Od 1. ledna 2024 mají lidé pracující na dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ) nárok na placenou dovolenou. Aby jim na ni vznikl nárok, musejí splnit 2 základní podmínky:
- doba trvání dohody překročila minimálně 28 kalendářních dní
- a odpracovali alespoň 80 hodin,
přičemž obě tyto podmínky musí být splněny současně. Nyní, téměř na konci března, už možná někteří „dohodáři“ obě podmínky splnili, a tak pomalu přichází čas podívat se, na jak dlouhou dovolenou mají nárok. Případně, pokud se rozhodli dohodu ukončit, kolik jim musí zaměstnavatel zaplatit za nevyčerpanou dovolenou. Pojďme se podívat, jak to s dovolenými pracovníků na dohody vypadá.
Kolik hodin smíte odpracovat na DPČ a DPP
Na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) smíte pracovat maximálně 20 hodin týdně, a pokud překročíte příjem ve výši 4000 Kč měsíčně, zaměstnavatel za vás odvádí zdravotní a sociální pojištění. Tento typ dohody se používá tam, kde zaměstnavatel potřebuje někoho na pravidelnou dlouhodobou výpomoc.
Na dohodu o provedení práce (DPP) smíte pracovat maximálně 300 hodin za rok. Nejvíce si můžete v tuto chvíli vydělat 10 000 Kč, od 1. července 2024 to bude 10 500 Kč, nad tuto částku za vás zaměstnavatel musí odvést zdravotní a sociální pojištění. Tento typ dohody se používá spíš pro nárazové nebo sezónní práce anebo pro pravidelnou výpomoc velmi malého rozsahu. Pokud se zaměstnavatelem uzavřete více DPP, hodiny se sčítají.
Jak se vypočítá dovolená
Pro výpočet nároku na dovolenou za kalendářní rok se použije následující vzorec: počet celých odpracovaných násobků týdenní pracovní doby / 52 × týdenní pracovní doba × výměra dovolené. Tedy (TPD) : 52 × TPD × výměra dovolené
Jinými slovy:
(Celkový počet odpracovaných hodin : 20hodinová fiktivní pracovní doba) : 52 (počet týdnů v roce) × 20 (týdenní pracovní doba) × 4 (zákonná délka dovolené)
U „dohodářů“ se vychází z parametru týdenní pracovní doby, která činí 20 hodin, a to i v případě, že by právě vaše pracovní doba byla ve skutečnosti jiná. Pokud tedy počítáme s 20hodinovou pracovní dobou a zákonem danou 4týdenní výměrou dovolené, vznikne vám právo na 1 / 52 × 20 hodin × 4 týdny), tj. cca 1,5 hodiny dovolené. Znamená to, že za každých 20 odpracovaných hodin vám vznikne nárok na přibližně 1,5 hodiny volna.
Příklad: Pracujete na DPP zhruba 7 hodin týdně
- Sjednali jste si přivýdělek na DPP, nastoupili jste od 2. ledna a nyní koncem března máte odpracováno celkem 90 hodin.
- V průměru jste týdně pracovali 7 hodin.
- Máte tedy splněnou podmínku alespoň 80 odpracovaných hodin a doby trvání DPP minimálně 28 dnů.
- Vznikl vám tudíž nárok na dovolenou a vy si chcete vzít v práci pauzu.
Do výpočtového vzorce tedy dosadíte: (90 : 20) : 52 × 20 × 4 = 6,92 hodiny
Výsledek je 6,92 hodiny, zaokrouhlíte na 7 hodin. Pokud vám nadřízený dovolenou odsouhlasí, můžete se sbalit a na týden někam vyrazit, protože těch 7 hodin odpovídá vaší obvyklé týdenní pracovní době. Těchto 7 hodin dostanete ve mzdě proplacených, jako kdybyste pracovali.
Pokud budete pokračovat v práci tímto tempem i nadále, tedy týdně odpracujete 7 hodin, počítejte s tím, že DPP vám zaměstnavatel bude muset přibližně v říjnu ukončit, protože dosáhnete maximálního limitu 300 hodin ročně.
V případě, že byste si za celou dobu vaší práce nevybrali dovolenou a třeba na konci října skončili, pak by vám zaměstnavatel musel s poslední mzdou uhradit i tuto nevyčerpanou dovolenou, která by při počtu odpracovaných 300 hodin činila 23 hodin. Jestliže je vaše odměna např. 200 Kč/hod, pak byste měli nárok na 4600 Kč.
Studenti na letní brigádě
Domluvili jste si letní výpomoc v restauraci, nebo třeba jako průvodci po hradech a zámcích? Dejme tomu, že budete pracovat 8 hodin denně v rozmezí pondělí až pátek tři týdny v červenci, v srpnu chcete vyrazit do světa.
- V takovém případě vám nárok na dovolenou nevzniká.
- Sice jste překročili požadovaný limit 80 hodin, odpracujete dokonce cca 160 hodin (8 × 5 dní v týdnu × 4 týdny), ale protože nestihnete odpracovat minimálních 28 kalendářních dní, nebude splněna druhá podmínka pro nárok na dovolenou.
- Déle než v červenci jste stejně pracovat nechtěli, nebylo by ani jak si dovolenou vybrat, ale ani vám nevznikne nárok na její proplacení po skončení dohody.
Jiná situace by byla, kdybyste si práci protáhli například až do cca 10. srpna (bez víkendů).
- V tu chvíli už byste splnili obě podmínky pro nárok na dovolenou.
