Hlavní navigace

Stát opět navýší sociální dávky. Víc dostanou rodiče a lidé s drahým bydlením

22. 11. 2022
Doba čtení: 10 minut

Sdílet

 Autor: Jiří Veselý
Od ledna by si měli přilepšit příjemci některých dávek. Další změny zase rozšíří okruh lidí, kteří nově dostanou šanci je čerpat. Co se změní?

Vláda navrhuje další změny v oblasti dávek. Dotknou se přídavků na děti, příspěvku na bydlení a životního a existenčního minima.

Změny, které předložilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) prostřednictvím novely zákona o státní sociální podpoře (sněmovní tisk 342), bude ve zrychleném řízení posuzovat ještě Sněmovna i Senát. Měly by začít platit od ledna.

Příspěvek na bydlení

O příspěvek na bydlení se dá požádat i online přes webovou aplikaci ministerstva práce. Od 1. října 2022 je možné prokazovat náklady na bydlení a příjmy rodiny jen dvakrát ročně.

Od ledna by mělo dojít k úpravám příspěvku na bydlení. Letos už několikrát došlo k navýšení normativů na bydlení, které v konstrukci výpočtu dávky fungují jako zastropování, aby stát podporoval dávkou náklady v místě obvyklé a ne nadstandardní. Kromě toho došlo také ke zjednodušení administrace dávky, o kterou můžete od října požádat i online.

Příspěvek na bydlení se opět zvýší. Zohlední zdražování energií Přečtěte si také:

Příspěvek na bydlení se opět zvýší. Zohlední zdražování energií

Na aktuálních datech vidíme, že lidé příspěvek na bydlení využívají stále častěji. V říjnu jsme jich meziročně vyplatili o téměř 50 tisíc více, uvedl ministr práce Marian Jurečka.

Od ledna dojde opět k úpravě zmíněných normativů, z nichž se nárok na dávku i její výše odvozují. Podle analýz ministerstva práce na strop normativů naráží častěji jedno- až dvoučlenné domácnosti (např. důchodci nebo samoživitelky), a proto se už v říjnu normativy pro tyto menší domácnosti zvyšovaly výrazněji než u domácností o více členech.

V současnosti příslušnost k danému normativu určuje právě počet členů v domácnosti a velikost obce, ve které se nachází. Zohledňuje se i fakt, zda bydlíte ve svém, nebo ne.

U nájmů a podnájmů se od ledna změní rozdělení normativů dle velikosti obce tak, že se budou řadit jen do tří kategorií. Tu první bude tvořit Praha a Brno, druhou města nad 70 tisíc obyvatel a třetí ostatní obce. Vycházíme z analýz, které zohledňují ceny na trhu, a toto rozdělení z nich vychází jako nejspravedlivější, vysvětlil Jurečka.

Normativy se také nově sjednotí pro jedno- a dvoučlenné domácnosti.

Měsíční normativní náklady na nájemné bydlení v Kč
Počet osob v rodině Praha a Brno Obce s počtem obyvatel od 70 tis. Kč a více Obce do 69 999 obyvatel
Jedna nebo dvě 18 129 Kč 15 597 Kč 15 137 Kč
Tři 20 812 Kč 17 500 Kč 16 899 Kč
Čtyři a více 24 995 Kč 21 002 Kč 20 277 Kč

Zdroj: MPSV

Vyšší a jednodušší normativy ministerstvo práce navrhuje také u domácností v bytě družstevním, vlastním nebo užívaném na základě služebnosti. V tomto případě už se nově normativy nebudou dělit dle velikosti obce, ale jen podle počtu osob v domácnosti (jedno- a dvoučlenné domácnosti se opět slučují).

Normativní náklady na vlastní bydlení tak mají činit:

  • pro jedno- a dvoučlenné domácnosti 10 932 Kč,
  • pro tříčlenné domácnosti 13 561 Kč,
  • pro čtyř- a vícečlenné domácnosti: 16 368 Kč.

