Během prázdnin přestaly zpoplatňovat uzavření účtu hned tři banky – Česká spořitelna, Raiffeisenbank a GE Money Bank. Poplatek za zrušení účtu není obvykle nijak nízká položka – pohybuje se v závislosti na rozsahu služeb v řádech stokorun.
Právě poplatek za zrušení účtu a s ním spojenou finanční i časovou náročnost při změně finančního ústavu kritizovalo Ministerstvo financí v analýze současného stavu českého bankovnictví. A co se nestalo? Během pouhých několika týdnů oznámily zrušení této položky v sazebníku hned tři banky.
Například Raiffeisenbank zrušení poplatku vysvětlila tím, že klienti jsou u ní tak spokojeni, že vlastně vůbec neodcházejí. Průzkumy ukazují, že převážná většina klientů je se službami banky spokojena, a nemá tedy k odchodu důvod,
píše se v tiskovém prohlášení banky. Proč tedy ale až dosud byl tento poplatek součástí jejich sazebníku?
Raiffeisenbank odmítá, že by ke zrušení poplatku sáhla pod vlivem kritiky ministerstva. Změny v obchodní politice banky jsou připravovány v dlouhodobém horizontu, a tedy bez ohledu na současnou náladu či přání ministerstva financí,
říká Tomáš Kofroň z Raiffeisenbank.
Česká spořitelna se alespoň přiznala, že jedním z hlavních důvodů pro zrušení několika poplatků, včetně toho za zrušení účtu, je negativní reakce klientů. Výši poplatků určuje několik faktorů – jsou to v prvé řadě náklady, dále využívání produktu, poptávka, a také reakce klientů, veřejné mínění a konkurenční prostřední. Těchto devět poplatků rušíme, protože klienti je pokládají za nesprávně a protože se poplatky za rušení účtu staly faktorem, který poškozuje bankovní reputaci,
říká Martin Škopek z České spořitelny.
Poplatek za zrušení účtu ovšem není jedinou položkou, o kterou banka „nevěrného“ klienta připraví – k prvotnímu poplatku se postupně nabalí poplatek za zrušení elektronického přístupu k účtu, za zrušení trvalého příkazu či za převedení zbývajícího zůstatku na jiný účet. Prosté zrušení poplatku za uzavření účtu tedy neznamená, že je pro klienta změna banky zdarma. Banky, které tento základní poplatek zrušily, si za ukončení dalších služeb poplatky obvykle účtují dál. To si potom každý radši změnu banky rozmyslí.
Navíc klient rozhodně nemá jistotu, že si jinde polepší. Ač české banky svorně jakoukoli spolupráci při vytváření sazebníků popírají, jejich postup vůči drobným klientů je nadmíru jednotný.
Odchod nespokojeného klienta nekomplikuje pouze finanční nákladnost tohoto kroku, ale také celková administrativní a časová náročnost při změně banky. Ministerstvo financí ve svém projektu mimo zrušení poplatku navrhovalo právě i zjednodušeni tohoto procesu. Podle představy ministerstva by celý přestupní servis měly mezi sebou vyřešit obě banky (stará a nová) a nezatěžovat tím klienta.
Banky by proto měly připravit systém, ve kterém klient pouze podepíše smlouvu o novém běžném účtu a zároveň udělí nové bance plnou moc ke zrušení starého účtu a převedení všech trvalých plateb a inkas,
požaduje ministerstvo.
Ministerstvo ve své analýze dokonce došlo tak daleko, že do budoucnosti uvažuje o zavedení přenositelného čísla účtu. Vzhledem k tomu, jak dlouho se do praxe zavádí podstatně snazší přenositelnost mobilních telefonních čísel, se však návrh ministerstva zdá alespoň v bližší budoucnosti nereálný.
ČLÁNKY DO MAILU