Hlavní navigace

Úrazové renty za poškozené zdraví se opět zvyšují, letos už potřetí

22. 9. 2022
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed
S ohledem na inflaci a nárůst cen se od 1. září 2022 zvýšily náhrady za ztrátu na výdělku z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání pro samotné poškozené zaměstnance a také náhrady pro případné pozůstalé, pokud jim zaměstnanec jako živitel zemřel.

K druhé mimořádné valorizaci úrazových rent dochází jen 3 měsíce od první mimořádné valorizace. Běžná valorizace proběhla k 1. lednu 2022, další (mimořádná) 1. června 2022 a třetí (mimořádná) proběhla nyní k 1. září 2022.

Se zdravotním handicapem v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zpravidla není poškozený zaměstnanec schopen si vydělávat tolik, co dříve, před vznikem škody v důsledku úrazu nebo nemoci, nebo si nemůže vydělávat vůbec.

Peněžitá náhrada po úrazu či nemoci z povolání nahrazující ušlý příjem proto představuje rozdíl mezi průměrným výdělkem před úrazem či onemocněním a příjmem po úrazu či zjištění nemoci z povolání, který zahrnuje vydělanou částku a také případný invalidní důchod. Porovnává se tedy původní výdělek před vznikem škody a současný, respektive aktuální příjem zaměstnance.

Ten musí být průběžně valorizován s ohledem na nárůst platů a mezd i důchodů. Přiznaný invalidní důchod ovšem náhradu (rentu) snižuje.

Podle zmocnění v zákoníku práce je vláda, vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně a životních nákladů, povinna upravit svým nařízením podmínky, výši a způsob náhrady za ztrátu na výdělku, která přísluší zaměstnancům z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku. Totéž platí i pro náhradu nákladů na výživu pozůstalých.

Valorizace stejně jako u důchodů

Také příslušné „valorizační“ nařízení vlády č. 256/2022 Sb. bylo zpracováno a vydáno v souladu s usnesením vlády č. 302 z roku 2005, kterým bylo uloženo zpracovávat návrhy nařízení vlády tak, aby ke zvýšení náhrad docházelo ve stejné výši a ve stejných termínech, jako u procentní výměry důchodů podle zákona o důchodovém pojištění. Jestliže tedy dochází k mimořádnému zvýšení důchodů, dochází i k mimořádnému zvýšení rent. Valorizace rent se tak odvíjí od valorizací důchodů.

Jak se vypočítává růst cen?

Výpočet růstu cen se podle ust. § 67 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění provádí ze dvou originálních bazických úhrnných indexů spotřebitelských cen (životních nákladů), přičemž se použije ten růst cen, který je vyšší.

Růst cen se provádí z originálních bazických úhrnných indexů spotřebitelských cen (životních nákladů) za domácnosti celkem zjištěných Českým statistickým úřadem, které činily 124,6 pro leden 2022 a 130,6 pro duben 2022.

Procentní přírůstek indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem tedy činil 4,8 % (130,6 : 124,6 = 1,04815).

Výpočet růstu cen se provádí dále z originálních bazických úhrnných indexů spotřebitelských cen (životních nákladů) za domácnosti důchodců zjištěných Českým statistickým úřadem, které činily 123,1 pro leden 2022 a 129,5 pro duben 2022.

Procentní přírůstek indexu spotřebitelských cen za domácnosti důchodců tedy činil 5,2 % (129,5 : 123,1 = 1,05199).

O více než 5 % tedy vzrostl v rozhodném období index životních nákladů domácností důchodců, a to přesně tempem o 5,2 %. Pro výpočet zvýšení důchodů se tedy použije růst cen o 5,2 %. (Zdroj: Poradce s.r.o.)

Už jsme vám dříve podrobně vysvětlovali mechanismus výpočtu rent a způsob zohledňování přiznaného invalidního důchodu. Připomeňme si proto ve stručnosti jen základní způsob valorizace, její provedení, výpočet.

Přepočítává se původní průměrný výdělek, ne samotná renta

Průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady (již případně v minulosti valorizovaný, i vícekrát, mnohokrát valorizovaný) se nově při aktuální valorizaci od 1. září 2022 upravuje tak, že průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady, popřípadě již dříve zvýšený podle pracovněprávních předpisů, se zvyšuje o 5,2 %.

Zdůrazňujeme pro správný matematický postup, že příslušnou procentní sazbou se zvyšuje rozhodný průměrný výdělek (resp. případně již dříve valorizovaný průměrný výdělek), nikoliv samotná náhrada. Za základ výpočtu se bere průměrný výdělek před vznikem škody, který byl v převážné většině případů již dříve valorizován.

Jednoduchý příklad:

Průměrný výdělek poškozeného, např. vysoce kvalifikovaného dělníka, před jeho pracovním úrazem činil 29 000 Kč.

