S výkonnou ředitelkou Garančního systému finančního trhu Renátou Kadlecovou jsme si v jeho sídle povídali o aktuální situaci Sberbank, o komplexní ochraně pojištění vkladů, ale i o tématu, jak nepoložit banku. Rozhovor jsme pro jeho obsáhlost rozdělili na dvě části, toto je první část.
V srpnu roku 2024 končí tříletá doba pro náhrady vkladu Československého úvěrního družstva. Vyzvedli si náhrady všichni klienti?
V tomto případě se jednalo o velmi malou družstevní záložnu. Většina z klientů, kteří měli standardní vklady, si náhrady vyzvedla. V družstvu ale byla ještě další část klientů, kteří měli vklady, které zde zůstaly po zrušení jejich členství po vypořádání členského vkladu. Jednalo se povětšinou o malé zůstatky. Většina těchto klientů si tyto vklady ale nevyzvedla a zatím neočekáváme, že by se pro ně dostavili.
Budete je ještě kontaktovat?
My jsme oslovili všechny klienty družstva s touto informací a je teď jen na nich, zda té možnosti využijí a vklady si vyzvednou. Každopádně ve všech případech budeme prostřednictvím tisku informovat klienty, že se blíží doba, kdy bude uzavřena výplata této družstevní záložny.
Co se děje po uplynutí tříleté lhůty? Například následující den po té tříleté době si někdo vzpomene, že by chtěl náhradu vkladu.
Bohužel náhrady vkladů se po třech letech promlčují.
A přichází o ně.
Ano, to znamená, že když klient přijde až poté, kdy uplyne ta tříletá doba, tak již nemá nárok na vyplacení této náhrady.
Co se pak s nevyzvednutými náhradami děje dál?
Prostředky, které nebyly vyplaceny, zůstávají v Garančním systému a mohou být použity pro další výplaty náhrad.
Pojďme k dalšímu tématu, kterým je Sberbank. To byla první velká banka po dlouhé době, s kterou jste se setkali při výplatě náhrad. Kdyby nedošlo k runu na Sberbank, přežila by?
Než začala válka na Ukrajině, byla Sberbank v podstatě zdravou bankou.
Stabilní a kvalitní banka.
Ano, měla kvalitní aktiva, měla stabilní klientskou základnu, neměla vysoké procento špatných úvěrů, to znamená, že ta banka byla z celkového pohledu zdravá.
Renáta Kadlecová
Renáta Kadlecová, výkonná ředitelka Garančního systému finančního trhu. (17. 10. 2023)
- Výkonná ředitelka Garančního systému finančního trhu.
- Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze. Poté pracovala na Ministerstvu financí v oblasti řízení státního dluhu.
- Od roku 2002 pracovala na pozici finanční manažerky Fondu pojištění vkladů (nyní Garanční systém finančního trhu) a od roku 2006 se stala jeho výkonnou ředitelkou.
- V roce 2016 se stává členem nově zřízené Výkonné rady Garančního systému finančního trhu a zároveň jeho výkonnou ředitelkou.
- Mezi její koníčky patří lyžování, strávený čas s rodinou a cestování.
A přišel run a klienti vybrali vklady. O kolik šlo peněz?
Run na banku v tomto případě byl velice rychlý, ale to bylo dáno specifičností situace. Klienti v období od 21. do 25. února 2022 vybrali téměř dvacet miliard korun. To představovalo více jak 25 % veškerých depozit.
Lidé pak zadávali další platby, ale ty neodešly. Proč?
Další platební příkazy v řádu přes 6 miliard korun již banka nebyla schopná odeslat, protože neměla k dispozici likvidní prostředky.
Kdyby nedošlo k runu na Sberbank, přežila by?
Tato situace opravdu byla velmi výjimečná, specifická. Žádná banka nemá takové množství likvidních prostředků a dalších aktiv, která může zmobilizovat v tak krátkém období, aby byla schopná dostát obrovskému tlaku požadavků na výběr depozit.
Takže to svým způsobem byl učebnicový run na banku, kdy během jednoho týdne více jak čtvrtina aktiv měla odejít, nebo odešla?
Přesně tak. Toto je přesně učebnicový příklad. Dnes je to ještě více umocněno tím, že máme přístup k novým technologiím.
