něčeho byl před r. 1989 nedostatek, tak to aspoň někdo odskákal. Nyní však nikdo za nic nenese odpovědnost, jen obyčejní lidé špatná rozhodnutí hradí ze svých peněženek.
  • 20. 11. 2007 11:03

    Mex (neregistrovaný)
    Směšujete dvě témata dohromady. Ještě jednou opakuji – zaměstnanost a nezaměstnanost nemá co do činění s přijatelností ceny paliv. Pro nezaměstnaného by byl benzín drahý i za 20,-Kč, ale jde pouze o poukaz na skutečnost, že lidé nevnímají cenu paliv jako kritickou, když se chovají, jak se chovají. Vytváříte jen konstrukce pro své tvrzení, ale pořád se vyhýbáte podstatě. Ano, máte pravdu, že spojení je mizerné, ano, máte pravdu, lidé nebydlí na jednom místě a zvláště na vesnicích to mají těžší. Jenže pokud by to opravdu bylo ekonomicky neúnosné, tak by si řešení určitě našli, i kdyby mělo spočívat v dočasném ubytování blíže místa zaměstnání nebo v naplnění aut i za cenu vyššího počtu najetých kilometrů.

    Připadá vám, částka, kterou jsem odhadl (15tisíc), jako nadsazená. Zase konstruujete berličky pro svá tvrzení. Průměr je průměr. Pojďme se tedy bavit o vašem a o mém platu a o platu vašeho otce v roce 1989 a mého otce v téže době a odpadnou tyhle směšné formulace „ale v Ostravě mají jiné platy než v Plzni“.

    Mléko v lahvi byť je teď plastová nebo v sáčku (ale to nerad, blbě stojí v lednici otevřené) – výrobce Olma Olomouc kupuji v Delvitě, v Konzumu, v Hypernově a v Plusu. Kdykoliv tam zajdu, toto mléko mají.

    Váš čtvrtý odstavec je pro mě směšný. Omlouvám se, ale je. Tvrdil jsem snad, něco zásadně jiného? Ne, teda kromě toho nepodloženého tvrzení, že tehdy bylo všechno chutnější a lepší. Vzpomínám si na píseň Karla Gotta: Když jsem já byl tenkrát kluk .... a řeky byly čistší, ..... Taky na vojně byla vlastně jenom sranda. A nejlepší to bylo, když mi bylo pět, to vůbec bylo všechno príma a oproti tomu to dneska stojí za kulovku. A jen pro přesnost, které „éčko“ je podle vás nejrakovinotvornější třeba v chlebu? (já vím, je to demagogická otázka, ale není o nic demagogičtější než vaše tvrzení)

    Asi se neshodneme, že centrální plánování je kardinální kravina, ale to je váš názor a já ho respektuji. Je smůla, že lidská paměť má tu zrádnou vlastnost, že špatné vytěsňuje rychleji než dobré vzpomínky. Kdo třeba odskákal nedostatek hygienických vložek nebo toaletního papíru? Kdo odskákal pořadníky na byty a na auta? Kdo odskákal dodávku masa do masny jen jednou týdně? Promiňte, ale to je hrubé zkreslování faktů a není to rozhodně nic, po čem si stýskám.
  • 20. 11. 2007 11:30

    Petr (neregistrovaný)
    K tomu odskakani bych jeste dodal, ze pokud uz ty spatne, nekvalitni, zridkave a vubec na nic dodavky masa (mleka, toaletniho papiru, ovoce, aut a ceho vas napadne) mel nekdo odskakat, zalezelo na tom, jestli ten prislusny ma nebo nema tu spravnou knizku v kapse, nebo aspon nejakeho vysoce postaveneho kamarada, ktery ji ma. No a pokud ji mel, nebo mel kamarada, nemel se ceho bat, a misto toho sel skakat nekdo jiny...
  • 20. 11. 2007 15:00

    anonymní
    A vy se domníváte, že dnes tomu tak není? Pokud zamáváte modrou knížkou, jste nepostižitelný. Kamarádi vás vytáhnou lehce i z obvinění z trestného činu, z poškozeného se lehce stane viník. Zkuste se někde stěžovat na nějaký šlendrián zavedený ODS. Se zlou se potážete a ještě z vás udělají cvoka!
    Koukněte se na Testoviny, Občanské judo, Na vlastní oči ... Uvidíte, jaká mají občané práva - vítězí moc a peníze. A když někdo právo vysoudí, je stejně nevymahatelné.
    Dekokracie dostala pěkně na frak, což si někteří dovolili i 17.11. připomenout.
  • 20. 11. 2007 15:13

