Proč raději přestřihnout platební kartu? (Názor)

Používáte kreditní karty? Skupina těch, kteří mohou odpovědět, že ano, se nestále zvětšuje. Ale jen zlomek z nich o sobě může prohlásit, že ví o všech negativech a háčcích, které s sebou používání platebních karet přináší.

Výhody kreditních karet: věc známá

První výhodou je, že používáte „peníze od banky“, což je velká výhoda, zejména pokud máte rychle rostoucí podnikání. Pomůže vám to zlepšit tok peněz (cash-flow).

Pokud si navíc vyberete kartu, která vrací něco do kapsy, můžete využít 1 – 2 % zpětného bonusu, míle pro aerolinie, body, atd. Tyto výhody jsou opět dobré zejména pro podnikání, pokud kupujete zboží, které jste nuceni koupit za každou cenu (benzín, vybavení do kanceláře, jídlo). Mnoho bank navíc nabízí „tematicky“ zaměřené karty, které se specializují na vrácení většího procenta jen u určitého typu zboží. Pokud například hodně služebně procestujete, sleva na benzín se může hodit. Další možnosti je sleva na volání, hotely atd. Čtěte více: Nová karta vám zlevní volání v síti Vodafone. Šetřit můžete i v dalších sítích

Nevýhody kreditních karet: většině z nich se lze vyhnout

Mezi největší nevýhodu kreditních karet patří jejich doslova obrovská úroková míra. Je natolik veliká, že většina bank se uchyluje k, jak to slušně nazvat, „neobvyklé“ praktice, a uvádějí místo roční úrokové míry naopak úrok měsíční. Je třeba si uvědomit, že na první pohled snesitelně vypadající sazba 2 % ve skutečnosti znamená za rok 1,02¹² = 26,8 %.

Mnoho ekonomicky nevzdělaných lidí se chybně snaží spočítat tento roční úrok jako 2 * 12 = 24  %, a přitom zapomínají na „složené úročení“, tedy, že úrok se další měsíc platí nejen z jistiny, ale i ze samotných úroků z předchozího měsíce.

Ne každý má rodinu a auto. I proto mnoho lidí prodělává na v Česku oblíbených poplatcích, jen díky tomu, že jim prodejce u „slevové karty“ (ve skutečnosti kreditní) zatajil roční poplatek při nesplnění stanoveného objemu útraty. Čtěte více: Tip na osmnáct kreditních karet, které vám vrací peníze do kapsy

Přečerpání, pozdní platby atd. vás mohou zničit. Pokud jste leniví, nedodržujete termíny nebo nemáte dobrou platební morálku, pořídit si kreditní kartu, kde je třeba zaplatit vždy k danému datu, je velice nemoudré. Lehce se vám pak kvůli nerozvážnosti může stát, že spadnete z bezúročného období do vysokých úroků. Rovněž zůstává rozum stát nad skutečností, že některé banky schválně umožňují přečerpat kartu do mínusu (mají tak cíleně nastaveny limity) a s radostí vás pak budou penalizovat, což je mnohdy v zahraničí (kde se neplatí poplatky) hlavní zdroj příjmů banky.

Rizika, se kterými je třeba počítat

Jednou jedinkrát zapomenete zaplatit závazek během bezúročného období a automaticky spadnete do dluhu s obrovskou úrokovou mírou. Při přehnané velikosti úvěrového rámce to pro mnoho subjektů může znamenat pád do dluhové spirály, z které nikdy nevystoupí.

Cílem banky není dávat kreditní karty bohatým, kteří vše splatí včas v bezúročném období. Kreditní karty byly speciálně v USA vyvinuty pro ty nejchudší lidi s nejhorší bonitou, kteří se pak z dluhů prakticky nemají šanci dostat a jen platí bankám každý měsíc „bakšiš“, respektive minimální splátku. Někdo by tyto praktiky mohl nazvat lichvou s cíleným zadlužením člověka na takovou míru, že je schopen splácet už jen úroky a nikoliv jistinu.

Některé ze společností navíc schválně posílají pozdě výpisy (například až dva týdny po skončení měsíce s tím, že máte zaplatit do 20.) a počítají s faktem, že jednoduše zaplatit nestihnete (dovolená atd.) a nestihnete čerpat závazek bez úroků.

Autor: Jaromír Adámek

Tajemství anebo o čem ví jen pár dalších lidí na světě

Vrácení peněz není zdarma

Pokud si myslíte, že vám banka vrací 2 % z vlastního zisku, tak se velmi mýlíte. Nejedná se o peníze od banky. V praxi obchod nechá bance 3 – 4 % ze svého obratu přes platební karty. Například pokud koupíte v potravinách rohlíky za 100 Kč, banka zaplatí obchodníkovi pouze 97 Kč.

