Hlavní navigace

Sociální pojištění se živnostníkům v příštím roce prodraží

14. 11. 2007
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Sazby sociálního pojištění v ČR patří k nejvyšším na světě. Živnostníkům se jejich podnikání v příštím roce citelně prodraží. Zaplacené sociální a zdravotní pojištění již nebudou daňově uznatelným výdajem. Naopak se o ně rozšíří daňový základ, a živnostník tak odvede státu více peněz.

Stejně jako u zdravotního pojištění odvedou živnostníci v příštím roce i na sociálním pojištění více. Nemusí se zvyšovat procentní sazba, stačí upravit postup výpočtu. Sociální pojištění stojí při debatách o daňovém zatížení stranou. Neprávem. Zaměstnanci i podnikatelé ve většině evropských zemí totiž odvedou na sociálním pojištění vyšší částku než na dani z příjmu fyzických osob. Jak to tedy bude se sociálním pojištěním v příštím roce?

Živnostníci zaplatí víc

Daňový základ u živnostníků se v příštím roce rozšiřuje o sociální i zdravotní pojištění, tedy položky, které jsou ještě v letošním roce daňově uznatelným výdajem. Rozšířením daňového základu pro výpočet daně z příjmu fyzických osob tak současně dochází i k rozšíření vyměřovacího základu u sociálního a zdravotního pojištění, což má za následek vyšší odvody. Tento efekt se ještě násobí u živnostníků zaměstnávajících nějaké pracovníky, protože si nemohou snížit základ ani o částky sociálního a zdravotního pojištění placeného za zaměstnance.

Sociální pojištění je v Česku jedno z nejvyšších

Sociální pojištění je v Evropě oproti ostatním vyspělým zemím OECD vysoké. Z těchto vybraných prostředků stát financuje životní situace, kdy člověk potřebuje podat pomocnou ruku (nemoc, nezaměstnanost a především penze). Sociální pojištění je pro státní pokladny jednotlivých zemí světa velmi výhodné v tom, že se nedá snižovat různými odpočitatelnými položkami či slevami jako daně z příjmů. Navíc jeho odvod a kontrola jsou jednoduché a úniky jsou tedy minimální – na rozdíl od DPH či spotřební daně.

Odvod sociálního pojištění leží v Česku z větší míry na zaměstnavateli, který musí pojištění za svého zaměstnance srazit a odvést (26 %), čímž se výrazně zvyšují jeho mzdové náklady. Sociální pojištění tak v Česku patří mezi nejvyšší na světě.

Jestliže si živnostník hradí i nemocenské pojištění, tak odvede z vyměřovacího základu 29,6 %. Přitom je zákonem stanovena minimální výše sociálního pojištění, kterou musí hradit i živnostník mající velmi nízké příjmy, které mu k jeho životu stačí.

Na začátku podnikání se musí každá osoba samostatně výdělečně činná (živnostníci či podnikatelé, ale i tlumočníci, herci…) do 8 dní od zahájení podnikatelské činnosti nahlásit na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení. Současně všechny změny, které nastanou během podnikatelské činnosti, se musí hlásit opět do 8 dní (např. změna adresy apod.).

Každý živnostník musí v současné době platit minimální zálohy ve výši 1 491 Kč (platí do dubna 2008). Tato částka však v sobě zahrnuje pouze zálohu na důchodové zabezpečení a politiku zaměstnanosti. Jestliže se chce živnostník dobrovolně pojistit na nemocenské pojištění, musí dále měsíčně platit 222 Kč (opět platí do konce dubna 2008). V případě slušného zisku (dle každoročně odevzdávaného daňového přiznání) může být tato záloha i podstatně vyšší. Případný přeplatek nebo nedoplatek se doúčtuje podle skutečných příjmů a výdajů za kalendářní rok uvedený v daňovém přiznání. To se musí každoročně odevzdávat do konce dubna následujícího roku, tj. za rok 2007 do konce dubna roku 2008.

Drobný živnostník může během roku uzavřít s jinou organizací dohodu o provedení práce. Touto dohodou však nezakládá účast na nemocenském pojištění a z příjmu na základě dohody o provedení práce se sociální pojištění neodvádí.

Jestliže si živnostník neplatí nemocenské pojištění, nedostane žádné nemocenské dávky. Tato situace je nepříznivá především pro podnikatelky, protože se vztahuje i na peněžitou pomoc v mateřství či ošetřovné nebo vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.