    Petr (neregistrovaný)
    Ne, opravdu si nemyslim, ze je to stejne. Nedavno se na mne snazil jeden takovy zamavat modrou knizkou (asi jak byl zvykly driv s tou rudou), a docela tvrde narazil... A to ne (jen) na mne, ale (svete div se) i na sve kolegy ze sve mestske organizace...
  • 21. 11. 2007 12:05

    Mex (neregistrovaný)
    Vaše slova chápu jako výmluvu neschopných. Určitě byste stejně argumentoval v jakémkoliv režimu (dovolil-li by vám to). Jasně, existuje korupce, klientelismum, kamarádšofty, protekce. Jenže používat tohle jako výmluvu, proč něco třeba ani nezkusím, to bych se musel stydět sám před sebou.
  • 20. 11. 2007 13:33

    anonymní
    Ježdění lidí v autech - je to jako s průměrnou mzdou. Taky řada lidí jezdí naprosto zbytečně, aby se před okolím mohli předvést, že na to mají. A pak řada lidí jezdí naprosto minimálně, 1x za 14 dní na velký nákup a k doktorovi, jinak sedí doma na zadku. Takže nemůžete tvrdit, že všichni jezdí a mají na to.

    Vy se ale máte, že můžete navštěvovat tolik obchodů. U nás je jeden konzum, a tam mléko, které tady prezentujete, vůbec nevedou. Takže zbývá trvanlivé za 20 (zatím). A maso se vozí 1x týdně.

    Plánování odsuzujete, ale já se denodenně přesvědčuji, že v minulosti řada věcí byla lepších a že se k nim postupně vracíme. Jen ale oklikou přes ty intelektuální voly, kteří o praktickém životě neměli ani ánung a nastolili tady takový bordel, že ho ani dvě generace nositelů Nobelových cen nedají do frcu.

    Víte, lidi mají paměť a tak nezapomínají. Ostatně, pokud se v dnešní době podaří něco dobře vyrobit, taky se to snažíme valit ven, přesně tak, jak to dělali za socíku, a sem se pak veze šunt z Asie. Kvalitní nářadí Tona byla nahrazeno "kvalitním" šrotem z Číny, Hajzlpapír sem dovážíme ze Slovenska a ten náš se při použití protrhe, jogurty s "živou" kulturou vám dnes vydrží skoro 2 měsíce zaručeně čerstvé, nábytek z papundeklu sem vezeme z Polska, abychom si za 5 let museli jít koupit jiný (i když nechceme), textil vám pouští do kůže jedy ... Je to jak za RVHP ...
  • 20. 11. 2007 16:31

    anonymní
    Nechápu přirovnání mezi průměrnou mzdou a ježděním v autech. Ale nebudu to rozpitvávat, vidím, že máme natolik rozdílný úhel pohledu, že se asi nemáme o čem bavit na toto téma.

    Bydlím v okresním městě a pracuji v malém sedmitisícovém. možnopst nákupů v obou případech je zcela standardní a odpovídající běžnému průměru, jestliže váš vesnický hokynář nemá odvahu brát normální mléko, potom byste ho měli přimět alespoň k objednávkovému způsobu prodeje.

    Váš pohled na věc tak trochu chápu a taky vůbec nechápu. Výběr všeho je dostatečný. Jen kvalita je dražší a je přece na vás, zda se rozhodnete investovat do kvalitního nářadí, které celkem snadno seženete, nebo si nakoupíte za nízkou cenu čínský dovoz. Stejně tak nábytek - Poláci vsadili na levnou výrobu, přičemž je ale třeba počítat i s kratší životností. Nebo si necháte udělat nábytek od místní firmy, dvojnásobně drahý, ale s tím, že od něj očekáváte dlouhou životnost a kvalitu. A netvrďte, prosím hned, že vám stejně vyroběj šunt a že se nikomu nedá věřit. To byste popíral sám sebe, když tvrdíte, že se zde vyrábí kvalitní zboží (které jde ovšem jen na vývoz). Nebyla by to hloupost? Vyrábět něco kvalitního, na co by tady byl odbyt, ale jen tak z plezíru to vyvážet, zvyšovat si náklady o dopravu a riskovat zisky z důvodu měnových rizik spojených s vývozem?

    Myslím, že si nevidíte do pusy (pod prsty na klávesnici), když tvrdíte, že se denodenně přesvědčujete, že v minulosti to bylo v řadě věcí lepší. Vaše tvrzení se totiž pohybuje v říši přání otce myšlenky. Já opakovaně přiznávám, že se najdou věci, které byly pro určitou skupinu lidí (a někdy naprosto většinovou) výhodnější než dnes, ale souhrn plusů a minusů musíte posuzovat komplexně a jakékoliv vytrhávání z kontextu ostatních souvislostí je bohapustým populismem a demagogií.

