Hlavní ekonomové tuzemských bank a Česká bankovní asociace (ČBA) se opět sešli, aby vydali svoji prognózu, jak se bude dařit české ekonomice v letošním a příštím roce. Kdy se nám podaří vrátit inflaci k ideálním 2 %? O kolik porostou platy? Kdy klesne cena energií a potravin?
Prognózy vydává pravidelně také Česká národní banka (ČNB), ale jak plyne čas, ukazuje se, že její odhady byly například v uplynulém roce přehnaně optimistické. Přesně před rokem, v květnu 2022, ČNB například vydala predikci, že se nám inflace vrátí na hodnotu 2 % už na konci roku 2023. Optimistická zůstává i nadále, když svůj odhad návratu inflace na hodnotu 2,1 % lehce posunula na 2. čtvrtletí 2024. Bankovní ekonomové zřejmě stojí více nohama na zemi.
Zkrocení inflace nejdříve na konci příštího roku
My stále ještě čekáme pro letošní rok dvoucifernou inflaci, s tím, že letošní rok by mohl zakončit na úrovni kolem 8,6 %. V příštím roce ale už by se inflace mohla dostat pod kontrolu. Domníváme se, že by mohla být 2,7 %,
říká hlavní ekonom MONETA Money Bank Petr Gapko. Závisí však ještě na jedné důležité věci, a tou je růst mezd. Pokud výrazněji porostou mzdy, může se stát, že se kvůli tomu inflace dostane i nad 3 %.
Pak je tu také stále ještě riziko, co se bude dál dít na Ukrajině. Stačí, aby se například neprodloužily smlouvy o vývozu obilí, a to se poměrně rychle objeví v inflaci,
upozorňuje Petr Gapko.
Vývoj inflace 2009–2024
Nicméně, pojďme vzít od začátku, jak si ekonomika stojí nejen u nás, ale i v globálním měřítku.
Teplá zima, zachránce Evropy
Ve světě se ekonomické výhledy v posledních měsících zlepšily. Proti Putinově agresi jako by zasáhla sama mocná příroda a nečekaně teplou zimou napomohla cenám komodit a energií, které začaly pomalu klesat. Zásobníky plynu se díky příznivému počasí čerpaly pomaleji.
Topná sezóna skončila velice nadprůměrným stavem plynu v zásobnících kolem 55 %, zatímco 5letý průměr byl kolem 35 %, a to zlepšuje i výhled na zvládnutí příští zimy. To také vede k tomu, že ceny energií zůstávají relativně stabilní. Stále jsou ceny násobné, než byla situace před krizí, ale už nejde o extrémní hodnoty, kterých jsme byli svědky ve druhé polovině minulého roku,
říká hlavní ekonom ČBA Jakub Seidler.
Začaly také odeznívat potíže v dodavatelských vztazích, a navíc se začala opět postupně otevírat česká ekonomika. Svět se přestal bát velké recese. Naproti tomu se však objevily obavy na finančních trzích, které podpořily zejména potíže a pády amerických bank. To ukázalo, že zvyšování úrokových sazeb centrálních bank má své meze a o mnoho výš už jít nemohou.
I přes tyto příznivější vyhlídky je ve světě stále slabší zahraniční poptávka v Číně nebo nečekaně silný pokles březnového průmyslu v Německu. I přes opatrný optimismus se tak oproti předešlé prognóze nemění skutečnost, že i letošní rok bude z pohledu ekonomického vývoje pro řadu firem a domácností náročný,
říká makroekonomická analýza ČBA.
Tuzemské ekonomice se povedlo vystoupit z recese
Začátkem roku rostla česká ekonomika rychleji, než se očekávalo, a vystoupila z recese. Prognóza ČBA pro rok 2023 předpokládá jen velmi mírný růst tuzemské ekonomiky, a to o 0,4 %.
Ačkoli meziroční dynamika zůstane v první polovině letošního roku lehce negativní, mezičtvrtletní růst by měl postupně zesilovat. K meziročnímu růstu se pak tuzemská ekonomika vrátí ve druhé polovině roku a v posledním čtvrtletí by měla růst o 1,5 %,
říkají bankovní ekonomové. Podle jejich názoru se v roce 2024 růst ekonomiky dále zrychlí a měl by se pohybovat mírně pod 3% hranicí. Na předpandemickou úroveň se HDP dostane až ve třetím čtvrtletí letošního roku, zatímco většina Evropských zemí již této úrovně dosáhla.
Makroekonomická prognóza ČBA, květen 2023
Domácnosti letos pořád ještě nezačnou utrácet
Spotřeba domácností v letošním roce bude stále velmi opatrná. Lidé omezují svoji spotřebu, a to ve všech směrech: šetří na potravinách i na nepotravinářském zboží, kde tržby meziročně poklesly o 10 %. Řada domácností má v letošním roce nižší příjmy, než měla v předchozí době. To je dáno i tím, že navzdory poklesu cen energií na světových trzích se bude finální cena pro domácnosti snižovat postupně, a řada z nich tak bude i letos stále čelit výrazně vyšším cenám energií.