Platby při vedlejší činnosti

Při podnikání a současném zaměstnaneckém poměru s měsíční mzdou vyšší, než minimální mzda (tj. více než 8 000 Kč) je podnikání vedlejší činností. V případě, že bude mít živnostník za rok 2007 hospodářský zisk z vedlejší podnikatelské činnosti nižší než 48 334 Kč a příjmy ze zaměstnání vyšší než 12 x minimální mzda za rok 2007 (tj. 96 000 Kč), vyplní pouze přehled o příjmech a výdajích a sociální pojištění nemusí platit. Součástí přehledu však musí být potvrzení zaměstnavatele, že příjem za rok 2007 byl skutečně vyšší než 96 000 Kč.

Jestliže byl hospodářský výsledek z vedlejší podnikatelské činnosti za rok vyšší než stanoví zákon, musí občan i při vedlejší činnosti platit minimální zálohy, pro které platí stejný režim jako při hlavní činnosti. Minimální záloha na důchodové pojištění je 597 Kč a nemocenské pojištění je 89 Kč. Při vedlejší činnosti je však platba nemocenského pojištění zbytečná, protože občan je již kryt pro potřeby nemocenských dávek ze zaměstnaneckého poměru.

Promlčení pojistného nehrozí

Každý živnostník by měl řádně plnit své závazky vůči okresní správě sociálního zabezpečení, protože promlčecí doba u pojistného a penále je desetiletá. To tedy znamená, že právo předepsat dlužné pojistné a penále se promlčuje za deset let ode dne splatnosti. Byl-li však proveden úkon ke zjištění výše pojistného nebo penále nebo jejich vyměření, plyne nová promlčecí lhůta ode dne, kdy se o tom plátce pojistného dozvěděl.

Především tedy podnikatelé zaměstnávající pracovníky by měli vždy při odvodu pojistného postupovat obezřetně, protože kontrola může přijít i po několika letech. A doměřit nejenom dlužné pojistné, ale i vysoké penále.

Příklad: Výpočet sociálního pojištění

Rok 2007

Drobný živnostník zahájil v letošním roce svoji podnikatelskou činnost a dosáhl během roku příjmů ve výši 800 000 Kč. Výdaje uplatňuje paušálem (v našem případě 50 % – nejčastěji využívaný paušál u většiny živností), čili výdaje činí 400 000 Kč. Zálohy na sociální i zdravotní pojištění platí během roku v minimální výši (v dalších letech bude platit již dle výsledků za rok 2007). Minimální částka sociálního pojištění je 1 713 Kč (včetně nemocenského připojištění) a zdravotního pojištění 1 360 Kč. Za rok na sociálním pojištění odvede na zálohách 20 556 Kč a na zdravotním pojištění částku 16 320 Kč, celkem tedy 34 212 Kč.

skoleni_15_4

Rok 2007
Příjmy 800 000 Kč
Výdaje (paušál 50 %) 400 000 Kč
SP a ZP zaplacené během roku 36 876 Kč
Vyměřovací základ (800 000 Kč – 400 000 Kč – 36 876 Kč) * 0,5 = 181 562 Kč
Sociální pojištění za celý rok 181 562 * 0,296 = 53 743 Kč
Zbývá doplatit 53 743 Kč – 20 556 Kč = 33 187 Kč

Rok 2008

Budeme vycházet ze stejných hodnot, což není sice úplně korektní, alespoň však nejlépe uvidíme, jak se zvýší zdravotní pojištění hrazené živnostníkem v příštím roce.

Rok 2008
Příjmy 800 000 Kč
Výdaje (paušál 50 %) 400 000 Kč
Sociální a zdravotní pojištění zaplacené během roku 36 876 Kč
Vyměřovací základ (800 000 Kč – 400 000 Kč) * 0,5 = 200 000 Kč
Zdravotní pojištění za celý rok 200 000 * 0,296 = 59 200 Kč
Zbývá doplatit 59 200 Kč – 20 556 Kč = 38 644 Kč

Jak vidíme na zvoleném příkladu, odvedou v konečném důsledku živnostníci v příštím roce na sociálním pojištění podstatně více než v letošním roce (jenom v našem příkladě to je o 5 457 Kč více).

Je podle vás daňová reforma pro živnostníky prospěšná?

  • Ano, je.
    4 %
  • Ne, není.
    92 %
  • Nevím.
    2 %
  • Nejsem živnostník, takže se o to nezajímám.
    2 %

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Vydané knihy:. Evropská unie v otázkách a odpovědích (2002). Matematika zábavně a hravě (2002) . Sportovní matematika (2004) . Další publikační činnost: . Daně a právo v praxi (Aspi, a.s.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).