    Omlouvám se za volbu výrazů, ale skutečně mě jiné v této souvislosti nenapadly.
    Když se ale někdo chová, jako dítě, které chce, aby se o něho rodiče (stát) ve všem starali, ale na druhou stranu nehodlá akceptovat, že oni za to chtějí, aby se jim se vším svěřoval. Nebo se na druhou stranu s rodiči a jejich péčí může rozloučit, starat se sám o sebe a svěřovat se jim, jenom když bude chtít. Který rodič se nechá jen využívat, aniž by si ponechal nějakou tu možnost ovlivňovat zároveň směřování svého dítka? A to samé je se státem a jeho zřízením - buď se o nás staral stát úplně ve všem, ale za to vyžadoval bezpodmínečnou poslušnost a nebo můžeme mít volnost, ale péče státu tedy bude také jen omezená.
  • 20. 11. 2007 11:53

    h. (neregistrovaný)
    s mlekem je to jednoduche, cerstve mleko v pytliku vam otevrene vydrzelo maximalne den, trvanlivost byla 2 dny...
    cerstve mleko ted vydrzi otevrene asi tyden... vyzkouseno...
    to je vse o kvalite mlika
  • 20. 11. 2007 23:28

    anonymní
    Nejste. Mléko v ČR je vždy povinně pasterizováno - tj. krátkým prudkým zahřátím na určitou teplotu (cca něco přes 70stupňů Celsia) jsou zničeny choroboplodné zárodky a také to prodlužuje lehce životnost, protože tím je zničena nejen většina škodlivých zárodků, ale také zárodků způsobujících kysání. Kdežto homogenizace je úprava (a odborníci ať mě, prosím nekamenují za laický popis), která má za cíl rovnoměrnější rozptýlení tuku v mléce. Jednoduše na dnešním mléce už moc často nenajdete usazenou smetanu pod víčkem, ale přesto to neznamená, že nemá stejné množství originálního mléčného tuku, jako mléko nehomogenizované.
  • 19. 11. 2007 18:19

    Vašnosta (neregistrovaný)
    Souhlasím s Vámi, že zemědělství je třeba plánovat - to ostatně musí každý, kdo nechce žít z "ruky do huby" - i když to nemá se socialistickým plánováním nic společného, spíš se jedná o uvažování, rozvahu. kdysi každý sedlák měl zkušenost, že nemůže všechnu urodu okamžitě prodat, že zemědělství je závislé na počasí, válkách, nemocech atd., a příští rok může přijít neúroda. Bohužel dnes jsou zemědělci nuceni prodat vše za všechokolností, aby přežili - mzdy prům. okolo 15000 (ČSÚ) - pak když přijde neúroda st je nutno dovážet a stoupají ceny.
    Zemědělské dotace nejsou jistě správné, ale to je politická záležitost, bez nich by cena potravin v celé EU musela být pětinásobná, aby se uhradily náklady na jejich výrobu. Je to stejné jako za socialismu. Láska prochází žaludkem- i láska k vládě.Před rokem 1989 byly oficiální zem, dotace přibližně na úrovni současných, existovali však další podpory, takže oficiálně dostaly JZD za maso 15 Kčs, neoficiálně 100Kčs, za mléko, které jste kupoval za 3,10 dostávala družtva 5 Kčs a více.
  • 20. 11. 2007 13:17

    anonymní
    Jakmile se někdo zmíní někde o potřebě plánovat, je spojován se socialismem a je považován za nepřítele demokracie a pokroku. Já bych za nepřítele demokracie a pokroku označil právě ty, co odsuzují i to dobré - tedy i to profláknuté zemědělské plánování. Nynější mocipáni by se v tomhle bohužel měli od komunistů co učit. Vytloukat dobytek hlava nehlava a zatravňovat či zastavovat úrodnou půdu (mimochodem - na tyto "huráakce" šlo mnoho a mnoho státních dotací) a dnes za tyto chybné kroky platí obyčejní lidé formou nekřesťanského zdražování všeho.

    Takže plný souhlas s plánováním !!!!!!!!!!!!!!!!!!
  • 20. 11. 2007 13:43

    Pan D. (neregistrovaný)
    Není plánování jako plánování. Pokud si někdo naplánuje, že v příštím roce (nebo pěti letech) nadojíme milion litrů mléka, ačkoliv spotřeba z nějakého důvodu bude rok od roku klesat, tak je to přece kravina. Stejně jako když si určíme, že vyrobíme milion tun oceli, ale kvůli recesi na trhu půjde její cena dolů. Jo, ocel třeba můžeš odložit někam do haly a čekat, až zase cena stoupne, ale s potravinami to tak lehké není. Navíc je třeba obdělávat půdu každý rok a o krávy se starat denně. Takže těžko si můžeš naplánovat, že zaseješ v roce 2010 pšenici na tísíci hektarech, když netušíš, jestli její cena nebude už pod hranicí tvé rentability.

