Hlavní navigace

Vaše nároky na odstupné. Co nového vyložily soudy?

Autor: Depositphotos
Richard W. Fetter

Vysvětlení sporných otázek a nejasností kolem nároku zaměstnance na odstupné a právu zaměstnavatele požadovat po zaměstnanci jeho vrácení.

Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Osmý přehled vybraných významných rozhodnutí Nejvyššího soudu, který autoritativně zodpovídá sporné právní otázky, z roku 2018.

Musíte vracet odstupné, když jste se vrátili na dobu sporu se zaměstnavatelem do práce, protože vás k tomu vyzval?

V rozsudku spis. zn. 21 Cdo 3606/2017, ze dne 15. 8. 2018, Nejvyšší soud ČR vyložil, že výkon práce zaměstnancem pro dosavadního zaměstnavatele v případě, že mezi nimi probíhá spor o neplatnost rozvázání pracovního poměru a zaměstnavatel na dobu trvání tohoto sporu vyzval zaměstnance, aby se znovu vrátil do práce, protože se chce vyhnout placení odškodnění v podobě náhrady mzdy, nezakládá právo zaměstnavatele na vrácení odstupného, které zaměstnanci vyplatil.

Dokud nedojde k vyřešení sporu o platnost rozvázání pracovního poměru, panuje mezi stranami základního pracovněprávního vztahu nejistota o tom, jaké budou jejich (další) pracovněprávní vztahy a jaké jim (případně) vzniknou závazky. V této situaci se obě strany řídí zvláštní právní úpravou obsaženou v § 69–72 zákoníku práce.

A tak i když se zaměstnanec vrátil ještě před uplynutím doby určené podle počtu násobků průměrných výdělků, z nichž byla odvozena výše odstupného, do práce, nezakládá tato skutečnost povinnost zaměstnance k vrácení odstupného podle § 68 odst. 1 ZP.

Nejedná se totiž o práci, která by byla vykonávána v novém (opětovně založeném) pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti, kterou po skončení předchozího pracovního poměru zaměstnanec s dosavadním zaměstnavatelem (jeho nástupcem) uzavřel. Jedná se jen o výkon práce v rámci téhož (pouze však prolongovaného) pracovního poměru, nikoliv v rámci nového pracovního poměru.

Podrobně jsme si rozhodnutí NS ČR přiblížili v článku Nabídli vám raději možnost návratu do práce. Musíte vrátit odstupné? Vy můžete dokázat, že máte nárok na odstupné, i když v dohodě o něm není zmínky, naopak zaměstnavatel může dokázat, že nemáte nárok na odstupné, i když je sjednané v dohodě – rozhoduje zákonnost vašeho nároku.

Byl-li pracovní poměr rozvázán dohodou, má zaměstnanec právo na odstupné podle § 67 odst. 1 ZP vždy, jestliže prokáže, že k dohodě o rozvázání pracovního poměru došlo z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) ZP.

To platí i tehdy, nebyly-li v dohodě uvedeny důvody, pro které se pracovní poměr končí, popřípadě obsahuje-li dohoda v rozporu se skutečností takové důvody rozvázání pracovního poměru, s nimiž zákon nespojuje poskytnutí odstupného podle § 67 odst. 1 ZP.

Stejně tak platí i obráceně – prokáže-li zaměstnavatel, že dohoda obsahuje v rozporu se skutečností takové důvody rozvázání pracovního poměru, s nimiž zákon nárok spojuje, neboť takový důvod ve skutečnosti neexistoval (nebyl), nárok na odstupné zaměstnanci nevzniká. Toto vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 21 Cdo 3551/2017, ze dne 27. 11. 2018, který jsme si přiblížili.

Máte nárok na odstupné, když jste propouštěni z důvodu přemístění zaměstnavatele nebo jeho části?

Přemístění zaměstnavatele nelze mechanicky ztotožňovat se změnou zaměstnavatelova sídla zapsaného do veřejného rejstříku nebo skutečného sídla, je-li zaměstnavatel právnickou osobou, nebo sídla podnikatele u zaměstnavatele, který je fyzickou osobou, neboť změna sídla nemusí mít nutně za následek také převedení podnikání nebo provozu jiných činností (úkolů) zaměstnavatele na jiné místo. Tak to vyložil Nejvyšší soud v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 3551/2017, ze dne 27. 11. 2018.

Výpovědní důvod podle § 52 písm. b) ZP (přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část) je naplněn, jen nemá-li zaměstnavatel možnost (vzhledem k ujednání o místu nebo místech výkonu práce obsaženého v pracovní smlouvě) přidělovat zaměstnanci práci nadále v dosavadním (sjednaném) místě výkonu práce nebo v místě, kam byl provoz jeho činnosti (činností) nebo úkolů přemístěn. (Psali jsme o tom v článku Co když se zaměstnavatel stěhuje? Záleží na smlouvě, dostat můžete i odstupné.)

Tiply_tip_2019

Při přemístění jen části zaměstnavatele je možné dát výpověď podle § 52 písm. b) ZP jen tomu zaměstnanci, který pracoval v přemístěné části, a kterému proto nelze přidělovat nadále práci na místě (v místech) sjednaném (sjednaných) v pracovní smlouvě. A jen tehdy, jde-li opravdu o přemístění zaměstnavatele nebo jeho části, a je tedy naplněn zákonný výpovědní důvod dle § 52 písm. b) ZP, máte nárok na odstupné, jak jsme o tom psali v článku Zdánlivá maličkost v pracovní smlouvě bude stát vašeho chlebodárce tři platy a jak se o tom znovu poučila zaměstnankyně v případu, který jsme vám přiblížili v článku Fikaně žádala doplnění dohody o skončení pracovního poměru, aby získala odstupné.

Autorský text prošel redakční (editorskou) úpravou, a proto jeho případné nepřesnosti a chyby mohou být způsobeny redakcí. Titulek redakční.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).