Pro OSVČ 25 000 Kč jednorázově. Jaké podmínky musíte splnit?

Příspěvek se vyplácí za období od 12. března do 30. dubna 2020. Celková částka za plný počet dnů je 25 000 Kč. Peníze se vyplácí za ty kalendářní dny, za které žadatel neobdržel podporu v nezaměstnanosti. (Jestliže OSVČ )

Zásadní podmínkou je, prohlášení OSVČ, že nemohla vykonávat svou činnost podnikání zcela nebo v obvyklé míře, a to v důsledku ohrožení zdraví souvisejícím s výskytem koronaviru nebo krizových opatření vlády (tedy z důvodů, jako je třeba nutnost uzavřít provozovnu nebo omezit její provoz, karanténa OSVČ nebo jejího zaměstnance, péče o dítě, omezení poptávky po výrobcích nebo službách poskytovaných OSVČ či omezení nebo ukončení dodávek nebo služeb potřebných pro výkon činnosti).

Jak je možné žádat o příspěvek 25 tisíc?

Žádat o něj je možné na finančním úřadu, kde standardně podáváte daňové přiznání k dani z příjmů. Doporučuje se volit spíše elektronickou formu přes Daňový portál, Elektronická podání pro Finanční správu či datovou schránkou, ale jde ji zaslat i poštou nebo donést přímo na úřad do sběrného boxu.

Závazný formulář pro její podání není stanovený, v následujících dnech by ale měl být zveřejněný vzor, jak žádost vyplnit.

Žádost by měla obsahovat kromě vašich identifikačních údajů, také číslo bankovního účtu, kam má být bonus zaslán. (Musí jít o účet vedený v české měně.) Žádost musí obsahovat i čestné prohlášení, že splňujete podmínky pro přiznání bonusu.

Kdy podat žádost?

Žádost o příspěvek bude možné podat ve chvíli, kdy bude schválena parlamentem a zapsaná ve Sbírce zákonů. Což by mělo být okolo do 15. dubna 2020. Žádost musíte podat nejpozději do 30. června 2020, jinak váš nárok na bonus zaniká.

Vyplacených 25 000 Kč nemusíte zahrnout do zdanitelných příjmů, ani z něj odvést sociální a zdravotní pojištění. Peníze, které dostanete v rámci bonusu také není možné použít na nedoplatky daní, nepodléhají výkonu rozhodnutí ani je nelze zabavit na uhrazení splátek exekuce.  

O kladném vyřízení žádosti o příspěvek nedostanete žádné vyrozumění. Peníze vám budou rovnou zaslány na bankovní účet uvedený v žádosti. Ministerstvo financí uvádí, že příspěvek bude vyplacen okamžitě po schválení žádosti. Živnostníků, kteří o něj budou žádat, ale bude hodně, takže lze jisté zpoždění očekávat.

Původní článek z 31. března 2020

Vláda 31. března 2020 rozhodla o finanční podpoře pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Lidé, kteří mají podnikání jako hlavní činnost obživy a negativně je zasáhla omezení vlády související s vyhlášením nouzového stavu a karanténou, a vejdou se do podmínek popsaných níže, dostanou jako kompenzaci jednorázově 25 000 Kč. Nárok na kompenzaci budou mít i OSVČ podnikající na vedlejší činnost (viz podmínky níže, není to pro všechny). Původně ale ministryně financí Alena Schillerová slíbila OSVČ, že budou dostávat po dobu trvání mimořádných opatření každý měsíc 15 tisíc korun.

Níže popisujeme pouze návrh (ke stažení níže). Je vysoká pravděpodobnost, že se během následujících dnů výrazně změní, než bude v poslanecké sněmovně schválená finální verze.

Abyste jako OSVČ na hlavní činnost měli na kompenzaci nárok, musíte splnit několik podmínek, které doložíte společně s žádostí v čestném prohlášení:

• Kvůli vládním opatřením jste museli zavřít provozovnu, nebo vám bylo v jeho důsledku podnikání ztíženo (např. nemáte zákaz, ale nemáte zákazníky),
• vaše tržby za poslední tři měsíce meziročně poklesly, alespoň o 10 % (tj. za sledované období 01–03/2020 oproti porovnávanému období 01–03/2019)
• podnikali jste už v roce 2019,
• váš celoroční výdělek v uplynulém roce dosáhl alespoň výše 180 000 korun.

