Poradíme, jak najít po zemřelém jeho případnou pojistku. Obdobná služba zaměřená na banky se zadrhla

12. 3. 2025
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Autor: Depositphotos
Zatímco jedna služba pomáhá pozůstalým najít případné životní pojištění zemřelého, ta druhá, zaměřená na produkty bank, se bohužel zpožďuje.

Pátrat po majetku zemřelého nemusí být jednoduché. Jednotný systém, který by to usnadnil, u nás chybí. V oblasti pojištění ale od loňska pozůstalým pomáhá služba České asociace pojišťoven. Do budoucna se snad dočkáme i obdobné služby zaměřené na bankovní produkty.

Pomoc při hledání životního pojištění

První zmíněná služba od České asociace pojišťoven (ČAP) pomáhá pozůstalým zjistit, zda měl jejich blízký zemřelý sjednané životní pojištění pro případ smrti, ze kterého by jim mohl vzniknout nárok na plnění. 

Asociace má na svém webu formulář pod názvem Dohledání obmyšlené osoby, po jehož vyplnění ČAP osloví pojišťovny s prosbou o vyhledání případné pojistky. 

Do formuláře, který najdete na hlavní stránce webu ČAP, stačí uvést o zemřelé osobě:

  • jméno a příjmení (příp. i předchozí příjmení), 
  • rodné číslo nebo datum narození,
  • adresu trvalého pobytu.

Již před spuštěním formuláře jsme v případě, že se na nás klient obrátil s dotazem na životní pojištění zemřelé osoby, požádali pojišťovny o její dohledání. Nedělo se tak ale často a klienti se obraceli jednotlivě na každou pojišťovnu zvlášť. Toho bychom je rádi ušetřili, vysvětlil Petr Koblížek z ČAP, proč vzniklo jednotnější řešení.

Obmyšlenou osobu pojištěný uvedl v pojistné smlouvě s tím, že jí náleží plnění v případě pojistné události.

Pojišťovny podle něj případné pojištění dohledají dle doporučení do 7 pracovních dnů. Ačkoli o předání dotazu pojišťovnám ČAP tazatele informuje, o výsledku hledání se dozví jen v případě, že je zároveň obmyšlenou osobou. Důvodem je povinnost pojišťovny zachovávat mlčenlivost. Pokud pojišťovna zjistí, že zemřelá osoba u ní byla k datu úmrtí pojištěna pro případ smrti, kontaktuje oprávněnou osobu nebo zahájí kroky k jejímu dohledání, doplnil Koblížek.

V souvislosti s touto službou jsme se ČAP zeptali ještě na pár doplňujících dotazů. Odpověděl nám na ně Tomáš Pavlík, tiskový mluvčí ČAP.

Je služba nějak zpoplatněna?

Služba je zdarma. Jedná se o prospotřebitelské opatření, jímž vycházíme vstříc klientům, kteří se domnívají, že jsou obmyšlenou osobou, a měli by tak mít nárok na plnění z pojistné smlouvy zemřelé osoby. Prostřednictvím formuláře získávají možnost zeptat se jednoduše na jednom místě, jestli tomu tak je. Zájem v řádu stovek lidí jen za krátkou dobu od listopadu loňského roku ukazuje, že formulář je velmi užitečný.

Mají členské pojišťovny povinnost na tento předaný dotaz reagovat a hledat klienta ve své databázi?

Ano. Za tímto účelem jsme přijali samoregulační standard a členské pojišťovny provozující životní pojištění se shodly na jeho principech. Součástí zmiňovaného standardu je vytvoření formuláře a závazek na tyto dotazy reagovat.

Musí se ozvat i v případě, že nic nenajdou?

Tato povinnost stanovena není.

Dotaz může vznést přes formulář kdokoli. Jaké osoby získají výslednou informaci?

Ano, dotaz může podat kdokoli. Následné vyjádření ze strany pojišťovny se ale dozví pouze ten, kdo je ve smlouvě uveden jako obmyšlená osoba, jiný postup by byl porušením povinnosti mlčenlivosti ze strany pojišťovny. 

Obmyšlená osoba je osoba určená pojistníkem v pojistné smlouvě, které vznikne právo na pojistné plnění v případě smrti pojištěného. Tato osoba může být určena buď jménem, nebo vztahem k pojištěnému.

Pokud by dotaz vznesl někdo, kdo není obmyšlenou osobou, a nějaká z pojišťoven zjistila, že u ní byl klient skutečně pojištěn – co přesně následuje?

V takovém případě pojišťovny spustí proces likvidace taktéž a budou následně kontaktovat přímo osobu, která je jako obmyšlená osoba uvedena.

Jakými cestami má možnost po obmyšlené osobě pátrat? Co když ji nenajde?

V pojišťovnách jsou důkladně nastaveny procesy tak, aby obmyšlené osoby byly kontaktovány co nejrychleji, a stejně tak, aby bylo uskutečněno co nejrychleji i příslušné plnění.

Notáři nehledají majetek po zemřelém snadno

Obdobná služba by byla potřeba i na bankovním trhu, aby mohli pozůstalí, resp. notáři pro účely dědického řízení snáze zjistit aktiva zemřelého (např. běžné a spořicí účty, stavební spoření, bezpečnostní schránky či investice). 

Notáři totiž nemají přístup do centrální evidence účtů u České národní banky, což je rejstřík, kde jsou aktuální informace o všech sjednaných produktech bank, stavebních spořitelen nebo družstevních záložen. Informace z rejstříku však centrální banka sdílí jen se subjekty, které stanovuje zákon č. 300/2016 Sb., o centrální evidenci účtů, a to kvůli odhalování trestné činnosti. 

Další účel (resp. sdílení s dalšími subjekty) zatím zákon nepovoluje a samotná centrální banka to ze své pozice změnit nemůže. Nemá totiž pravomoc předkládat legislativní návrhy. 

Ministerstvo financí, které ji naopak má, změnu v dohledné době nechystá. Ministerstvo financí samozřejmě vnímá požadavky na rozšíření seznamu institucí, které mají přístup k centrální evidenci účtů, a to nejen ze strany Notářské komory. K novelizaci zákona o centrální evidenci účtů by mělo v budoucnu dojít, a to zejména v souladu s evropskou legislativou. Aktuálně se nicméně úprava tohoto zákona nepřipravuje, řekl nám Stefan Fous za Ministerstvo financí ČR.

Notáři tak jsou odkázáni jen na informace od pozůstalých a musí finanční instituce oslovovat jednotlivě, což dědické řízení prodlužuje. Pozůstalí navíc nemusí mít přehled o všech produktech, které měl jejich blízký sjednané, takže se nakonec nemusí dostat do dědického řízení veškerý majetek.

Notářům pomůže chystaná služba

Do budoucna by mohla notářům pomoci chystaná služba obdobné povahy jako ta od ČAP (pomoc s distribucí dotazu na majetek zemřelé osoby mezi zapojené subjekty). V současnosti na ní pracuje Česká bankovní asociace ve spolupráci s Notářskou komorou ČR.

bitcoin_smenarna

Přípravy už měly jít do finále, ale procesy se zadrhly. Podle Radima Neubauera, prezidenta Notářské komory ČR, byla po dohodě s jednotlivými bankami připravena na spuštění závěrečná testovací fáze. K té mělo dojít už nyní v březnu. Česká bankovní asociace v návaznosti na připomínky bank změnila již dříve schválený technický standard, takže systém musí být před testováním upraven, vysvětlil pro server Měšec.cz Neubauer důvod zdržení. 

Česká bankovní asociace nám (i přes několik urgencí) k projektu žádné aktuální informace neposkytla.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).