Vláda ve středu 21. 9. 2022 schválila navýšení normativních nákladů, které vstupují do výpočtu příspěvku na bydlení. Na dávku tak dosáhne více lidí a zvýší se také její vyplácená výše.
Navýšení normativů ve formě návrhu nařízení předložilo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Vláda ho schválila s účinností od začátku letošního října s platností do konce letošního roku.
V rámci akutní pomoci jsme odsouhlasili navýšení normativních nákladů u příspěvku na bydlení, které tuto dávku navyšují až o 4,5 tisíce korun. Příspěvek tak bude ještě více odpovídat reálným nákladům, které lidé na bydlení vydávají a zbavíme se toho umělého stropu, který mohl omezovat přístup některých lidí k této pomoci,
uvedl po středečním jednání vlády premiér Petr Fiala s tím, že navýšení míří především na ohrožené skupiny. Tedy na ty, kteří bydlí sami nebo po dvou, na seniory a samoživitele. Změny ale ovlivní i příspěvek pro domácnosti o více členech.
Normativní náklady
Chcete se o dávce dozvědět více? Informace najdete v článku Příspěvek na bydlení se v roce 2022 stává dostupnějším pro seniory. Jak o něj žádat?
Na příspěvek na bydlení má nárok každý, kdo víc než 30 % čistých příjmů (v Praze 35 %) vynakládá na bydlení (hlavně energie a vytápění, služby a nájem) a těchto 30 %, resp. 35 % příjmu není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení.
Stát tak hradí vícenáklady na elektřinu, plyn, vodu, nájemné do výše normativu dané domácnosti podle počtu jejích členů a podle velikosti města.
Normativy v konstrukci výpočtu dávky tedy fungují jako zastropování, aby stát podporoval dávkou náklady v místě obvyklé a ne nadstandardní. Zároveň se s nimi poměřují reálné náklady na bydlení. Počítá se vždy s tou nižší z hodnot.
O dávku mohou požádat jak vlastníci a družstevníci, tak obyvatelé domácností v nájmu a podnájmu.
Doteď byly mezi příjemci nejvíce limitovány malé domácnosti, nejčastěji samoživitelé a samoživitelky nebo důchodci. To vyplývá z analytických dat, se kterými pracujeme,
uvedl ministr práce Marian Jurečka.
Ministr naráží na to, že nejvýrazněji se normativy navýší v domácnostech s jedním nebo dvěma členy.
V případě domácnosti, která byt užívá na základě nájemní či podnájemní smlouvy, se normativy navýší:
- u domácností o jednom nebo dvou členech o 4500 Kč,
- u domácností o třech a více členech o 2500 Kč.
| Počet osob v rodině | Praha | více než 100 000 obyv. | 50 000 – 99 999 obyv. | 10 000 – 49 999 obyv. | do 9999 obyv. |
|---|---|---|---|---|---|
| 1 | 14 621 Kč | 12 771 Kč | 12 435 Kč | 11 429 Kč | 11 246 Kč |
| 2 | 18 129 Kč | 15 597 Kč | 15 137 Kč | 13 761 Kč | 13 510 Kč |
| 3 | 20 812 Kč | 17 500 Kč | 16 899 Kč | 15 099 Kč | 14 771 Kč |
| 4 a více | 24 995 Kč | 21 002 Kč | 20 277 Kč | 18 106 Kč | 17 711 Kč |
Zdroj: MPSV
Žadatelům z domácností v družstevních bytech, v bytech v osobním vlastnictví nebo v bytech užívaných na základě služebnosti normativy vzrostou:
- u domácností o jednom nebo dvou členech o 2500 Kč,
- u domácností o třech a více členech o 2000 Kč.
| Počet osob v rodině | Praha | více než 100 000 obyv. | 50 000 – 99 999 obyv. | 10 000 – 49 999 obyv. | do 9999 obyv. |
|---|---|---|---|---|---|
| 1 | 8732 Kč | 8732 Kč | 8732 Kč | 8732 Kč | 8732 Kč |
| 2 | 10 932 Kč | 10 932 Kč | 10 932 Kč | 10 932 Kč | 10 932 Kč |
| 3 | 13 561 Kč |
13 561 Kč | 13 561 Kč | 13 561 Kč | 13 561 Kč |
| 4 a více | 16 368 Kč | 16 368 Kč | 16 368 Kč | 16 368 Kč | 16 368 Kč |
Zdroj: MPSV
O příspěvek na bydlení se dá požádat i online přes webovou aplikaci ministerstva práce. Od 1. října 2022 bude možné prokazovat náklady na bydlení a příjmy rodiny jen dvakrát ročně.