    Už to tu zaznělo, že provázanost dotací a kvót v EU je tak veliká, že si to ani nedokáže běžný člověk představit. Já bych to přirovnal k jednoduššímu tématu od nás - deregulovat nebo nederegulovat nárazově nájemné? Každý jeden diskutující na tohle téma najde jinou odpověď, kterou bude považovat za správnou. A tady je to ještě složitější.

    Vrátím se ale k výdobytkům socialismu - když se zeptáte nezaměstnaného, jestli by vyměnil svou dnešní možnost cestování a výběru zboží za práci a jistotu, že o ni nepřijde, odpoví nejspíš, že okamžitě. Když se na totéž zeptáš studenta, který nikdy tehdejší dobu nezažil a nezaměstnanost se ho může týkat jen zprostředkovaně přes rodiče, tak se spíš přikloní k druhé variantě a když se na to zeptáš člověka, který pracuje a ještě na dýl jak pár dnů nebyl bez práce, tak to dopadne nejčastěji jako u toho studenta. A můžeš někomu z nich upřít, že ze svého pohledu nemá pravdu? Těžko. Vnitřně ale nejspíš uznáš (snad), že tehdejší doba měla z celkového pohledu více negativ než pozitiv a že jen těžko lze vybrat z obou režimů jen to dobré a pouze toto spojit dohromady. Já vím, zní to mentorsky, ale je stará pravda, že každá mince má svůj rub a líc.
  • 21. 11. 2007 11:19

    Pan D. (neregistrovaný)
    Jsi, soudruhu anonyme, hloupý. Neskutečně hloupý, když neumíš číst delší text. Ano, použil jsem slovesa ve druhé osobě jednotného čísla ve svém textu, ale bez konkrétního oslovení. Ty snad sám sobě, pokud teda jsi schopný sám se sebou vnitřně komunikovat, vykáš?
  • 21. 11. 2007 12:12

    Mex (neregistrovaný)
    Nevšímejte si toho, někdo si asi myslí, že tykání nebo vykání z něho udělá váženějšího člověka. Když s někým diskutuji, sleduji, co říká a ne jestli mi přitom vyká nebo tyká. Na charizmatu mi vykání nepřidá a sebeúctu si takovu berličkou podpírat nemusím. Vždyť do nakonec může být člověk, který mi může tykat aniž by se to protivilo společenským pravidlům.
  • 21. 11. 2007 13:16

    Q (neregistrovaný)
    Nezlobte, ale když napíšete "Když se na totéž zeptáš studenta" nebo "když se na to zeptáš " nebo "A můžeš někomu z nich upřít" nebo "Vnitřně ale nejspíš uznáš " - tak já to taky chápu jako tykání. Jsem taky hloupý? Při tykání se přece nemusí používat oslovení. Nebo tady mluvíte (komunikujete) sám se sebou?

    A v další své reakci "Jsi, ...", "když neumíš ...", "Ty snad sám sobě, pokud teda jsi schopný sám se sebou vnitřně komunikovat, vykáš?" - to též není tykání?
    Za mého mládí, pokud někdo mluvil sám se sebou, byl zralý do blázince. Ale je možné, že po převratu se na řadu jednání pohlíží jinak než se nahlíželo před 89.
    A co jsem si přečetl i další příspěvky od vás, taky jste vehementně tykal, ale pak vás taky někdo nazval soudruhem, protože soudruzi si tykali, a pak jste přestal tykat a začal vykat.
    ----------------------------------------
    Pro Mexe: nevím, co by vám řekl nadřízený, když byste mu tykal. Jestli by ho uspokojila vaše odpověď, že ho bedlivě sledujete. Nebo když 18ti letý absolvent bude tykat 50ti letému řediteli, který není jeho strýčkem? Možná že si s nadřízeným / podřízeným zrovna tykáte, ale nepovažoval bych to za zcela standardní.
  • 21. 11. 2007 15:20

    Pan D. (neregistrovaný)
    Samozřejmě uznávám, že jsem ujel k tykání a pokud se to konkrétního pisatele, na jehož příspěvek jsem takto reagoval, osobně dotklo, omlouvám se za to.

