Hlavní navigace

Desetník: Stojí svět před energetickou krizí?

22. 8. 2005
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Cena ropy se za poslední 3 roky vyšplhala z 16 USD za barel na 65 a růstový trend na trhu s ropou je třetí nejdelší v dějinách lidstva. Ještě před 23 lety takové zvýšení vyvolalo hospodářskou krizi. Máme ji očekávat také? Hrozí světu energetická krize? Máme šanci vyhnout se jí?

DESETNÍK 63/2005 (7. 8. 2005 – 20. 8. 2005)

Stojí svět před energetickou krizí?

Cena ropy láme v posledních týdnech rekordy a zvykli jsme si již na to, že se pohybuje kolem hranice 65 dolarů za barel, přičemž ještě v květnu se hovořilo o 60 dolarech jako magické hranici, a několik málo měsíců před tím to bylo 50 dolarů. Ještě zajímavější je pak skutečnost, že na počátku roku 2003 se prodával barel za 16 dolarů! Spolu s jejím vytrvalým růstem se objevují nová a nová varování, že svět stojí před prahem globální energetické krize, která může uvrhnout lidské pokolení do válečných konfliktů, popřípadě hluboké hospodářské krize. Tento pohled se vztahuje zejména na dlouhé období, ale pesimisté tento vývoj očekávají každým dnem. Nejprve se podívejme na to, co můžeme očekávat v krátkém období.

Analytici společnosti Colosseum minulý týden zveřejnili analýzu, z jejíchž závěrů vyplývá, že v následujících týdnech lze očekávat vytvoření cenového vrcholu (až kolem 78 dolarů za barel). Následovat by mohl pokles a důvodem pro něj by měl být zejména krátkodobý charakter příčin současného růstu ceny. Těmi jsou zejména krátkodobé výpadky rafinerií benzínu v USA, smrt saúdského krále a hrozby teroristických ú­toků.

Pro pokles cen ropy podle analytiků z Colossea hovoří i očekávané srpnové ukončení nákupů ropy do strategických rezerv ve Spojených státech (i komerční zásoby posílily od ledna 2004 o 21,7 %), v Evropě i USA končí motoristická sezóna, pokles poptávky z Asie v důsledku ukončení jejího subvencování (vlády subvencovaly její cenu) a možný pokles poptávky z USA v důsledku růstu úrokových sazeb (americká denní spotřeba ropy tvoří čtvrtinu světové spotřeby).

Analytici kromě toho upozorňují na jisté zvláštnosti, kterými je trh s ropou charakterizován a které způsobují poměrně strmý růst cen. Stěžejní zvláštností je zaměření spekulantů na růst cen, což naznačuje i pohled na rostoucí cenový trend (trh ropy se řadí mezi největší býčí trh všech dob a délka jeho růstového trendu je historicky třetí nejdelší na světě!).

Co může být příčinou toho, že se účastníci trhu domnívají, že právě cena ropy v budoucnu neutěšeně poroste a že provádí nákupy „za každou cenu“? Je snad důvodem psychologický efekt a dlouhodobá hysterie vyvolaná informacemi o vyčerpatelnosti zdrojů? Již před 300 lety někteří ekonomové popisovali, jak obrovskou hrozbou je nedostatek obilí. Následovala hrozba vyčerpání uhlí a teď se objevuje hrozba ropná.

Máme se skutečně bát toho, že lidstvo vyčerpá všechny dostupné zdroje ropy? Jedna skupina ekonomů pokládá takový vývoj za vysoce pravděpodobný. Protipólem jsou pak názory, že vzhledem k nepřetržitému lidskému pokroku taková hrozba reálná není. Možnosti těžby se neustále rozšiřují, objevují se stále nová a nová ložiska a růst ceny vede podniky k tomu, aby hledaly alternativní zdroje energie nebo vyvíjely úspornější technologie. Dokonce existují i názory, že ropa je abiotického původu, což znamená, že vzniká v nedostupných hlubinách Země a lze ji považovat za neomezený zdroj, který se sám průběžně doplňuje.

