Hlavní navigace

Příspěvek na bydlení se opět zvýší. Zohlední zdražování energií

22. 9. 2022
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Vláda odsouhlasila navýšení normativních nákladů u příspěvku na bydlení. V praxi to znamená, že dávku získá více žadatelů a dostanou i více peněz.

Vláda ve středu 21. 9. 2022 schválila navýšení normativních nákladů, které vstupují do výpočtu příspěvku na bydlení. Na dávku tak dosáhne více lidí a zvýší se také její vyplácená výše.

Navýšení normativů ve formě návrhu nařízení předložilo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Vláda ho schválila s účinností od začátku letošního října s platností do konce letošního roku.

V rámci akutní pomoci jsme odsouhlasili navýšení normativních nákladů u příspěvku na bydlení, které tuto dávku navyšují až o 4,5 tisíce korun. Příspěvek tak bude ještě více odpovídat reálným nákladům, které lidé na bydlení vydávají a zbavíme se toho umělého stropu, který mohl omezovat přístup některých lidí k této pomoci, uvedl po středečním jednání vlády premiér Petr Fiala s tím, že navýšení míří především na ohrožené skupiny. Tedy na ty, kteří bydlí sami nebo po dvou, na seniory a samoživitele. Změny ale ovlivní i příspěvek pro domácnosti o více členech.

Normativní náklady

Chcete se o dávce dozvědět více? Informace najdete v článku Příspěvek na bydlení se v roce 2022 stává dostupnějším pro seniory. Jak o něj žádat?

Na příspěvek na bydlení má nárok každý, kdo víc než 30 % čistých příjmů (v Praze 35 %) vynakládá na bydlení (hlavně energie a vytápění, služby a nájem) a těchto 30 %, resp. 35 % příjmu není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení.

Stát tak hradí vícenáklady na elektřinu, plyn, vodu, nájemné do výše normativu dané domácnosti podle počtu jejích členů a podle velikosti města.

Normativy v konstrukci výpočtu dávky tedy fungují jako zastropování, aby stát podporoval dávkou náklady v místě obvyklé a ne nadstandardní. Zároveň se s nimi poměřují reálné náklady na bydlení. Počítá se vždy s tou nižší z hodnot.

O dávku mohou požádat jak vlastníci a družstevníci, tak obyvatelé domácností v nájmu a podnájmu.

Doteď byly mezi příjemci nejvíce limitovány malé domácnosti, nejčastěji samoživitelé a samoživitelky nebo důchodci. To vyplývá z analytických dat, se kterými pracujeme, uvedl ministr práce Marian Jurečka.

Ministr naráží na to, že nejvýrazněji se normativy navýší v domácnostech s jedním nebo dvěma členy.

V případě domácnosti, která byt užívá na základě nájemní či podnájemní smlouvy, se normativy navýší:

  • u domácností o jednom nebo dvou členech o 4500 Kč,
  • u domácností o třech a více členech o 2500 Kč.
Nájemní a podnájemní bydlení
Počet osob v rodině Praha více než 100 000 obyv. 50 000 – 99 999 obyv. 10 000 – 49 999 obyv. do 9999 obyv.
1 14 621 Kč

12 771 Kč

12 435 Kč

11 429 Kč

11 246 Kč

2 18 129 Kč

15 597 Kč

15 137 Kč

13 761 Kč

13 510 Kč

3 20 812 Kč

17 500 Kč

16 899 Kč

15 099 Kč

14 771 Kč

4 a více 24 995 Kč

21 002 Kč

20 277 Kč

18 106 Kč

17 711 Kč

Zdroj: MPSV

Žadatelům z domácností v družstevních bytech, v bytech v osobním vlastnictví nebo v bytech užívaných na základě služebnosti normativy vzrostou:

  • u domácností o jednom nebo dvou členech o 2500 Kč,
  • u domácností o třech a více členech o 2000 Kč.
Byty vlastní, družstevní nebo užívané na základě služebnosti
Počet osob v rodině Praha více než 100 000 obyv. 50 000 – 99 999 obyv. 10 000 – 49 999 obyv. do 9999 obyv.
1 8732 Kč

8732 Kč

8732 Kč

8732 Kč

8732 Kč

2 10 932 Kč

10 932 Kč

10 932 Kč

10 932 Kč

10 932 Kč

3 13 561 Kč


13 561 Kč

13 561 Kč

13 561 Kč

13 561 Kč
4 a více 16 368 Kč

16 368 Kč

16 368 Kč

16 368 Kč

16 368 Kč

Zdroj: MPSV

O příspěvek na bydlení se dá požádat i online přes webovou aplikaci ministerstva práce. Od 1. října 2022 bude možné prokazovat náklady na bydlení a příjmy rodiny jen dvakrát ročně.