    Ale ten anonymní pitomec, který se snaží prudit a myslí si, kdovíjak to není urážlivé někoho nazývat pro jeho rozdílné názory soudruhem, přičemž jediné, co pro toto oslovení má jako má je chybá znalost, že si tykali i členové KSČ (jenže asi už vůbec netuší, že to ani "nevynalezli" a ani se s tím po jejich rozpadu nezkončilo), mě s tím už s..e. Je to irelevantní a už vůbec od někoho, kdo nebyl adresátem mé reakce.

    Ano, začal jsem vykat, protože jsem došel k závěru, že se tak vyhnu hloupým narážkám od lidí, co jinak nemají co říct, tak se aspoň vozí na prkotinách - z mého hlediska je to prkotina a osobně je mi naprosto jedno, jestli mi bude někdo tykat, vykat nebo třeba onikat. Taky si nemusím dokazovat svou důležitost vyžadováním vykání v internetových diskuzích. Prostě jsem došel k závěru, že než se bavit s volem o sobotě, když jde v pátek na porážku, budu raději diskutovat nad konkrétními tématy.

    Možná jsem zralý do blázince, ale vy si opravdu sám pro sebe nikdy neříkáte třeba: Ty seš ale vůl, že ses zase nechal ukecat na takovou kravinu! (neberte to osobně, to byl jen příklad, já si třeba nadávám celkem nevybíravě)
  • 21. 11. 2007 16:17

    Mex (neregistrovaný)
    Ale o těchhle příkladech jsem nemluvil. Ty nejsou společensky přijatelné. Ovšek, když 50-ti telý ředitel tyká 18-ti letému studentovi, to přece přijatelné je. Když si tykají dva volejbalisté i když spolu hrají poprvé, to je taky společensky přijatelné. Když si tykají bez předchozího dovolování dva lidé stejného pohlaví na stejné společenské i profesní úrovni, tak to také je přijatelné. Třeba spoužáci na vejšce. A když jsme tu prakticky všichni anonymně, tak v čem vidíŠ rozdíl mezi Tebou, mnou, Panem D. a jakýmkoliv diskutérem, který si ani nezvolí nějaký nick? Já žádný. V čem se změní obsah tohoto sdělení, když budu tykat nebo vykat?
  • 21. 11. 2007 19:05

    XY (neregistrovaný)
    Mne také napadne, že kdy někdo někomu tyká bez vyzvání nebo bez vzájemné domluvy, že je soudruh. Já tu dobu pamatuji.
    Pokud 50ti letý ředitel tyká bez předchozí domluvy 18ti letému byť studentovi, je to krajně nepřijatelné a neprofesionální. Já pamatuji, že už na střední škole nám profesoři vykali, i když jsme to vůbec nechtěli. Někteří pak tykali, ale někteří vykali stále. A samozřejmě že jsme si jako studenti nedovolili při žádné příležitosti profesorům tykat.
    Tykat si mohou tak stejně staří a postavení ve IV. cenové ...

    Pana Špačka na vás ...
  • 22. 11. 2007 10:16

    XY (neregistrovaný)
    Sokola s velkým "S" neznám a sokoly s malým "s" nepamatuji.
    Mne jeden starší kolega v práci říkávál: když si s někým na jiné pozici tykáš, snadněji tě pošle do prde*e nebo s tebou jinak vyjebává než když vyžaduješ vykání. Něco na tom je.
  • 22. 11. 2007 13:00

    Mex (neregistrovaný)
    Sokolové si ale tykají i dnes. A taky skauti (i ti dospělí). A vodáci si také většinou tykají.

    A to já zase jsem radši, když si s lidmi, kteří mi mají dávat zpětnou vazbu, tykám. Opravdu to zní upřímněji, když mi někdo řekne: Ty seš ale vůl, když jsi udělal takovu blbost, než když mi někdy budou říkat: Pane řediteli, vaše rozhodnutí bylo výborné. Jen bych si dovolil vám navrhnout, abyste ráčil zvážit ještě tuto variantu.
  • 21. 11. 2007 7:39

    anonymní
    Já osobně - a znám i spoustu stejně starých či mladších, kterým stačí cestovat po krásách Československa a jednou za pětiletku se jet podívat do sousední NDR či PLR. A co je platný výběr zboží, když na něj mnozí nemají? No a znám i dost studentů, kteří po skončení studia byli uvrženi na ÚP. Bohužel, na nelidské zacházení některých zaměstnavatelů není schopen nikdo dohlédnout a sjednat nápravu. Rovněž otázka odměňování za vykonanou práci: nelze lidem "stanovit" platby na živobytí např. 10 tisíc, a ty samé peníze člověku dávat ve formě mzdy v čistém. Kde vezme na ten zbytek? Má žít jak dobytek někde ve chlévě? Nejsme zvířata a máme tu 21. století.
  • 21. 11. 2007 11:32

