Hlavní navigace

Nabídli vám raději možnost návratu do práce. Musíte vrátit odstupné?

Autor: Depositphotos
Richard W. Fetter

Když se příliš brzy po vyplacení odstupného vrátíte ke svému zaměstnavateli, vracíte odstupné. Přijdete o něj i tehdy, když vám zaměstnavatel na dobu soudního sporu umožnil pokračovat v práci, z níž vás propustil?

Doba čtení: 8 minut

Mnozí znají pravidlo o vracení odstupného dle § 68 odst. 1 ZP: Budete-li po skončení pracovního poměru konat práci u dosavadního zaměstnavatele v pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti (dohoda o provedení práce se nepočítá) před uplynutím doby určené podle počtu násobků průměrných výdělků, z nichž byla odvozena výše odstupného, jste povinni tomuto zaměstnavateli vrátit odstupné nebo jeho poměrnou část, pokud vám na něj vznikl při propuštění nárok. Podrobněji jsme o tom psali např. v článku Vracení odstupného – jak to je?

Při návratu do práce ztrácí odstupné svůj účel

Nastoupíte-li totiž po skončení pracovního poměru do práce u dosavadního zaměstnavatele ještě v době, která byla rozhodující pro určení výše odstupného, pak ztrácí poskytnutí odstupného sledovaný účel.

Odstupné totiž představuje jednorázový peněžitý příspěvek, který vám má pomoci překlenout často složitou sociální situaci, v níž jste se ocitli proto, že jste bez své viny (z organizačních důvodů na straně zaměstnavatele) ztratili dosavadní práci. Odstupné má kompenzovat nepříznivý důsledek organizačních změn a poskytnout vám ke zmírnění těchto důsledků odpovídající zabezpečení formou jednorázového peněžitého příspěvku.

Důvod, proč vám zaměstnavatel poskytl odstupné, návratem k němu do práce odpadl, neboť zaměstnavatel je povinen vám již v době, po kterou jste měli být zajištěni prostředky z poskytnutého odstupného, platit za vykonanou práci.

Vaše sociální situace, k jejímuž překlenutí odstupné slouží, tak byla v rozhodné době vyřešena. Z pohledu vztahů mezi vámi a zaměstnavateli nemůže být spravedlivý důvod k tomu, abyste si ponechali odstupné za dobu, za níž od dosavadního zaměstnavatele dostáváte mzdu za vykonanou práci. V § 68 odst. 1 ZP se vám proto ukládá, abyste dosavadnímu zaměstnavateli odstupné zcela nebo zčásti vrátili.

Povinnost vám vyplývá přímo ze zákona, ale nelze vyloučit situaci, že zaměstnavatel to nebude vyžadovat. Pak si odstupné můžete ponechat. Rozhoduje ale zaměstnavatel, pokud ten výslovně neřekne, že odstupné zpět nepožaduje, musíte ho vrátit.

Za neplatný vyhazov lze vysoudit odškodnění

Mnozí také vědí, že pokud je zaměstnavatel neplatně propustil z práce, protože nedodržel všechna složitá pravidla zákoníku práce a souvisejících právních předpisů, mohou získat poměrně velké odškodnění.

Dal-li vám totiž zaměstnavatel neplatnou výpověď nebo zrušil-li s vámi zaměstnavatel neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době, přičemž jste zaměstnavateli písemně a bez zbytečného odkladu oznámili, že trváte na tom, aby vás dále zaměstnával, pak váš pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout vám podle § 69 odst. 1 ZP náhradu mzdy nebo platu.

Tato náhrada vám přísluší ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy jste oznámili zaměstnavateli, že trváte na dalším zaměstnávání. A náleží vám až do doby, kdy vám zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru.

Soudní řízení trvají dlouho, a proto, než soud rozhodne a podle jeho verdiktu se obě strany zařídí – v případě vašeho úspěchu vám zaměstnavatel umožní znovu pracovat nebo se s ním na ukončení pracovního poměru dohodnete – může uplynout hodně dlouhá doba. A tak se mnohým zaměstnancům vyplatí zažalovat svého zaměstnavatele, i když dostali odstupné, viz článek Odstupné 2012: tři platy až po dvou letech práce. Protože náhrada mzdy nebo platu třeba za 3 roky představuje podstatně více peněz než několikaměsíční odstupné.

