Rozdíl mezi platem a mzdou
V prvé řadě je potřeba vysvětlit si rozdíl mezi pojmy mzda a plat. Ačkoliv oba termíny představují odměnu zaměstnance za vykonanou práci, jejich použití se liší. Pro zjednodušení a lepší srozumitelnost se však v dalších částech tohoto článku nebudou tyto pojmy dále rozlišovat.
To, zda zaměstnanec pobírá mzdu, nebo jde o plat, závisí na typu sektoru, ve kterém pracuje. V případě, že je jeho zaměstnavatelem stát, kraj, obec nebo jimi zřízená příspěvková či rozpočtová organizace, jedná se o takzvaný veřejný sektor a dotyčný zaměstnanec pak pobírá plat. Osoby, jež pracují v soukromém sektoru, tedy jejichž zaměstnavatelem je soukromý podnikatelský subjekt, pobírají mzdu.
Zaměstnanců ve veřejném sektoru je v České republice zhruba kolem jednoho milionu. Patří sem například profese jako hasiči, policisté, vojáci, učitelé, úředníci, knihovníci nebo třeba politici. V soukromém sektoru pak působí daleko větší množství lidí a zahrnuje všechny ostatní ekonomicky aktivní občany České republiky.
Dalším důležitým faktorem, který rozlišuje pojem plat od mzdy, je způsob, jakým se příslušná odměna zaměstnancům stanovuje. U zaměstnanců ve veřejném sektoru je výše odměn stanovena platovými tabulkami. Oproti tomu v případě pracovníků soukromého sektoru je zákonem dána pouze minimální hranice odměny neboli takzvaná nejnižší zaručená mzda, jinak výši mzdy stanovuje zaměstnavatel podle svých možností.
Co je to průměrný plat
Průměrný plat, respektive průměrná mzda, není nic jiného než průměr hrubých mezd zaměstnanců v České republice. Kromě základu mzdy se do tohoto průměru započítávají také náhrady mzdy, odměny, příplatky, doplatky a její další složky účtované v pravidelných měsíčních výplatách zaměstnanců. Výpočet průměrné mzdy má na starost Český statistický úřad (ČSÚ).
Očekávaná průměrná mzda versus reálný průměrný plat
Průměrná mzda představuje faktor, který ovlivňuje mnoho ekonomických parametrů. Vychází se z ní například při stanovování minimálních záloh na pojistné u osob samostatně výdělečně činných nebo třeba u výpočtu výše paušální zálohy u OSVČ v paušálním režimu. Pro tyto účely je stanovena takzvaná očekávána průměrná mzda, která v roce 2022 činila 38 911 korun a pro rok 2023 je stanovena na částku 40 324 korun.
V tomto případě se tedy nejedná o reálnou průměrnou mzdu, jelikož ta se dá určit vždy až na konci daného kalendářního roku (respektive na konci jednotlivých kvartálů). Její odhad je však potřeba stanovit už na konci roku předcházejícího, a to zejména kvůli tomu, aby bylo možné určit důchody přiznávané od 1. ledna nového roku.
Jak se průměrný plat zjišťuje
Průměrnou měsíční mzdu zveřejňuje Český statistický úřad na svých webových stránkách. Nejdůležitějším zdrojem dat, ze kterého ČSÚ vychází při stanovování průměrné mzdy, jsou podnikové výkazy. V těchto dokumentech podnikatelské subjekty evidují informace o počtu zaměstnanců a jejich mzdách. S těmito údaji pak úřad dále pracuje, třídí je a následně počítá výši průměrné mzdy na základě všeobecného vyměřovacího základu a takzvaného přepočítacího koeficientu.
Lepší vypovídající hodnotu o tom, kolik občané České republiky vydělávají, má však spíše ukazatel označovaný jako takzvaný medián. Průměrná mzda představuje jakousi orientační částku, avšak přibližně 60 % ekonomicky aktivních obyvatel ČR na ni nedosáhne.
Medián se na rozdíl od průměrné mzdy nestanovuje na základě podnikových výkazů, ale ze strukturálního šetření Ministerstva práce a sociálních věcí. Jeho hodnota se získá tak, že se mzdy všech evidovaných zaměstnanců ČR vzestupně seřadí a částka, jež se nachází přesně uprostřed této řady, představuje zmíněný medián. Medián mezd za třetí čtvrtletí v roce 2022 činil 34 111 korun.
Průměrné platy podle profesí
Aktuální i historickou úroveň mezd podle odvětví, v němž zaměstnanci pracují, sleduje a vyhodnocuje Informační systém o průměrném výdělku (ISPV). Hlavní hodnoty, které ISPV monitoruje, jsou pak hrubá měsíční mzda a hodinový výdělek. Zároveň se do výpočtu zahrnují také další složky mzdy, kterými jsou odměny, příplatky nebo náhrady.
Kromě výše uvedeného se statistikami průměrných platů a mezd podle profesí zabývají i některé soukromé subjekty. Níže je možné vidět průměrnou výši měsíční odměny u některých vybraných pracovních pozic v roce 2022:
- průměrný plat lékaře: 58 183 Kč,
- průměrný plat zdravotní sestry: 34 021 Kč,
- průměrný plat elektrikáře: 33 181 Kč,
- průměrný plat řidiče kamionu: 54 579 Kč,
- průměrný plat popeláře: 36 250 Kč,
- průměrný plat automechanika: 34 135 Kč,
- průměrný plat IT specialisty: 51 116 Kč,
- průměrný plat programátora: 68 575 Kč,
- průměrný plat účetní: 34 682 Kč,
- průměrný plat asistentky: 30 393 Kč,
- průměrný plat prodavačky: 25 058 Kč,
- průměrný plat kuchaře: 27 162 Kč,
- průměrný plat číšníka: 26 570 Kč.
Průměrné platy v ČR podle krajů
Český statistický úřad pravidelně zveřejňuje přehled průměrného platu za každý kvartál příslušného kalendářního roku. Stejně tak je možné na jeho internetových stránkách dohledat informaci o výši měsíční průměrné mzdy pro konkrétní kraje. Průměrný měsíční plat za třetí čtvrtletí v roce 2022 tak podle ČSÚ dosahoval v jednotlivých krajích následujících hodnot:
- Praha: 48 712 Kč,
- Středočeský kraj: 39 711 Kč,
- Jihočeský kraj: 36 432 Kč,
- Plzeňský kraj: 38 265 Kč,
- Karlovarský kraj: 34 995 Kč,
- Ústecký kraj: 37 026 Kč,
- Liberecký kraj: 36 724 Kč,
- Královéhradecký kraj: 37 191 Kč,
- Pardubický kraj: 35 729 Kč,
- Vysočina: 36 765 Kč,
- Jihomoravský kraj: 39 274 Kč,
- Olomoucký kraj: 36 481 Kč,
- Zlínský kraj: 35 935 Kč,
- Moravskoslezský kraj: 36 588 Kč.
Průměrná mzda ve třetím čtvrtletí roku 2022 oproti stejnému období v roce 2021 vzrostla o 4,4 %. Avšak vzhledem k vlivu inflace došlo ve skutečnosti k jejímu poklesu, a to o celých 9,8 %. Na vině je navýšení spotřebitelských cen o 15,8 %. Nejvyšší růst mezd byl zaznamenán v odvětví ubytování, stravování a pohostinství, k poklesu došlo naopak v oboru zdravotnictví a sociální péče, což bylo způsobeno vyplacením mimořádných odměn v předchozím období.
ČLÁNKY DO MAILU