Pokud jste nepodnikali v měsících 01–03/2019, které se porovnávají pro kompenzaci, bude se postupovat takto:

• Sledovaným obdobím budou první 3 kalendářní měsíce, ve kterých jste vykovávali činnost.

Pokud jste za rok 2019 neměli příjem alespoň 180 000 Kč, z důvodu, že jste po část roku nepodnikali, bude se postupovat takto:

• Postačí postačí, pokud jste dosáhli v loňském roce příjmů ve výši součinu 15 000 Kč a počtu kalendářních měsíců, ve kterých tuto samostatnou výdělečnou činnost vykonávali. Tj. v průměru alespoň 15 000 Kč měsíčně.

Podpora bude vyplácena na základě vyplnění formuláře, který Finanční správa zveřejní 3. dubna 2020. Žádost musí obsahovat výše zmíněné čestné prohlášení a také číslo bankovního účtu, na který má být kompenzace odeslána. Žádosti bude Finanční správa přijímat online přes datovou schránku, dále je možné je zasílat poštou, nebo je donést do sběrného boxu (jsou umístěny před finančními úřady) či na podatelnu. 

Peníze bude vyplácet Finanční správa, předpokládá se, že k tomu dojde zhruba v polovině dubna.

Důležité: Pokud bonus 25 000 Kč získáte, nedaní se. Ale počítá se do příjmů pro účely sociálních dávek.

Jde zvláště o

1. Přídavek na dítě.
2. Příspěvek na bydlení.
3. Porodné.
4. Příspěvek v hmotné nouzi.

V měsíci, kdy jej dostanete, nemůžete získat podporu v nezaměstnanosti (maximální možná výše podpory je 19 389 Kč měsíčně a při rekvalifikaci 21 729 Kč, registrováni na úřadu práce být můžete, ale bez podpory).

Pokud jde o vedlejší činnost, OSVČ mají nárok na kompenzační příspěvek pouze v případě, že daná OSVČ:

• měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod,
• měla nárok na rodičovský příspěvek nebo na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců, nebo osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost)5c), pokud osoba, která je závislá na pomoci jiné osoby, je osobou blízkou, nebo žije s osobou samostatně výdělečně činnou v domácnosti, není-li osobou blízkou.

Velmi zjednodušeně napsáno, v praxi tak jde o lidi, kteří jsou doma z důvodu péče o děti nebo nemohoucí a příjmy OSVČ z tohoto titulu mají jako vedlejší.

Otázky a odpovědi – MFČR

Autorem je tiskové oddělení MFČR.

1. Proč není bonus 15 tisíc měsíčně, ale 25 tisíc jednorázově?

Cesta jednorázové pomoci za prodloužené období (12. března – 30. dubna, tj. měsíc a půl) ve výši 25 tisíc korun byla zvolena proto, že v tuto chvíli nelze předjímat další vývoj situace v květnu. Zároveň stejné období bylo využito v programu kurzabeit (program Antivirus), stát tedy usiluje v maximální možné míře o jednotný přístup pro jednotlivé zasažené skupiny. V případě, že bude vývoj situace nepříznivý, přirozeně není vyloučeno, že vláda přistoupí k přípravě zákona, který tuto pomoc prodlouží. To však bude záležet na rozhodnutí vlády a Parlamentu ČR.

2. Proč se posuzuje pokles příjmů leden-březen, když problémy začaly v březnu.

Kritérium je nastaveno maximálně benevolentně tak, aby drtivá většina OSVČ, kteří se skutečně podnikáním živí, na bonus dosáhla. Logika kritéria vychází z toho, že OSVČ, které bylo znemožněno podnikání ve druhé polovině března, by vykázala za jinak nezměněných okolností meziroční pokles příjmů v prvním kvartále nejméně o 16 %. Kritérium 10% poklesu příjmů tedy s dostatečnou rezervou splňuje. Zkoumá se období leden až březen, protože v tomto období se již epidemie začala šířit.