Kancelář výkonné ředitelky Garančního systému finančního trhu. (17. 10. 2023)
Nemusím rychle do banky, ale čtu zprávy a hned z mobilu zadám platby?
Ano, všichni máme bankovnictví v mobilu, máme přístup ke svým prostředkům 24 hodin denně včetně víkendů a můžeme zadávat platební příkazy. Na jednu stranu je to určitě větší komfort pro nás i pro banku, protože můžeme okamžitě obsluhovat své prostředky. Kdykoli vidíme, jaké jsou naše zůstatky. Ale má to i jiné, potenciálně krizové důsledky – tím, že máme okamžitý online přístup, tak peníze z banky můžeme kdykoli vybrat. Třeba když si přečteme něco na sociálních sítích nebo slyšíme ze svého okolí, že je s bankou něco v nepořádku. Přitom nemusí jít vůbec o reálnou situaci.
Jak jste sledovali situaci okolo Sberbank v prvních dnech?
Vnímali jsme zvýšenou nervozitu mezi klienty. Informovali jsme o tom, že vklady jsou v každém případě pojištěny do výše 100 000 eur, a samozřejmě jsme byli interně připraveni na to, že možná budeme muset spustit proces zahájení výplaty náhrad vkladů.
Takže jste byli připraveni a jen čekali, zda ta situace nastane?
Čekali jsme, zda a kdy bude následovat případné oznámení České národní banky o neschopnosti Sberbank dostát svým závazkům. Až po jeho vydání může Garanční systém konat a spustit výplatu náhrady vkladů. A to přišlo velmi rychle v pondělí ráno 28. února 2022.
Kolika klientům Sberbank jste vypláceli zvýšenou náhradu a v jaké výši?
Zvýšená náhrada byla vyplácena celkem ve 124 případech v částce zhruba 185 000 000 korun.
O jaké případy šlo?
Jsou to specifické případy, kdy klient má uloženy u banky prostředky, které plynou například z prodeje nemovitosti, která slouží pro soukromé bydlení. Nebo v případě, že klient obdrží na svůj účet výplatu dědictví, výplatu pojistného plnění nebo například odstupné ze zaměstnání.
Takovéto prostředky jsou potom na účtech chráněny po dobu 3 měsíců do částky dalších 100 000 eur.
Vyplatili jste 124 zvýšených náhrad. Kolik klientů zkoušelo zvýšené náhrady získat?
V případě Sberbank jsme obdrželi celkem 309 žádostí a z toho, jak jsem řekla, těch 124 bylo oprávněných a tyto náhrady jsme vyplatili.
Tipuji, že šlo hlavně o peníze z prodeje nemovitostí, že?
Většina těch náhrad byla spojena s transakcemi, které se týkaly prodeje nemovitostí sloužících k bydlení. Nějaké menší částky se vyplácely také v případech dědictví, vyplacení penzijního připojištění nebo odstupného.
Renáta Kadlecová, výkonná ředitelka Garančního systému finančního trhu. (17. 10. 2023)
Klient na konci výplaty náhrady vidí peníze. Ale jaký je pro GSFT administrativní a pracovní rozdíl při řešení základních a zvýšených náhrad? Jsou zvýšené náhrady pracnější? Nebo je to jen otázka pár kliknutí?
Je to velice specifický proces a velice administrativně náročný. U základní náhrady klient přijde do vyplácející banky a od 7. pracovního dne dostane náhradu jen na základě toho, že měl vkladový účet v pojištěné v bance.
Ale u zvýšené náhrady klient musí Garančnímu systému poslat žádost a musí ji doložit příslušnými dokumenty. Garanční systém následně dokumenty posoudí, případně musí požádat klienta o jejich doplnění. A současně musí požádat insolvenčního správce, aby doložil, že opravdu tyto prostředky byly připsány na účet, a to v těch dnech, které předchází maximálně 3 měsíce tomu rozhodnému období.
Takže v případě standardní náhrady je to automatizovaný proces, ale zvýšené náhrady vyžadují čas navíc. Jak časově náročná je kontrola takové oprávněnosti jednoho klienta na zvýšenou náhradu? Bavíme se o hodinách, nebo dnech posuzování takové žádosti?
