Hlavní navigace

Právní služby zdraží. Jaké jsou argumenty pro a proti zvýšení odměn advokátům?

4. 10. 2022
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: profit
Mělo by dojít ke zvýšení odměn advokátům, či nikoli? A jak je to s náhradou soudních výloh poraženým vítězi soudního sporu?

V článku Je nyní vhodné, nebo dokonce nutné zvyšovat poplatky advokátům? jsme vás informovali o iniciativě České advokátní komory směřující ke zvýšení cen právních služeb. Vysvětlili jsme si zejména, podle jakých pravidel se platí advokátům. A klademe si otázku, zda je nyní nutné zvyšovat ceny právních služeb.

Advokátní kancelář není pekárna, aby byla drcena cenami energií

Klidně můžeme dospět i k názoru, že vlastně vůbec není potřeba ceny právních služeb zvyšovat, když si cenu mohou stanovit advokáti sami libovolně vysokou. A to přesto, že ceny všeho v důsledku inflace rostou.

Advokát však jako podnikatel pracuje především se svým umem, znalostmi. Advokátní kanceláře snad nezatěžují rostoucí ceny vstupů jako materiálu, energií, pohonných hmot apod. Advokátní kancelář přece není výrobní podnik.

Zástupci Ministerstva spravedlnosti ovšem vyjádřili pochopení pro potřebu valorizace advokátního tarifu, takže zdražovat se nejspíš bude. Současně však zdůraznili, že limitujícím faktorem jsou stávající rozpočtové možnosti státu, potažmo Ministerstva spravedlnosti. Jde totiž o to, že někdy jsou odměny advokátů účtovány státu.

Advokáti však mají jeden zásadní pádný argument na podporu zvýšení cen svých služeb. Advokátní tarif slouží totiž nejen jako podpůrný (nepovinný) podklad pro stanovení mimosmluvní odměny advokáta (určení ceny jeho služeb), ale současně je základem pro stanovení náhrady nákladů právního zastoupení, která je přiznávána procesně úspěšným účastníkům především v soudním řízení.

Kolik protistraně zaplatíte, když částečně vyhraje soudní spor nebo proběhne více řízení? Přečtěte si také:

Kolik protistraně zaplatíte, když částečně vyhraje soudní spor nebo proběhne více řízení?

Náhrada vítězi sporu se ale určuje podle vyhláškových cen, ne smluvních

Účastníku sporného soudního řízení, který měl ve věci úspěch, přiznává soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

Žalobce ho má, když bylo žalobě vyhověno, žalovaný má ve věci úspěch, když byla žaloba zamítnuta.

Nechali jste v práci zdraví a musíte skončit. Kdy vám náleží roční odstupné? Přečtěte si také:

Nechali jste v práci zdraví a musíte skončit. Kdy vám náleží roční odstupné?

Účastník, jenž spor prohrál, tak nakonec nese bez náhrady své náklady, které v průběhu řízení měl, ale hradí nadto úspěšnému účastníkovi jím vynaložené náklady.

Takže ten, kdo spor tzv. prohrál, zaplatí náklady obou stran spojené se soudním sporem. Zaplatí svému advokátovi, a ještě musí zaplatit advokátovi protistrany. A tady je klíčové, že ten, komu byla uložena povinnost nahradit druhé straně soudní výlohy, neplatí přesně to tolik, co druhá strana advokátovi skutečně zaplatila. Částka se vypočte právě podle pravidel mimosmluvní odměny.

Advokáti jsou tak nepřímo nuceni v případě řešení soudních sporů účtovat si ne smluvní odměnu, ale mimosmluvní určenou podle vyhlášky, aby klient, i když vyhraje, na sporu případně netratil.

To by nastalo v situaci, když by si advokát dohodl a klient zaplatil smluvní odměnu vyšší než tu mimosmluvní. Nejde-li o spornou agendu, ale poskytování právního poradenství, sepisování smluv, vedení firemní právní agendy, nemá advokát vůbec důvod ohlížet se na výši mimosmluvní odměny, prostě si dohodne výši odměny, která vyhovuje oběma stranám – klientovi, a především i jemu samotnému. Nikdo totiž nikomu nic nenahrazuje.

Skutečnost, že se náhrada nákladů za prohrané soudní řízení určuje podle sazeb mimosmluvní odměny určené podle vyhlášky, jistě je pádným argumentem pro zvýšení cen právních služeb podle vyhlášky, tedy pro novelizaci advokátního tarifu.

A je pravda, že se celých 16 let, jak připomínají advokáti, ceny právních služeb nezvyšovaly. Ale nebyly ony ceny v době, kdy byly stanoveny, příliš vysoké, takže by nyní ještě mohly nějakou dobu vydržet bez valorizace? Co vy na to? Jistě to jinak vidí advokát a jinak klient.

Vždyť jsou i ekonomické obory, kde se také mzdy a odměny léta nezvyšovaly, nebo jen minimálně. Ostatně nemusíme chodit daleko pro příklad, třeba odměna pro externí autory za psaní článků pro náš server se také za posledních 15 let nezvyšovala.

Úrazové renty za poškozené zdraví se opět zvyšují, letos už potřetí Přečtěte si také:

Úrazové renty za poškozené zdraví se opět zvyšují, letos už potřetí

Každý vítěz sporu musí mít svého poraženého

Nesmíme zapomenout, že náhradu soudních výloh, včetně palmáre pro advokáta, platí poražený vítězi sporu. A vítězů může být z povahy věci maximálně polovina účastníků řízení.

