Hlavní navigace

Příspěvek na bydlení se opět zvýší. Zohlední zdražování energií

22. 9. 2022
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Vláda odsouhlasila navýšení normativních nákladů u příspěvku na bydlení. V praxi to znamená, že dávku získá více žadatelů a dostanou i více peněz.

Vláda ve středu 21. 9. 2022 schválila navýšení normativních nákladů, které vstupují do výpočtu příspěvku na bydlení. Na dávku tak dosáhne více lidí a zvýší se také její vyplácená výše.

Navýšení normativů ve formě návrhu nařízení předložilo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Vláda ho schválila s účinností od začátku letošního října s platností do konce letošního roku.

V rámci akutní pomoci jsme odsouhlasili navýšení normativních nákladů u příspěvku na bydlení, které tuto dávku navyšují až o 4,5 tisíce korun. Příspěvek tak bude ještě více odpovídat reálným nákladům, které lidé na bydlení vydávají a zbavíme se toho umělého stropu, který mohl omezovat přístup některých lidí k této pomoci, uvedl po středečním jednání vlády premiér Petr Fiala s tím, že navýšení míří především na ohrožené skupiny. Tedy na ty, kteří bydlí sami nebo po dvou, na seniory a samoživitele. Změny ale ovlivní i příspěvek pro domácnosti o více členech.

Normativní náklady

Chcete se o dávce dozvědět více? Informace najdete v článku Příspěvek na bydlení se v roce 2022 stává dostupnějším pro seniory. Jak o něj žádat?

Na příspěvek na bydlení má nárok každý, kdo víc než 30 % čistých příjmů (v Praze 35 %) vynakládá na bydlení (hlavně energie a vytápění, služby a nájem) a těchto 30 %, resp. 35 % příjmu není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení.

Stát tak hradí vícenáklady na elektřinu, plyn, vodu, nájemné do výše normativu dané domácnosti podle počtu jejích členů a podle velikosti města.

Normativy v konstrukci výpočtu dávky tedy fungují jako zastropování, aby stát podporoval dávkou náklady v místě obvyklé a ne nadstandardní. Zároveň se s nimi poměřují reálné náklady na bydlení. Počítá se vždy s tou nižší z hodnot.

O dávku mohou požádat jak vlastníci a družstevníci, tak obyvatelé domácností v nájmu a podnájmu.

Doteď byly mezi příjemci nejvíce limitovány malé domácnosti, nejčastěji samoživitelé a samoživitelky nebo důchodci. To vyplývá z analytických dat, se kterými pracujeme, uvedl ministr práce Marian Jurečka.

Ministr naráží na to, že nejvýrazněji se normativy navýší v domácnostech s jedním nebo dvěma členy.

V případě domácnosti, která byt užívá na základě nájemní či podnájemní smlouvy, se normativy navýší:

  • u domácností o jednom nebo dvou členech o 4500 Kč,
  • u domácností o třech a více členech o 2500 Kč.
Nájemní a podnájemní bydlení
Počet osob v rodině Praha více než 100 000 obyv. 50 000 – 99 999 obyv. 10 000 – 49 999 obyv. do 9999 obyv.
1 14 621 Kč 12 771 Kč 12 435 Kč 11 429 Kč 11 246 Kč
2 18 129 Kč 15 597 Kč 15 137 Kč 13 761 Kč 13 510 Kč
3 20 812 Kč 17 500 Kč 16 899 Kč 15 099 Kč 14 771 Kč
4 a více 24 995 Kč 21 002 Kč 20 277 Kč 18 106 Kč 17 711 Kč

Zdroj: MPSV

Žadatelům z domácností v družstevních bytech, v bytech v osobním vlastnictví nebo v bytech užívaných na základě služebnosti normativy vzrostou:

  • u domácností o jednom nebo dvou členech o 2500 Kč,
  • u domácností o třech a více členech o 2000 Kč.
Byty vlastní, družstevní nebo užívané na základě služebnosti
Počet osob v rodině Praha více než 100 000 obyv. 50 000 – 99 999 obyv. 10 000 – 49 999 obyv. do 9999 obyv.
1 8732 Kč 8732 Kč 8732 Kč 8732 Kč 8732 Kč
2 10 932 Kč 10 932 Kč 10 932 Kč 10 932 Kč 10 932 Kč
3 13 561 Kč
13 561 Kč 13 561 Kč 13 561 Kč 13 561 Kč
4 a více 16 368 Kč 16 368 Kč 16 368 Kč 16 368 Kč 16 368 Kč

Zdroj: MPSV

O příspěvek na bydlení se dá požádat i online přes webovou aplikaci ministerstva práce. Od 1. října 2022 bude možné prokazovat náklady na bydlení a příjmy rodiny jen dvakrát ročně.

