Ve velkých bankách nemusíte platit vysoké poplatky. Ani v České spořitelně

Tento článek není ódou na služby České spořitelny nebo jiných velkých bank. Snaží se jen racionálně ukázat, jak to ve skutečnosti je.

Nezvládnutá komunikace

Mediální poplatková hysterie okolo zdražení České spořitelny u základních transakčních služeb je zbytečná. Česká spořitelna bez pochyb zdražuje a ani autora článku to nijak netěší. Ale spořka není jediná. Základní transakční služby postupně zdražily a stále zdražují i další velké banky. Jak je ale možné, že o tom jejich klienti nevědí a média nepíšou? Zdražení totiž „není vidět“ a ani počet jejich klientů není tak významný, aby se o tom psalo. Jak to, že zdražení konkurence není vidět? Protože ty poplatky jejich klienti většinou neplatí.

Narozdíl od konkurence, která také průběžně zdražuje základní ceny, Česká spořitelna nezvládla toto zdražení komunikovat. Zdražení základních transakčních poplatků nemusí být pro klienty spořitelny nijak zásadní. Spořitelna však měla klientům sama sdělit, že má pro ně dostupné alternativy, se kterými ušetří a poplatky nebudou řešit. Její Osobní účet II je ale složený z různých modulů, které si klienti musejí poskládat. Musejí se tak sami aktivně zajímat, jak mají běžný účet používat, aby platili co nejmenší poplatky.

Konkurence České spořitelny, oslovující nové klienty, je komunikačně šikovnější. Kouzelné mantry „zadarmo, bonusy, slevy, výhody, nulové poplatky, žádné poplatky, stará za novou“ na klienty spolehlivě působí. Klienti se sice následně dozví, že „zadarmo“ znamená ve skutečnosti „zadarmo, když“, nebo že výhody a slevy jsou významné „v případě že“, ale to není podstatné. Důležité je, že pro klienty je daný finanční produkt výhodný a znají podmínky, jak jej používat, aby byl stále výhodným. A přesně ta znalost používání je důležitá.

Mobilní operátoři vs. banky

Představte si, že máte smlouvu s mobilním operátorem. Víte sice, že minuta hovoru může stát 7 Kč (v roce 2014 neuvěřitelné, že?), ale vás to nezajímá, protože vy máte měsíčně 300 volných minut do všech sítí a 300 SMS. A za to všechno zaplatíte 250 Kč, protože jste si tu cenu dohodli. Anebo máte tzv. flatový (neomezený) tarif za 600 Kč měsíčně. Ceníkové ceny vás pak absolutně nezajímají, přestože existují. Kdo naopak volá málo a nechce platit stokoruny měsíčně, je rád za virtuální operátory, s nimiž může volat doslova za pár haléřů.

S bankovními službami je to podobné. V Česku máme pestrou nabídku bankovních služeb od nulových poplatků po stokorunové paušály. Každý si může vybrat takovou kombinaci služeb, která mu nejvíce vyhovuje. Pokud něko účet v bance nechce, může používat služby České pošty a hotovost. Ale nikdo, opakuji, nikdo, nemusí platit vysoké poplatky za bankovní služby. A dokonce ani u tolik kritizované České spořitelny. Jen je potřeba pro to něco udělat.

Co vám v nízkonákladových bankách neřeknou

Vaše banka vám neúčtuje žádné poplatky. Všechny tuzemské transakce máte zadarmo. Vybíráte z bankomatů jak je libo, poplatek nula. Všechny platby zadáváte přes internet, prostě pohoda džez. Vyhovují vám služby takové banky? Používejte je. Je to v pořádku.

Jiná banka výše většinu služeb bez poplatku nemá. Naopak, nechá si za ně zaplatit. Kromě samotného zisku z poplatků a provizí financuje i náklady spojené s pobočkovou sítí, s provozem sítě svých bankomatů. Převáží hotovost, kterou klienti vkládají a vybírají. S bankou můžete investovat, zprostředkuje vám sjednání i správu pojistných smluv, nabídne finanční řešení pro vaše podnikání. Zaměstnává stovky lidí, kteří se o klienty mají starat. Platí nájemné v místech svých poboček. Je to zvláštní, ale klienti stále využívají služby i takovýchto „kamenných molochů“. Vědí, že když budou potřebovat univerzální bankovní služby, jejich banka je bez problémů poskytne a na jejich potřeby bude mít (často velmi rychlé) řešení. Ano, za které zaplatí. Vyhovují vám služby takovéto banky? Používejte je. Je to také v pořádku a nejste divní, že za ně platíte. A je jedno, zda platíte poplatky, nebo úrokovou sazbou.

