Hlavní navigace

Vláda vyhlásila "nouzový stav"... co nás čeká?

5. 4. 2006
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

V souvislosti s povodněmi vyhlásila Vláda České republiky nouzový stav. Žijeme v právním státu, a tak můžeme na rozdíl od minulého režimu, kdy v takových případech poručily "větru dešti" stranické sekretariáty, přesně analyzovat, co nouzový stav přináší. A omezení čekají občany i firmy.

Odpověď na otázku, kde se nouzový stav vzal a jaké jsou podmínky pro jeho vyhlášení a rozsah práv a povinností s ním souvisejících, najdeme v zákoně č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon stanoví působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků a práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na krizové situace, které nesouvisejí se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením, a při jejich řešení.

Důležité je, abychom rozuměli definicím, které zákon používá:

  • krizovým řízením souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením krizové situace,
  • krizovou situací mimořádná událost, při níž jsou vyhlášeny tyto na sebe navazující a gradující
  • krizové stavy:
    • stav nebezpečí
    • nouzový stav
    • stav ohrožení státu

Stav nebezpečí se jako bezodkladné opatření může vyhlásit, jsou-li v případě živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie, nehody nebo jiného nebezpečí ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu, a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů a složek integrovaného záchranného systému. Lze jej vyhlásit jen s uvedením důvodů, na nezbytně nutnou dobu pro celé území kraje nebo pro jeho část. Rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí musí obsahovat krizová opatření a jejich rozsah. Změna krizových opatření musí být rovněž vyhlášena.

Stav nebezpečí vyhlašuje hejtman kraje (v Praze primátor hlavního města Prahy). Hejtman, který stav nebezpečí vyhlásil, o tom neprodleně informuje vládu, Ministerstvo vnitra a sousední kraje, pokud mohou být krizovou situací dotčeny.

Stav nebezpečí lze vyhlásit na dobu nejvýše 30 dnů. Tuto dobu může hejtman prodloužit jen se souhlasem vlády. Není-li možné účelně odvrátit vzniklé ohrožení v rámci stavu nebezpečí, hejtman neprodleně požádá vládu o vyhlášení nouzového stavu.

Nouzový stav nebo stav ohrožení státu vyhlašuje vláda a lze při něm na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu omezit

  1. právo na nedotknutelnost osoby a nedotknutelnost obydlí při evakuaci osoby z místa, na kterém je bezprostředně ohrožena na životě nebo zdraví,
  2. vlastnické a užívací právo právnických a fyzických osob k majetku, pokud jde o nucené omezení práva vlastníka nebo uživatele z důvodu ochrany života, zdraví, majetku nebo životního prostředí, které jsou ohroženy krizovou situací, přičemž je za toto omezení poskytnuta přiměřená náhrada,
  3. svobodu pohybu a pobytu ve vymezeném prostoru území ohroženého nebo postiženého krizovou situací,
  4. právo pokojně se shromažďovat ve vymezeném prostoru území ohroženého nebo postiženého krizovou situací,
  5. právo provozovat podnikatelskou činnost, která by ohrožovala prováděná krizová opatření nebo narušovala, popřípadě znemožňovala jejich provádění,
  6. právo na stávku, pokud by tato stávka vedla k narušení, případně znemožnění záchranných a likvidačních prací.

Navíc je vláda v době trvání nouzového stavu oprávněna za podmínek výše uvedených

  1. nařídit evakuaci osob a majetku z vymezeného území,
  2. zakázat vstup, pobyt a pohyb osob na vymezených místech nebo území,
  3. rozhodnout o ukládání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo povinnosti poskytnout věcné prostředky k řešení krizové situace,
  4. rozhodnout o bezodkladném provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb za účelem zmírnění nebo odvrácení veřejného ohrožení vyplývajícího z krizové situace.

Vláda v době trvání nouzového stavu je dále oprávněna

  1. nařídit povinné hlášení přechodné změny pobytu osob, kterou se rozumí opuštění místa trvalého pobytu osoby, k němuž je hlášena v místě, ze kterého byla organizovaně evakuována nebo které o své vůli opustila z důvodu ohrožení svého života nebo zdraví, pokud tato změna pobytu bude delší než 3 dny,
  2. přijmout opatření k ochraně státních hranic, k pobytu cizinců nebo osob bez státní příslušnosti, v oblasti zbraní, výbušnin, nebezpečných chemických látek a přípravků, jaderných zařízení a zdrojů ionizujícího záření,
  3. nařídit přemístění osob ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody do jiné věznice nebo vyloučit volný pohyb těchto osob mimo věznici,
  4. nařídit použití občanů povinných civilní službou a vojáků v činné službě k provádění krizových opatření,
  5. nařídit vykonávání péče o děti a mládež, pokud tuto péči nemohou v krizové situaci vykonávat rodiče nebo jiný zákonný zástupce,
  6. zajistit přednostní zásobování dětských a zdravotnických zařízení a ozbrojených bezpečnostních a hasičských záchranných sborů,
  7. zabezpečit náhradní způsob rozhodování o dávkách sociálního zabezpečení (péče), kterými se rozumí dávky nemocenského pojištění, důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, státní sociální podpory a dávky sociální péče, a o jejich výplatě.

Povinnosti uvedené v písm. c) lze uložit pouze tehdy, pokud nelze tyto činnosti a věci zajistit smluvně, subjekt plnění klade zjevně finančně a časově nevýhodné podmínky nebo plnění odmítne a přitom hrozí nebezpečí z prodlení.

Pokud by vláda přistoupila k vyhlášení stavu ohrožení státu, je vedle opatření za nouzového stavu oprávněna navíc nařídit

  1. omezení vstupu na území České republiky osobám, které nejsou občany České republiky,
  2. povinné hlášení místa trvalého pobytu, popřípadě i místa, kde se osoba dočasně zdržuje,
  3. omezení držení a nošení střelných zbraní a střeliva,
  4. zvýšenou kontrolní činnost na úseku zabezpečení skladovaných střelných zbraní, střeliva, munice, výbušnin, jaderných materiálů a zdrojů ionizujícího záření, nebezpečných chemických a jiných nebezpečných látek.

Z hlediska právní jistoty je třeba rozhodnutí o výše uvedených krizových opatřeních zveřejnit v hromadných informačních prostředcích a současně se formálně vyhlašují stejně jako zákon. Účinnosti nabývají okamžikem, který se v rozhodnutí stanoví.

skoleni_15_4

Problematika krizového řízení a činnost příslušných orgánů státní správy a samosprávy jako orgánů krizového řízení, jakož i orgánů integrovaného záchranného systému, je široce rozvětvenou a složitou záležitostí.

Reakce některých občanů, ale i komentáře v hromadných sdělovacích prostředcích k dosud provedeným opatřením ze strany výkonné moci při naplňování slov zákona, nesvědčí o dostatečné informovanosti o těchto záležitostech. Nejsme však v době, kdy se podobná opatření tajila, a to, co mělo sloužit lidem k záchraně jejich života, zdraví a majetku, bylo před nimi utajováno. Je dobré se v těchto otázkách vyznat a diskutovat o nich.

Má vláda nahradit škody nepojištěným vytopeným občanům?

  • Rozhodně ano.
    11 %
  • Spíše ano.
    8 %
  • Spíše ne.
    21 %
  • Rozhodně ne.
    57 %
  • Nevím.
    3 %

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Právník zabývající se legislativou v oboru trestního, správního a občanského práva. Má praxi v justici a státních orgánech.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).