Předloha také počítá se sjednocením limitu výše nákladů na bydlení v porovnání s celkovými příjmy domácnosti. V současnosti platí, že na příspěvek na bydlení má nárok každý, kdo vynakládá na bydlení více než 30 % čistých příjmů (hlavně energie a vytápění, služby a nájem) a těchto 30 % není vyšších než hranice pro normativní náklady. Výjimku z tohoto pravidla mají obyvatelé Prahy, u nichž musí náklady na bydlení dosáhnout 35 % příjmů. Nově má pro všechny žadatele o dávku platit sjednocený limit 30 % z příjmů. Tato dvojí výše už ztratila své opodstatnění. Naopak se dosavadní systém negativně dotýkal například seniorů, kteří v Praze žijí sami, zdůvodnil krok ministr Jurečka.

Od ledna se má také změnit způsob stanovení dávky u žadatelů, kteří mají příjmy nižší než životní minimum. V současnosti se v takovém případě používá tzv. fikce příjmů s tím, že se předpokládají příjmy právě ve výši životního minima. V praxi docházelo k tomu, že po zvýšení životního minima měly některé domácnosti s nízkými příjmy příspěvek na bydlení paradoxně nižší, objasnil ministr práce.

Poslední chystaná změna pak od ledna umožní i nadále pobírat příspěvek na bydlení v situaci, kdy žadatel trvale bydlí v rekreačním objektu. Původně přitom mělo toto ustanovení platit jen pro letošní rok.

Jak se změní příspěvek na bydlení

Senior žijící v Praze pobírá starobní důchod ve výši 17 tisíc Kč. Bydlí v nájemním bytě, elektřinu spotřebovává na běžné elektrospotřebiče, svícení a vaření. Skutečné měsíční náklady na bydlení činí 13 000 Kč. Výše příspěvku na bydlení je do prosince 2022 ve výši 7050 Kč. Kvůli úpravě koeficientu pro Prahu z 0,35 na 0,30 bude nově pobírat na dávce o 850 Kč více, tedy 7900 Kč. (Úprava normativů zde nehraje roli, protože skutečné náklady na bydlení jsou nižší než normativní náklady).

Samoživitelka s příjmem 14 795 Kč a jedním dítětem (12 let) v obci do 70 000 tis. obyv. pobírá přídavek na dítě ve výši 1470 Kč. Bydlí v nájemním bytě a náklady na bydlení jsou 16 500 Kč měsíčně. Výše příspěvku na bydlení je do prosince 2022 ve výši 8942 Kč a nově bude dosahovat částky 10 258 Kč, tedy o 1316 Kč více.

Zdroj: MPSV

Přídavky na dítě

Na přídavky na dítě má nárok rodina s příjmy nižšími, než je 3,4násobek životního minima. Pokud má některá ze společně posuzovaných osob příjem ze zaměstnání (který je aspoň ve výši životního minima jednotlivce) či podnikání, pobírá nemocenskou, důchod, podporu v nezaměstnanosti, příspěvek na péči o dítě nebo rodičovský příspěvek, pak je přídavek o 500 Kč vyšší.

O přídavek na dítě je možné požádat online přes web ministerstva práce.

Vláda plánuje od ledna přídavky zvýšit ve všech kategoriích o 200 Kč. Vzhledem k tomu, že má od příštího roku dojít také k navýšení životního minima, opět dojde ke zvýšení počtu rodin, které na dávku dosáhnou (podrobněji viz níže v článku). 

Nová měsíční výše přídavku na děti má dosáhnout pro děti:

  • do 6 let – 830 Kč,
  • od 6 do 15 let – 970 Kč,
  • od 15 do 26 let – 1080 Kč.

V případě příjemců s výše uvedenými příjmy, jimž se přídavky navyšují o pětistovku, by měla měsíční výše dávky činit pro děti:

  • do 6 let – 1330 Kč,
  • od 6 do 15 let – 1470 Kč,
  • od 15 do 26 let – 1580 Kč.

Prezident také podepsal balíček pomoci pro zdravotně znevýhodněné. Stoupne například příspěvek na mobilitu nebo příspěvek na zvláštní pomůcku.

Změny v zákoně o životním a existenčním minimu

Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice příjmů k zajištění výživy a ostatních základních potřeb. Pod ní nastává hmotná nouze.

