Hlavní navigace

Sáhli jste na majetek nebo zneužili peníze zaměstnavatele? Můžete dostat okamžitou výpověď

12. 4. 2022
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Tři hodiny si vyřizovala v pracovní době soukromé záležitosti, odjela navíc autem zaměstnavatele a za jeho pohonné hmoty. Jak moc to vadí?

Je to na okamžité zrušení pracovního poměru, nebo stačí jen výpověď a zaměstnavatel by to s propouštěnou zaměstnankyní měl zhruba 2 měsíce výpovědní doby vydržet a více ji kontrolovat, zda nezneužívá jeho majetek k soukromým účelům?

Nejvyšší soud již v minulosti a vícekrát zaujal stanovisko, že útok na majetek zaměstnavatele, ať už přímý (např. krádeží, poškozováním, zneužitím apod.), nebo nepřímý (např. pokusem odčerpat část majetku zaměstnavatele bez odpovídajícího protiplnění) již sám o sobě postačuje pro závěr o porušení povinnosti zaměstnance vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, a je tedy důvodem k okamžitému zrušení pracovního poměru (podle ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce.)

Jak vidno a jak potvrzují řešené případy, s nimiž jsme vás seznámili, vůbec nemusí jít o explicitní krádež majetku zaměstnavatele, ale o různá zneužití, využití zdrojů zaměstnavatele.

Okamžité zrušení pracovního poměru musí být spravedlivé a výjimečné, pokud zaměstnance nestačí potrestat výpovědí

Nicméně současně platí (jak jsme vysvětlovali v článku Okamžité zrušení pracovního poměru musí být formálně správné i spravedlivé), že se zaměstnancem, který porušil povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, je možno okamžitě zrušit pracovní poměr (namísto rozvázání pracovního poměru výpovědí podle ust. § 52 písm. g) části věty před středníkem zákoníku práce) jen tehdy, jestliže okolnosti případu navíc odůvodňují závěr, že se zaměstnancem nelze rozvázat pracovní poměr výpovědí (podle ust. § 52 písm. g) části věty před středníkem zákoníku práce), neboť po zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance zaměstnával až do uplynutí výpovědní doby.

Okamžité zrušení pracovního poměru by mělo být opravdu výjimečným opatřením pro ty nejzávažnější případy porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem.

Proto se v případném soudním sporu o platnost okamžitého zrušení pracovního poměru přihlíží k tomu, zda okamžité zrušení pracovního poměru bylo natolik důvodné a nutné, že po zaměstnavateli nebylo možno spravedlivě požadovat, aby zaměstnance dále, byť jen dočasně, zaměstnával (zejména právě po výpovědní dobu), tedy že rozvázání pracovního poměru výpovědí namísto okamžitého zrušení by pro zaměstnavatele představovalo určitou těžkost. Teprve pak je odůvodněno okamžité zrušení pracovního poměru.

Zaměstnankyně získala mzdu za 3 hodiny, co nepracovala, zneužila služební vůz a pohonné hmoty zaměstnavatele

Zaměstnankyně si ve dvou případech po dobu 1,5 hodiny vyřizovala v pracovní době bez vědomí a souhlasu zaměstnavatele své soukromé záležitosti. Navíc si tyto soukromé záležitosti vyřizovala v místě, kam se dopravila osobním automobilem zaměstnavatele, čímž se pokusila získat na úkor zaměstnavatele konkrétní výhodu (mzdu za práci, kterou nevykonala, úsporu finančních prostředků spojenou s využitím osobního automobilu zaměstnavatele a také jím hrazených pohonných hmot), a tím se vlastně (úmyslně) pokusila odčerpat část majetku zaměstnavatele bez odpovídajícího protiplnění.

Dopustila se tak nepřímého útoku na majetek svého zaměstnavatele, což ostatně mělo za následek i ztrátu důvěry zaměstnavatele.

Zaměstnavatel nemusí přijímat žádná opatření ke zvýšení kontroly majetku a zaměstnance, prostě ho vyhodí

Nejvyšší soud ve svém rozsudku (spis. zn. 21 Cdo 1777/2021, ze dne 25. 11. 2021) odmítl názor, který zaujal předtím odvolací soud, že obava zaměstnavatele o svůj majetek po dobu případné dvouměsíční výpovědní doby (kdyby namísto okamžitého zrušení dal zaměstnankyni výpověď z pracovního poměru) „byla řešitelná v rámci opatření zaměstnavatele, jímž by došlo k úpravě dispozice zaměstnankyně s majetkem zaměstnavatele, nebo zvýšenou kontrolní činnosti nad zaměstnankyní“.

NS také odmítl, že „následek dopadající do poměrů zaměstnankyně při okamžitém zrušení pracovního poměru byl nesrovnatelně tíživější než případná organizační opatření, jež by zaměstnavatel přijal po dobu běhu výpovědní lhůty k ochraně svého majetku či zájmu“.

Po zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby po dobu výpovědní doby přijímal ve vztahu k zaměstnanci, který se dopustil útoku na majetek zaměstnavatele, jakékoli opatření pro ochranu svého majetku a vynakládal tak úsilí, případně i finanční prostředky k tomu, aby po dobu výpovědní doby mohl bez obav o svůj majetek zaměstnávat zaměstnance, u něhož jinak byly splněny zákonné předpoklady pro okamžité zrušení pracovního poměru, vyložil Nejvyšší soud.

Nejvyšší soud ČR proto svým rozsudkem změnil rozsudek odvolacího soudu tak, že zamítl žalobu propuštěné zaměstnankyně na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru, a případ tak sám rozhodl.

Nejde jen o majetek a peníze, ale také o vzájemnou důvěru a loajalitu

Zaměstnanci jsou povinni řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. (§ 301 písm. d) zákoníku práce.)

Uvedené povinnosti, které patří k základním povinnostem zaměstnanců, představují ve své obecnosti mravní imperativ kladený na každého zaměstnance, jenž ve svém obsahu znamená určitou míru loajality ve vztahu ke svému zaměstnavateli a zároveň též i obecnou prevenční povinnost zaměstnance ve vztahu k majetku a oprávněným zájmům zaměstnavatele.

Jde o požadavek na určitou úroveň kvality chování zaměstnance, neboť ve vztazích zaměstnavatele a zaměstnance je nezbytný vztah důvěry, spolehlivost zaměstnance a jeho poctivost. Zákon zde proto vedle povinností vyplývajících z právních předpisů a jiných předpisů vztahujících se k práci zaměstnance (ust. § 301 písm. c) zák. práce) ukládá zaměstnanci, aby celým svým chováním v souvislosti s pracovním vztahem nezpůsoboval zaměstnavateli škodu, ať už majetkovou, nebo morální.

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).