Je to velmi náročné. My jsme samozřejmě měli administrativní pomoc, kterou jsme si najali pro pomoc s evidencí a zasíláním dopisů. Ale i přesto naši právníci museli kontrolovat veškeré doklady, posuzovat správnost těch dokladů a komunikovat s insolvenčním správcem. Pro tyto případy jsme ještě měli externí advokátní kancelář, která nám komplexně provedla audit těchto žádostí, abychom si byli jisti, že vyplácíme správně a podle podmínek, které jsou dané zákonem.
Takže jde o dny, za pár hodin to neuděláte.
Řekla bych, že v případě každého klienta se může jednat o několik hodin, které strávíte jednak studiem materiálů, jednak potřebou komunikace, vedením evidence a dopisováním si s klientem.
Podařilo se nějakému klientovi napoprvé doložit vše potřebné?
V žádném případě se nepovedlo, že by klient předložil veškeré ty dokumenty tak, jak jsme potřebovali. Tedy že by tam byly kromě žádosti přiloženy i veškeré přílohy, které se vztahují k tomu případu a které zákon vyžaduje.
Kolik máte vlastních kmenových zaměstnanců, respektive stálých spolupracovníků, kteří jsou schopni se vrhnout na mimořádnou nastalou situaci?
Garanční systém má 10 zaměstnanců, z toho dva jsou právníci. V době výplaty Sberbank jsme měli administrativní podporu ze strany 3 studentů, kteří tehdy byli zaměstnáni na částečný úvazek. Nad rámec toho ale samozřejmě využíváme podpory externích dodavatelů, tedy například advokátních kanceláří.
Sídlo Garančního systému finančního trhu. (17. 10. 2023)
Pojďme dál. Sberbank nebyla jediná, pod kterou se třepala pomyslná židle. Ve značné nervozitě byli i tehdejší klienti Expobank a Raiffeisenbank, tyto banky ale krizi úspěšně zvládly. Vnímali jste jisté riziko, že by se mohl run klientů obrátit i na další banky?
Já bych rozdělila případ Expobank a Raiffeisenbank, protože jsou to diametrálně odlišné banky.
Samozřejmě, tehdejší Expobank byla malá banka.
V případě Expobank jsme tu nervozitu na trhu vnímali jak velice silnou, naštěstí se ale situaci podařilo stabilizovat. Potom došlo k prodeji banky do českých rukou. Velkou roli určitě sehrálo vlastnické pozadí Expobank. I když nebylo přímo spojené se státem, tak ruské vlastnické pozadí klienti i trh vnímali.
Ale jak jsem říkala, naštěstí se podařilo situaci stabilizovat, aby ke krachu nedošlo. Tím, že to byla menší banka, Garanční systém by finanční prostředky na její výplatu k dispozici měl.
Raiffeisenbank je ale větší.
V případě Raiffeisenbank se bavíme o trošku jiném typu banky. Je to banka, která patří mezi ty systémově významné. A pro tyto banky platí jiná pravidla než pro menší banky.
To znamená, že by se to řešilo již na vyšší, nadnárodní úrovni?
U systémově významných bank, které působí na celém evropském trhu, by se případné řešení jejich problémů rozhodovalo na úrovni Evropské unie. Tyto banky mají tzv. rezoluční kolegia, která organizuje a vede Single Resolution Board, což je dohled nad bankami v rámci eurozóny.
Členy těchto kolegií jsou kromě Evropské centrální banky a Evropského bankovního orgánu také zástupci orgánů, které rozhodují o řešení krize (v případě ČR je to Česká národní banka), a příslušných ministerstev všech zemí, kde tato banka působí a které nejsou členy eurozóny. Pozorovateli tohoto kolegia jsou i systémy pojištění vkladů, jichž by se případně týkala spolupráce při řešení krize dané instituce, a zástupci orgánů rozhodujících o řešení krize a orgánů dohledu v zemích bankovní unie.
Takže u systémově významných bank nedochází ke standardní výplatě náhrad vkladů?
