Hlavní navigace

Samoplátci si připlatí na zdravotním, nezaměstnaní si více přivydělají

16. 10. 2014
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

 Autor: isifa.com
Nová minimální mzda zvýšila samoplátecké odvody na zdravotní pojištění a nekolidující příjem pro nezaměstnané.

Od 1. ledna 2015 si musejí samoplátci – osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP) platit více na zdravotní pojištění. Uchazeči o zaměstnání, kteří nepobírají podporu v nezaměstnanosti, si pak mohou více vydělat. To vše v důsledku zvýšení minimální mzdy.

Čtěte více: Minimální mzda se sice zvýšila na 9200 Kč, někdo ale získá i 18 400 Kč

OBZP musejí posílat na „zdravotko“ víc

Minimální mzda je vyměřovacím základem pro odvody zdravotního pojištění u osob bez zdanitelných příjmů. To jsou lidé, kteří celý kalendářní měsíc nejsou zaměstnáni, nemají příjem ze samostatné výdělečné činnosti – podnikání, ani za ně neplatí pojistné stát. Jde např. o studenty nad 26 let nebo nezaměstnané, kteří nejsou evidováni na úřadu práce.

Tito lidé si musejí po zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2015 zvýšit povinné odvody na zdravotní pojištění o 94 Kč. Minimální mzda vzrostla z 8500 Kč na 9200 Kč. Proto se z ní vypočítaná částka pojistného (13,5 %) zvýšila z dosavadních 1148 Kč na 1242 Kč. 

Jelikož zvýšení platí od 1. 1. 2015, musí být platba pojistného navýšena již za leden 2015, ta je splatná nejpozději do 8. února 2015.

Více peněz z nekolidujícího zaměstnání

Za určitých podmínek není výkon výdělečné činnosti či na dohodu o práci konanou mimo pracovní poměr uchazečem o zaměstnání překážkou pro přijetí do evidence (nebo vedení v ní) úřadu práce. 

Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání totiž nebrání výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo výkon činnosti na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy. (V případě výkonu více činností se výdělky sčítají.)

Základní podmínkou tedy je, že měsíční výdělek zaměstnance, který je současně uchazečem o zaměstnání, nepřesáhne namísto dosavadních 4250 Kč nově 4600 Kč měsíčně, a to jde-li o osobu nepobírající invalidní důchod. 

U osoby, která je v evidenci úřadu práce a je poživatelem invalidního důchodu I. nebo II. stupně invalidity, může tzv. nekolidující příjem činit nadále jen nejvýše 4000 Kč za kalendářní měsíc. (Osoba, která je poživatelem invalidního důchodu III. stupně, může být v evidenci úřadu práce jen výjimečně, je-li  schopna výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek.)

Čtěte také: Nezaměstnaný s přivýdělkem na brigádě? Jen s omezením a komplikacemi

Pro koho je nekolidující zaměstnání vhodné?

Nekolidující zaměstnání je výhodné zejména pro ty uchazeče, kterým vůbec nevznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti, nebo jim uplynula podpůrčí doba pro její poskytování a již nárok na podporu nemají. 

Kdo podporu nedostane?

Na podporu nemáte nárok, pokud byl s vámi v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání ukončen pracovněprávní vztah:

1) okamžitým zrušením z důvodu porušení povinnosti zvlášť hrubým způsobem. Přesně to popisuje § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce,

2) nebo výpovědí podle § 52 písm. g) zákoníku práce,

3) nebo pokud byl s vámi skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení jiné povinnosti podle § 301a zákoníku práce zvlášť hrubým způsobem, tedy ve smyslu § 52 písm. g) Zákoníku práce.

Výkon práce v rámci nekolidujícího zaměstnání nesmí ovšem bránit uchazeči o zaměstnání v poskytování součinnosti úřadu práce při zprostředkování zaměstnání a v přijetí nabídky vhodného zaměstnání od úřadu práce. 

skoleni_15_4

Uchazeč o zaměstnání má v souvislosti s nekolidujícím zaměstnáním oznamovací povinnost vůči úřadu práce. Bez ohledu na výši měsíčního výdělku je povinen oznámit úřadu práce výkon nekolidující činnosti při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo kdykoliv později v den nástupu k výdělečné činnosti.

Jak vysoká je podpora v nezaměstnanosti?

Maximální výše podpory při doložení příjmů (měsíčně) 2014 2013 2012 2011 2010 2009
V nezaměstnanosti 14 281 Kč 14 157 Kč 13 761 Kč 13 528 Kč 13 280 Kč 13 307 Kč
Při rekvalifikaci 16 005 Kč 15 866 Kč 15 421 Kč 15 161 Kč 14 883 Kč 14 913 Kč
Maximální výše podpory bez doložení příjmů (měsíčně) 2014 2013 2012 2011 2010 2009
V nezaměstnanosti 3694 Kč (první 2 měs.), 2955 Kč další 2 měs.), 2709 Kč (posl. měs.) 3662 Kč (první 2 měs.), 2929 Kč (další 2 měs.), 2685 Kč (posl. měs.) 3559 Kč (první 2 měs.), 2848 Kč (další 2 měs.), 2610 Kč (posl. měs.) 3499 Kč, 2799 Kč, 2566 Kč 3435 Kč, 2748 Kč, 2519 Kč 3442 Kč, 2754 Kč, 2524 Kč
Při rekvalifikaci 3448 Kč 3418 Kč 3322 Kč 3266 Kč 3206 Kč 3312 Kč

Čtěte také: Nezaměstnaní dostanou vyšší podporu, strop je přes 16 000 Kč

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).