Hlavní navigace

Převod dovolené bude jednodušší pro ty, co změní zaměstnání během roku

 Autor: Depositphotos
Převod nevyčerpané dovolené od jednoho zaměstnavatele k druhému byl dosud komplikovaný. Nesměli jste přijít o pracovní poměr ani na jediný den. Jak to bude od roku 2021, kdy začne platit novela zákoníku práce?
Tomáš Zilvar 24. 6. 2020
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Zaměstnanec, který si v důsledku skončení zaměstnání nestihl vyčerpat dovolenou, na kterou mu vzniklo právo, má nárok na její proplacení, ostatně je to také jediný důvod, kdy ji může zaměstnavatel proplatit bez jejího faktického čerpání (tedy poskytnout za ni náhradu mzdy, aniž by zaměstnanec čerpal pracovní volno ve smyslu § 222 odst. 2 ZP), zaměstnanci přísluší náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou pouze v případě skončení pracovního poměru.

Na tom nemění nic ani novela zákoníku práce. Jenže k čemu jsou zaměstnanci peníze od dosavadního zaměstnavatele, když by raději čerpal dovolenou, a to ne jen tu část, na niž mu vznikne právo u nového zaměstnavatele, ale celou, na kterou mu za kalendářní rok vzniklo právo, tedy i tu část, na niž mu vznikl nárok u původního zaměstnavatele?

Zákoník práce proto v § 221 umožňuje, aby si i v případě skončení (jednoho) pracovního poměru mohl zaměstnanec za stanovených podmínek dovolenou, respektive její zbývající část vyčerpat ve volnu, tedy až po skončení tohoto dosavadního pracovního poměru, už v novém (dalším) zaměstnání.

Určení termínu dovolené, tedy doby, kdy bude čerpána, je však už plně v kompetenci nového zaměstnavatele.

O dovolenou musíte požádat

Změní-li zaměstnanec v průběhu téhož kalendářního roku zaměstnání, může mu nový
zaměstnavatel poskytnout dovolenou (část dovolené), na kterou mu vzniklo právo u dosavadního (předchozího) zaměstnavatele, a to za těchto podmínek:

  • jednak jestliže o to zaměstnanec požádá nejpozději před skončením pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele a
  • jednak jestliže se (oba) zúčastnění zaměstnavatelé dohodnou na výši úhrady náhrady mzdy nebo platu za dovolenou (její část), na niž zaměstnanci u zaměstnavatele poskytujícího dovolenou (její část) právo nevzniklo.

Je ovšem nutno zdůraznit, že převod dovolené k čerpání u nového zaměstnavatele přichází v úvahu jen tehdy, jde-li o změnu zaměstnání v průběhu kalendářního roku, nikoliv tedy na konci jednoho a na počátku následujícího roku. Jestliže tedy zaměstnanec končí pracovní poměr 31. 12. a nový sjednal od 1. 1. následujícího roku, respektive prvního pracovního dne tohoto kalendářního roku, pak podobnou dohodu nelze uzavřít. Zákoník práce (§ 221 odst. 1) umožňuje převod dovolené jen za podmínky, že zaměstnanec změní zaměstnání v průběhu téhož kalendářního roku. To je a bude platné i po novele zákoníku práce.

Pracovní poměry na sebe zatím musí bezprostředně navazovat

Takový převod dovolené lze ale za podmínky (specifikované v § 221 odst. 2 ZP) uskutečnit jen při bezprostředně (na skončení pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele) navazujícím vzniku pracovního poměru u nového zaměstnavatele. Klíčový je pojem bezprostředně, který znamená, že mezi oběma pracovními poměry nesmí být žádná doba, po kterou by některý z těchto pracovních poměrů netrval (neexistoval).

Pouze v případě, kdy mezi skončením jednoho pracovního poměru a vznikem druhého pracovního poměru jsou dny nepřetržitého odpočinku v týdnu (zpravidla sobota a neděle) nebo svátek, lze takovou změnu zaměstnání považovat za bezprostředně na sebe navazující. Pokud by mezi dvěma pracovními poměry byl byť jen jeden jediný další den, nešlo by o bezprostřední navázání pracovních poměrů. (Kupříkladu dobu, po kterou je zaměstnanec veden v evidenci na úřadu práce, nelze v žádném případě považovat za dobu „trvání“ či existence pracovního poměru.)

Novela zákoníku práce však v § 221 odstavec 2zruší a zároveň se zruší označení odstavce 1. Pracovní poměry tak na sebe nebudou muset bezprostředně navazovat, ale podmínka, že musí jít o změnu zaměstnání v průběhu kalendářního roku (v § 221 odst. 1 ZP), zůstane.

Mezi pracovními poměry nově může být pauza

Podmínku, že se za změnu zaměstnání v průběhu téhož kalendářního roku považuje bezprostředně navazující vznik pracovního poměru u nového zaměstnavatele, uznali vládní legislativci, jež připravovali návrh zákona, za nedůvodnou. Poněvadž převzetí závazku poskytnout na žádost zaměstnance nevyčerpanou dovolenou u dosavadního zaměstnavatele zaměstnavatelem novým vyžaduje dohodu obou zúčastněných zaměstnavatelů, a není tedy nutné, aby možnost takové dohody byla vázána pouze na bezprostřední návaznost obou pracovních poměrů.

Bude tedy nově na zaměstnanci, zda před skončením dosavadního pracovního poměru o uspokojení svého práva na nevyčerpanou dovolenou novým zaměstnavatelem požádá, a na obou zaměstnavatelích, zda příslušnou dohodu v tomto směru uzavřou i v případě, kdy oba pracovní poměry nebudou na sebe navazovat bezprostředně.

Poprvé takto bude možné požádat o převod dovolené mezi dvěma zaměstnavateli v roce 2021 ohledně části dovolené z roku 2021.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).