Pro kontext nabízíme velmi stručný přehled postupně přijímaných opatření v boji s epidemií koronaviru COVID-19:

• Od 11. března byla přerušena výuka na školách.
• Dne 12. března vláda vyhlásila nouzový stav.
• Od 14. března byla uzavřena většina obchodů, restaurace, služby.

Klíčový je pokles příjmů o 10 %, přičemž kritérium dosažení 90 % zohledňuje i situace, kdy

• podnikatel byl v lednu a únoru nezasažen a za leden a únor měl stejné příjmy: 33 % + 33 % z posuzovaného tříměsíčního období;
• podnikatel byl zasažen až vládním opatřením přijatým cca v polovině března, jeho příjmy za první polovinu března tedy byly standardní a představovaly 16,5 % z posuzovaného tříměsíčního období.

Příjmy OSVČ v tomto případě vykázaly výši 82,5 % ve srovnání se stejným obdobím v roce 2019 a s rezervou tak splňují kritérium 10% poklesu.

Modelový příklad

Poplatník má v roce 2019 za každý měsíc příjem 100 000 Kč (výdaje nejsou podstatné), tj. za celé období je to příjem 300 000 Kč, který se dále porovnává.

Situace 1:

Zákazníci jsou především zahraniční turisté, tj. od poloviny února je pokles o 20 %, v březnu o 90 %. Tj. leden 100 000 Kč, polovina února 50 000 Kč, druhá polovina února 40 000 Kč, březen 10 000 Kč. Celkové příjmy dosáhnou 200 000 Kč – tj. pouze 66 % loňského roku. Poplatník má v tomto případě za předpokladu splnění dalších kritérií nárok na kompenzační bonus 25 000 Kč.

Situace 2:

Leden a únor bez vlivu, tj. příjmy 200 000 Kč, a dopad pocítil poplatník až od března. Pro naplnění kritéria stačí, pokud měl propad o třetinu příjmů, tj. namísto 100 000 Kč utržil pouze 66 000 Kč a méně. V takovém případě dosáhne poplatník necelých 89 % loňských příjmů a má tedy za předpokladu splnění dalších kritérií nárok na kompenzační bonus 25 000 Kč.

Situace 3:

Dopad na podnikání pocítí poplatník až po vyhlášení nouzového stavu od poloviny března (musí uzavřít provozovnu). Tj. příjmy v lednu 100 000 Kč, v únoru 100 000 Kč, do poloviny března 50 000 Kč a celkové příjmy tak dosáhnou 250 000 Kč. Nárok na vyplacení kompenzačního bonusu vzniká při příjmech ve druhé polovině března do výše 20 000 Kč (tj. i při příjmech 270 000 Kč nepřesáhne poplatník 90 % loňských příjmů).

3. Je možný souběh 25 000 Kč a ošetřovného či podpory v nezaměstnanosti?

Ano, ve stávající podobě není vyloučen souběh čerpání kompenzačního bonusu ve výši 25 000 Kč s čerpáním kompenzace ošetřovného z programu Ministerstva průmyslu a obchodu. Vyloučen nicméně je souběh čerpání kompenzačního bonusu s výplatou podpory v nezaměstnanosti.
4. V roce 2019 práce jako OSVČ ve vedlejší činnosti, v roce 2020 již v činnosti hlavní.

Klíčové je, že OSVČ splňuje podmínky čerpání kompenzačního bonusu v době, za kterou se bonus poskytuje, tedy v březnu a v dubnu 2020. V tomto případě jde o činnost hlavní, případně vedlejší v případě důchodců a dalších v návrhu zákona stanovených situací. Finanční správa nezkoumá status OSVČ v minulém období.

5. Proč jsou vyřazeni OSVČ podnikající od ledna, února či března tohoto roku? Dotklo se jich to úplně stejně a nemají nárok na kompenzaci.

Opatření sleduje cíl podpořit živnosti tak, aby se pokud možno stabilizovala základní a fungující podnikatelská infrastruktura v ČR. Každá regulace bohužel musí mít své hranice, neboť v případě přijetí plošného opatření by docházelo v jednotlivých případech k mnohem větším nespravedlnostem (vedla by například k neospravedlnitelné podpoře těch, kterých se aktuální situace reálně vůbec nedotkla, nebo v jejím důsledku jejich byznys naopak akceleroval).
6. Proč vláda nepodpoří všechny OSVČ částkou 25 000 Kč, ale jen ty, kteří přesáhli příjem v minulém roce 180 000 Kč? Ti nejslabší, kteří této částky nedosáhli, budou ještě biti a z podpory vyloučeni?

