Hlavní navigace

Pendler žaluje vládu kvůli náhradě škody za test na koronavirus. Jde o princip, říká

 Autor: Depositphotos
Podal žalobu na úřad vlády a žádá v ní náhradu škody za test na koronavirus, který si musel na vlastní náklady zaplatit. Když vyhraje, svitne naděje i dalším pendlerům.
Veronika Němcová 24. 6. 2020
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Pavel Hutník je pendler. Za prací dojíždí od roku 2001 do německého Passova. Když vláda v březnu zavřela hranice a pendlerům stanovila, že můžou přes hranice maximálně jednou za tři týdny a pak do povinné čtrnáctidenní karantény, bál se, jak dlouho to všechno potrvá.

Nevěděl jsem, jestli se nebudu muset odstěhovat na neznámo dlouhou dobu do Německa, byl to stres pro celou rodinu, popsal redakci Měšec.cz. Po dvaceti letech, kdy do Německa denně dojíždí, tak musel zjišťovat, kolik tam stojí ubytovna nebo za kolik se dá pronajmout byt.

Stěhovat se nakonec nikam nemusel, zaměstnavatel mu nabídl kurzarbeit a Hutník strávil 5,5 týdne doma. Když ho firma povolala zpět do práce, pendleři už mohli jezdit přes hranice denně na základě předloženého negativního testu na koronavirus. Ten si musel obratem opatřit, aby se do práce mohl co nejdřív vrátit.

Se žádostí o náhradu škody neuspěl, proto žaloba

Nebylo to ale jednoduché. Nemocnice ve Strakonicích, kam by to měl z domova na test nejblíž, byly pendlery zahlcené a na termín by musel čekat 5 až 7 dní. Test si proto zařídil v laboratoři Tilia viroložky Soni Pekové nedaleko Kladna. Její laboratoř umožňuje samovýtěr v domácím prostředí. Hutník si jej sám provedl a vzorek do laboratoře osobně odvezl. Test ho vyšel na 1264 Kč, další peníze stála cesta.

Hutník nejdříve podal žádost, prostřednictvím které žádal po úřadu vlády náhradu škody za náklady spojené s povinným testováním na koronavirus. Neuspěl, stejně jako ostatní pendleři.

Rozhodl se proto, že to nenechá být, a úřad vlády zažaloval. Náhradu škody ve výši 5000 Kč za test a cestovné bude vymáhat soudně. Nejde mi o ty peníze, ale o princip. To, co se kolem pendlerů dělo, považuji za šikanu, diskriminaci a ztrátu svobody, vysvětluje.

Škoda pendlerům vznikla, říká advokát

V civilní žalobě ho bude zastupovat advokát Michal Staněk. Ten se od začátku nouzového stavu snaží pomoci pendlerům, kteří měli kvůli uzavřeným hranicím ztížené cestování za prací a museli se nechat povinně testovat.

Staněk vytvořil zmíněnou žádost, prostřednictvím které pendleři mohli žádat náhradu škody za náklady spojené s povinným testováním na koronavirus. Žádost je možné podat do šesti měsíců od skončení nouzového stavu a je možné do ní zahrnout všechny testy zaplacené do 17. května, kdy nouzový stav skončil. Staněk je přesvědčený, že všem, kdo se museli nechat na pokyn vlády testovat, vznikla škoda a stát by ji měl nahradit. Takto to podle něj vyplývá z § 36 krizového zákona.

Jelikož se vláda dobrovolně k uhrazení (v rozporu s § 36) nemá, podal jsem za pana Hutníka civilní žalobu na plnění. Očekávám, že se to bude táhnout roky. Vláda dá určitě odpor proti platebnímu rozkazu, který požaduji vydat, a bude klasické soudní jednání. Až ho pravomocně vyhrajeme, tak všichni pendleři, co požádali o náhradu za testy, budou moci bez obav žádat soudně po vládě svůj nárok za uhrazený test, popisuje rozhodně advokát.

Za účast na protestu pokuta

Pavel Hutník je zároveň i jedním z třiadvaceti pendlerů, kteří za protest konaný na hraničním přechodu Folmava dostali pokutu 3000 Kč. Protest proti opatřením vlády se konal 11. dubna a zhruba v polovině června začala jeho účastníkům přicházet oznámení o pokutách. Pokuty rozdala na podnět policie krajská hygienická stanice v Plzni, důvodem bylo porušení zákazu shromažďování. V tu dobu totiž platilo omezení pohybu a pravidlo shromažďování maximálně dvou osob. Z dokumentu, který má redakce Měšec.cz k dispozici, vyplývá, že pokuta je splatná 30 dní na účet Krajské hygienické stanice Plzeňského kraje.

Zajímavé je, že mě nikdo na místě nelegitimoval. Když jsem na protest u čerpací stanice MOL přijížděl, řekl jsem policii, že si jedu natankovat, což jsem také udělal. Pak jsem si na benzině koupil kafe a chvíli mluvil s novináři, kteří tam byli. Policie mě natáčela kamerou, i auto, takže si mě musela zjistit přes registr vozidel, je přesvědčený Hutník.

I pendlerům z Folmavy Staněk nabízí ohledně pokuty bezplatné zastoupení. Pokuta je vydána na základě opatření ministerstva zdravotnictví, jehož zrušení, jsem přesvědčen, docílíme a žádnou pokutu tak platit nebudete muset. Pokud jste mezi těmito 23 statečnými pendlery z Folmavy a máte zájem o zastupování, zašlete mi rozhodnutí KHS do soukromé zprávy. Domluvíme se na dalším postupu, píše Staněk na svém facebookovém profilu. 

Testy stály tisíce, v cenách byly rozdíly

Pendleři museli podle nařízení vlády absolvovat předepsané PCR testy. Ministerstvo zdravotnictví uvádělo, že jejich průměrná cena dosahovala 2700 Kč, fakticky se ale mohla lišit o stovky korun. Například nemocnice ve Strakonicích si za něj účtovala 2700 Kč, nemocnice v Klatovech a Domažlicích 2800 Kč, v Karlových Varech stál test 2000 Kč. Ministerstvo zdravotnictví po kritice, že jsou testy příliš drahé, zastropovalo jejich cenu na částce 1674 Kč. Některé nemocnice v reakci na to přestaly testy provádět, protože předepsaná cena podle nich nepokryla náklady na test.

Pravidla pro pendlery se během nouzového stavu několikrát změnila. Vláda jim nejprve nařídila turnusový režim 21+14, což pro ně znamenalo možnost překročit hranice jen jednou za 21 dní a po návratu domů povinnou 14denní karanténu. Později vláda režim upravila na turnus 14+14, tedy přechod hranic jednou za 14 dní, poté byla opět povinná karanténa. Od 27. dubna turnusový režim skončil a pendleři mohli začít cestovat do práce denně, pokud jednou za 14 dní doložili negativní test na koronavirus. Hned 1. května ho vystřídala nová úprava, kdy pendleři mohli cestovat do práce denně po předložení negativního testu jednou za 30 dní. Nyní už mohou cestovat do práce bez omezení, kontroly už z hranic zmizely.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).