Instituce, která stojí na samé špičce justice – vážená, ale někdy i kritizovaná. Přesto přispívá ke stabilitě našeho právního řádu a je pojistkou zabraňující jeho zneužívání. Podíváme se proto na postavení a úkoly Ústavního soudu, jak vyplývají z Ústavy a zákona, které upravují jeho činnost.
V Ústavě České republiky (č. 1/1993 Sbírky zákonů) se k Ústavnímu soudu dočteme, že je soudním orgánem ochrany ústavnosti. Sídlem soudu je Brno. Soud se skládá z 15 soudců, kteří jsou jmenováni prezidentem republiky se souhlasem Senátu na dobu deseti let. Soudcem Ústavního soudu může být jmenován bezúhonný občan, který je volitelný do Senátu, má vysokoškolské právnické vzdělání a byl nejméně deset let činný v právnickém povolání.
Chtějte po státu odškodnění!
Ústavní soud rozhoduje
- o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem,
- o zrušení jiných právních předpisů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem nebo zákonem,
- o ústavní stížnosti orgánů územní samosprávy proti nezákonnému zásahu státu,
- o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod,
- o opravném prostředku proti rozhodnutí ve věci ověření volby poslance nebo senátora,
- v pochybnostech o ztrátě volitelnosti a o neslučitelnosti výkonu funkcí poslance nebo senátora,
- o ústavní žalobě Senátu proti prezidentu republiky podle ustanovení Ústavy,
- o návrhu prezidenta republiky na zrušení usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu za podmínek stanovených v Ústavě,
- o opatřeních nezbytných k provedení rozhodnutí mezinárodního soudu, které je pro Českou republiku závazné, pokud je nelze provést jinak,
- o tom, zda rozhodnutí o rozpuštění politické strany nebo jiné rozhodnutí týkající se činnosti politické strany je ve shodě s ústavními nebo jinými zákony,
- spory o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy, nepřísluší-li podle zákona jinému orgánu.
Ústavní soud dále rozhoduje podle podmínek stanovených v Ústavě o souladu mezinárodní smlouvy s ústavním pořádkem, a to před její ratifikací. Do rozhodnutí Ústavního soudu nemůže být smlouva ratifikována.
Soudci Ústavního soudu jsou při svém rozhodování vázáni pouze ústavním pořádkem a zákonem.
Bližší podrobnosti o činnosti a působnosti Ústavního soudu najdeme ve zvláštním zákoně č.182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Podle něj se Ústavní soud skládá z předsedy, dvou místopředsedů a dalších soudců.
Funkce soudce je veřejnou funkcí. Výkon této funkce soudce je neslučitelný s jinou placenou funkcí nebo jinou výdělečnou činností, s výjimkou správy vlastního majetku, činnosti vědecké, pedagogické, literární a umělecké, pokud taková činnost není na újmu funkce soudce, jejího významu a důstojnosti a neohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost rozhodování Ústavního soudu. Je neslučitelný též s členstvím v politické straně nebo v politickém hnutí.
Zákon upravuje podrobnosti řízení a rozhodování soudu a stanoví další předpoklady jeho činnosti. Ve vztahu k právnímu postavení občana v řízení před tímto soudem je třeba připomenout, že fyzické (ale i právnické) osoby jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem musí být zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy. Je tak stanovena zákonná pojistka kvalifikovaného přístupu možných účastníků řízení k jednání tohoto soudu jako mimořádné a zvláštními pravomocemi nadané instituce, kterou nepochybně Ústavní soud je.