Vedoucího, který řídí jen řadové zaměstnance, nelze vyhodit ze dne na den

10. 11. 2020
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Autor: Shutterstock
Novela zákoníku práce zakazuje dohody, podle kterých může být odvolán z šéfovského místa zaměstnanec na prvním stupni řízení a pak dostat výpověď pro nadbytečnost bez odstupného.

Zákon č. 285/2020 Sb., který novelizuje zákoník práce, nadále s účinností od 30. července 2020 znemožňuje sjednávat dohody o odvolatelnosti s vedoucím zaměstnancem, který už pod sebou nemá žádné další vedoucí zaměstnance, neřídí tedy žádné další – jemu podřízené vedoucí zaměstnance, čili na nejnižším stupni řízení.

Co je dohoda o odvolatelnosti a proč se uzavírá?

Vedoucího zaměstnance, který byl do své funkce jmenován, lze také z daného místa odvolat. Založit pracovní poměr jmenováním, a nikoliv pracovní smlouvou, však lze jen v omezeném okruhu případů (specifikovaných v § 33 odst. 3 zákoníku práce ZP), nadto jde vesměs o posty ve státním a veřejném sektoru. Pružná potřeba řízení prostřednictvím rychlých, operativních personálních obměn na šéfovských postech (prostřednictvím odvolání dosavadního vedoucího zaměstnance a jmenování nového) je však třeba i v soukromém sektoru, a to z povahy věci možná i více než ve sféře státní a veřejné.

Proto se v praxi využívá možnosti, kterou dává § 73 odst. 2 ZP zaměstnavatelům (jiným právnickým osobám než uvedeným v § 33 odst. 3 ZP nebo fyzickým osobám), a to sjednání dohody s vedoucím zaměstnancem o možnosti jeho odvolání z vedoucího pracovního místa současně s dohodou o tom, že se vedoucí zaměstnanec může tohoto místa vzdát. Legálnost tohoto postupu posvětil i Nejvyšší soud ČR (v usnesení spis. zn. 21 Cdo 1073/2017, ze dne 15. 8. 2018.)

Co následuje po odvolání z místa nebo vzdání se místa?

Připomeňme, že ve smyslu § 73a odst. 2 ZP odvoláním nebo vzdáním se pracovního místa vedoucího zaměstnance pracovní poměr nekončí. Zaměstnavatel je povinen tomuto zaměstnanci navrhnout změnu jeho dalšího pracovního zařazení u zaměstnavatele na jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Jestliže zaměstnavatel nemá pro zaměstnance takovou práci, nebo ji zaměstnanec odmítne, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele a současně platí, že je dán výpovědní důvod podle § 52 písm. c) ZP (tedy nadbytečnost).

Odstupné poskytované zaměstnanci při organizačních změnách náleží jen v případě rozvázání pracovního poměru po odvolání z místa vedoucího zaměstnance v souvislosti se zrušením tohoto místa v důsledku organizační změny (nikoliv jde-li o pouhou personální obměnu na vedoucí pozici). Má-li tedy zaměstnanec, jehož pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou, zastávat podle sjednaného druhu práce vedoucí pracovní místo, může s ním (dle § 73 odst. 2 ZP) zaměstnavatel sjednat, že ho bude moci (v budoucnu) z pracovního místa odvolat a že se zaměstnanec může tohoto vedoucího pracovního místa vzdát.

Vedoucí místa, s nimiž jde sjednat odvolání či vzdání se funkce, jsou vymezena zákoníkem

Vedoucí pracovní místa, vůči nimž lze sjednat možnost odvolání nebo vzdání se funkce, jsou uvedena v § 73 odst. 3 ZP. Okruh míst, z nichž lze odvolávat, se mohl oproti zákoníku práce měnit dohodou. Nejvyšší soud ČR (v usnesení spis. zn. 21 Cdo 1073/2017, ze dne 15. 8. 2018), dospěl k závěru, že od § 73 odst. 2 a 3 ZP, upravujících možnost odvolání z (vedoucího) pracovního místa (na které nebyl zaměstnanec jmenován, jelikož nejde o pracovní místa dle § 33 odst. 3 ZP), je možné se odchýlit, a to jak rozšiřujícím způsobem, tak i zúžením okruhu osob, s nimiž je možné dohodu sjednat.

Jediné omezení, jež vyplývá z nutnosti přihlížet i k souvisícím ustanovením, je, že musí jít o vedoucího zaměstnance definovaného v § 11 ZP. Nelze tedy jen pro účely dohody o odvolatelnosti (ve smyslu § 73 odst. 2 a 3 ZP) ze zaměstnance vyrábět vedoucího zaměstnance, jestliže není vedoucím zaměstnancem ve smyslu § 11 ZP.