Kromě toho existuje i optimismus v souvislosti s objevováním nových ložisek ropy, která by mohla zajistit zásobování světových trhů. Jedním z posledních takto nově nalezených ložisek ropy je ostrov v blízkosti Grónska. Právě o něj se rozhořel spor mezi kanadskou a dánskou vládou, které si obě tento prostor nárokují. Doposud zde nebyla těžba možná, avšak postupující globální oteplování uvolňuje ledové masívy, které tvoří pro těžbu přirozenou překážku, podobně jako na ruské Sibiři. A právě prostor severního pólu představuje pravděpodobně první případ mezinárodního konfliktu vyvolaného globálním oteplováním. Přibližně před rokem zde kanadské ozbrojené síly provedly největší invazi do Arktidy od 50. let.

Přijde tedy ropný šok? Lidstvo již několika ropnými šoky prošlo. Nutno dodat, že každý takový šok přinesl zpravidla i mnoho pozitivního. Jednak se začalo s ropou šetřit a vznikla řada úsporných technologií, ale ve většině zemí také došlo k výrazné změně hospodářské politiky. První ropný šok proběhl od října 1973 do ledna 1974, kdy cena ropy vzrostla z 3,01 dolarů za barel na 11,56 dolaru.

Druhý ropný šok proběhl od ledna 1979 do ledna 1982. Tehdy se cena vyšplhala z 13,34 USD na 36,22 dolaru. Srovnáme-li tehdejší růst cen z 13 dolarů na 36 za tři roky se současným nárůstem cen z 16 na 65 dolarů za dva roky, dojdeme k závěru, že bychom se měli nacházet v hospodářské krizi, v jaké se nacházel kapitalistický svět v sedmdesátých letech a na počátku let osmdesátých. V krizi se však nenacházíme a hlavním důvodem pro to je skutečnost, že dnešní ekonomický růst stojí na zdravějších základech. Pravděpodobné je i to, že růst cen ropy dosáhne v následujících týdnech vrcholu a začne pozvolně klesat. Pokud pak k poklesu nedojde, stane se rostoucí cena akcelerátorem pro zahájení těžby na nových ložiscích, popřípadě k masovějšímu nasazování technologií využívajících alternativní energetické zdroje v následujících letech.


Slovní přestřelka mezi ministerstvem a ČSOB

Ted již z úplně jiného soudku. Minulý týden ve středu rozeslalo MFČR všem českým bankám dotazník s 88 otázkami týkajícími se možných zlepšení bankovních služeb. Hned ve čtvrtek byl na tiskové konferenci konané u příležitosti zveřejnění hospodářských výsledků skupiny ČSOB dotázán člen představenstva Jan Lamser, co si o daných opatřeních myslí.

dan_z_prijmu

Jan Lamser podrobil řadu z nich ostré kritice a upozornil, že jakákoliv regulace se zpravidla v konečném důsledku stejně promítne v ceně dané služby. Jen náklady na vývoj softwaru umožňujícího propočítat každému klientovi důsledky změny poplatků odhadl na 2 – 3 miliardy korun. Média jeho slova převzala, a tak již v půl osmé ráno následujícího dne ohlásilo ministerstvo financí tiskový brífing.

Pan ministr se tak ten den z tisku dozvídal samé nepříjemné zprávy (v nejmenovaném deníku se objevily informace o jeho možném odvolání). Na setkání s novináři přišel s bojovnou náladou a bankéřům vzkázal, že pokud by případná regulace znamenala vyšší náklady, měly by banky o ně zmenšit své zisky, které jsou prý již tak dost vysoké. A pokud pak dobrovolně nevyhoví požadavkům ministerstva, navrhne ministerstvo normu, která je k tomu donutí. Dotazník tak nejspíše plní pouze tu funkci, že ministerstvo na jeho základě zjistí, která opatření banky dobrovolně provedou a která budou muset provést s donucením…

Obáváte se energetické krize?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).