Čeká vás soud a potřebujete právní pomoc? Soud vám může přidělit advokáta i bezplatně, pokud uzná, že vaše finanční situace není dobrá a že máte na bezplatnou pomoc advokáta nárok. Musí však vycházet z informací, jaká vaše finanční situace skutečně je, nikoli jaká by teoreticky mohla být.
Osmdesátiletá paní byla odsouzena za trestný čin neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru podle ust. § 208 odst. 1 trestního zákoníku, za což jí byl uložen trest odnětí svobody v délce trvání osmi měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu osmnácti měsíců.
Říkáte si, že stará paní je asi pěkné kvítko, které není třeba litovat? Naopak, jde o nelítostný příběh důvěry matky ve vlastního syna a jeho přítelkyni, která na svoji mateřskou lásku a ochotu pomoct krutě doplatila.
Za dobrotu na žebrotu
Paní si vzala na žádost těch dvou půjčku, jejímž výsledkem je exekuce vedená proti ní. Exekutor prodal v dražbě veškerý její majetek a její příjem ze starobního a vdovského důchodu je krácen exekučními srážkami ve výši 3000 Kč měsíčně. Na jídlo a hygienické potřeby staré paní zbývá přibližně 4000 Kč měsíčně.
Seniorka nyní nemá kde bydlet, neboť obývá nemovitost (dodejme, že protiprávně, to je samozřejmě pravda, proto ten trestní soud a obžaloba), která byla původně jejím majetkem.
Za neoprávněné obývání (kdysi) vlastní nemovitosti dostala paní podmíněný trest, a nemusí tak, jak se říká, jít „sedět bručet“ rovnou natvrdo. Skutková podstata trestného činu dle ust. § 208 odst. 1 trestního zákona zní: Kdo protiprávně obsadí nebo užívá dům, byt nebo nebytový prostor jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem.
Obžalovaná a posléze odsouzená paní se v průběhu trestního řízení marně domáhala nároku na bezplatnou obhajobu. Argumentovala svou nemajetností a faktem, že proti ní je vedeno i exekuční řízení. Nejspíš má tedy starostí a nákladů, jakkoliv si je nejspíš zavinila sama, a to svou velkorysostí a naivitou, dost.
Paní soudu doložila, že je podle pravomocného soudního rozhodnutí povinna společně a nerozdílně s další žalovanou uhradit částku 1 675 607,20 Kč a částku 312 254,71 Kč s příslušenstvím, jakož i náhradu nákladů řízení ve výši 83 780 Kč.
Asi nikdo nepočítá s tím, že by takové částky mohla skutečně uhradit, nařízenou exekuci na důchod bude mít zajisté do konce života.
- Zároveň seniorka doložila, že pobírá starobní a vdovský důchod ve výši přibližně 14 000 Kč měsíčně,
- přičemž její náklady na bydlení činí měsíčně přibližně 6000 Kč,
- exekuční srážky činí 3000 Kč měsíčně.
- Po exekučních srážkách a úhradě bydlení zbývá paní na život 4000 Kč měsíčně.
Soud ovšem reagoval tak, že je naprosto zřejmé, že paní není nemajetná, nýbrž je poživatelkou starobního a vdovského důchodu, a zcela nepochybně tedy je schopna hradit náklady své obhajoby, přičemž by bylo nemorální a nespravedlivé, kdyby náklady obhajoby za trestnou činnost stěžovatelky měl nést stát.
Ze zbývajících 4 tisíc korun, které seniorce zbývají na jídlo, si má platit také advokáta? Má snad jít stará důchodkyně v 80 letech do práce? Takhle to soudy myslely?
Peněz má dost, ať si najde advokáta sama
Tento necitlivý přístup se paní pokusila zvrátit stížností k vyššímu soudu, jenže ta byla zamítnuta jako nedůvodná. U stěžovatelky prý není shledán důvod nutné obhajoby, tudíž se může hájit i sama a obhájce si může zvolit. Dodejme ovšem, že v takovém případě si ho musí i zaplatit.
V tak pokročilém věku docházejí jak síly fyzické, tak schopnosti kognitivní, rozumové. Je osmdesátiletá seniorka schopna plně porozumět trestnímu řízení? Tak možná třeba tomu, co je jí kladeno za vinu. To asi chápe. Ale dokáže, pokud nemá právní vzdělání, hájit účinně své zájmy a bránit se státní žalobě?
Soud zhodnotil, že paní sice tvrdí nemajetnost, ale přitom předkládá pravidelný měsíční příjem, z něhož nepochybně je schopna náklady na obhájce hradit. Dodal, že rozhodná je majetková potencialita žadatele, nikoliv aktuální nedostatek finančních prostředků, přičemž obecné možnosti stěžovatelce dovolují získání budoucích příjmů.
Asi bychom zhodnotili, že staré matce by měl pomoci především syn, kvůli kterému se do všech obtíží dostala. Ale žádný zákon nestanoví povinnost, a to ani problematickému synovi, platit matce advokáta. Ekonomická, sociální a finanční situace paní prostě musí být posuzována samostatně.
Paní se tedy obrátila se stížností na Ústavní soud. Namítá, že vzhledem ke svému věku není schopna si zajistit do budoucna jakýkoliv jiný příjem než starobní důchod. Jde tedy u ní o stav trvalý, nikoliv dočasný, jak se snaží tvrdit soud.
