Desetník: Rychlejší bankovní převody a menší odpovědnost u karet

DESETNÍK 166/2009 (3. 8. 2009 – 16. 8. 2009)

Bankovní převod do druhého dne

Konec dlouhého čekání na připsání plateb v bance. Tak by se dala zjednodušit jedna z novinek novely Zákona o platebním styku, která nabude platnosti 1. listopadu 2009. V současné době mají banky a družstevní záložny celkem 3 dny na připsání bezhotovostní platby. Funguje to takto: V pondělí zadáte příkaz k úhradě s pondělní splatností. Banka vám v tento den peníze odepíše z účtu, ale nechá si je. Do banky příjemce peníze odejdou až v úterý a banka příjemce si je opět ponechá. Na protiúčet je banka příjemce připíše ve středu, nejčastěji ráno, ale může se tak stát i odpoledne. Jenže pokud tato transakce nastane ve čtvrtek, příjemce peníze může uvidět až v pondělí. Jde stále o 3 pracovní dny, ale již 5 kalendářních dnů. Pokud se podaří natrefit i na státní svátek, lhůta pro převod se ještě prodlouží. Jde o nejzazší zákonem stanovenou dobu a formu převodu, ale ne všechny platební instituce (banky a záložny) již nyní využívají nejzazší termín. Nic nebrání bance, aby termín pro převod/připsání peněz zkrátila. Ovšem tím, že peníze zadrží po zákonem dovolenou dobu, je může zdarma využít a neplatit za jejich půjčení.

Nový zákon lhůtu pro převod zkracuje na dva dny. Banka, která peníze odesílá, má stále jeden den na to, aby peníze poslala bance příjemce. Ale banka příjemce musí peníze připsat majiteli účtu neprodleně poté, co je obdrží prostřednictvím clearingového centra. Příklad: Peníze odeslané v pondělí musejí být příjemci připsány na účet v úterý, peníze odeslané v pátek musejí být připsány v pondělí atp. Pouze v případě, kdy dochází ke směně měn, se zákonná lhůta prodlužuje o jeden den.

Novinkou je rovněž povinnost okamžitě připsat a zároveň úročit hotovost vloženou na účet. Zároveň takto vložená hotovost musí být obratem k dispozici majiteli účtu. Nyní je to do druhého dne včetně úročení.

Pro platby mimo eura a českou korunu bude platit maximální lhůta 3 pracovních dnů, do kdy musí banka odesílatele poslat peníze bance příjemce. Banka příjemce má poté jeden pracovní den na připsání platby.

Ztráta a zneužití platební karty nenaruší rodinný rozpočet (možná)

Když dnes ztratíte platební kartu anebo ji vám někdo záměrně zneužije třeba na internetu, můžete sice podvodné platby reklamovat, ale ne každý vydavatel karty bude v reklamačním řízení vstřícný, abyste na konci reklamace uviděli zpět podvodně zneužité peníze. Některé banky mají ve svých obchodních podmínkách dokonce uvedeno, že nenesou žádnou odpovědnost za zneužití platební karty při platbách bez přítomnosti karty (internet, telefonické, písemné objednávky apod.), jenže jen u málokterých vydavatelů karet máte možnost nastavit, jaké transakce kartou chcete povolit a jaké už ne. Vyloučení odpovědnosti za zneužití karty bez šance umožnit svému klientovi nastavit pravidla a oprávnění karetních transakcí, je jen alibismus vydavatelů karet. Tomu opět bude konec.

Ilustrační foto

Od listopadu bude držitel karty odpovědný za podvodné transakce jen do částky 150 eur (cca 4000 Kč). Jde o případy, kdy platební kartu ztratíte, nebo vám bude odcizena a následně zneužita. Rovněž jde o situace, kdy někdo zneužije jen číslo vaší platební karty a kartu přitom máte stále u sebe. Ve všech těchto případech bude spoluúčast 150 eur a škodu nad to hradí vydavatel karty. Dobrou zprávou je, že poté, co dojde k vašemu oznámení o zneužití karty nebo podvodných transakcích, je vydavatel karty povinen neprodleně stav vašeho účtu vrátit do původního stavu před reklamací. V momentě oznámení ztráty, odcizení nebo zneužití platební karty přebírá odpovědnost za další možné transakce vydavatel karty, již bez další spoluúčasti.

Problematický je však § 101 zmiňovaného zákona. Ten (zjednodušeně) říká, že držitel karty je povinen používat kartu v souladu se smlouvou, podmínkami vydavatele karty a je povinen udělat vše pro to, aby zabránil vyzrazení PIN a čísla karty. Zároveň jakmile dojde ke zjištění, že platební karta byla odcizena, ztracena nebo zneužita, je povinností držitele karty neprodleně toto zjištění oznámit vydavateli karty.

Zákon sám uvádí, že pokud držitel karty porušil ustanovení § 101, sám nese odpovědnost v plné výši za všechny transakce kartou. Právě tento paragraf tak může být důvodem k opětnému přenesení odpovědnosti na držitele karty, protože jen stěží můžete zcela zamezit vyzrazení čísla karty. A pokud platební kartu například dáte z ruky při placení u obchodníka, nebo ji někde zapomenete a dojde k jejímu zneužití, mohli jste tím hrubě porušit podmínky vydavatele karty – a tedy za transakce odpovídáte v plné výši. V praxi bude proto opět záležet hlavně na samotné bance, jak se k reklamaci i odpovědnosti klienta za transakce kartou postaví. Bude-li mít pochybnosti o správném postupu vydavatele karty, můžete se obrátit na finančního arbitra, který případný spor vyřeší. Psali jsme: Kdo je finanční arbitr a s čím vám pomůže?