- Odpracováno byste měli 240 hodin a dohoda by překročila limit 28 kalendářních dnů.
- Protože už byste se neplánovali na brigádu vrátit a dohodu byste ukončili, měli byste nárok na proplacení 18,5 hodiny.
- Při hodinové odměně 200 Kč byste získali k srpnové mzdě navíc 3700 Kč.
Výpočet: (240 : 20) : 52 × 20 × 4 = 18,46 hodiny
Celoroční pravidelný přivýdělek a dovolená
Abyste si mohli na dohodu o provedení práce (DPP) přivydělávat po celý rok, při podmínce, že nesmíte překročit limit 300 hodin, vychází vaše průměrná pracovní doba cca na 5,5 hodiny týdně.
- Pokud takto pracujete od začátku roku, první dovolenou si budete moct vzít za 15 týdnů, abyste dodrželi podmínku minimálních 80 hodin (budete mít odpracováno 82,5 hodiny). Což znamená přibližně v polovině dubna.
- Nárok vám vznikne na 6 hodin volna, tedy v jednom týdnu můžete po dohodě se zaměstnavatelem práci vynechat, a přesto ji budete mít zaplacenou.
Výpočet: (82,5 : 20) : 52 × 20 × 4 = 6,35 hodiny
Pokud byste pracovali na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) a pracovali maximálně povolených 20 hodin týdně, pak vám nárok na dovolenou vzniká po 6 pracovních týdnech (podmínka 28 kalendářních dnů, 80 hodin).
- V případě, že na DPČ pracujete od 2. ledna 2024, pak nyní na konci března máte odpracováno cca 260 hodin (20 hodin × 13 týdnů) a můžete uplatnit nárok na 18,5 hodiny volna.
- To je v podstatě opět celý týden placené dovolené, pokud v týdnu pracujete jen 20 hodin.
Výpočet: (240 : 20) : 52 × 20 × 4 = 18,46 hodiny
Dohodář o dovolenou nestojí? I tak ji zaměstnavatel musí proplatit
Poskytování placených dovolených, které přinesla změna zákoníku práce, je poměrně velkým zásahem do rozpočtu zaměstnavatelů. Prakticky tak nově musí „dohodářům“ navíc zaplatit cca 8 % jejich ročního příjmu, ať už formou placené dovolené, nebo jejího proplacení. Způsob, jak se tomu vyhnout, neexistuje, a to ani v případě, kdyby dohodář řekl, že o žádnou dovolenou nestojí. Upozornil na to náš sesterský web Podnikatel.cz.
Zaměstnanec se dovolené nemůže vzdát, a to ani když se zaměstnavatelem sepíše písemné ujednání. Dohoda zaměstnavatele a zaměstnance o tom, že zaměstnanec nenárokuje řádnou dovolenou, by byla neplatná. Platí obecná občanskoprávní zásada, že zaměstnanec se nemůže platně vzdát svých práv,
píše Podnikatel.cz. Obdobně, jako se nemůže zaměstnanec vzdát svého práva například na mzdu nebo její část, např. na příplatky za práci přesčas nebo za práci v noci. V takovém případě se jedná o neplatný právní úkon a k prohlášení zaměstnance o tom, že nenárokuje řádnou dovolenou, nelze přihlížet. Zákon mu toto právo přiznává a zaměstnavatel musí řádnou dovolenou poskytnout.
Výměra dovolené v soukromých firmách je jiná než ve státní správě
Na rozdíl od zaměstnanců v soukromé sféře, kterým zákoník práce v § 212 přiznává minimální výměru dovolené 4 týdny, zaměstnanci ve státní nebo veřejné sféře mají nárok na 5 týdnů dovolené v kalendářním roce. Pedagogičtí a akademičtí pracovníci mají právo dokonce na 8 týdnů dovolené. A stejnými pravidly se řídí i výměra dovolené pro „dohodáře“ pracující v té či oné sféře. Pracovník na DPČ ve státní sféře bude mít nárok výměru dovolené 5 týdnů, a pokud jde o pedagoga, pak se ho týká 8týdenní výměra dovolené.
Ale pozor, v soukromé sféře mohou zaměstnavatelé poskytovat zaměstnancům rozdílnou výměru dovolené. Například pokud zaměstnavatel ve firmě dává svým zaměstnancům pracujícím na hlavní pracovní poměr obvykle 5 týdnů dovolené, může zaměstnancům na DPP dát pouze 4 týdny dovolené. Musí však své rozhodnutí objektivně a ospravedlnitelně zdůvodnit.
Rozlišování mezi zaměstnanci, pokud jde o délku výměry dovolené, přitom nemůže zaměstnavatel postavit pouze na tom, zda jde o zaměstnance pracující na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, nebo o zaměstnance v pracovním poměru,
potvrdil pro server Podnikatel.cz mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta.
Když se vrátíme k našim výpočtům, podíváme se na příklad učitele, který má ke svému hlavnímu pracovnímu poměru ještě navíc DPČ, a tudíž nárok na 8týdenní dovolenou. Pokud odpracoval například rok a poté požádá o dovolenou, přičemž penzum jeho pracovní doby činilo např. 10 hodin týdně (počítáme, že rok má 52 týdnů), bude výpočet jeho dovolené následující:
(520 : 20) : 52 × 20 × 8 = 80 hodin,
zatímco pracovník v soukromé sféře pracujícího na DPČ by získal dovolenou jen poloviční, tedy 40 hodin.
(520 : 20) : 52 × 20 × 4 = 40 hodin.
ČLÁNKY DO MAILU