Hlavní navigace

Vězeň a úhrada nákladů trestu odnětí svobody

Jan D. Klášterecký

Situace v našem vězeňství zavdává laické veřejnosti mnohdy oprávněné podněty ke kritice výkonu trestu odnětí svobody. Odsouzení ve velkém rozsahu ve výkonu trestu nepracují, nebo pracují v nedostatečné míře. Žijí tak na úkor ostatní společnosti. Jak se podílejí na nákladech věznění?

Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Problematika hrazení nákladů výkonu trestu odnětí svobody odsouzenými je na základě zákona o výkonu trestu odnětí svobody č. 169/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, řešena vyhláškou č.10/2000 Sb., o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány, o výkonu rozhodnutí srážkami z odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení a o úhradě dalších nákladů, ve znění pozdějších předpisů.

Rozsah povinnosti k úhradě nákladů trestu odnětí svobody a určení srážek z odměny odsouzeného

Druhy srážek stanoví zákon podle těchto zásad: Z odměny příslušející odsouzenému srazí a odvede věznice pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na veřejné zdravotní pojištění a zálohu na daň z příjmů fyzických osob. Část odměny, která zůstane po provedení těchto srážek, budeme dále označovat jako čistou odměnu.

Z čisté odměny odsouzeného provede věznice srážky:

  1. k úhradě výživného pro děti, kterým je odsouzený povinen poskytovat výživu, včetně příspěvku na úhradu nákladů při péči o dítě v ústavní nebo ochranné výchově,
  2. k úhradě nákladů výkonu trestu a nákladů výkonu vazby, pokud mu předcházela,
  3. na základě nařízeného výkonu rozhodnutí soudu nebo orgánu státní správy,
  4. k úhradě jiných pohledávek vůči odsouzenému.

Úhrn takto vypočtených srážek nesmí překročit 86 % čisté odměny odsouzeného. Zbytek čisté odměny rozdělí věznice na kapesné a úložné.

Na kapesné se použije 12 % čisté odměny, není-li dále stanoveno jinak. Odmítne-li odsouzený v průběhu kalendářního měsíce bez závažného důvodu pracovat, kapesné mu nenáleží.

Na úložné se použijí 2 % čisté odměny, není-li dále stanoveno jinak. Úložné se zvyšuje o nevyčerpané částky určené pro stanovené srážky. Z úložného nad 2 000 Kč se na základě rozhodnutí ředitele věznice uhradí i náhrada nákladů výkonu trestu, pokud nebude tato pohledávka uhrazena srážkami z odměny odsouzeného; tuto úhradu je možné provést průběžně při výkonu trestu.

Úhrada nákladů výkonu trestu se pak stanoví z čisté odměny a z ostatních zdrojů příjmů, nejvýše však ve výši 1 500 Kč za kalendářní měsíc. Srážky na náklady výkonu trestu se neprovádí z částky, která byla odsouzenému připsána na účet jako sociální kapesné nebo která mu byla připsána jako odměna podle zákona.

Rozhodnutí o povinnosti k náhradě nákladů výkonu trestu vydává podle zákonných zásad ředitel věznice. Proti tomuto rozhodnutí může odsouzený do 3 dnů od doručení podat stížnost řediteli věznice, který rozhodnutí vydal. Stížnost může směřovat jen proti vypočtené výši nákladů výkonu trestu a nemá odkladný účinek. O stížnosti rozhoduje do šedesáti dnů od jejího obdržení generální ředitel Vězeňské služby.

Diners_Vanoce2019

Jak z této informace vyplývá, není v žádném případě pro stát „lukrativní“ živit a zaopatřovat odsouzené ve výkonu trestu; konec konců i správa a výkon vězeňské služby je pro odsouzené „službou“, kterou jim stát „poskytuje“ za to, že je touto formou v zájmu společnosti izoluje od ostatních. Ponechme stranou tzv. výchovnou složku a smysl trestání.

V každém případě každý odsouzený daňové poplatníky něco stojí. Těm by proto nemělo být lhostejné, zda výkon justice a použité formy trestů jsou skutečně ze všech stanovených hledisek nejefektivnější; a to už vůbec nebereme v úvahu značný rozsah nezaplacených náhrad, které se jen velmi sporadicky podaří do státního rozpočtu od odsouzených vymoci…

Anketa

Měli by být vězni povinni pracovat?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).