Srovnávání OSVČ a zaměstnanců z hlediska ekonomických výhod a nevýhod pravidelně rozděluje diskutující na dva nesmiřitelné tábory.
V dnešním článku proto přikládáme další pomyslné polínko do ohně v podobě analýzy Hospodářské komory ČR (HK ČR), která se snažila porovnat u zaměstnanců a OSVČ ekonomická a sociální hlediska.
O podobnou analýzu se nedávno pokusil také náš sesterský server Podnikatel.cz a Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. O jejích výsledcích jsme vás informovali v článku Chudáci zaměstnanci jen dřou a OSVČ okrádají stát.
OSVČ je svým pánem i sluhou
Nejprve je situace živnostníka a zaměstnance v analýze porovnávána ze sociálního hlediska, přesněji z pohledu sociálních jistot a možností, které přináší zaměstnanecký poměr na jedné straně a vykonávání samostatné výdělečné činnosti na straně druhé.
Z této části porovnání je zřejmé, že OSVČ jsou si vlastními pány, ale výměnou za podstatně menší výhody, jakými je například dovolená, nemocenské v prvních dvou týdnech nemoci nebo dávka při ošetřování člena rodiny.
Větší svoboda s sebou v tomto případě nese i odpovědnost postarat se z finančního hlediska o sebe či blízké v případě nemoci bez pomoci státu.
Ekonomická hlediska: odpovědnost nese zaměstnavatel
Z ekonomického hlediska analýza porovnává povinnosti a odpovědnost, která vyplývá z vykonávání výdělečné činnosti zaměstnance a OSVČ. V rámci pracovního poměru jich za zaměstnance řadu nese zaměstnavatel.
V případě obtíží s výplatou odměny za vykonanou práci může zase zaměstnancům pomoci Úřad práce. Z pohledu odpovědnosti za škodu pak zákoník práce omezuje míru odpovědnosti zaměstnance, zatímco OSVČ ji nese celou.
| Sociální aspekty | Zaměstnanec | Živnostník – OSVČ |
|---|---|---|
| Zvláštní právní ochrana | Ano, dle zákoníku práce | Ne |
| Maximální délka pracovní doby | Ano – max. 12 hodin denně, 40 hodin týdně a povinné přestávky / doby odpočinku | Ne, stanovuje si sám |
| Možnost rozvržení pracovní doby | Ne – rozvrh stanovuje zaměstnavatel | Ano |
| Nadřízenost x podřízenost – zadávání pokynů | Ano, povinnost plnit úkoly zadané nadřízeným | Ne – podniká dle vlastního podnikatelského uvážení, svým jménem a na vlastní odpovědnost a na své riziko |
| Osobní výkon práce | Ano (nesmí za sebe poslat zástupce) | Ne – může pověřit třetí osobu (například v době nemoci) |
| Úraz/nemoc z povolání | Nárok na odškodnění/dávky | Bez zákonného nároku – lze sjednat komerční pojištění |
| Dovolená | Ze zákona 4 týdny placené dovolené | Bez nároku na placenou dovolenou |
| Benefity | Dle nabídky zaměstnavatele | Bez nároku |
| Nárok na nemocenské při pracovní neschopnosti | Ano ze zákona je vyplácena od 4. dne nemoci náhrada mzdy, (do 14 dne nemoci ji hradí zaměstnavatel od 15 dne stát) | Ano, pokud se dobrovolně přihlásil do systému, jinak bez nároku. Nárok na státní dávky až od 15. dne nemoci |
| Nárok na ošetřování nemocného člena rodiny | Ano – dávka ze státního rozpočtu na dobu 9 kalendářních dnů | Ne |
| Zaměstnávání mezi manželi |
Nelze uzavřít pracovněprávní vztah mezi manželi
|
Manželé spolu mohou podnikat |
Zdroj: Srovnání zaměstnanců a OSVČ Hospodářské komory ČR
| Ekonomické aspekty | Zaměstnanec | Živnostník – OSVČ |
|---|---|---|
| Zajišťování práce (vč. PR a marketingu) | Ne – povinnost plnit pokyny zaměstnavatele, který zajišťuje zakázky | Ano – práci a zakázky si zajišťuje sám a plně nese podnikatelské riziko |
| Náklady spojené s výkonem práce (pracovní a ochranné pomůcky) včetně administrativy (účetnictví, mzdová agenda) | Ne, práce je vykonávána na náklady zaměstnavatele |
Ano, náklady nese podnikatel, resp. jsou promítnuty do ceny výrobku/služby
|
| Odpovědnost za dodržování právních předpisů (vztahujících se k předmětu podnikání) a odvodových povinností vůči státu | Ne | Ano |
| Minimální mzda | Ano | Ne |
| Splatnost odměny |
Nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce.