Potencialita majetku a příjmu, nebo reálná finanční situace?
Ústavní soud ve svém nynějším nálezu připomíná, že se v dřívějším nálezu ze dne 23. dubna 2019, spis. zn. I. ÚS 3966/17, vymezil vůči dosavadní praxi vycházející z tzv. majetkové potenciality obviněného a jako základní hledisko stanovil finanční situaci obviněného v době rozhodování o přiznání nároku na bezplatnou obhajobu, resp. obhajobu za sníženou odměnu.
Jakkoliv lze pozitivně hodnotit nynější přístup Ústavního soudu, autor článku si neodpustí kritickou poznámku i na jeho adresu: No konečně! Že mu to ale trvalo. Dříve totiž zastával Ústavní soud jiný názor, hlásil se k oné potencialitě, možnosti získat příjmy.
Viz např. jeho rozhodnutí
- ze dne 17. 10. 2006, spis. zn. I. ÚS 624/06,
- ze dne 10. 1. 2012, spis. zn. I. ÚS 2824/11,
- ze dne 26. 4. 2007, spis. zn. III. ÚS 841/06,
- ze dne 13. 12. 2012, spis. zn. I. ÚS 4618/12,
- nebo ze dne 11. 4. 2013, spis. zn. II. ÚS 3723/12.
Férovost trestního řízení zahrnuje i pomoc obhájce obžalovanému
Ústavně zaručené právo obviněného na obhajobu, jehož součástí je i právo na obhajobu bezplatnou, je spolu s presumpcí neviny základní podmínkou řádného procesu, v němž má být zjištěna vina, připomíná Ústavní soud. Obhajoba přispívá k rovnému postavení obou stran v soudním řízení tím, že pomáhá obviněnému porozumět, co se právě děje a co se od něj očekává, a to z pohledu porozumění odbornému jazyku, ale také situačnímu kontextu řízení, aktuálně říká Ústavní soud v nálezu spis. zn. IV. ÚS 2198/22, ze dne 31. 1. 2023.
Ať si zadlužená osmdesátiletá seniorka zvýší příjmy. Absurdní, zhodnotil Ústavní soud
Proto, má-li Ústavní soud na posuzovanou věc nahlížet novou optikou výše uvedených východisek, nelze ústavní stížností napadený přístup soudu akceptovat. Soud argumentuje uspokojivou finanční situací stěžovatelky a zdůrazňuje i kritérium tzv. majetkové potenciality do budoucna.
Oba argumenty však vyznívají ve specifické situaci stěžovatelky, která je starobní důchodkyní pokročilého věku a čelí exekuci, přičemž jí na živobytí zbývá měsíčně přibližně 4000 Kč, až absurdně, hodnotí Ústavní soud v nálezu.
Stěží si lze představit názornější příklad, na nějž by měla být pravidla bezplatné obhajoby uplatněna, než je právě daná věc staré paní. Podle aktuální výkladové a rozhodovací praxe Ústavního soudu je zásadním kritériem oproti dříve zdůrazňované tzv. majetkové potencialitě současná majetková situace a možnost výdělku.
Uplatněno na důchodkyni, její majetková situace byla v době podání jejího návrhu na bezplatnou obhajobu velmi špatná, neboť její jediný příjem činí dávky starobního a vdovského důchodu v přibližné výši 14 000 Kč měsíčně, přičemž paní je pravomocným rozsudkem v občanskoprávním řízení zavázána uhradit dluh přesahující milion Kč. Měsíčně jí jsou exekučně strhávány srážky ve výši 3000 Kč. Finanční obnos, který jí zůstává na pokrytí životních potřeb nesouvisejících s bydlením, činí přibližně 4000 Kč.
Uvedená částka, s níž může důchodkyně volně disponovat, je za stávajících společenských poměrů, tj. v době panující vysoké inflace, zcela nedostačující, a stěžovatelka se tak ocitá na samé hranici chudoby.
Seniorka žije v chudobě a velkém stresu, bezplatného advokáta si zaslouží
Uvedenou majetkovou situaci nelze tedy rozhodně označit za uspokojivou, jak se domnívá soud, který argumentuje i tzv. majetkovou potencialitou. V případě paní je však i tento argument zcela lichý, a to nejenom proto, že aktuální judikatura Ústavního soudu tzv. majetkovou potencialitu nyní upozaďuje.
Je nepravděpodobné, že by se snad stěžovatelka v osmdesáti letech nechala zaměstnat nebo že by si do budoucna obstarala jiný příjem než zmíněné dávky starobního a vdovského důchodu. Zmiňovat v případě stěžovatelky majetkovou potencialitu je zcela nepřiměřené.
Odpíráním bezplatné obhajoby nemajetné stěžovatelce, i když u níž není dán důvod tzv. nutné obhajoby, je kráceno její základní právo na obhajobu, neboť v jejím případě, kdy jde o osobu vysokého věku, prvotrestanou, zjevně podléhající kvůli bezvýchodnosti své stávající situace velkému stresu, řádný výkon obhajoby prostřednictvím obhájce (jehož úhradu si však svými finančními prostředky zjevně nemůže dovolit) vyžadují zájmy spravedlnosti.
