Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) průmyslová produkce v prosinci 2019 reálně meziročně snížila o 3,4 %. Po vyloučení sezónních vlivů meziměsíčně klesla o 0,9 %. Hodnota nových zakázek se meziročně snížila o 2,7 %. Celkově v roce 2019 průmyslová produkce klesla meziročně o 0,5 %. Hodnota nových zakázek byla vyšší o 1,2 %. Zaměstnanost klesla o 1,1 % a průměrná mzda se zvýšila o 6,2 %.
Růst mezd a poměrně snadné uplatnění na trhu práce díky nízké nezaměstnanosti je jedním z hlavních důvodů, proč je Česká republika vnímána jako ideální pracovní destinace nejen občany východních zemí, ale stále častěji také občany EU. Ke konci roku 2019 žilo 17,6 milionu občanů EU mimo členský stát, jehož jsou občany. Kromě ekonomicky aktivních osob šlo i o děti, studenty a důchodce. Současně zhruba 1,5 milionu obyvatel EU nejčastěji z příhraničních oblastí mělo status tzv. přeshraničních pracovníků, žijících ve státě, jehož jsou občany, ale dojíždějících za prací do jiného členského státu.
ČR má v současnosti 10 668 641 obyvatel, z toho je zhruba 60 % ekonomicky aktivních. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí dosáhl počet legálně žijících cizinců na našem území počtu 621 870. Nezaměstnaných bylo k 31. prosinci 2019 celkem 215 532, což odpovídá hodnotě 2,9 %. Volných pracovních míst k tomuto datu bylo 340 957, z toho 265 535 bylo vhodných pro cizince ze třetích zemí.
Počet zahraničních pracovníků v ČR neustále roste.
Celkově u nás ke konci roku 2019 žilo a pracovalo 621 870 cizinců. Oproti roku 2014, kdy jich tady žilo 260 999, je to nárůst o 360 871 lidí. Z celkového objemu cizinců jich v roce 2019 pocházelo 383 736 ze zemí EU/EHP a Švýcarska. Celkem 97 066 disponovalo pracovním oprávněním a počet cizinců, kteří nepotřebují povolení k zaměstnání, zaměstnaneckou, zelenou nebo modrou kartu, dosáhl 141 068.
Nejpočetněji zastoupenými cizinci jsou Slováci
Přibývá také pracovníků, kteří pocházejí ze zemí Evropské unie.
Nejvíce cizinců žijících v Čechách, kteří se řadí k obyvatelům zemí EU/EHP a Švýcarska, pochází ze Slovenska. Těch žilo ke konci roku 2019 v Čechách 201 952, což je o 50 tisíc více než v roce 2014, kdy jich zde pobývalo 150 317. Mezi další nejvíce početně zastoupené národy Evropské unie, kteří u nás žijí a pracují, patří Poláci, Rumuni, Bulhaři a Maďaři. Přibylo však také Němců, Italů, Britů a Francouzů. Nejvíce je Němců, kterých zde ke konci roku žilo 5321.
Nejpočetnějšími cizinci, kteří nepocházejí ze zemí Evropské unie, jsou Ukrajinci.
Nejvíce je u nás Ukrajinců
Nepočetnějšími cizinci pocházejícími ze zemí mimo EU jsou Ukrajinci, kterých u nás ke konci roku 2019 žilo 144 114. Ti jsou současně druhým nejpočetnějším národem (po občanech Slovenska), zastoupeným v Čechách. Dalšími nejpočetnějšími jsou příslušníci pocházející z Ruské federace (16 912), Vietnamu (13 935) a překvapivě také Mongolska (6176) a Běloruska (6176).
Cizinci ze zemí EU u nás pracují nejčastěji jako pomocní a nekvalifikovaní pracovníci.
Lidé pocházející ze zemí EU u nás nejčastěji pracují jako pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (jen Slováků v tomto odvětví pracuje 42 441), následuje obsluha strojů a zařízení. Dalším hojně obsazovaným oborem jsou specialisté a techničtí a odborní pracovníci. Z údajů ČSÚ dále vyplývá, že v rámci dělnických profesí nejsou ve výdělku mezi Čechy a jinými státními příslušníky výrazné rozdíly. Cizinci jezdící k nám za prací jsou zpravidla ochotní v práci trávit více času. Odpracují více přesčasů, a tudíž si mohou přijít i na větší peníze. Nelze tedy říct, že by cizinci byli v Česku mzdově diskriminováni, protože kvůli cizímu občanství za stejnou práci dostávají nižší mzdu. Naopak cizinci, kteří pracují v odvětvích s potřebou vysoké míry kvalifikace, vydělávají i výrazně více, než je celorepublikový průměr.
Kromě vyšší mzdy, než na jakou by si přišli doma, může Česká republika zajistit občanům ze zemí EU a EHP započítávání odpracovaných let do důchodového systému a zdravotní pojištění. Odvodem zdravotního pojistného českým zaměstnavatelem do zahraničí můžou být chápány jako jedna z nevýhod využívání pracovníků pocházejících ze zemí EU/EHP a Švýcarska. Na obou stranách to může být vnímáno jako zatěžující kvůli dlouhým administrativním lhůtám, obtížnému zajišťování dokladů, zdlouhavému vypořádání pojistného a nákladů na zdravotní péči. Kromě toho mají pracovníci ze zemí EU také nárok i na čtyři až pět týdnů dovolené a další bonusy poskytované českým zaměstnavatelem.
Schválení 5 týdnů dovolené v ohrožení?
Výbor pro sociální politiku na jednání sněmovny 6. února 2020 zamítl povinné zavedení 5 týdnů dovolené. Podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého, který jednání o zrušení návrhu na povinné zavedení delší dovolené inicioval, jde o dílčí úspěch zvyšující šanci, že návrh schvalovacím řízením neprojde. Pět týdnů dovolené už nyní dává svým zaměstnancům řada firem jako benefit. Podle Hospodářské komory platí čtyři týdny dovolené svým zaměstnancům většinou živnostníci a malé podniky, které si pět povinných týdnů dovolené nemohou dovolit.
Seznámili jsme členy Výboru pro sociální politiku s výsledky našeho šetření, podle kterého by firmy v případě plošného zavedení pátého týdne dovolené navíc výrazně přehodnotily svoji celkovou mzdovou a sociální politiku nebo rušily benefity, jako jsou například sick days,
uvedl Vladimír Dlouhý.
ČLÁNKY DO MAILU