Chtějí-li smluvní strany, aby se možnost odvolání z pracovního místa (vzdání se pracovního místa) vztahovala (odchylně od zákoníku práce) na jiné vedoucí pracovní místo (místa), než je (jsou) uvedeno v § 73 odst. 3 ZP (pro vymezení tam uvedených vedoucích pracovních míst je charakteristické, že jde o vedoucí zaměstnance, kteří jsou přímo podřízeni statutárnímu orgánu právnické osoby nebo vedoucímu zaměstnanci přímo podřízenému statutárnímu orgánu právnické osoby, popřípadě, je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, přímo podřízeni zaměstnavateli nebo vedoucímu zaměstnanci přímo podřízeného zaměstnavateli, ve všech případech za podmínky, že jim je podřízen další vedoucí zaměstnanec), musí být tato vůle v dohodě vyjádřena.

Jak mohla být dohoda sjednána

Předpokladem pro sjednání dohody o možnosti odvolání z pracovního místa není, aby zaměstnanec zastával (již v době jejího uzavření) vedoucí pracovní místo. Přípustné je její sjednání také jen pro případ, že zaměstnanec bude u zaměstnavatele (v budoucnu) zastávat vedoucí pracovní místo. Uzavřená dohoda se vztahuje na každé vedoucí pracovní místo, které zaměstnanec bude (může v budoucnosti) u zaměstnavatele zastávat, nebylo-li sjednáno něco jiného. Dohoda může být obsažena v pracovní smlouvě nebo sjednána samostatně. Může být uzavřena při vzniku pracovního poměru, nebo i kdykoliv za jeho trvání, a to na dobu určitou nebo na neurčito. Dojde-li ke skončení pracovního poměru, dohoda zaniká.

S kterými šéfy lze nově dohodnout odvolatelnost

Novela zákoníku práce však s účinností od 30. 7. 2020 nově určuje v § 73 odst. 3 ZP, že vedoucími pracovními místy podle § 73 odst. 2 ZP (u nichž tedy lze sjednat odvolatelnost zaměstnance z vedoucího pracovního místa zaměstnavatelem za předpokladu, že se zaměstnanec může tohoto vedoucího pracovního místa vzdát) jsou pouze (doplňuje právě ono slovo pouze) místa

a) v přímé řídící působnosti

  1. statutárního orgánu, je-li zaměstnavatelem právnická osoba,
  2. zaměstnavatele, je-li zaměstnavatelem fyzická osoba,

b) v přímé řídící působnosti vedoucího zaměstnance přímo podřízeného

  1. statutárnímu orgánu, je-li zaměstnavatelem právnická osoba,
  2. zaměstnavateli, je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, za podmínky, že tomuto vedoucímu zaměstnanci je podřízen další vedoucí zaměstnanec.

Výčet vedoucích pracovních míst se v předmětném ustanovení zákoníku práce nemění, ale možnost sjednat odvolatelnost se omezuje přidáním slova pouze do textu ustanovení právě jen na místa v § 73 odst. 3 ZP vymezená. Nadále tedy není možné tento výčet vedoucích pracovních míst smluvně rozšiřovat. Není tedy možné sjednávat odvolatelnost s vedoucím zaměstnancem, který už pod sebou nemá žádné další vedoucí zaměstnance, neřídí tedy žádné další jemu podřízené vedoucí zaměstnance, čili na nejnižším stupni řízení.

Odvolaný šéf končí ihned v den odvolání

Novela zákoníku práce dále změnila § 73a odst. 1 ZP, když postavila najisto, že výkon práce na pracovním místě vedoucího zaměstnance končí dnem doručení odvolání (ze strany zaměstnavatele) nebo vzdání se (ze strany zaměstnance) tohoto místa, nebyl-li v odvolání nebo vzdání se pracovního místa uveden den pozdější. Dosavadní nepřesná dikce zákoníku práce hovořila o tom, že výkon práce končí (až) dnem následujícím po doručení odvolání nebo vzdání se místa.

Nicméně praxe i odborná literatura stejně vykládala předmětné ustanovení tak, že výkon práce končí v den odvolání nebo vzdání se vedoucího pracovního místa.

Školení pro účetní - podzimní novinky

Závěr

Pokud tedy zaměstnavatel a zaměstnanec uzavřeli do 29. července 2020 dohodu o možnosti odvolání z vedoucího místa ze strany zaměstnavatele (a zároveň o korespondující možnosti vzdání se vedoucí pozice ze strany zaměstnance), pak tato dohoda je dle mého názoru platně uzavřena i v případě, že takový vedoucí zaměstnanec pod sebou neměl nebo nebude mít ani v budoucnu žádné další vedoucí zaměstnance. Můžete na jejím základě být i v budoucnu odvolání z vedoucího místa, ale také se ho můžete vzdát.

Chcete-li sami skončit v práci, vzdáte se vedoucího místa, odmítnete případně nabízené jiné místo a získáváte 2 měsíce placeného volna, po které vám musí zaměstnavatel vyplácet náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Dohody o odvolatelnosti z vedoucího pracovního místa na 1. nejnižším stupni řízení uzavřené 30. 7. 2020 a později jsou však již neplatné.

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).