(I když je pravda, že přesahuje-li celková doba, za kterou by vám měla příslušet náhrada mzdy nebo platu, 6 měsíců, může soud na návrh zaměstnavatele jeho povinnost k náhradě mzdy nebo platu za další dobu přiměřeně snížit. Informovali jsme o tom v článku Soudy mohou začít snižovat odškodnění za neplatný vyhazov. Ale to se děje málokdy, zpravidla jen pokud jste si našli ještě lepší a výnosnější zaměstnání.) 

Vaše případné propuštění v rozporu se zákoníkem práce tak může zaměstnavatele přijít pěkně draho, viz článek Za chyby se platí, i při nesprávné výpovědi. A tak není divu, že se zaměstnavatelé brání. Někteří se pokusí dohodnout na kompromisu, na mimosoudním narovnání. Jiní raději nabídnou návrat do práce.

Musíte být ochotni se vrátit do práce, nebo to aspoň přesvědčivě předstírat

Mnohdy se totiž zaměstnanec po různých konfliktech a nepříjemnostech se zaměstnavatelem vůbec do práce vracet nechce. Tvrdit to ale podle litery zákona musíte, abyste získali odškodnění. I když ve skutečnosti po opětovné práci u zaměstnavatele vůbec netoužíte, viz článek Odškodnění: Říkat jen „chci tady pracovat“ vám při neplatném „vyhazovu“ nepomůže. Musíte být ochotni, schopni a připraveni pro zaměstnavatele pracovat, jak vyžaduje zákon a soudní praxe. Jak na to, jsme psali v článku Chcete odškodnění za neplatný vyhazov? Musíte být opravdu ochotni a schopni pracovat.

Pokud neoznámíte, že trváte na tom, aby vás zaměstnavatel dále zaměstnával, pak platí, pokud se se zaměstnavatelem nedohodnete písemně na jiném dnu skončení, skončil váš pracovní poměr dohodou. V případě, že jste dostali neplatnou výpověď, se má za to, že pracovní poměr skončil uplynutím výpovědní doby. To znamená, že nemáte nárok ani na korunu více, než jste dostali.

Pokud s vámi byl pracovní poměr neplatně zrušen okamžitě nebo ve zkušební době, má se za to, že skončil dnem, kdy měl pracovní poměr tímto zrušením skončit. V těchto případech máte právo na náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu výpovědní doby. Získáte tedy peníze navíc jen za 2 měsíce, a to je ve srovnání s možností získat peněžité odškodnění v podobě náhrady mzdy nebo platu třeba za několik let nezajímavé.

Ale zaměstnavatelé nejsou hloupí, a kdyby přeci byli, také mají své rádce, právníky, a proto vědí, že to zaměstnanci jen tak zkouší. A tak je mohou lehce odzbrojit. Například vám nabídnou na dobu trvání sporu a jeho řešení před soudem znovu práci. Jak už jsme řekli, musíte být ochotni, schopni a připraveni znovu nastoupit do práce. Ať přijmete, nebo nepřijmete tuto nabídku, ztrácíte nárok na náhradu mzdy nebo platu, protože si můžete vydělávat prací a získávat pravidelnou mzdu nebo plat. Pokud tedy přijmete, budete odměňováni znovu za svou práci. Pokud nepřijmete, tak nemáte na žádné několikaleté odškodnění nárok.

A pokud jste dostali odstupné a je riziko, že byste ve sporu nebyli úspěšní, protože vyhazov byl platný, pak byste museli vracet i odstupné. Pokud vám tedy zaměstnavatel nabídne znovu možnost pracovat a vy to rozhodně nemáte v úmyslu, tak zvažte, zda vůbec ve sporu pokračovat, zda tzv. nestáhnout žalobu – nevzít ji zpět, protože na odškodnění v podobě náhrady mzdy nebo platu ztrácíte nenastoupením do práce nárok. A ještě byste mohli přijít o odstupné. Přijdete o něj tím, že přijmete práci a uposlechnete výzvy zaměstnavatele k návratu do práce k němu?

