Hlavní navigace

Pracujete ve stavebnictví? Dlužnou mzdu vám musí uhradit i jiná firma než váš zaměstnavatel

6. 2. 2024
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Ať jste přímo zedník na stavbě, nebo vykonáváte jinou profesi ve firmě působící ve stavebnictví, za vaši mzdu ručí i odběratel vaší firmy. Kdy a jak po něm můžete žádat peníze?

Zákoník práce je s účinností od 1. ledna 2024 novelizován hned několika zákony. Největší pozornost se dostala zákonu č. 281/2023 Sb. To je ona novela, která přinesla nová pravidla pro dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (kupř. nárok na dovolenou pro zaměstnance činné na dohodu o provedení práce a na dohodu o pracovní činnosti), nová pravidla doručování písemností mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, nová pravidla informování zaměstnance atp. Té byla věnována značná pozornost jak na serveru Měšec.cz, tak i v dalších sdělovacích prostředcích. Poněkud přehlížen je zákon č. 408/2023 Sb. a změny, které přinesl do zákoníku práce. Jde o něco naprosto nového a zatím v zákoníku práce nevídaného.

Brigádničíte? Příští rok začnou platit nová pravidla pro výdělky a odvody na „sociálku“ a „zdravotko“ Přečtěte si také:

Brigádničíte? Příští rok začnou platit nová pravidla pro výdělky a odvody na „sociálku“ a „zdravotko“

Dosud nevídané pravidlo ručení za výplatu mezd

Podnikatelé ve stavebnictví nově dle ust. § 324a, včleněného do zákoníku práce, ručí za mzdové nároky (jimiž jsou mzdy, platy a odměny vyplývající z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr) zaměstnanců poddodavatele (to je termín užitý v zákoníku práce, v praxi se říká subdodavatele), a to v rozsahu, v jakém se podíleli na smluvním plnění pro dodavatele (čili svého odběratele, pro jinou stavební firmu), a to až do výše minimální mzdy. 

Jinak řečeno – přímo slovy zákona: Dodavatel ručí za mzdy, platy a odměny z dohody (mzdové nároky) zaměstnanců poddodavatele (subdodavatele) v rozsahu, v jakém se podíleli na smluvním plnění pro dodavatele, a to až do výše minimální mzdy. Odběratel, který je stavební firmou, ručí za mzdy zaměstnanců svého dodavatele, resp. subdodavatele.

Dodavatelem, který se stává ručitelem, se přitom rozumí stavební podnikatel podle ust. § 14 písm. d) stavebního zákona (osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle živnostenského zákona), která při provádění stavby, změně nebo údržbě dokončené stavby anebo při odstraňování stavby zajišťuje plnění prostřednictvím poddodavatele. Za poddodavatele se považuje též agentura práce, která pro provádění stavby a dalších zmíněných činností k dodavateli jako uživateli dočasně přidělila své zaměstnance. 

Možná by pro snazší pochopení a zjednodušení bylo někdy lepší užít termín odběratel, i když to není zcela přesné. Pak však lze srozumitelněji říci, že odběratel, který je sám dodavatelem (není tedy koncovým zákazníkem, pro kterého je stavěno), ručí ve stanovené míře za výplatu mezd a dalších odměn za práci zaměstnanců svého dodavatele, resp. subdodavatele, jak jsme uvedli v nadpisu pasáže.

Takže z toho plyne, že povinnost ručení dopadá na stavební firmy, které ke splnění svého závazku (výkonu stavebních prací) využijí subdodavatele – subdodavatelskou firmu. V situaci, kdy subdodavatel svým zaměstnancům nevyplatí jejich mzdové nároky, vzniká povinnost dodavatele (jinak řečeno odběratele prací a služeb od subdodavatele) jako ručitele neuhrazenou mzdu až do výše minimální mzdy zaměstnanci vyplatit namísto jejich zaměstnavatele (onoho subdodavatele).

Řetězení závazků: Když firma, která je sama subdodavatelem, má také svého subdodavatele

Ve smluvním řetězci o více poddodavatelích (subdodavatelích) ručí s dodavatelem společně a nerozdílně rovněž dodavatel na nejvyšším stupni smluvního řetězce.

Toto ust. § 324a odst. 2 zákoníku práce trefně vysvětlují advokáti Markéta Pekařová (nespleťte s političkou Markétou Pekarovou Adamovou, předsedkyní Poslanecké sněmovny) a Tomáš Kintr takto: V případě, že v rámci realizace stavby dojde k řetězení subdodavatelů a samotný subdodavatel využije k realizaci svého závazku dalšího subdodavatele, ručí za mzdy zaměstnanců v rámci tohoto pomyslného řetězce vždy dodavatel, který stojí přímo nad subdodavatelem, který mzdy svým zaměstnancům nevyplatil. Zároveň s ním však ručí společně a nerozdílně rovněž ‚dodavatel na nejvyšším stupni smluvního řetězce‘, tedy generální dodavatel.