Opatření má za cíl podpořit OSVČ, kteří se podnikáním opravdu živí. V tomto ohledu je hranice příjmu ve výši 15 000 měsíčně (zdůrazňujeme příjmu, nikoliv zisku) spíše velmi benevolentně nastavená. V případě dalšího snížení by již nebylo možné hovořit o adresném cílení na OSVČ, kteří vinou šíření koronaviru přišli o drtivou většinu svých příjmů.

7. Vztahuje se kritérium na hrubé tržby nebo hrubé příjmy?

Jedná se o sumu hotovostních a bezhotovostních příjmů, tedy příjmy, které OSVČ v daném období obdržela v hotovosti nebo na bankovní účet.

8. Pokud OSVČ dostane kompenzační bonus, pak nebude moct v daňovém přiznání za rok 2020 čerpat žádnou slevu na poplatníka?

Kompenzační bonus není daňově uznatelným příjmem a nepodléhá ani sociálnímu a zdravotnímu pojistnému. Žádným způsobem tedy neovlivní nárok na daňové úlevy.

9. Budou mít na 25 000 Kč nárok ti, co v březnu přerušili živnost a nastoupili na Úřad práce?

Nikoliv, kompenzační bonus má pomoci aktivním OSVČ. Žadatel na úřadu práce může čerpat dávky ze systému sociálního zabezpečení a nárok na kompenzační bonus nemá.

10. Je hranice 10 % pevná, když je pokles příjmu třeba 9,5 %? Půl procenta pak může znamenat existenční problém.

Hranice je pevná a její splnění bude muset žadatel deklarovat svým čestným prohlášením.

11. Jak je to s přerušenou činností?

V zásadě mohou nastat tři situace:

1. OSVČ byla aktivní v celé březnové části bonusového období (12. března – 31. března), ale nikoliv v celé dubnové části bonusového období. V takovém případě obdrží za předpokladu splnění dalších kritérií 10 000 Kč.
2. OSVČ byla aktivní v celé dubnové části bonusového období (1. dubna – 30. dubna), ale nikoliv v celé březnové části bonusového období. V takovém případě obdrží za předpokladu splnění dalších kritérií 15 000 Kč.
3. OSVČ nebyla aktivní po celou dobu alespoň jednoho z období, v takovém případě není v daném období z pohledu zákona o důchodovém pojištění, na který se zákon o kompenzačním bonusu odkazuje, osobou samostatně výdělečně činnou a nárok na kompenzační bonus nezískává.

Jako OSVČ můžete využít i další výhody

Omezení původně plánované výše příspěvku ministryně financí zdůvodnila mimo jiné tím, že stát pro OSVČ nabízí celou řadu dalších opatření, které jim mají pomoci vyrovnat se s aktuální situací. Jde například o odpuštění záloh na zdravotní a sociální pojištění.

Podnikatelé si také mohou vzít bezúročnou půjčku. Bezúročné úvěry, které schválila vláda, jsou vypláceny z programů COVID I a COVID II a mají pomoci s financováním firmám, jejichž činnost omezil nouzový stav. O půjčku z programu COVID II, který je určen malým a středním firmám, lze žádat od 1. dubna 2020.

OSVČ může pomoci také tříměsíční odklad splátek úvěrů, o nějž mohou žádat jak živnostníci, tak fyzické osoby. Pokud jako živnostník musíte kvůli karanténě zůstat doma s dětmi do 13 let nebo pečujete o osobu zařazenou do 1. stupně postižení, máte i jako OSVČ nárok na ošetřovné ve výši 60 % denního vyměřovacího základu, a to po celou dobu uzavření škol a jiných dětských a sociálních zařízení.

Vláda schválila i kurzarbeit

Schválen byl také program Antivirus. Ten počítá s plnou nebo částečnou úhradu náhrad mezd pro zaměstnance, kteří nemohou pracovat. Výše náhrad zaměstnavatelům je odvozena od průměrné superhrubé mzdy včetně povinných odvodů (48 400 Kč až 0 Kč).

