Chcete stavět? Požadavky na energetickou náročnost domu jsou přísnější

Cesty k vlastnímu bydlení se komplikují. Mohou za to omezení u hypoték, vysoké sazby, drahé nemovitosti, drahý materiál i zdražující práce řemeslníků. Stavebníci mají od letoška ale ještě o komplikaci navíc kvůli novinkám týkajících se energetických štítků budov.

Energetické štítky dříve

Energetické štítky měly původně sloužit k hodnocení parametrů domu pro jeho zařazení do konkrétního stupně energetické náročnosti od neúsporných po nízkoenergetické. Od nového roku se ale jejich účel pozměnil.

Štítek měl dříve hodnotit obálku domu. Ta zahrnuje např. izolaci stěn, podlah, střechy i oken. Zájemcům o nemovitost tak štítek napověděl, jaké jsou její tepelné ztráty a jak se jim z hlediska provozu prodraží.

Původní systém už se ale změnil a v jeho druhé verzi se stal hlavním parametrem štítků podíl obnovitelných zdrojů energie, který nová verze dále zpřísňuje, upozornil David Mencl, ředitel Ekonomických staveb.

Od letoška už jen kategorie B a výš

O ledna 2022 tak už platí třetí verze štítku, která povoluje stavět jen rodinné domy klasifikované minimálně stupněm B. Ke splnění požadavků už dávno nestačí jen splnit předepsanou tloušťku tepelné izolace. Nový štítek se soustředí na architektonicko-stavební koncept budovy, účinné technologie a využití dostupných obnovitelných zdrojů. A pokud některá ze tří složek nebude ve vzájemné rovnováze, zákonitě se musí posílit alespoň zbývající dvě, zdůraznil Mencl.

Úspornost budovy zvyšuje několik faktorů, takže ke splnění požadavků nového štítku se dá dojít několika cestami. Podle Mencla jde například o jednoduchý tvar domu, správnou orientaci vůči světovým stranám vzhledem k efektivnímu využití slunce jakožto zdroje tepla, dobrou tepelnou izolaci nebo účinné technologie a využití obnovitelných zdrojů.

Při rozhodování o využití jednotlivých technologií je ale podle něj potřeba brát v potaz velikost konkrétního domu, jeho umístění i další vnější vlivy. Obecně však platí, že čím je stavba kompaktnější a izolovanější, tím lépe. Domy, které mají složitý geometrický tvar, mají také více studených ploch, které umožňují výrazně vyšší únik tepla než menší a kompaktní patrové budovy, vysvětlil pro čtenáře serveru Měšec.cz Mencl, podle kterého by architektonický návrh měl brát v potaz i orientaci domu vzhledem ke světovým stranám.

Na jižní straně by měly být větší skleněné plochy kvůli prostupu slunečního záření, zatímco na severu by jejich počet měl být naopak omezen na minimum.

Svou roli podle něj hraje také materiál použitý při konstrukci a izolaci domu. Obecně platí, že čím ‚těžší‘ dům, tím lepší schopnost akumulace tepla, proto například dřevostavby moc vhodné nejsou, poznamenal s tím, že konkrétní kombinace účinných technologií a způsobů využití obnovitelných zdrojů podle něj nelze univerzálně vyjmenovat, protože vždy záleží na konkrétní stavbě, lokalitě i vnějších podmínkách.

Co znamená kategorie B

Kategorie energetické náročnosti se od začátku roku 2021 stanovuje na základě porovnání s takzvanou referenční budovou. Referenční budova je abstraktní stavba, která má stejnou geometrii (tvar a orientaci) jako porovnávaná budova a jsou pro ní stanoveny konkrétní energetické hodnoty.

Porovnávaná budova musí mít lepší energetické parametry např. v celkově dodávané energii za rok nebo v průměrném součiniteli prostupu tepla obálkou budovy.