Reakci obchodu na tento rozdíl si jistě každý dokáže představit. Obchod jednoduše zdraží zboží o daný poplatek, který se v ČR pohybuje mezi 3 – 4 % a na internetu mezi 3 – 10 % (záleží na oboru a především obratu).

Takže ve výsledku nevyděláte svá dvě procenta, ale naopak jedno procento proděláte. Banka vám sice vrátí dvě procenta, ale obchod zvýší ceny o tři procenta. Hůře jsou na tom samozřejmě ti, kdo kartu s bonusem nemají vůbec, ovšem jediné stále profitující subjekty v tomto kolotoči jsou banky samotné.

Už tak stát díky řízené inflaci (pomocí inflačního cíle) roztáčí ekonomiku a obírá každého ročně o 3 %. Pokud nechcete být dále připraveni o další část hodnoty své měny, nezbývá než platit zásadně v hotovosti a nenutit obchodníky k navýšení ceny o tyto vysoké poplatky spojené s přijímáním karet. 3 % je mnohdy celý zisk obchodu (zvláště u IT) a domněnka, že obchod bude sanovat poplatky ze svého zisku, je přinejmenším směšná.

Špatné kurzové rozdíly

Pokud budete nakupovat kartou v jakékoli zahraniční měně (bez devizového účtu), stáváte se automaticky cílem dalšího „háčku“. Standardní bankovní kurzy se oproti středovému liší většinou o 1,8 – 2,5 %. Některé banky jsou ale natolik „chytré“, že vedou kurzy jen u několika málo cizích měn (čím méně měn, tím pro ně lépe). U měn, které pak daná banka nemá ve svém kurzovém lístku, se použijí kurzy dané asociace (VISA/ECMC), a zde nastává háček. Čtěte více: Čtyři mýty, které budou vaši peněženku na dovolené mrzet

Banky mohou (a rády to dělají) zatlačit na společnost Visa, ať k standardnímu kurzu přidá přirážku (0 – 5 %), která pak náleží bance. Tuto informaci neví 99 % spotřebitelů. Uvedu příklad. Chcete platit kartou na internetu v dolarech, banka nemá kurz pro dolary, použije se interní kurz karetní asociace, ovšem s dvouprocentní přirážkou pro banku (peníze nejdou karetní asociaci), ovšem stále nemáme koruny, ale například eura.

Tyto eura si banka přepočítá dalším kurzem (s další 2 – 2,5% přirážkou) na koruny. Pouze na kurzu tak lehce ztratíte 4,5 % a když se k tomu přidá další 3 % od obchodníka, je na světě 7,5 % z obratu pro banku. Už víte, proč banky mají vize o zrušení peněz a placení čistě kartami? Je to přece tak jednoduché a výhodné (ovšem pro koho…).

Psychologie I – zatížení dluhem

Každý dluh je jako malá či velká ocelová koule, kterou máte přivázanou k noze. Proč asi lidé používají jako odpověď na to, proč zůstávají v práci, která je nebaví, slovo „hypotéka“? Dluh tíží. I dluh o velikosti několika tisíc ve vás bude vyvolávat neblahé pocity, budete na něj muset myslet. Není pak lepší takové dluhy nemít, platit debetními kartami a mít možnost se kdykoliv zvednout a odjet na druhou stranu světa bez nutnosti kontroly, jestli se opravdu provedlo důležité inkaso na splacení části dluhu?

Psychologie II – placení kartou nebolí

Chcete vědět, proč obchody souhlasily s tím, že budou akceptovat platební karty? Pokud si myslíte, že pro vaše dobro, tak jste naivní. Obchodům se tím zvětší obraty. Když platíte bankovkami a mincemi, tak samotný akt placení je pro vás frustrující – „bolí“ vás platit, a to doslova.

Navíc je tu další fakt, že při placení hotovostí víte v každém momentu, kolik peněz máte k dispozici. Při placení kartou jste v pozici hráče v kasínu, kde nejsou okna. Ovšem podle výzkumů je faktem, že lidé neplatící hotovými penězi, ale debetními kartami zažívají mnohem menší „utrpení“ při placení a snáze tak propadají nákupnímu šílenství. Čtěte také: Jak spořit na důchod s kreditní kartou?

Jednoduše řečeno je mnohem snazší utrácet virtuální čísla někde na bankovním účtu, než hotové fyzické peníze, které vám musí pokladní vzít z ruky. Tato metoda byla dovedena k dokonalosti vynálezem kreditních karet, kdy nastupuje další omluva: „přece neutrácím své peníze, ale peníze banky“. Dané prokázaly výzkumy. Většina lidí si to neuvědomuje a bohužel tento proces nejde myšlenkově ovlivnit. Jediná vaše možnost je zauvažovat racionálně (napsat si plusy a mínusy), jestli kartu potřebujete a nebo ne.

Závěr ode mě nečekejte, každý si v tom musí udělat pořádek sám. Jen považuji za důležité upozornit na nevýhody, o kterých se běžný člověk nedozví do konce svého života.