Počátek promlčecí doby může v určitých případech přijít ještě před splatností závazku. Vaše pohledávka by se vám tak promlčela ještě před splatností.
Na co si dát pozor při sjednávání závazku?
Případ, kdy by promlčení nastalo dřív než splatnost může nastat u pohledávek, jejichž splatnost nebyla dopředu sjednána či jinak určena. Pak neplatí, že se pohledávka začne promlčovat až poté, co nastane její splatnost a je jí tedy možné uplatnit soudně. Vy jako věřitel totiž můžete dlužníka požádat o splnění dluhu, jehož splatnost je ponechaná na vaší vůli, kdykoliv. Z toho plyne, že za den rozhodný pro počátek běhu promlčecí doby je třeba považovat už den, který následuje po vzniku dluhu. Čtěte také: Jak nepřijít na buben při půjčkách mezi kamarády
Rizika a důsledky promlčení
Pokud není v občanském zákoníku uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.
Námitku promlčení lze vznést kdykoli v průběhu řízení až do jeho pravomocného skončení, tedy i v odvolacím řízení.
Nárok promlčením nezaniká, avšak zásadně se oslabuje, neboť se snižuje pravděpodobnost úspěšného dovolání se jeho soudní ochrany, a tedy realizace (přiznání a vymožení) uplatňovaného nároku.
Nárok z práva vyplývající se stává podmíněným. Stačí, aby dlužník vznesl námitku promlčení, a soud vám pak pohledávku nepřizná, tedy dlužníkovi neuloží, aby dluh zaplatil.
Dluhy, kde určil splatnost věřitel, se mohou promlčet dřív
Smlouvou o půjčce přenecháváte jako věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vám vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.
Není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy vámi byl o plnění požádán.
Splatnost závazku je určena buď dobou, ve které je dlužník povinen podle smlouvy, právního předpisu nebo rozhodnutí splnit svůj závazek, nebo, není-li takto určena, ji vyvoláte vy tím, že dlužníka o plnění požádáte.
Okamžik splatnosti práva na plnění má rozhodující význam zejména pro posouzení, zda a kdy nastává počátek běhu promlčecí doby nebo pro počátek prodlení dlužníka. Čtěte také: Úroky z prodlení podle nového občanského zákoníku od 1.1. 2014
Na rozdíl od případů, v nichž je doba plnění ponechána na vůli dlužníka, občanský zákoník výslovně neupravuje ujednání o splatnosti ponechané na vůli věřitele. Čtěte více: Chcete peníze zpět včas? Pak nenechte splatnost dluhu na vůli dlužníka
Není-li doba plnění ve smlouvě dohodnuta či jinak určena, je podle rozhodovací praxe soudů dlužník oprávněn plnit kdykoli i bez vaší výzvy, vy jste povinni takové plnění přijmout. Je tomu tak proto, že nedošlo-li k dohodě o době plnění, nemohla být sjednána ani ve prospěch věřitele. Je-li však podle smlouvy doba plnění ponechána na vaší vůli, pak je tím stanovena ve váš prospěch.
Právo může být vykonáno poprvé, jakmile vznikne možnost podat na jeho základě žalobu. Tento okamžik nastává splatností dluhu, tj. dnem, kdy měl dlužník povinnost poprvé splnit dluh. Tento den je pak dnem počátku běhu promlčecí doby. Můžete-li vyvolat splatnost dluhu (můžete-li požádat dlužníka o splnění dluhu), pak můžete své právo i vykonat (podat žalobu k soudu).
Když určuje splatnost věřitel, může žádat o splacení ihned
Byla-li splatnost dluhu dohodnuta ve prospěch věřitele (ponechána na vaší vůli), můžete dlužníka požádat o jeho splnění kdykoli. Za den rozhodný pro počátek běhu promlčecí doby je pak třeba považovat den, který následuje po vzniku právního vztahu sjednaného na neurčitou dobu. Proto tam, kde jde o právo z časově neomezeného právního vztahu, je pro počátek běhu promlčecí doby rozhodný den následující po dni, kdy došlo ke vzniku tohoto právního vztahu, a nikoli den, kdy došlo ke splatnosti dluhu.
Akceptování názoru o vázanosti počátku běhu promlčecí doby na den splatnosti dluhu a nikoli na den vzniku právního vztahu, ze kterého dlužníku vznikla povinnost k plnění, by znamenalo nepřípustné posunutí počátku běhu promlčecí doby (ve zřejmém rozporu s účelem institutu promlčení) prakticky na neomezenou dobu. Čtěte také: Kdy pracovní práva zanikají a kdy se „jen“ promlčují?
Sporný případ, který si můžete prostudovat
Nevázal-li odvolací soud – v případu, který se posléze dostal k Nejvyššímu soudu ČR, (spis. zn. 33 Cdo 2634/2008) a rozhodl rozsudkem ze dne 28. 1. 2011 – při posouzení otázky promlčení práva na plnění z jednotlivých smluv o půjčkách počátek běhu tříleté promlčecí doby na okamžik, kdy dluh žalované vznikl, nýbrž na okamžik, kdy se dluh stal na požádání věřitele splatným, odporuje jeho právní posouzení věci hmotnému právu a rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR.
Jelikož občanský zákoník neupravuje otázku ujednání o splatnosti dluhu ponechané na vůli věřitele, platí v občanskoprávních vztazích, že věřitel může dlužníka požádat o jeho splnění kdykoliv, z toho pak plyne ten důsledek, že za den rozhodný pro počátek běhu promlčecí doby je třeba považovat den, který následuje po vzniku dluhu.
(Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 33 Cdo 2634/2008, ze dne 28. 1. 2011)
ČLÁNKY DO MAILU