Modelové příklady

Ministerstvo práce zveřejnilo několik modelových příkladů, na kterém ilustruje dopady změny normativů.

Rodina žijící v domě s elektrickým vytápěním

Rodina se dvěma dětmi bydlí ve vlastním domě v Praze. Matka na mladší dítě čerpá rodičovský příspěvek ve výši 10 tisíc Kč měsíčně, otec má příjem
28 tisíc Kč. Rodina dostává přídavky na děti (2× 1130 Kč). Skutečné
měsíční náklady na bydlení byly 16 500 Kč, nově dosáhnou 17 833 Kč.

  • Výše příspěvku před růstem normativů: 277 Kč,
  • výše příspěvku po zvýšení normativů: 2277 Kč.

Samoživitelka s dítětem v domě s plynovým vytápěním

Samoživitelka má příjem ve výši minimální mzdy (14 795 Kč), pobírá přídavek na dítě 1270 Kč. Bydlí v nájemním bytě v menším městě a topí plynem. Typický nárůst roční faktury bude podle odhadů MPSV z 28 000 Kč na 46 000 Kč. Skutečné náklady na bydlení dosahovaly dosud 15 000 Kč měsíčně, nyní jsou 16 500 Kč s ohledem na růst ceny plynu.

  • Výše příspěvku před růstem normativů: 4442 Kč,
  • výše příspěvku po zvýšení normativů: 8942 Kč.

Dva senioři žijící v nájemním bytě v Praze

Dva důchodci pobírají penzi ve výši 13 000 Kč a 15 000 Kč měsíčně. Typický nárůst roční faktury za energie bude dle MPSV z 12 639 Kč na 18 264 Kč. Záloha za energie měsíčně bude u této domácnosti 1530 Kč, nájemné 16 000 Kč a další služby spojené s bydlením 2000 Kč (dohromady 19 530 Kč).

  • Výše příspěvku před růstem normativů: 3829 Kč,
  • výše příspěvku po zvýšení normativů: 8329 Kč.

Senior v bytě s menší spotřebou elektřiny

Senior žije v nájemním bytě v Praze. Elektřinu využívá jen na svícení
a vaření. Pobírá starobní důchod ve výši 17 000 Kč. Faktura na elektřinu se meziročně zvýšila z 9000 Kč na 11 500 Kč. Skutečné měsíční náklady na bydlení má 13 000 Kč.

  • Výše příspěvku před růstem normativů: 4171 Kč,
  • výše příspěvku po zvýšení normativů: 8671 Kč.

Možná nejde o poslední úpravu

Před rozhodnutím o navýšení normativů vláda už nějaký čas čelila kritice, že jí skloňovaný příspěvek na bydlení naráží na nízké normativy, a přiznaná dávka tak ve výsledku znamená jen zanedbatelnou podporu domácnosti.

Když jsme v polovině srpna u ministerstva práce zjišťovali, zda a kdy se chystá normativy navýšit, odpověděli nám zástupci z tiskového, že ministerstvo čeká na predikci Energetického regulačního úřadu a k navýšení by mohlo dojít právě od října.

Kromě toho ale ministerstvo práce plánuje i další úpravy dávky. Zvažujeme také rozsáhlejší úpravu normativů, která by lépe odrážela cenové mapy. Nyní je zohledněna jen velikost obce a metropole je samozřejmě zvlášť. Ale víme, že tady jisté nerovnosti jsou, třeba logicky mezi cenovou hladinou ve dvou stejně velkých městech, např. Černošice a Rýmařov, kde jsou nejen ceny nájmů extrémně odlišné, řekl nám vedoucí tiskového oddělení Jakub Augusta.

školení září Dáša

Na včerejší tiskové konferenci Marian Jurečka také naznačil, že kromě toho by se ministerstvo rádo zaměřilo i na prevenci zneužívání dávky. Od prvního ledna se budeme snažit odlišit tu složku, kterou tvoří náklady v oblasti nájemného, a tu, kterou tvoří platby za energie tak, abychom dokázali lépe eliminovat vlastníky nemovitostí, kteří mají ve vyloučených lokalitách tendenci zneužívat situaci nájemníků a šroubují ceny nájemného, vysvětlil Jurečka.

Vláda očekává, že od října do konce roku vyplatí za navýšené normativy 400–500 mil. Kč navíc. Výsledné číslo závisí na tom, kolik domácností se rozhodne o dávku požádat.

Autor článku

Autorka je zástupkyní šéfredaktora serveru Měšec.cz. Příležitostně píše pro magazín Reportér a Deník N.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).