V tabulce níže vidíte aktuální data počtu pokladních míst a počtu bankomatů. Tyto informace sice nejsou tak důležité pro klienty, jejichž banky mají nulové poplatky za výběry z jakýchkoliv  bankomatů, ale je korektní čtenáře s daty seznámit. Kdyby v Česku nebyly banky jako Česká spořitelna, ČSOB, GE Money bank a Komerční banka, tedy mj. provozovatelé velké bankomatové sítě, tzv. nízkonákladové banky by měly velmi těžký život, protože jsou ryze bezhotovostní a výběry by byly měly draze zpoplatněné. (Pomiňme soukromou bankomatovou síť Euronetu, která má v ČR 210+ bankomatů.)

Málokdo ze čtenářů ví, že nabídnout třeba výběry z bankomatů „zadarmo“ či v rámci paušálního balíčku není už pro české banky v roli vydavatelů karet prodělečné. A už vůbec ne pro tzv. nízkonákladové. Důvodem je obchodní politika českého zastoupení MasterCard, které prosadilo novou platební kartu s názvem MasterCard Debit. Takto označená karta (musí to být na ni napsané) má nastavené výběry z tuzemských bankomatů na 10 Kč/výběr. Zjednodušeně napsáno, tuto částku musí vydavatel karty zaplatit provozovateli bankomatu a kolik naúčtuje vám, je už věcí jeho smluvního vztahu s vámi.

Regulace poplatku za výběr z bankomatu ze strany MasterCard způsobila logický zájem o vydávání karet MasterCard Debit. Všimněte si, že i velké banky začaly tyto karty vydávat z jednoduchého důvodu: proč by ony u svých klientů (jako vydavatelé) měly platit víc, než nízkonákladové banky, které posílají své klienty na jejich bankomaty. Mít banku, tak začnu vydávat MasterCard Debit, zruším své bankomaty, cenu za výběr dám 10 Kč kdekoli a ať si naši klienti chodí ke konkurenci, co bankomaty má. „Moje“ banka ušetří obrovskou položku za provoz bankomatů (zařízení, licence, výměna hotovosti, nájem, pojištění apod.), klienti budou šťastní, že mohou chodit kamkoli za 10 Kč a provozovatel bankomatů ať se třeba zblázní, že na nich moc nevydělá :-), píše čtenářka v diskuzi.

Výjimkou je Fio banka, která si od počátku prošlapala vlastní cestu, a to dokonce v podobě svých bankomatů. Dalšími výjimkami jsou debetní karty Visa. Ale zpět k transakčním poplatkům.

Jste rádi, že jste utekli od „těžkopádné a staré“ banky k „atraktivní a mladé“? Bez velké banky by ta malá své služby nabízela obtížně a určitě ne za stávajících cenových podmínek. Máme svobodu a dobrou konkurenci, tak využívejte služby, které vám vyhovují. Je nemysl ale klepat na čelo, pokud někdo nadšení z mladých bank nesdílí.

Porovnání počtu hotovostních pokladen a vlastních bankomatů

ČSOB poskytuje své bankomaty také bankám Oberbank, Raiffeisenbank im Stiftland a Waldviertler Sparkasse von 1842.

Zdroj: Výpočty autora.

Základní (tzv. ceníkové) ceny platit nemusíte

V další tabulce níže vidíte základní, standardní ceny služeb. Jsou to ceny, které banka naúčtuje v případě, že nevyužíváte nějaký z balíčků služeb, anebo nesplníte nějaké podmínky dané pro osobní účet. Jsou tam uvedené i tolik kritizované zdražené poplatky České spořitelny.

Až na výjimky u některých bank a záložen, které mají nulové poplatky bez dalších podmínek u základních transakčních služeb, standardní ceny za příchozí a odchozí platby se i v roce 2014 pohybují okolo 5–7 Kč. Osm korun bez mrknutí oka zaplatíte za trvalý příkaz nebo odchozí inkaso v Era/Poštovní spořitelně, GE Money Bank nebo Oberbank. Je to hodně? Ano. A stejně to lidé platí. Dát za papírový výpis 100 Kč? Bez problémů.

