Hlavní navigace

Pět dobrých konkrétních záměrů důchodové reformy

6. 6. 2011
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Budeme-li muset na penzijní připojištění ukládat více peněz, abychom získali státní příspěvek, je to dobře. Stejně tak je smysluplné, že fondy již nebudou garantovat návratnost.

Důchodová reforma vzbuzuje v lidech hlavně vlivem nízké důvěry v politiky především negativní emoce. Lidé nevěří, že je nastavena dobře a bojí se, že i kdyby byla, nemůžou politikům věřit. Vidíme Maďarsko, kde pravicová vláda s ústavní většinou rozpustila soukromé důchodové spoření na krytí státních důchodů, vidíme změny u stavebního spoření a říkáme si, jak můžeme věřit, že se nezmění pravidla hry v jejím průběhu a v neposlední řadě vnímáme opoziční volání slibující v případě volebního vítězství „narovnání“ systému na dnešní úroveň.

Výsledný pocit pak lze shrnout třeba tím, že pouze 8 % z takřka 2300 hlasujících v anketě na našem serveru plánuje využít budoucí druhý pilíř důchodového systému.

Využijete druhého pilíře a vyvedete si část sociálního pojištění do penzijního fondu?

  • Ano
    12 %
  • Ne
    88 %

V této mlze ale zanikají některé správné principy, se kterými reforma důchodového systému počítá. Dnes si některé z nich připomeneme. Nebavíme se přitom už o věcech typu „jedna paní povídala“, důchodová reforma má své paragrafové znění, ke kterému do 20. června probíhá připomínkové řízení (svou připomínku můžete poslat i vy; irena.kubatova@mfcr­.cz).

1) Čtyři investiční strategie

Současné penzijní fondy, u kterých má takřka každý druhý z nás (včetně novorozeňat) založeno penzijní připojištění, musí vzhledem k podmínce, ke které se dostaneme níže, investovat své prostředky ultrakonzervativně (většinu do bezpečných státních dluhopisů). Výsledkem toho je, že připisovaná zhodnocení pokrývají inflaci, v lepším případě jsou o několik desetin nad ní.

U současného penzijního připojištění to však až tolik nevadí, o dobré zhodnocení se stará státní příspěvek (vašich 500 korun vám stát zhodnotí o luxusních 30 %), který převážně motivuje ke spoření na důchod.

U budoucího důchodového spoření (druhý pilíř) ale státní příspěvek připisován nebude, motivací ke spoření bude přesměrovat část důchodového pojištění, které platím do současného průběžného systému, a tedy jím platím současné důchody, na můj soukromý účet. (Komu se to vyplatí?)

Zhodnocovat tyto prostředky ale bude pouze výnos z investic penzijních fondů. A u druhého pilíře si už budete o výši svých výnosů (ale i o míře investičního rizika) částečně rozhodovat sami. Každá penzijní společnost totiž bude muset nabídnou čtyři fondy s různou investiční strategií. Ty návrh zákona pojmenovává takto – Důchodový fond státních dluhopisů (vládní návrh zákona o důchodovém spoření §46), Konzervativní důchodový fond (§47), Vyvážený důchodový fond (§48), Dynamický důchodový fond (§49).

První a druhý fond bude investovat drtivou většinu prostředků do státních dluhopisů s nejlepším ohodnocením (ratingem) nejlepších ratingových agentur. Rozdíl v obou konzervativních strategiích je ten, že první z nich umístí většinu prostředků do českých dluhopisů. Více rizikové strategie s vyšším možným výnosem pak mohou investovat i do více rizikovějších dluhopisů a také větší část do akcií a dalších cenných papírů (vyvážený fond až 40 %, dynamický až 80 %).

2) Bez garance

Největší brzdou pro současné penzijní fondy k tomu, aby dostaly výnosy z hranice posměšků (tedy na úrovni inflace), je současným zákonem vyžadovaná garance, která říká, že výnos nesmí být v kalendářním roce záporný, že vám tedy penzijní fond vždy musí zachovat minimálně nominální hodnotu vašich vkladů. Reforma penzijního systému to má změnit.

U důchodových fondů II. pilíře i nových účastnických fondů reformovaného III. pilíře nepočítáme s garancí nezáporného zhodnocení. Investiční riziko ponese účastník. Riziko však bude do jisté míry omezeno investičními limity, řekl nám již dříve Radek Ležatka z tiskového oddělení ministerstva financí.

Současné fondy tedy aby nemusely doplácet případnou ztrátu ze svého, investují více jak 90 % prostředků do bezpečných dluhopisů a bankovních vkladů, tomu odpovídá výnos.

Odbouráním garance dojde k tomu, že fondy nebudou své investice plánovat s ročním horizontem a tím by se měl dlouhodobý výnos podstatně zvednout. Navíc samy penzijní společnosti budou k co nejvyšším výnosům motivovány nastavením poplatků za jejich činnost.