Existenční minimum je minimální hranicí příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití.

Další změny se mají dotknout již zmíněného životního a existenčního minima, potažmo dávek v hmotné nouzi, jejichž výše nebo podmínky nároku se od něj odvíjí.

Do započitatelných příjmů domácností se nově nemají zahrnovat výdělky nezaopatřených dětí. Konkrétně jde o příjmy za práci žáků a studentů z praktického vyučování a přípravy a příjmy ze závislé činnosti i samostatné výdělečné činnosti dětí v průběhu prázdnin (tedy hlavně brigády). Dosud platilo, že pokud si děti přivydělávaly, v určitých případech rodina ztratila nárok na některé dávky. Z výzkumů navíc vyplývá, že někteří rodiče uvádějí jako důvod nepokračování ve vzdělávání svých dětí na střední škole to, že je pro ně ekonomicky výhodnější, aby děti zůstaly doma a třeba pomohly s péčí o další členy domácnosti. To je něco, co chceme změnit, uvedl na to konto Jurečka.

Kromě toho ministerstvo práce poslalo do připomínkového řízení návrh, který počítá s dalším navýšením životního a existenčního minima. O něm bude v příštích týdnech rozhodovat vláda.

Návrh MPSV počítá s tím, že od ledna bude životní minimum činit pro:

  • jednotlivce 4860 Kč měsíčně (nyní 4620 Kč),
  • osobu, která je posuzována jako první v pořadí 4470 Kč měsíčně (nyní 4250 Kč),
  • osobu, která je posuzována jako další v pořadí (starší 15 let, která není nezaopatřeným dítětem) 4040 Kč měsíčně (nyní 3840 Kč),
  • nezaopatřené dítě od 15 do 26 let 3490 Kč (nyní 3320 Kč),
  • nezaopatřené dítě od 6 do 15 let 3050 Kč měsíčně (nyní 2900 Kč),
  • nezaopatřené dítě do 6 let 2480 Kč měsíčně (nyní 2360 Kč).

Existenční minimum by mělo od ledna činit 3130 Kč (nyní je to 2980 Kč).

Jak už jsme zmínili, od existenčního a životního minima se odvíjí celá řada
dávek hmotné nouze a státní sociální podpory, ať už přímo, či nepřímo.

Jaké dávky navýšení ovlivní?

Životní a existenční minimum hraje roli u osmi sociálních dávek:

  • k navýšení dávky dojde u příspěvku při pěstounské péči a u příspěvku na živobytí,
  • u mimořádné okamžité pomoci a příspěvku na zvláštní pomůcku dojde k navýšení limitu pro jejich čerpání,
  • u porodného, přídavků na děti, příspěvku na péči a doplatku na bydlení pak dojde k rozšíření okruhu osob, které na dávky dosáhnou vzhledem ke svým příjmům.

Změnu ale pocítí i lidé v exekuci, protože se projeví ve výši nezabavitelné částky a dále se projeví také při stanovení alimentů. S vyšším životním minimem se ale zvýší i nutný příjem žadatele o úvěr, protože banky a úvěrové společnosti při posuzování žádostí o úvěr kromě jiného počítají i s životním minimem žadatele, resp. životním minimem celé jeho domácnosti.

Životní minimum a dávky

Jak přesně životní minimum s dávkami souvisí? Pro úplnost zopakujme, že na přídavek na dítě vznikne nárok nezaopatřenému dítěti, jestliže čistý příjem v rodině je nižší než 3,4násobek životního minima rodiny.

V případě porodného má na dávku nárok žena, která porodila první nebo druhé živě narozené dítě, pokud čistý příjem rodiny v kalendářním čtvrtletí před narozením nebo převzetím dítěte byl nižší než 2,7násobek životního minima rodiny (přídavek na starší dítě se do tohoto rozhodného příjmu nezapočítává).

příspěvku na živobytí pro osoby v hmotné nouzi ovlivní existenční a životní minimum výši dávky. Nárok a výše příspěvku se stanoví jako rozdíl mezi živobytím osoby (společně posuzovaných osob) a jejím příjmem, od kterého se odečtou tzv. přiměřené náklady na bydlení.