    Pan D. (neregistrovaný)
    Naprosto s vámi souhlasím. Existuje takovéto prasácké chování, jak popisujete a existuje určité procento studentů (není to však většina, ale naopak menšina), kteří nenajdou po škole práci a končí na ÚP.
    Osobně dávám také přednost dovolené v Československu (toto není omyl) a jiné státy vyhledávám výjímečně, ale i přes tohle všechno mohu za sebe mohu říct, že bych nevyměnil režim, kdy se o mě sice stát tak nestará, ale zato mi nic moc nezakazuje a nepřikazuje (samozřejmě můžeme i o tomhle polemizovat, ale to bychom se mohli za chvíli dostat ke chvále anarchie) za režim, který mou bezvýhradní poslušnost "odmění" rovnostářským přístupem a postaráním se, že budu mít absolutní sociální jistoty, ale ať budu dobrej nebo lempl, budu mít pořád stejně.
  • 21. 11. 2007 8:44

    anonymní
    A proč spotřeba klesala? Protože reformátoři nasadili tak vysoké ceny a tak nízké platy, že lidem na řadu věcí nezbývalo. Proto se omezovala spotřeba tam, kde to šlo a nebo se tuzemská produkce nahrazovala "levnějším" dovozem, aby po zlikvidování české konkurence mohli vyšponovat ceny ještě výše než byly ceny od našich producentů.

    Plánování v zemědělství by mělo být svázáno s ochranou domácího trhu, tak jak to provádějí ostatní vyspělé státy. Není možné, abych zasel na 1000 ha, a odbyt měl jen z 20 ha. Stát musí zaručit odbyt z těch 1000 ha a to i za cenu, že se sem nebude dovážet obilí z ciziny. Protože 20 ha mne neuživí (na rozdíl od jiných států unie, kde farmáře tuším že právě plocha okolo 20 ha již uživí!). Jen tak se zamezí výkyvům cen a ty by měly být stabilní po delší dobu. Ale u nás se bohužel děje to, že všichni zemědělci se vrhnou na obilí, kterého je pak přebytek, a prodělají na něm. Příští rok se na obilí vykašlou, vrhnou se na brambory. Tak je přebytek brambor a nedostatek obilí. Příští rok se zase všichni vrhnou na řepku. Co z toho vyplývá: zemědělství je roztříštěné a tak se navzájem nedokáží mezi sebou domluvit (ani to prakticky nejde) kolik čeho kdy pěstovat (nebo chovat). Pokud v průmyslu v rámci ČR působí 2-3 fabriky na výrobu něčeho, tak tam se dá produkce odhadnout a naplánovat. Ale u roztříštěního zemědělství nikoliv. Proto takový chaos a vytloukání klínu klínem!

    Ostatně, významné společnosti také plánují. Zisk, a to i ty na západ od našich hranic. A pokud plánují zisk, musí k tomu plánovat i ostatní položky, které jsou se ziskem spjaty.
  • 21. 11. 2007 11:57

    Pan D. (neregistrovaný)
    Ale vždyť vy si protiřečíte! Pokud někdo plánuje zisk, plánuje samozřejmě i všechno související, ale rozhodně neplánuje, že bude vyrábět jen proto, aby něco vyráběl. A to byl princip centrálního socialistickéh plánování (já vím, je to hodně zjednodušující pohled, protože ani socialističtí ekonomové nebyli taková ekonomičtí ignoranti, aby to dělali přesně takhle), oni totiž nemuseli kalkulovat s takovými proměnnými, jako je činnost konkurence, která by mohla přijít na trh kdykoliv s něčím lepším a levnějším a ani s tím, že se bude měnit ekonomická situace spotřebitelů (do plusu i minusu) a tím pádem může dojít k odlivu zájmu o jejich zboží buď ke spotřebám luxusnějšího statku nebo naopak ke spotřebám obyčejnějšího a levnějšího statku.

    Zemědělská výměra, která uživí západoevropského zemědělce ho uživí především z toho důvodu, že bere vám naprosto nepředstavitelné dotace skoro na cokoliv. To je smutná skutečnost, která "sežere" obrovské procento rozpočtu EU.
    Asi byste si měl někde zjistit, že to, co popisujete, kdy se jeden rok všichni zemědělci vrhnou na jednu plodina a další zase na jinou, není odraz skutečného stavu. Ony dotace a kvóty s nimi spojené, ať na ně někdo nadává a jiný je chválí, totiž tomuhle docela účinně zabraňují. Ale tohle opravdu není téma na diskuzi na několika málo řádcích. Mimoto váš názor vytváří dojem, že zemědělci jsou pitomci, kteří neumějí ani za mák rozpoznat tržní příležitosti a jen se slepě řídí tím, co loni někomu přineslo úspěch.

