Bankéřská dcerka v rodině Habsburků
První příběh rozhodně patří do „červené knihovny“. Láska se šťastným koncem se totiž občas může vyskytnout rovněž mezi bankéři. Příkladem může být vztah Filipiny Welserové a arcivévody Ferdinanda Tyrolského z rodu Habsburků.
Filipina (1527–1580) byla dcera augsburského bankéře a také kupce Franze Welsera, který mimo jiné poskytoval výhodné úvěry rodu Habsburků. Roku 1547 se na říšském sněmu v Augsburgu potkala s arcivévodou Ferdinandem.
Oba mladí lidé se do sebe zamilovali a v lednu 1557 se pár tajně vzal v kapli zámku v Březnici u Příbrami, který vlastnila a ve kterém žila Filipinina teta Kateřina z Lokšan. Ferdinand v této době vykonával funkci místodržitele v Českém království.
Sňatek to tedy byl takzvaně nerovnorodý, a proto musel být udržován v tajnosti. Když se totiž podobná situace přihodila (ovšem asi o 100 let dříve) v bavorské vládnoucí rodině Wittelsbachů, byla nevěsta utopena v řece, protože byla „právem rozpoznána“ jako čarodějnice, která nekalými kouzly omámila svého ženicha.
Císař Ferdinand I. Habsburský se však s tímto sňatkem bez problémů smířil, ovšem děti Filipiny a arcivévody Ferdinanda ztratily jakékoli svoje případné nároky na trůn. Teprve v roce 1576 byl sňatek uznán za platný také papežem a byl plně legalizován.
Láska a neštěstí v rodině Rotschildů
Ne každá nerovnorodá láska v bankéřských kruzích končí takto šťastně. Jako příklad mohu uvést nešťastný osud Oskara z rakouské větve Rotschildů (1888–1909).
Když mu bylo 19 let, poslali jej „na zkušenou“ do USA. V Chicagu se zamiloval do dcery „pouhého“ správce jednoho ze zdejších penzionů. Když se vrátil domů, požádal svého otce Salberta (vlastně Salomona Alberta) o povolení k sňatku. Narazil však na jeho velmi tvrdý odpor vzhledem k nízké sociální úrovni potencionální nevěsty. Toto jednoznačné odmítnutí Oskar neunesl a zastřelil se.
Oskarův starší bratr Georg (1877–1934) měl také nešťastný osud. Studoval na univerzitě v Cambridge, kde při jedné vyjížďce spadl z koně a těžce si poranil hlavu. V jejím důsledku se u něho projevila schizofrenie a zbytek života musel prožít v izolaci.
Nepříznivý osud zasáhl rovněž jejich sestru Valentinu (1886–1969), která totiž byla od narození neslyšící. Uměla ovšem výborně odezírat ze rtů, takže se mohla skvěle bavit při sledování němých filmů, neboť věděla, co si hrdinové stříbrného plátna ve skutečnosti říkají.
Ještě ke vhodnosti partnerů pro manželství v židovské rodině Rotschildů: v roce 1839 si Hannah Mayer z londýnské větve rodiny „dovolila“ přes odpor svých příbuzných vzít křesťana, Henryho Fitzroye, druhého syna barona Southamptona a poslance britské Dolní sněmovny. Na překážku sňatku zde nebyla různá společenská úroveň obou partnerů, ale ženichova náboženská víra. Nevěsta potom ovšem byla do jisté míry společensky „vyloučena“ z rodiny.
Krvavý pokus o státní převrat
Tento příběh se odehrál o velikonoční neděli 1478 ve Florencii. Od 14. století stáli v čele tohoto města příslušníci rodu Medici (svůj majetek a vliv získali jako bankéři a také obchodníci s textilem). V uvedeném roce stáli v čele rodu bratři Lorenzo, řečený Nádherný, a Giuliano.
Bohatství a vliv však s sebou přináší závist a nepřátelství. V případě Medicejských se jednalo zejména o papeže Sixta IV. a o jeho blízké, na svoji příležitost rovněž netrpělivě čekali florentští bankéři z rodu Pazzi – samozřejmě se jim jednalo zejména o peníze a o moc. Bylo rozhodnuto oba medicejské bratry zabít a následně převzít moc ve Florencii.
Ve florentském chrámu Santa Maria del Fiore byl sice při bohoslužbě zavražděn Giuliano Medici, Lorenzovi se ovšem (ač zraněnému) podařilo uprchnout a povstání potlačit. Franzesco Pazzi byl ještě týž den zadržen, nahý vláčen městem a po mučení pověšen z okna radnice.
Jacopo Pazzi byl dostižen již následující den a byl také oběšen. Několik týdnů po pohřbu jeho mrtvolu vykopalo z hrobu několik mladíků, vláčeli ji ulicemi Florencie a nakonec ji vhodili do řeky Arno.
Další z útočníků a vrahů Giulaniho Medici, bankéř Bernardo Bandini Baroncelli, se sice zachránil útěkem až do Konstantinopole, Lorenzovi Nádhernému se však podařilo diplomatickým jednáním dosáhnout jeho vydání. Bandini byl rok po atentátu rovněž pověšen z radničního okna. Tento skutek (tedy jeho výsledek) zachytil na svojí skice Leonardo da Vinci.
Banka i pečivo z Frankfurtu
Ve Frankfurtu nad Mohanem ještě v dnešní době existuje privátní banka Bethmann Bank (jako součást finanční skupiny ABN AMRO). Založena byla již v roce 1748 rodinou Bethmann pod názvem Bankhaus Gebrüder Bethamann.
Pod jménem této rodiny se ve Frankfurtu dodnes vyrábí speciální pečivo z marcipánového těsta, jeho název je Frankfurter Bethmännchen. Jedná se prý o jakousi poctu Simonovi Moritzovi Bethmannovi, který zemřel v mladém věku (1687–1725).
Knihovna vrchního ředitele Živnostenské banky
V době mezi oběma světovými válkami stál v čele Živnostenské banky, v té době nejvýznamnějšího československého finančního ústavu, JUDr. Jaroslav Preiss (1870–1946). Jeho knihovna, která obsahovala čtyřicet tisíc svazků, byla považována za druhou největší v Československu (a to po knihovně prezidenta T. G. Masaryka).
V takto rozsáhlé knihovně se samozřejmě rovněž nacházely zajímavé rarity, jako byla např. ucelená sbírka pornografie nebo naopak knihy politické, jako byly třeba spisy V. I. Lenina. Jaroslav Preiss rovněž odebíral časopis Komunismus a také Komunistickou revui.
ČLÁNKY DO MAILU