Pokud jsou banky systémově významné, tak nepřichází v úvahu výplata náhrad vkladů. Tady by řešení bylo přijato příslušnými postupy pro řešení krize banky. To znamená např. rozdělením banky na zdravou část a špatnou část s následným prodejem zdravé části banky a likvidací špatné části.
Dalším způsobem může být rekapitalizace banky z vnitřních zdrojů, tj. proces, kdy na prvním místě je snížení hodnoty vlastního kapitálu a využití rezerv banky a následně dochází k přeměně dluhových nástrojů na nástroje představující účast na majetku banky (tzn. že např. vlastníci dluhopisů se stávají akcionáři banky).
Kdo o těchto postupech rozhoduje?
Tyto postupy u nás primárně stanoví a rozhoduje o nich Česká národní banka, protože ta k tomu má zákonné zmocnění. Samozřejmě na úrovni Evropy je to Single Resolution Board.
Co by se dělo dál?
V případě České republiky, pokud by toto řešení bylo přijato, můžeme použít prostředky, které momentálně spravujeme ve Fondu pro řešení krize. V určitých případech je také možné využít i část prostředků, které jsou spravovány ve Fondu pojištění vkladů.
Takže pro tyto případy existuje předem daný postup.
Ano, je to komplexní postup, na který jsou připraveny příslušné orgány v Evropské unii, v České republice, Česká národní banka i samotné banky. Mají připraveny plány postupů; to znamená, jaké kroky by musely jak ČNB, tak i samotná banka podniknout, aby mohlo dojít k její restrukturalizaci, případně k jejímu rozdělení, nebo k prodeji banky.
Pro klienty v tom vidím jasnou zprávu. Bez ohledu na velikost banky svých pojištěných max. 100 000 eur dostanou.
Pro klienty je nejdůležitější, že jich se v žádném případě nedotkne tato situace tím, že by přišli o své vklady. Vždy platí, že vklady ve výši 100 000 eur jsou chráněny. Ať už je banka likvidována a vypláceny náhrady, nebo jsou využity postupy pro řešení krize, tj. dojde k prodeji banky nebo její restrukturalizaci.
Systémově významné banky nemají jen malé drobné klienty, takže případná náhrada 100 000 eur pro klienty těchto bank není velkou náplastí. Chápu správně, že u takovýchto bank platí známé přísloví „příliš velká na to, aby padla“? Jinými slovy, že systém, tedy stát, ať už Česká republika, případně Evropská unie, udělá maximum pro to, aby došlo k fungování banky třeba přerozdělením způsobu aktiv, nějakým dofinancováním, aby nadále nějakým způsobem mohla fungovat dál?
Ano, zjednodušeně se to dá určitě takto říct. V podmínkách je stanoveno, jakým způsobem dochází ke krácení majetku či vkladů. Každopádně nejvíce jsou chráněni malí vkladatelé, resp. všichni, jejichž vklad je pojištěn do výše zmíněných 100 000 eur. Druhou skupinu tvoří malé a střední podniky a fyzické osoby s vklady nad rámec 100 000 eur. Třetí skupinu představují velké korporace a ostatní klienti (např. municipality, finanční instituce).
Jak jsem již zmínila, pokud má banka finanční problémy, jsou na prvním místě využity její rezervy, a pokud by nestačily, může v rámci stanoveného postupu dojít k odepsání kapitálu a následně k přeměně dluhových nástrojů na kapitál. Vklady, které podléhají pojištění do výše 100 000 eur, však nikdy nemohou být těmito opatřeními zasaženy.
Odpovědnost za řešení krize v ČR nese Česká národní banka, která má také tyto postupy popsané na svých webových stránkách.
Dokážete si vzpomenout, kdy daná padlá banka byla natolik systémově významná, že se aktivoval záchranný systém a banku nějakým způsobem podržel a proměnil a ta mohla nadále fungovat?
V České republice to byla IPB Banka. Ale k tomu došlo v období, kdy neplatila pravidla, která jsou nyní stanovena evropskou legislativou. To řešení však bylo velmi obdobné. V případě Evropy jde o obdobný, nedávný případ banky Credit Suisse. I když ve Švýcarsku jsou aplikována pravidla, která platí v EU s mírnými odlišnostmi.
Děkuji Vám za rozhovor.
ČLÁNKY DO MAILU