Není-li uhrazena z důvodu insolvence zaměstnavatele, existuje speciální systém úhrady zajištěný Úřadem práce pro maximálně 3 měsíční mzdy
|
Dle smlouvy, maximálně tříměsíční splatnost.
Není-li odměna uhrazena, lze ji vymáhat soudně jako běžnou obchodněprávní pohledávku
|
| Výpovědní doba – ochrana při skončení smluvního vztahu | Zpravidla 2 měsíce při skončení pracovního poměru, případný nárok na odstupné | Není zákonný nárok, lze sjednat |
| Příplatky | Ano – zákonný nárok – typicky práce přesčas, práce ve svátek, v neděli, noční práce | Ne – nutno zahrnout do celkové sjednané odměny |
| Cestovní náhrady | Ano – zákonný nárok | Ne – nutno sjednat |
| Odpovědnost za škodu |
Omezená na čtyřapůlnásobek průměrného měsíčního výdělku
|
Neomezená (lze sjednat komerční pojištění) – ručí celým svým majetkem |
Zdroj: Srovnání zaměstnanců a OSVČ Hospodářské komory ČR
Více z daní zaplatí zaměstnavatel, OSVČ mají paušály
Dále se při porovnávání analýza zaměřila na klasické jablko sváru, tedy na daň z příjmů a odvody na zdravotní a sociální pojištění. Ačkoli za zaměstnance je na dani a pojistném odvedeno celkem peněz víc, z vlastní kapsy zaměstnanec zaplatí méně. Více nákladů nese zaměstnavatel, na kterém leží také odpovědnost plátce a celá administrativa.
Z pohledu daně z příjmů OSVČ zvýhodňují výdajové paušály (i když zastropované), které ale v drtivé většině případů také znamenají nemožnost si uplatnit daňovou slevu na dítě a vyživovanou manželku.
| Odvodové povinnosti | Zaměstnanec | Živnostník – OSVČ |
|---|---|---|
| Daň z příjmů |
15% – sazba ze superhrubé mzdy
20,1% – sazba přepočtená na hrubou mzdu
Daň sráží a odvádí zaměstnavatel
|
15 % |
| Zdravotní pojištění |
4,5% + 9% zaměstnavatel
Veškeré pojistné odvádí zaměstnavatel, a to nejméně ve výši připadající na minimální mzdu;
vyměřovací základ odpovídá hrubé mzdě
|
13,5% z vyměřovacího základu, minimální měsíční záloha pro rok 2015: 1 797 Kč;
vyměřovací základ odpovídá polovině základu daně z příjmů
|
| Pojistné na sociální zabezpečení |
6,5% + 25% zaměstnavatel (včetně povinného pojistného 2,3% na nemocenské pojištění)
Veškeré pojistné odvádí zaměstnavatel;
vyměřovací základ odpovídá hrubé mzdě
|
29,2% (nezahrnuje případné pojistné 2,3% na dobrovolné nemocenské pojištění) z vyměřovacího základu, minimální měsíční záloha pro rok 2015: 1 943 Kč;
vyměřovací základ odpovídá polovině základu daně z příjmů
|
| Uplatnění nákladů | Ne – náklady na výkon práce nese zaměstnavatel | Ano – možnost zvolit paušál daný zákonem, anebo uplatnit skutečně vynaložené výdaje |
| Sleva na dani na poplatníka | Ano | Ano |
| Sleva na dani na dítě | Ano | Ne, pokud uplatňuje výdajový paušál (více než 50 % daňového základu je ze SVČ) |
| Administrativní povinnosti |
Ne, pouze ve výjimečných situacích podává daňové přiznání, jinak veškeré povinnosti plní zaměstnavatel
|
Ano (přihlášky, oznámení změn, hlášení údajů, podání přehledu, informování o jiných podáních) |
Zdroj: Srovnání zaměstnanců a OSVČ Hospodářské komory ČR
Modelový příklad
V další části se analýza pokouší porovnat finanční aspekty na modelovém příkladu. Ten vychází z předpokladu, že zaměstnanec a OSVČ vykonávají podobnou práci, jsou ve srovnatelné životní situaci a s obdobným hrubým měsíčním příjmem.