Oproti stále nižší spotřebě začínají zase naopak oživovat soukromé investice a zrychluje exportní aktivita.
Dosavadní silný růst exportu automobilů pozorovaný v prvním čtvrtletí je ale důsledek dokončování nedodělků po zmírnění potíží v dodavatelských vztazích a saturování minulé poptávky, a nemusí tak být udržitelný i ve druhé polovině roku, jak naznačují slábnoucí nové zakázky. Domácí poptávka však celkově bude letos vývoj HDP brzdit, zatímco k růstu by měl přispívat čistý vývoz,
říká Petr Gapko.
Mzdy a platy půjdou nahoru
Trh práce zůstává v dobré kondici, nezaměstnanost se drží na nízkých číslech, což vede k rychlejšímu odhadu růstu mezd. Ten by měl letos dosáhnout 9 %. Reálné mzdy však budou klesat i v tomto roce, což znamená, že za vydělané peníze si lidé stále koupí méně než před rokem či dvěma.
Po citelném propadu reálných mezd v loňském roce by k jejich mírnému poklesu mělo dojít i letos. Mírný růst patrně začne vzhledem ke zpomalující inflaci až koncem letošního roku a bude pokračovat i v příštím roce,
říká prognóza ČBA.
V roce 2022 dosáhl počet nezaměstnaných osob v průměru 3,4 %. Tato hodnota je jen o málo vyšší, než byla v roce 2018, kdy už byl trh práce silně přehřátý. Pro letošní rok očekává ČBA nezaměstnanost na úrovni 3,7 %.
Úrokové sazby lehce klesnou až koncem roku
Úroková sazba zůstala v květnu na 7 %, i když, jak se ukázalo, hlasování rady ČNB bylo velmi těsné. Tři členové rady byli pro mírné zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu. Uvidíme, co přinese úrokové sazbě červen, kdy se ještě zvýšení sazeb nedá zcela vyloučit. Prognóza už ale počítá s tím, že na konci tohoto roku sazba poklesne na 6,5 %. Pokles by měl v dalším roce následovat, aby pak v jeho závěru byla úroková sazba na 4 %.
Kurz koruny se nejspíš vrátí nad 24 Kč za euro
Kurz koruny začátkem letošního roku velkou část trhu překvapil posílením až pod hranici 24 Kč za euro, kde poměrně stabilně setrvává. Pro letošek ekonomové předpokládají, že si koruna silnou pozici neudrží a vrátí se zpět nad hranici 24 Kč za euro.
Oslabení koruny souvisí s postupně se snižujícím úrokovým rozdílem oproti úrokovým sazbám v zahraničí, vyšším odlivem dividend či klesajícím tempem poskytování eurových úvěrů tuzemským firmám, které jsou následně přeměňovány do korun.
Načasování oslabení koruny je však téměř nemožné, a koruna tak může zůstat na silnějších úrovních po zbytek roku, ačkoli konsensus vidí její hodnotu koncem roku u hranice 24 Kč za euro, na konci příštího roku pak na úrovni 24,2 Kč za euro. Rozptyl odhadů zůstává stejně jako v dřívějších prognózách značný a pohybuje se letos od 23,25 po 24,5 Kč za euro a v příštím roce od 22,7 po 24,5 Kč za euro,
říká prognóza.
Úrokové sazby pro 2023 a vývoj kurzu koruny
Hypotéky znovu ožívají, ale žádná sláva to letos ještě nebude
Hypoteční trh, který v polovině roku 2022 úplně zamrznul, začíná lehce ožívat, ale objem poskytnutých úvěrů v březnu je stále nejslabší od roku 2014. Ani druhá polovina roku ještě žádný velký boom nepřinese, protože kombinace faktorů za utlumenou poptávkou se ani zkraje roku příliš nemění.
Korunové úvěry přestaly firmy zajímat
Firemní korunové úvěry vloni propadly o 40 % a část společností se začala zajímat o financování v cizích měnách. Proto se celkový objem úvěrů snížil jen o 10 %. Cizoměnové úvěry pro podniky se letos v březnu postupně dostaly až na 47 %. Jen pro srovnání, v roce 2021 to bylo 35 %.
Další přechod na cizoměnové financování však bude spíše postupně omezován jednak z důvodu současně silného kurzu koruny, ale také skutečností, že cizoměnové financování bylo dostupné zejména pro část firemního sektoru s přirozeným zajištěním, tj. tržbami v dané měně,
uzavírá prognóza.