  • Po úrazu, kdy už pracuje jen jako vrátný, činí jeho výdělek 17 000 Kč. Pro zjednodušení uvažujeme, že jeho mzda zůstává na stejné úrovni, že mu zaměstnavatel nepřidal. 
  • Náhrada za ztrátu na výdělku (renta) proto činí 12 000 Kč.
  • Jestliže je předepsána valorizace náhrady za ztrátu na výdělku ve výši 5,2 %, pak se (původní skutečný průměrný výdělek, pokud snad jde u daného člověka o první valorizaci, nebo fiktivní, již dříve valorizovaný původní průměrný výdělek, pokud jde o daného člověka o druhou nebo další valorizaci) 29 000 Kč zvýší na 30 508 Kč,
  • a proto i vyplácená náhrada o 1508 Kč na 13 508 Kč.
  • Kdyby se předepsaným procentem valorizace navyšovala přímo náhrada, zvýšila by se jen na 12 624 Kč, ale to je málo a není to nadto správný postup.

Nárok vdov nebo vdovců a sirotků

Obdobně dochází i k valorizaci rent pro pozůstalé po zaměstnanci, který následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zemřel, a tak přišli o živitele. Náhrada nákladů na výživu pozůstalých přísluší pozůstalým, kterým zemřelý zaměstnanec výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat, a to do doby, do které by tuto povinnost měl, nejdéle však do konce kalendářního měsíce, ve kterém by zemřelý zaměstnanec dosáhl 65 let věku.

Nárok na rentu proto končí například tím, že student přestane být nezaopatřeným dítětem, protože dostuduje a získá schopnost se živit sám.

Při výpočtu náhrady nákladů na výživu pozůstalých se vychází z průměrného výdělku zaměstnance zjištěného před jeho smrtí s tím, že pokud zemřelý před svou smrtí poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu jedné osobě, pak náhrada nákladů na výživu pozůstalých činí 50 % uvedeného průměrného výdělku, pokud poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu více osobám, činí náhrada 80 % průměrného výdělku.

Je-li tedy více pozůstalých splňujících uvedenou podmínku, rozdělí se náhrada mezi ně. Náhrada nákladů na výživu všech pozůstalých nesmí úhrnem převýšit částku, do které by příslušela samotnému zemřelému zaměstnanci náhrada za ztrátu na výdělku (tedy jeho vlastní renta, kdyby nezemřel).

Trocha složitostí při více valorizacích v jednom roce

Vznikl-li někomu nárok na náhradu za ztrátu na výdělku nebo na náhradu nákladů na výživu pozůstalých po 31. prosinci 2021, průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrad se mu nezvýší podle valorizačních pravidel provedených nařízením vlády č. 508/2021 Sb., netýká se ho tedy valorizace o 1,3 % + 300 Kč prováděná k 1. lednu 2022.

Rent, na které vznikl nárok od 1. ledna 2022, se měla týkat až další pravidelná valorizace k 1. lednu 2023.

Jenže je tu zmiňovaná mimořádná aktuální valorizace na základě nařízení vlády č. 256/2022 Sb. A to volí jiné přechodné mechanismy než (standardní) valorizační nařízení vlády č. 508/2021 Sb., ovšem stejné jako předchozí (mimořádné) valorizační nařízení vlády č. 138/2022 Sb.: Náhrada za ztrátu na výdělku a náhrada nákladů na výživu pozůstalých, upravené prostřednictvím valorizace průměrného výdělku o 5,2 %, přísluší od 1. září 2022, pokud právo na tyto náhrady vzniklo před tímto dnem.

Tak tomu bylo vždy, že se valorizace týkala jen rent, na které vznikl nárok přede dnem, k němuž se provádí valorizace. Jenže ust. § 5 odst. 2 aktuálního nařízení vlády č. 256/2022 Sb. (obdobně jako předchozí nařízení vlády č. 138/2022 Sb.) říká, že úprava náhrady za ztrátu na výdělku a náhrady nákladů na výživu pozůstalých se provede i v případě, že právo na tyto náhrady vznikne v období od 1. září do 31. prosince 2022 (v případě nařízení vlády č. 138/2022 od 1. června 2022 do 31. prosince 2022).

Nově přiznaných rent se týkají obě letošní mimořádné valorizace, ale ne ta první standardní

Takže všechny renty, na které vznikl nárok v roce 2022, ať už na ně vznikl nárok před první mimořádnou valorizací (t.j. před 1. 6. 2022), či před druhou mimořádnou valorizací (t.j. před 1. 9. 2022) nebo na ně teprve vznikne nárok do konce letošního roku, budou valorizovány podle popsaného mechanismu valorizace průměrného výdělku o 5,2 % (aktuální mimořádná valorizace), resp. o 8,2 % (dle předchozí mimořádné valorizace), ale ani zpětně se jich nebude týkat valorizace provedená též letos, a to od 1. ledna 2022 (o 1,3 % + 300 Kč).

CHP22

Valorizace nejen pro zaměstnance, ale i pro vojáky a policisty a pozůstalé po nich

K obdobné valorizaci dochází i u náhrad za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a náhrad nákladů na výživu pozůstalých náležejících příslušníkům nebo pozůstalým podle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, popřípadě podle dřívějších právních předpisů.

Opatření přináší nařízení vlády č. 257/2022 Sb. Zvyšují se též náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání, náhrady za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při uznání invalidity vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a náhrady nákladů na výživu pozůstalých příslušející vojákům nebo pozůstalým po nich. Opatření přináší nařízení vlády č. 255/2022 Sb., vydané podle zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání.

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).