7 Kč za příchozí platbu dáte v České spořitelně, Komerční bance, Raiffeisenbank im Stiftland. Jen o korunu levnější (6 Kč) je GE Money Bank, Oberbank, Poštovní banka, UniCredit Bank. Že vám v roce 2014 přijde divné platit za příchozí platby? A přesto za ně lidé platí.

Platit přes internet je pohodlné a pro banku i levnější, takže ceny za e-transakce by měly být nižší. A přesto nejsou. 10 Kč zaplatíte u Raiffeisenbank, 7 Kč u České spořitelny, 6 Kč v GE Money Bank, Komerční bance a UniCredit Bank. Vysoké poplatky. A lidé je platí. Jenže takových klientů není mnoho.

Všechny níže uvedené poplatky vám banky naúčtují v případě, že neuděláte žádný krok pro změnu. Jde o tzv. ceníkové (základní) ceny, či ceny mimo balíčky služeb.

Není ale podstatná výše poplatku, nebo to, že existují. Nikdo z klientů takové poplatky nemusí platit a samotné banky mají dostatek nástrojů na jejich snížení. Zdražení základních poplatků se může České spořitelně paradoxně vyplatit, ale ne tak, jak si někteří diskutující myslí (že bude mít banka vyšší zisk). Její klienti, spravedlivě rozzlobení, vtrhnou na její pobočky a budou žádat o zrušení účtu, protože přece nebudou platit dvěstě korun měsíčně na poplatcích. A až na pobočce se dozvědí, že za účet nemusí platit vůbec nic (podmínka „když“) anebo za rozumných cca 127 Kč měsíčně mohou využívat všechny služby bez omezování se. Jenže ten krok musejí udělat oni. Můžeme samozřejmě dál diskutovat, proč banka neumí klientům správně prodat své nové produkty, ale to se vracíme zpět k otázce špatné komunikace směrem ke klientům, a to není předmětem tohoto článku.

Porovnání standardních cen základních transakčních poplatků

Porovnání středních balíčků služeb

Ve třetí tabulce níže si můžete snadno porovnat cenu balíčků služeb ve střední cenové hladině, tj. v rozmezí 100–200 Kč měsíčně. Je-li cena balíčku pod 100 Kč měsíčně, je to proto, že banka jiný nenabízí.

Doba, kdy jste museli platit dvěstě a více korun měsíčně na bankovních poplatcích, je pryč. Anebo přesněji, pokud je platíte, buď využíváte nadstandardní služby, anebo máte špatně nastavený svůj účet v bance. Navíc, velmi mnoho bank má motivační nástroje, abyste neplatili ani tu stokorunu, nebo ji alespoň ještě snížili.

Porovnání cen balíčků služeb do 200 Kč

Mnoho bank má cenu balíčku služeb nastavenou okolo 130 Kč. Řada bank navíc umožňuje za účet vůbec neplatit. Stačí splnit různé druhy podmínek a můžete bankovat s velkou bankou jak je libo za nula korun. Nastavené podmínky přitom nejsou nesplnitelné. Banky je připravily tak, aby vás motivovaly používat tu či onu banku jako vaši hlavní transakční banku.

Cena balíčku služeb je nižší než cena transakcí. Banka na první pohled vydělá méně, získá však pravidelný měšíční příjem z přesně stanoveného poplatku a loajálního klienta, který pak přestane sledovat ceny konkurence.

Změnu banky si promyslete, nejednejte v afektu

Než půjdete do své stávající banky zrušit účet, promyslete si:

1. jaké služby skutečně potřebujete,
2. jaké využijete,
3. kolik jste ochotní za ně zaplatit,
4. zda se spokojíte pouze s komunikací na dálku (internet, telefon),
5. zda potřebujete pracovat s hotovostí,
6. zda potřebujete nonstop telefonickou podporu (nejen při blokaci karty).

Kvalitu své banky poznáte až ve chvíli, kdy budete potřebovat bez odkladu řešit nějakou potřebu nebo problém.

Pokud vám vaše potřeby plně pokryje jiná banka a levněji, změnte banku. Pokud vám nová banka pokryje jen některé z potřeb, můžete využívat služby více bank a služby tak optimalizovat. Když ale vsadíte jen na jednoho koně, není to chyba. A teď už víte, že za hodně služeb nemusíte platit hodně poplatků ani u velkých bank.