Řekněme tedy, že se to týká zhruba 45 % účastníků soudního řízení, kteří byli zastoupeni advokátem. Řekněme, že v 90 % případů je zřejmý vítěz a poražený a soud podle toho určí, kdo bude komu platit jakou náhradu. A zhruba v 10 % případů soud rozhodne, že nikdo nemá na náhradu nákladů nárok.

Zvýšit příjmy advokátů? Jak moc?

Zvyšuje se stravné na pracovních cestách a náhrada za prémiový benzín Přečtěte si také:

Zvyšuje se stravné na pracovních cestách a náhrada za prémiový benzín

Mírná inflace, ale sečtená za mnoho let, a nyní k tomu výrazná inflace v poslední době jsou velkým argumentem pro zvýšení cen právních služeb.

Jenže současná neutěšená ekonomická a sociální situace, rostoucí ceny všeho přivedou mnoho lidí do platební neschopnosti, do dluhů. Po mnoha lidech budou vymáhány vysoké dlužné částky. Mnoho dlužníků skončí v exekuci. A advokáti a soudní exekutoři budou mít doslova podnikatelské žně.

A právě vyšší cena právních služeb podle vyhlášky, a proto i vyšší náhrada nákladů řízení, navýší dluhy, které budou muset lidé splácet. Na to by se také mělo myslet.

Placení nákladů řízení je velkým rizikem soudních sporů. (A vysoká náhrada soudních výloh může někoho klidně zruinovat, zvláště u nečekaného a vleklého sporu.) Mnohé lidi od vedení sporu a domáhání se svého práva odrazují jak ceny právních služeb, tak právě i riziko neúspěchu spojené s povinností hradit soudní výlohy druhé straně.

Za spravedlnost je třeba platit a platit, ale výsledek je nejistý

A u soudu není nic jisté. Advokát vám za jeho výsledek neručí. Už jsme v minulosti zhodnotili, že každý soudní spor je svého druhu loterií. Dobrodružstvím s nejistým výsledkem. Vždyť i Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku z 27. 9. 2017 výslovně uvedl: „Je třeba vzít v úvahu, že prakticky všechna soudní řízení nesou riziko prohry a nutnosti hrazení nákladů řízení, které nelze předem přesně odhadnout, natož objektivně vyčíslit a prezentovat klientovi, nelze tedy v tomto směru klást nepřiměřené nároky, jež by prakticky znemožnily výkon advokacie.“ (spis. zn. 25 Cdo 1734/2016)

S jistou nadsázkou říkám, že spravedlnost u soudu hledají jen bohatí a chudí. Bohatí lidé na advokáta mají a chudí se domohou osvobození od soudních poplatků a právní pomoci zdarma. Nejhůře je na tom člověk s průměrnými příjmy.

Kdy vám soud může odpustit všechny soudní poplatky? Přečtěte si také:

Kdy vám soud může odpustit všechny soudní poplatky?

Kdo jedná jménem právnické osoby, musí jednat jako řádný hospodář a myslet i na náklady sporu

Na riziko náhrady nákladů řízení, která může být uložena neúspěšnému účastníku civilního soudního řízení, je třeba myslet i v pozici statutárního orgánu, zástupce právnické osoby, kdy je třeba jednat s péčí řádného hospodáře.

Nejvyšší soud se vyslovil k otázce předvídatelnosti škody při porušení péče řádného hospodáře: Je běžnou zkušeností, že v občanském soudním řízení vznikají jeho účastníkům náklady a že procesně neúspěšnému účastníku soud obvykle uloží zaplatit účastníku, který měl ve věci úspěch, náhradu jím účelně vynaložených nákladů řízení, připomíná Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 30. 6. 2022 (spis. zn. 27 Cdo 59/2022)

Skutečnost, že podání žaloby může vést ke vzniku škody v podobě vzniku dluhu na náhradě nákladů řízení, tak může být ze subjektivního pohledu účastníka řízení překvapivá, v žádném případě však nelze uzavřít, že by vznik takové škody byl objektivně nepředvídatelný, varuje Nejvyšší soud.

A dále NS ČR při řešení projednávaného případu dodává: Na tom nemůže nic změnit ani to, že v předchozím řízení s obdobným předmětem – v důsledku odlišného postupu soudu – nevznikly účastníku náklady řízení. Ačkoli může být různý postup téhož soudu v řízení s totožným předmětem nežádoucí, nelze z běžné zkušenosti takový průběh řízení vyloučit (spis. zn. 27 Cdo 59/2022).

Jinak řečeno, aby člen statutárního orgánu (jednatel) při podání návrhu na zahájení soudního řízení za společnost dostál standardu péče řádného hospodáře, musí vycházet z toho, že v případě jejího neúspěchu v řízení může společnosti vzniknout povinnost nahradit protistraně její náklady.

FIN23

Podle § 159 odst. 3 občanského zákoníku platí, že nenahradil-li člen voleného orgánu právnické osobě škodu, kterou jí způsobil porušením povinnosti při výkonu funkce, ačkoli byl povinen škodu nahradit, ručí věřiteli právnické osoby za její dluh v rozsahu, v jakém škodu nenahradil, pokud se věřitel plnění na právnické osobě nemůže domoci.

Nejvyšší soud vyložil v uvedeném rozsudku ze dne 30. 6. 2022, že posouzením objektivní předvídatelnosti vzniku škody člena statutárního orgánu, který porušuje povinnost jednat s péčí řádného hospodáře, je vždy třeba řešit otázku, zda imaginární „rozumně pečlivý“ správce (hospodář) mohl rozpoznat riziko vzniku škody (spis. zn. 27 Cdo 59/2022).

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).