Jak už jsme zmínili, musí podle aktuálních pravidel posuzovaná budova splňovat podmínky kategorie B (úsporná budova), což znamená hodnoty o 20–60 % nižší než referenční budova. Platí, že čím menší budova, tím vyšší musí rozdíl být. Konkrétní hodnoty proto pravidla neuvádí, vysvětlil Mencl a dodal, že hodnocení budovy je poté ovlivněno například způsobem vytápění a zdrojem energie, způsobem větrání apod.

Od roku 2022 se požadavky na energetickou náročnost budov dále zpřísnily a nově hraje roli celá architektura domu. Všechny nově stavěné domy by tak měly být nízkoenergetické.

Stavitelé malých budov na nový systém doplatí nejvíce

Podle Mencla s sebou ale v praxi nový systém nese řadu nesrovnalostí, protože ke zpřísnění požadavků dochází hlavně u jednopodlažních a menších budov. Tedy nemovitostí, které si lidé pro vlastní bydlení staví nejčastěji.

Nová verze štítku s sebou nese jeden velký paradox. U velkých patrových domů totiž bude výpočet vycházet pořád velmi dobře. I kdyby velký dům nebyl příliš úsporný, snadno splní podmínky nového štítku a nový systém tak na něj nemá žádný dopad. Zvolená metodika ale přestane fungovat, aplikujeme-li ji na menší domy. Ty i se špičkovým zateplením novým štítkem neprojdou, upozornil ředitel společnosti Ekonomické stavby.

Je to proto, že větší domy jsou obecně méně energeticky náročné, pokud hodnotu rozpočítáváme na 1 m². Je to proto, že jsou kompaktnější a v porovnání s malými domky nemají tolik studených ploch, kterými uniká teplo. Na druhou stranu ale spotřebovávají velké množství energie, proto je tento systém podle Mencla nastavený špatně: Menší domy musí být oproti referenčním budovám podle nových pravidel mnohem více energeticky úsporné než větší stavby (v rozmezí 20–60 % se u rodinných domů obvykle pohybujeme v hodnotách od 45 % výše). Hodnota nákladů, které musí majitelé na stavbu malých domů vynaložit, ale plně neodpovídá míře, ve které v budoucnu ušetří na energiích. Systém tak neodpovídá reálným dopadům implementace udržitelných systémů.

Návratnost v nenávratnu

Velké domy pak podle něj dosáhnou na energetický štítek vyšší kategorie i při horších parametrech, zatímco stavitelé menších domů, které jsou kvalitněji zateplené, budou muset kvůli stejné kategorii štítku vynaložit náklady např. ještě na tepelná čerpadla, fotovoltaiku a rekuperaci. Malý dům tak bude muset být v porovnání s velkým domem izolován mnohem více, i když zvyšovat jeho izolační schopnosti nad dnešní poměry většinou nebude mít žádnou návratnost, varoval David Mencl.

Upozornil také na to, že tyto změny mohou způsobit velké nesrovnalosti i na trhu s realitami, protože dům, který spadal ještě před pár lety z hlediska energetické náročnosti do kategorie A, může mít od ledna hodnocení D, což jeho cenu výrazně sníží.

Při plánování kombinací různých systémů, které by měly snižovat spotřebu energií, je žádoucí zohlednit i možnost čerpat na energeticky udržitelné systémy státní dotace a bonusy navíc za vhodnou kombinaci instalovaných zařízení.

Kdy začít řešit energetickou náročnost?

Abyste na svůj vysněný rodinný domek vůbec získali povolení od stavebního úřadu, musíte mít už energetický štítek vypracovaný. Je totiž součástí povinné projektové dokumentace k žádosti o stavební povolení a vytváří se na základě nákresů a projektových plánů stavby.

Pokud se nejedná o novostavbu, ale o prodej staršího domu, je nutné nechat štítek vypracovat až dodatečně a prodávající ho musí kupujícímu předat nejpozději při podpisu kupní smlouvy (stejná pravidla platí při pronájmu nemovitosti), řekl nám David Mencl.

Nový štítek je platný dalších 10 let, nebo do rekonstrukce, která ovlivní energetickou náročnost domu (např. výměna oken, rekonstrukce fasády, střechy, podlahy atp.).