Částka živobytí je ve výši životního minima u:

  • nezaopatřeného dítěte,
  • poživatele starobního důchodu,
  • osoby invalidní ve třetím stupni,
  • osoby starší 68 let.

Částka živobytí je ve výši existenčního minima u:

  • osoby, která dluží na výživném pro nezletilé dítě částku vyšší než trojnásobek stanovené měsíční splátky,
  • osoby, které je poskytována zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení po celý kalendářní měsíc,
  • osoby, která pobírá příspěvek na živobytí déle než 6 měsíců a nevykonává určitou aktivitu (např. veřejnou službu, výdělečnou činnost),
  • osoby, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a v posledních 6 kalendářních měsících před podáním žádosti jí byl skončen základní pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem nebo s ní byl skončen jiný pracovní poměr z obdobného důvodu.

Doplatek na bydlení je také dávka pomoci v hmotné nouzi, která s vlastními příjmy osoby a poskytnutým příspěvkem na bydlení ze systému státní sociální podpory pomáhá uhradit odůvodněné náklady na bydlení. Podmínkou nároku na doplatek na bydlení je získání nároku na příspěvek na živobytí. Z tohoto pravidla existuje ale i výjimka. Doplatek na bydlení je možné podle § 33 zákona o pomoci v hmotné nouzi přiznat s přihlédnutím k celkovým sociálním a majetkovým poměrům také osobě, které příspěvek na živobytí nebyl přiznán, protože její příjem (a společně posuzovaných osob) přesáhl částku živobytí osoby a společně posuzovaných osob, ale nepřesáhl 1,3násobek částky živobytí osoby a společně posuzovaných osob.

Dávka Mimořádná okamžitá pomoc se poskytuje v různých částkách podle toho, v jaké situaci je poskytována. Může doplnit příjem žadatele do existenčního minima v případě, že hrozí újma na zdraví, ale může také dosáhnout až 20násobku životního minima, pokud je poskytována osobě, kterou postihne událost, jež nebylo možné s ohledem na její rozsah předvídat ani jí předejít a v jejímž důsledku je příjemce dávky kvůli nedostatku finančních prostředků ohrožen ztrátou bydlení nebo nezajištěním základních životních potřeb. Podrobnosti o situacích a výši dávky najdete na webu ministerstva práce.

Výše dávky Příspěvek při pěstounské péči se odvíjí od násobku životního minima jednotlivce v závislosti na počtu svěřených dětí a jejich zdravotním stavu. Výši příspěvku ovlivňuje také to, kdo o dítě pečuje. Stanoví se tedy individuálně. V případě prarodičů a praprarodičů je násobek nižší.

Příspěvku na zvláštní pomůcku zákon rozlišuje, zda jde o pomůcku do, nebo přes 10 000 Kč. U pomůcky v ceně do 10 000 Kč se příspěvek poskytne jen osobě, která má příjem (příjem s ní společně posuzovaných osob) nižší než 8násobek životního minima jednotlivce nebo životního minima společně posuzovaných osob (spoluúčast je 1000 Kč). U dražších pomůcek je až na výjimky spoluúčast vyšší.

Od životního minima se odvíjí také výše příspěvku na pořízení motorového vozidla (spadá pod Příspěvek na zvláštní pomůcku). Např. 200 000 Kč činí při příjmu nižším nebo rovném 16násobku částky životního minima jednotlivce (rodiny) nebo je-li příspěvek poskytován nezletilé osobě.

skoleni_27_1

V případě nezabavitelného minima u dlužníků v exekuci hraje roli životní minimum při stanovení nezabavitelné (exekucí nepostižitelné) částky na osobu dlužníka, která se vypočte jako 3/4 součtu částky životního minima jednotlivce a normativních nákladů na bydlení.

Výživné se stanovuje podle odůvodněných potřeb dítěte a majetkových poměrů povinného rodiče. Pokud ten soudu nedoloží své příjmy, platí, že průměrný měsíční příjem odpovídá pětadvacetinásobku částky životního minima jednotlivce.

Pobíráte příspěvek na bydlení?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).