    A nakonec reakce na váš začátek - snažíte se rozvíjet konspirativní teorie, ale proti každému vašemu negativnímu příkladu, kdy nekonkurenceschopnost českého výrobce oproti levnějšímu dovozu zlikvidovala firmu, postavím pozitivní příklad, kdy česká firma dokázala v jiném oboru zaujmout místo na trhu a prosadit se i v exportních oblastech. Ale to bychom se jen trumfovali a to, myslím, není smyslem této diskuze.
  • 21. 11. 2007 14:28

    Q (neregistrovaný)
    Možná, že jedna česká firma dokázala zaujmout místo na trhu, ale tisíc dalších se jich položilo! A položily se proto, že jejich nový managment podnik vytuneloval, nakoupil drahá, nepotřebná auta, vyrábělo se na mašinách pamatujících ještě válku. U nás takto zkrachlo asi 7 fabrik. Muselo se zkrátka dokázat, že následovník úspěšného socialistického podniku nemůže být úspěšný i v přetrženém hospodářství!

    Pokud ve všem hledáme příklad ze západu, proč tedy u nás zemědělství tak obrovské dotace nebere a dokonce se tady několik pravicových politiků snažilo dokázat, že zemědělství musí fungovat bez dotací?

    Jak zemědělec může plánovat zisk, když neví, zda se urodí a jestliže se urodí, zda se sem nedoveze zboží za cenu, za kterou není on sám schopný ani zasít? Nemá vůbec jisté, za kolik od něj kdo nakoupí, přesto že vstupy jdou rapidně nahoru.
  • 21. 11. 2007 15:56

    Pan D. (neregistrovaný)
    Trestnou činnost (byť nepotrestanou) nemůžeme přece zahrnovat do normálního ekonomického vývoje.
    Osobně znám také mnoho a mnoho příkladů špatného hospodaření a krátkozrakého počínání a také evidentně podvodně zlikvidovaných podniků, ale na 101% to není v poměru 1000:1 s firmami, které se úspěšně transformovaly nebo nově vznikly a nemuselo to být ani na troskách něčeho staršího. Dokonce ten poměr není ani 10:1. Zkuste se podívat sám kolem sebe. Určitě znáte skoro všechny postsocialistické fabriky, které nepřežily, ale asi neznáte ani polovinu těch úspěšných podnikatelů a jejich firem, které se vytvořily nově a vypracovaly se od píky. To spíš budete znát ty podezřelé figury, které sem tam mají miliony a drahá auta a potom zase holou řiť a dluhy. Dobrý a úspěšný podnikatel se totiž svým úspěchem nemusí chlubit příliš okatě, protože v Čechách stále, bohužel platí, že úspěch se neodpouští.

    Změdělství a jeho dotace u nás jsou výsledkem vyjednávání před vstupem do EU. Nejsem sám, kdos i myslí, že čeští zemědělci právě se svou převažující strukturou velkých celků by se stejnými dotacemi hodně zamotali hlavu malým francouzkých farmářům, ale bohužel je nedostávají a zpětně už se s tím nedá nic moc dělat. Navíc si také myslím, že s dotacemi na úrovni starých zemí EU by se ze zemědělství u nás stalo skoro tak lukrativní odvětlí, jako je třeba výroba aut.

    Zemědělství je nejistý obor. Bohužel. Může přijít neúroda, nadúroda, levnější konkurence nebo cokoliv jiného, ale i s tím se musí počítat. Proto existují ony dotace, kvóty, dovozní cla, intervenční nákupy a různé fondy ( PGRLF), aby se tato nejistota co nejvíce eliminovala, ale je to jen podpora. Kdyby někdo naplánoval - vyrobte si tisíc litrů mléka, my je od vás odkoupíme i kdybychom je měli potom vylít do kanálu, to by se asi dalším ekonomickým sektorům nelíbilo. Na druhou stranu by se to asi nelíbilo ani mnohým zemědělcům, protože by se za takovou garanci museli zavázat, že své mléko neprodají jinde, i kdyby jim někdo nabízel třeba pětinásobek ceny (což se děje třeba nyní, kdy garantované minimální ceny jsou pro producenty příliš nízké).
  • 20. 11. 2007 8:17