Je závislá na důvodech, kvůli kterým nemůže zaměstnanec vykonávat práci:

Režim 

• v případě karantény pobírá zaměstnanec náhradu mzdy 60 % průměrného redukovaného výdělku
• v případě uzavření provozu nařízením vlády pobírá zaměstnanec náhradu 100 % mzdy
• zaměstnavatelé mají nárok na 80 % z vyplacené náhrady mzdy včetně odvodů, maximálně však do výše 39 tisíc

Režim B

• Překážky v práci na straně zaměstnavatele z důvodu nařízení karantény či péče o dítě, zaměstnanec pobírá náhradu mzdy 100 % průměrného výdělku
• Omezení dostupnosti vstupů (surovin, výrobků, služeb) nezbytných k činnosti firmy, zaměstnanec pobírá náhradu mzdy 80 % průměrného výdělku 
• Omezení poptávky po službách, výrobcích a jiných produktech firmy – zaměstnanec pobírá náhradu mzdy 60 % průměrného výdělku 
• zaměstnavatelé mají nárok na 60 % z vyplacené náhrady mzdy včetně odvodů, maximálně však do výše 29 tisíc

V režimu B v případě, že zaměstnavatel musí zavřít provoz a nemůže pracovníkům přidělovat práci kvůli krizovým opatřením vlády (náhrada mzdy či platu ve výši 100 %), bude vyplacen zaměstnavateli příspěvek ve výši 80 % vyplacené mzdy včetně odvodů.

Jak řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová 31. března na tiskové konferenci, základní kampaň odstartuje už 1. dubna a 6. dubna má být zprovozněna aplikace, jejímž prostřednictvím si mohou firmy žádat o refundaci nákladů na mzdy. Očekávám, že se to může týkat až 280 tisíc firem. Jakmile podniky proplatí náhrady mezd svým zaměstnancům, tak si mohou žádat o refundaci, uvedla na tiskové konferenci Maláčová.

Dopad kurzarbeitu na státní rozpočet za měsíc březen by měl být podle Maláčové téměř 11 miliard. V měsíci dubnu by to pak měl byl dvojnásobek. Každé 1 % nezaměstnaných prý stát vyjde měsíčně zhruba na 1,7 miliardy korun.

Hospodářská komora spustila projekt Zachraň práci!

Dalším opatřením, které může pomoci malým a středním firmám, je projekt, s nímž přišla Hospodářská komora. Jmenuje se Zachraň práci! a umožňuje zaměstnavateli dočasně půjčit své zaměstnance jinému zaměstnavateli, pokud pro ně sám nemá nyní uplatnění. Jeho zaměstnanci díky tomu neztratí práci, udrží si svou životní úroveň, a naopak mohou získat nové pracovní zkušenosti. Nabídku a poptávku po zaměstnancích je možné inzerovat od 31. března 2020. Kontaktovat můžete buďto bezplatnou linku 800 222 121, nebo ji sami zadat v aplikaci WorkLinks.com.

Pomůžeme těm zaměstnavatelům, kteří nechtějí o své zaměstnance přijít, i když pro ně nemají v současnosti práci. O zaměstnání pracovníků se dočasně postará jiný zaměstnavatel, který jich má naopak nyní nedostatek, říká Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory.

Zaměstnanec s přidělením jiné práce u jiného zaměstnavatele musí souhlasit. Jeho pracovní a mzdové podmínky přitom nesmějí být horší než podmínky stávajících zaměstnanců, kteří pro zaměstnavatele, ke kterému byl dočasně přidělen, pracují. V praxi má dočasné půjčení pracovníka fungovat tak, že mu nový zaměstnavatel bude ukládat pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jeho práci stejně jako svým stálým pracovníkům. Současný pracovní poměr zaměstnance stále platí. Původní zaměstnavatel jen přefakturovává dočasnému zaměstnavateli mzdové náklady a odvody za krátkodobě přiděleného pracovníka. Čímž ušetří peníze a zároveň nemusí svého zaměstnance propustit.

KORONAVIRUS A PENÍZE:
Rady, tipy, kdo vám pomůže a na co máte nárok. Vše na jednom místě.