Jde o jen provizorní prodloužení pracovního poměru se specifickými pravidly

A přijdete o něj, když naopak do práce nastoupíte? Odpověděl vám Nejvyšší soud ČR (v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 3606/2017, ze dne 15. 8. 2018). Dokud nedojde k vyřešení sporu o platnost rozvázání pracovního poměru, panuje mezi smluvními stranami pracovního poměru nejistota o tom, jaké budou jejich pracovněprávní vztahy a jaké jim vzniknou závazky. V období, které začíná dnem následujícím po dni, v němž pracovní poměr měl podle výpovědi, okamžitého zrušení, zrušení ve zkušební době nebo dohody skončit, a které končí dnem, jímž soud pravomocně rozhodne ve věci platnosti rozvázání pracovního poměru nebo jímž dojde jinak k platnému skončení pracovního poměru, se právní vztahy mezi stranami pracovního poměru řídí zvláštní právní úpravou, obsaženou v § 69–72 ZP.

Jestliže v období uvedené nejistoty zahájíte na základě oznámení zaměstnavatele, že vám umožní pokračovat v práci (dle § 69 odst. 1 ZP), posuzuje se i po tuto dobu pracovněprávní vztah mezi vámi a zaměstnavatelem obdobně, jako by zde rozvazovacího úkonu nebylo a bylo pokračováno v pracovním poměru, který byl (neplatně) rozvázán. Po uvedenou dobu se mezi účastníky pracovního poměru obnovují právní vztahy v takové podobě, jako kdyby k rozvázání pracovního poměru nedošlo. Nejedná se tedy o situaci, že by vás zaměstnavatel zaměstnával v dalším (jiném než původním) pracovním poměru.

Odstupné zatím v mezidobí nevracíte

Nejvyšší soud ČR proto (v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 3606/2017, ze dne 15. 8. 2018) uzavřel, že váš výkon práce pro dosavadního zaměstnavatele v pracovněprávním vztahu, který se řídí zvláštní právní úpravou obsaženou v § 69–72 ZP, k němuž jste přistoupili ještě před uplynutím doby určené podle počtu násobků průměrných výdělků, z nichž byla odvozena výše odstupného, vám nezakládá povinnost k vrácení odstupného podle § 68 odst. 1 ZP. A to proto, že se nejedná o práci, která by byla vykonávána v novém (opětovně založeném) pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti, kterou jste po skončení předchozího pracovního poměru s dosavadním zaměstnavatelem uzavřeli.

Pokud vám odstupné ale nemělo náležet, pak jste se bezdůvodně obohatili a vracet musíte

Ukáže-li se ovšem, že pracovní poměr účastníků dále trvá (proto, že pravomocným rozhodnutím soudu byla určena neplatnost rozvázání pracovního poměru), pak vám odstupné nenáleží, neboť jste svou dosavadní práci nepozbyli. A není proto ani potřebné vám kompenzovat jednorázovým peněžitým příspěvkem jeho ztrátu (poskytovat plnění určené ke zmírnění následků organizačních změn provedených zaměstnavatelem na vaší sociální situaci).

Pokud jste za této situace přijali odstupné, které vám zaměstnavatel vyplatil, jste povinni přijaté plnění z důvodu vydání bezdůvodného obohacení zaměstnavateli vrátit. Neboť jste věděli nebo z okolností museli předpokládat, že jde o částky neprávem vyplacené. Šlo-li o odstupné, na něž nemáte nárok proto, že pracovní poměr účastníků podle podané výpovědi z pracovního poměru nebo uzavřené dohody o rozvázání pracovního poměru neskončil a dále trvá (určil Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 24. 6. 2003, spis. zn. 21 Cdo 304/2003).

Ovšem je-li nárok zaměstnavatele promlčen, vracet odstupné nemusíte

Během vleklého pracovněprávního sporu však může dojít k promlčení práva na vydání bezdůvodného obohacení v podobě odstupného. Nejvyšší soud ČR (v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 5285/2016, ze dne 31. 10. 2017) vyložil, že právo na vydání bezdůvodného obohacení, které spočívá ve vrácení částek, které vám zaměstnavatel neprávem vyplatil, se tedy promlčuje ve lhůtě tří let a promlčecí lhůta počíná běžet od jejich výplaty.

diners2018

To platí i pro počátek běhu lhůty, ve které se promlčuje právo zaměstnavatele na vrácení odstupného, byla-li výpověď z pracovního poměru, na základě které vám bylo odstupné vyplaceno, určena soudem neplatnou.

Pokud tedy zaměstnavatel nezačal po vás vymáhat odstupné už do 3 let poté, co vám ho vyplatil, nic vracet nemusíte.

Našli jste v článku chybu?