Modelové příklady

Ministerstvo práce zveřejnilo několik modelových příkladů, na kterém ilustruje dopady změny normativů.

Rodina žijící v domě s elektrickým vytápěním

Rodina se dvěma dětmi bydlí ve vlastním domě v Praze. Matka na mladší dítě čerpá rodičovský příspěvek ve výši 10 tisíc Kč měsíčně, otec má příjem
28 tisíc Kč. Rodina dostává přídavky na děti (2× 1130 Kč). Skutečné
měsíční náklady na bydlení byly 16 500 Kč, nově dosáhnou 17 833 Kč.

  • Výše příspěvku před růstem normativů: 277 Kč,
  • výše příspěvku po zvýšení normativů: 2277 Kč.

Samoživitelka s dítětem v domě s plynovým vytápěním

Samoživitelka má příjem ve výši minimální mzdy (14 795 Kč), pobírá přídavek na dítě 1270 Kč. Bydlí v nájemním bytě v menším městě a topí plynem. Typický nárůst roční faktury bude podle odhadů MPSV z 28 000 Kč na 46 000 Kč. Skutečné náklady na bydlení dosahovaly dosud 15 000 Kč měsíčně, nyní jsou 16 500 Kč s ohledem na růst ceny plynu.

  • Výše příspěvku před růstem normativů: 4442 Kč,
  • výše příspěvku po zvýšení normativů: 8942 Kč.

Dva senioři žijící v nájemním bytě v Praze

Dva důchodci pobírají penzi ve výši 13 000 Kč a 15 000 Kč měsíčně. Typický nárůst roční faktury za energie bude dle MPSV z 12 639 Kč na 18 264 Kč. Záloha za energie měsíčně bude u této domácnosti 1530 Kč, nájemné 16 000 Kč a další služby spojené s bydlením 2000 Kč (dohromady 19 530 Kč).

  • Výše příspěvku před růstem normativů: 3829 Kč,
  • výše příspěvku po zvýšení normativů: 8329 Kč.

Senior v bytě s menší spotřebou elektřiny

Senior žije v nájemním bytě v Praze. Elektřinu využívá jen na svícení
a vaření. Pobírá starobní důchod ve výši 17 000 Kč. Faktura na elektřinu se meziročně zvýšila z 9000 Kč na 11 500 Kč. Skutečné měsíční náklady na bydlení má 13 000 Kč.

  • Výše příspěvku před růstem normativů: 4171 Kč,
  • výše příspěvku po zvýšení normativů: 8671 Kč.

Možná nejde o poslední úpravu

Před rozhodnutím o navýšení normativů vláda už nějaký čas čelila kritice, že jí skloňovaný příspěvek na bydlení naráží na nízké normativy, a přiznaná dávka tak ve výsledku znamená jen zanedbatelnou podporu domácnosti.

Když jsme v polovině srpna u ministerstva práce zjišťovali, zda a kdy se chystá normativy navýšit, odpověděli nám zástupci z tiskového, že ministerstvo čeká na predikci Energetického regulačního úřadu a k navýšení by mohlo dojít právě od října.

Kromě toho ale ministerstvo práce plánuje i další úpravy dávky. Zvažujeme také rozsáhlejší úpravu normativů, která by lépe odrážela cenové mapy. Nyní je zohledněna jen velikost obce a metropole je samozřejmě zvlášť. Ale víme, že tady jisté nerovnosti jsou, třeba logicky mezi cenovou hladinou ve dvou stejně velkých městech, např. Černošice a Rýmařov, kde jsou nejen ceny nájmů extrémně odlišné, řekl nám vedoucí tiskového oddělení Jakub Augusta.

skoleni_15_5

Na včerejší tiskové konferenci Marian Jurečka také naznačil, že kromě toho by se ministerstvo rádo zaměřilo i na prevenci zneužívání dávky. Od prvního ledna se budeme snažit odlišit tu složku, kterou tvoří náklady v oblasti nájemného, a tu, kterou tvoří platby za energie tak, abychom dokázali lépe eliminovat vlastníky nemovitostí, kteří mají ve vyloučených lokalitách tendenci zneužívat situaci nájemníků a šroubují ceny nájemného, vysvětlil Jurečka.

Vláda očekává, že od října do konce roku vyplatí za navýšené normativy 400–500 mil. Kč navíc. Výsledné číslo závisí na tom, kolik domácností se rozhodne o dávku požádat.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).