Modelové příklady
Ministerstvo práce zveřejnilo několik modelových příkladů, na kterém ilustruje dopady změny normativů.
Rodina žijící v domě s elektrickým vytápěním
Rodina se dvěma dětmi bydlí ve vlastním domě v Praze. Matka na mladší dítě čerpá rodičovský příspěvek ve výši 10 tisíc Kč měsíčně, otec má příjem
28 tisíc Kč. Rodina dostává přídavky na děti (2× 1130 Kč). Skutečné
měsíční náklady na bydlení byly 16 500 Kč, nově dosáhnou 17 833 Kč.
- Výše příspěvku před růstem normativů: 277 Kč,
- výše příspěvku po zvýšení normativů: 2277 Kč.
Samoživitelka s dítětem v domě s plynovým vytápěním
Samoživitelka má příjem ve výši minimální mzdy (14 795 Kč), pobírá přídavek na dítě 1270 Kč. Bydlí v nájemním bytě v menším městě a topí plynem. Typický nárůst roční faktury bude podle odhadů MPSV z 28 000 Kč na 46 000 Kč. Skutečné náklady na bydlení dosahovaly dosud 15 000 Kč měsíčně, nyní jsou 16 500 Kč s ohledem na růst ceny plynu.
- Výše příspěvku před růstem normativů: 4442 Kč,
- výše příspěvku po zvýšení normativů: 8942 Kč.
Dva senioři žijící v nájemním bytě v Praze
Dva důchodci pobírají penzi ve výši 13 000 Kč a 15 000 Kč měsíčně. Typický nárůst roční faktury za energie bude dle MPSV z 12 639 Kč na 18 264 Kč. Záloha za energie měsíčně bude u této domácnosti 1530 Kč, nájemné 16 000 Kč a další služby spojené s bydlením 2000 Kč (dohromady 19 530 Kč).
- Výše příspěvku před růstem normativů: 3829 Kč,
- výše příspěvku po zvýšení normativů: 8329 Kč.
Senior v bytě s menší spotřebou elektřiny
Senior žije v nájemním bytě v Praze. Elektřinu využívá jen na svícení
a vaření. Pobírá starobní důchod ve výši 17 000 Kč. Faktura na elektřinu se meziročně zvýšila z 9000 Kč na 11 500 Kč. Skutečné měsíční náklady na bydlení má 13 000 Kč.
- Výše příspěvku před růstem normativů: 4171 Kč,
- výše příspěvku po zvýšení normativů: 8671 Kč.
Možná nejde o poslední úpravu
Před rozhodnutím o navýšení normativů vláda už nějaký čas čelila kritice, že jí skloňovaný příspěvek na bydlení naráží na nízké normativy, a přiznaná dávka tak ve výsledku znamená jen zanedbatelnou podporu domácnosti.
Když jsme v polovině srpna u ministerstva práce zjišťovali, zda a kdy se chystá normativy navýšit, odpověděli nám zástupci z tiskového, že ministerstvo čeká na predikci Energetického regulačního úřadu a k navýšení by mohlo dojít právě od října.
Kromě toho ale ministerstvo práce plánuje i další úpravy dávky. Zvažujeme také rozsáhlejší úpravu normativů, která by lépe odrážela cenové mapy. Nyní je zohledněna jen velikost obce a metropole je samozřejmě zvlášť. Ale víme, že tady jisté nerovnosti jsou, třeba logicky mezi cenovou hladinou ve dvou stejně velkých městech, např. Černošice a Rýmařov, kde jsou nejen ceny nájmů extrémně odlišné,
řekl nám vedoucí tiskového oddělení Jakub Augusta.
Na včerejší tiskové konferenci Marian Jurečka také naznačil, že kromě toho by se ministerstvo rádo zaměřilo i na prevenci zneužívání dávky. Od prvního ledna se budeme snažit odlišit tu složku, kterou tvoří náklady v oblasti nájemného, a tu, kterou tvoří platby za energie tak, abychom dokázali lépe eliminovat vlastníky nemovitostí, kteří mají ve vyloučených lokalitách tendenci zneužívat situaci nájemníků a šroubují ceny nájemného,
vysvětlil Jurečka.
Vláda očekává, že od října do konce roku vyplatí za navýšené normativy 400–500 mil. Kč navíc. Výsledné číslo závisí na tom, kolik domácností se rozhodne o dávku požádat.