    Palmáč (neregistrovaný)
    nejvíce mne pobavilo to, že jsme dokázali dohnat a předehnat Spokojené státy v klasickém The Hamburger Standard. Mít karboš (při našem způsobu získávání korun na živobytí) dražší než mají "supové" Wall Streetu - to už tedy vyžaduje mimořádný talent.
  • 23. 11. 2007 8:57

    anonymní
    Ten pan Janda, "komentátor" či "analytik", nebo jak si dnes říkají co nic nedělají a jen žvaní.
    Hlavně ten závěr o tom jak obchodníci "kryjí navýšení DPH ze svých rezerv", no to je fakt k zasmání.
    Obchodníci, kteří bez obalu odírají zákazníky i prvovýrobce, jakýkoliv pohyb v DPH nahoru okamžité násobkem promítnou nahoru, pohyb DPH dolu je nechá klidným, ceny mají už výš než na západ on nás, kde mají obchodníci nepoměrně vyšší náklady a pan Janda s námi vtipkuje, že něco budou krýt ze svých rezerv....
  • 23. 11. 2007 10:51

    anonymní
    Jste chytrej jak rádio. Ale to nic, vykecat se můžete, i když tomu nerozumíte, porovnáváte bez podkladů a ještě si myslíte, jak jste chytrej. Jaké máte ekonomické vzdělání? Jakou praxi?
  • 23. 11. 2007 12:43

    anonymní
    Správně, plně s Vámi souhlasím. není potřeba mít žádné vzdělání na io, aby člověk pochopil, jak to v této republice chodí. Stačí obyčejný selský rozum a životní zkušenosti! Když podnikatelé léta křičí, že už nemají rezervy, že jsou stále ve ztrátě, tak z čeho najednou budou krýt navýšení DPH?

    Jsme svědky pohybu a pohybu např. u pohonných hmot. Když cena ropy klesá, ceny na stojanech neklesají, protože obchodníci mají dlouhodobé smlouvy, takže by "rádi" zareagovali, ale nemohou. A když jde cena nahoru, tak žádné dlouhodobé smlouvy nemají a musí bezprostředně reagovat na trh zvýšením ceny. A v celém městě zavezou čerpačky PHM za nové ceny ve stejnou noc ...
  • 23. 11. 2007 16:01

    anonymní
    Selský rozum a ekonomie? To je jako kdybyste chtěl uplatňovat selský rozum na astrofyziku.
    Sedlák bude určitě rozumnět tomu, kdy zasít, kdy sklidit, kdy podojit a kterou krávu nechat otelit - což bude vědět jen málokterý ekonom. Nejspíš bude taky vědět, že musí prodat dráž než vyrobil, ale těžko od něho můžete chtít, aby vám vysvětlil, jaká míra inflace je ještě dobrá pro růst ekonomiky, jak rozpoznat únosnou míru nezaměstnanosti a jak ovlivní rozhodnutí politbyra KSČíny ceny ropy.
  • 25. 11. 2007 23:33

    anonymní
    Ale o "vhodnosti" výše inflace si klidně můžete udělat úsudek selským rozumem. Já určitě nedám na bláboly ekonomů o "růstu" ekonomiky, kdy kolem sebe vidím, jak to jde všechno do prde*e!
  • 26. 11. 2007 9:03

    anonymní
    Váš rozhled bych chtěl mít - protože já a třetina mých sousedů v jednom malém paneláčku v malém pohraničním městě díky krachu jedné továrny, ve které jsme pracovali, teď nemáme práci, znamená to, že ekonomika je v pr..li. No to je odborné hodnocení jak noha.
    Tuhle jsem si koupil jablko. Mělo nahnilý jadřinec. Ergo podle vaší logiky, s jablky to jde s kopce, všechna jsou shnilá. Sadařům se nedá věřit, když tvrdí, že úroda jablek byla dobrá a jablka jsou sladká a zdravá. A já to přece musím vědět nejlíp, kousnul jsem do jednoho jablka a ono bylo nahnilé.
  • 28. 12. 2007 15:44

    Eiva (neregistrovaný)
    A proč neřeknete, že vlastně byl zrušen váhový stupeň dopis do 20 g, který původně stál 7,5 Kč u standardních rozměrů typu pohlednice a 9 Kč u nestandartních rozměrů. Nová cena za dopis do 50 g, který původně stál 12 Kč je od ledna jen 10 Kč. Neuvádějte lidi v omyl nepřesnými informacemi!!!!!! Ceny musí být nákladově orientované a Česká pošta vás rozmazlila nizkými cenami, ale má povinnosti, kteíé jiné firmy nemají, musí doručovat a nebo vybárat schránky v odlehlých oblastech. Nové firmy jedou jen po lukrativních oblastech. Českou poštu nikdo nedotuje, není tu fond pro univerzální službu jako u telekomunikací, přestože musí plnit povinnosti univerzální služby. Tak si přečtěte zákon a akta světové poštovní unie a směrnice, abyste mohli kritizovat.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).