A velmi vysokou jistotu (kterou samozřejmě zrelativizovala a stále relativizuje krize) nabízejí konzervativní fondy. Zde o své peníze můžete přijít pouze v případě, že zkrachuje Česko (Důchodový fond státních dluhopisů) nebo celý západní svět (Konzervativní důchodový fond). V takovém případě by vaše peníze ale ochránila snad jen totální investice do zlata.

3) Automatický přesun do konzervativní strategie

Oficiálně uznávaný přístup k riziku v závislosti na věku je takový, že mladý člověk může investovat rizikověji, má čas na dohnání případných ztrát, a s tím jak stárne, má riziko omezovat. Těsně před tím, než si bude chtít investici vybrat (v našem případě důchod), má investovat konzervativně, aby o své úspory nepřišel. Na to myslí i navrhovaná zákonná úprava důchodového spoření (druhého pilíře; v §11).

Jedenáctý paragraf návrhu zákona o důchodovém spoření v prvním odstavci říká také to, že mezi jednotlivými investičním strategiemi budete moci přecházet (za poplatek max. 500 Kč; viz §33 odst. 1a).

Druhý odstavec paragrafu 11 pak říká to, že penzijní společnost vám musí nabídnout i takovou strategii, kdy v čase (jak stárnete) vaše vklady automaticky přecházejí z jednotlivých fondů (od rizikových po konzervativní).

Třetí odstavec pak říká, že penzijní společnost je povinna zabezpečit, aby byly prostředky účastníka umístěny 10 let před dosažením důchodového věku v konzervativním nebo ve vyváženém fondu a 5 let před dosažením důchodového věku v konzervativním fondu. Pokud budete chtít i těsně před důchodem investovat své důchodové spoření s vyšším rizikem, budete o to muset vaší penzijní společnost písemně požádat.

4) Dědit se bude

V průběhu debaty o důchodové reformě se přemýšlelo nad tím, zdali by vklady v druhém pilíři měly být v případě smrti ještě v době spoření předmětem dědického řízení.

Na to odpovídá v návrhu zákona o důchodovém spoření §16 v prvním odstavci: Prostředky účastníka se v případě jeho úmrtí za trvání smlouvy o důchodovém spoření stávají předmětem dědictví. 

5) Státní příspěvek za více vašich peněz

Průměrný měsíční příspěvek účastníka penzijního připojištění se nachází těsně pod hranicí 500 korun. Když zapomeneme na drobné a připočteme k 500 korunám státní příspěvek ve výši 150 korun, dostaneme se za rok na úsporu na penzi ve výši 7800 korun. Dejme tomu, že si začnete spořit ve 30 a v 65 si úsporu vyberete. Dále předpokládejme, že vaše úspory se i nadále budou zhodnocovat tak, že pokryjí inflaci a tedy, že si zachovají svoji reálnou hodnotu. Pokud si budete z těchto peněz chtít navýšit svůj měsíční standard v důchodovém věku o 4000 korun, vydrží vám úspory necelých šest let. Po této době pak budete už odkázáni pouze na státní důchod (v lepším případě budete mít ještě jiné úspory na penzi nebo dobře vychované děti).

Takový stav je neefektivní nejen pro vás, ale i pro stát, který penzijní připojištění svým příspěvkem podporuje. Proto je naprosto v pořádku, když stát nyní řekne, že chce, abychom všichni spořili více.

Toho navrhovaný zákon o doplňkovém penzijním spoření(§14) dosahuje posunutím minimální hranice měsíčního příspěvku účastníka spoření ze současných 100 na 300 korun. Mění se také výše minimálního a maximálního státního příspěvku. Minimální roste z 50 na 90 korun, maximální ze 150 na 230 korun, ten ale dostanete za vaši tisícovku, nyní maximum ve výši 150 korun dostanete za měsíční příspěvek alespoň ve výši 500 korun. Budete-li si 500 korun na penzijní připojištění posílat i po případné změně zákona, dostanete k nim nově od státu 130 korun, tedy o 20 korun méně.

dan_z_prijmu

Nová konstrukce výpočtu státního příspěvku je jednodušší než ta stávající (v tabulce dole). Za vašich 300 korun dostanete 90 korun od státu, budete-li si platit více, pak se státní příspěvek vypočte jako 90 korun plus 20 % z vámi spořené částky, která přesahuje 300 korun. Kdo posílá 1000 korun a více, ten dostane maximální možný příspěvek ve výši 230 korun.

Zároveň důvodová zpráva k předkládanému zákonu předpokládá zachování možnosti daňových odpočtů a přitom nehovoří o parametrických změnách (nyní můžete odečíst od daňového základu roční příspěvek na penzijní připojištění z rozmezí 6000 až 18 000 korun).

Státní příspěvek k penzijnímu připojištění (současný stav)
Příspěvek účastníka
(měsíčně, v Kč)
Výše státního příspěvku
(měsíčně)
100 – 199 50 Kč + 40 % z částky nad 100 Kč
200 – 299 90 Kč + 30 % z částky nad 200 Kč
300 – 399 120 Kč + 20 % z částky nad 300 Kč
400 – 499 140 Kč + 10 % z částky nad 400 Kč
500 a více 150 Kč

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).