Kdy může chtít věřitel peníze po ručiteli místo po dlužníkovi? Přečtěte si také:

Kdy může chtít věřitel peníze po ručiteli místo po dlužníkovi?

Kdy žádat o peníze ručitele čili odběratele svého zaměstnavatele

Povinnost ručitele vyplatit dlužné mzdové nároky nebo jejich část nevzniká automaticky. Je třeba, aby zaměstnanec, kterému dluží jeho firma (zaměstnavatel), o výplatu ručitele požádal. Povinnost dodavatele (ručitele) vyplatit neuhrazenou mzdu zaměstnanci svého subdodavatele vzniká na základě písemné výzvy zaměstnance. Tato výzva musí být učiněna (doručena) nejpozději do 3 měsíců od uplynutí splatnosti nevyplacené mzdy. 

Mzda je přitom splatná do konce měsíce následujícího po měsíci, za který mzda náleží, tedy ve kterém byla práce vykonána.

Kdy můžete zrušit pracovní poměr, když vám zaměstnavatel dluží peníze? Přečtěte si také:

Kdy můžete zrušit pracovní poměr, když vám zaměstnavatel dluží peníze?

Příklad: 

  • Mzda za práci vykonanou v lednu 2024 má být vyplacena nejpozději do konce měsíce února 2024. 
  • Zaměstnanec tedy může žádat o výplatu mzdy u dodavatele (odběratele) po dobu dalších tří následujících měsíců čili během měsíců března, dubna a května 2024. 
  • Není-li výzva učiněna v uvedené tříměsíční lhůtě, nárok zaměstnance na úhradu mzdy zaniká.

Do ust. § 330 zákoníku práce, které obsahuje výčet nároků, které se nepromlčují, ale přímo zanikají (jde o tzv. prekluzi) proto, že nebyly zavčasu, ve stanovené lhůtě uplatněny, je doplněn i nárok dle ust. § 324a odst. 3, tedy nárok na výplatu mzdy dodavatelem, který je třeba uplatnit do 3 měsíců poté, co se stal splatným, ale zaměstnavatel jej neuspokojil. 

Advokáti Pekařová a Kintr tak varují firmy, že reálně dodavateli hrozí, že jej k úhradě mzdy může zaměstnanec subdodavatele vyzvat i 4 měsíce po dokončení příslušné subdodávky firmou, která zaměstnance zaměstnává.

Měšec.cz - váš průvodce finančním světem Přečtěte si také:

Měšec.cz - váš průvodce finančním světem

Jak žádat o peníze 

Výzva o výplatu mzdy musí obsahovat:

  • Jméno zaměstnance, 
  • označení zaměstnavatele, 
  • druh vykonávané práce, 
  • období, za které uplatňuje mzdové nároky, a rozsah práce vykonané v rámci plnění pro dodavatele, 
  • informaci o uplynutí období splatnosti mzdových nároků, 
  • požadovaný způsob vyplacení, včetně údajů nezbytných pro jeho provedení,
  • údaje potřebné pro výpočet zálohy na daň z příjmů nebo daně z příjmů z uspokojovaných mzdových nároků a označení zdravotní pojišťovny, v jejíž prospěch se provádí odvody. Ručitel totiž totiž provede povinné daňové srážky a pojistné odvody.

Nárok na rychlou výplatu. Bude tomu v praxi opravdu tak? 

Ručitel je povinen uspokojit mzdové nároky nejpozději do 10 dnů od doručení výzvy. Zároveň je povinen informovat zaměstnavatele o výši částek vyplacených jednotlivým zaměstnancům a o provedených srážkách. Ve smluvním řetězci o více poddodavatelích informuje rovněž dalšího ručitele. 

Za včasné nesplnění povinnosti uspokojit mzdové nároky, hrozí pokuta až do výše 2 miliony Kč. V tomto smyslu byl současně novelizován i zákon o inspekci práce.

skoleni_18_3

Kdy zaměstnanec nedostane peníze, protože ručení neplatí 

Ručitel za mzdové nároky neručí, jestliže mu subdodavatel poskytl při zahájení realizace smluvního plnění potvrzení, že nemá evidován nedoplatek na pojistném a penále na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na veřejném zdravotním pojištění ne starší než 3 měsíce. Zároveň je také důležité, aby nebyla subdodavateli v období 12 měsíců předcházejících zahájení realizace smluvního plnění pro dodavatele pravomocně uložena pokuta vyšší než 100 tisíc Kč za porušení povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů. 

Při splnění těchto podmínek neručí ručitel ani za mzdové nároky zaměstnanců subdodavatelů na nižších stupních smluvního řetězce.

Do kdy musíte uplatnit svá práva v zaměstnání? A kdy lze prošvihnutí lhůty prominout? Přečtěte si také:

Do kdy musíte uplatnit svá práva v zaměstnání? A kdy lze prošvihnutí lhůty prominout?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).