OSVČ – živnostník
Modelový příklad počítá se třemi variantami měsíčního příjmu na základě podobností se zaměstnaneckým poměrem:
- OSVČ měsíčně fakturuje 25 000 Kč (hrubý měsíční příjme stejný jako u zaměstnance),tj. roční tržby ve výši 300 000 Kč (příklad A),
- roční tržby ve výši 402 000 Kč, tj. ve výši superhrubé mzdy, kterou vynaloží zaměstnavatel na zaměstnance s hrubou měsíční mzdou 25 000 Kč (příklad B),
- roční tržby ve výši 926 500 Kč, které po aplikaci výdajového paušálu zajistí stejný „čistý“ měsíční příjem jako u zaměstnance s měsíční hrubou mzdou ve výši 25 000 Kč (příklad C).
OSVČ, která podniká na základě volné živnosti (hlavní činnost), uplatňuje výdajový paušál ve výši 60 % z příjmů (maximálně do výše 1 200 000 Kč obratu ročně) a nemá žádného zaměstnance.
| Odvody/Příjem | Příklad A | Příklad B | Příklad C |
|---|---|---|---|
| Roční příjem | 300 000 Kč | 402 000 Kč | 926 500 Kč |
| Náklady – výdajový paušál 60 % | 180 000 Kč | 241 200 Kč | 555 900 Kč |
| Základ daně | 120 000 Kč | 160 800 Kč | 370 600 Kč |
| Daň z příjmů | 18 000 Kč | 24 120 Kč | 55 590 Kč |
| Sleva na poplatníka | 24 840 Kč | 24 840 Kč | 24 840 Kč |
| Daň z příjmu po slevě | 0 Kč | 0 Kč | 30 750 Kč |
| Pojistné na sociální zabezpečení | 23 316 Kč | 23 477 Kč | 54 108 Kč |
| Zdravotní pojištění | 21 564 Kč | 21 564 Kč | 25 016 Kč |
| Roční odvody celkem | 44 880 Kč | 45 041 Kč | 109 873 Kč |
| Čistý roční příjem | 75 120 Kč | 115 759 Kč | 260 727 Kč |
| Čistý měsíční příjem | 6 260 Kč | 9647 Kč | 21 727 Kč |
Zdroj: Srovnání zaměstnanců a OSVČ Hospodářské komory ČR
Zaměstnanec
Zaměstnanec pracuje na plný úvazek v soukromém sektoru, kde si každý měsíc vydělá 25 000 Kč měsíčně hrubého. V rámci benefitů může u svého zaměstnavatele čerpat 5. týden dovolené, má 3 dny indispozičního volna (tzv. sick days) a čerpá vánoční bonus.
| Odvody | Zaměstnanec | Zaměstnavatel |
|---|---|---|
| Hrubý měsíční příjem | 25 000 Kč | Superhrubá mzda 33 500 Kč |
| Pojistné na sociální zabezpečení | 1625 Kč | 6 250 Kč |
| Zdravotní pojištění | 1125 Kč | 2250 Kč |
| Sleva na dani | 2070 Kč | – |
| Sleva na dítě | 2434 Kč | – |
| Daň z příjmů beze slevy | 5025 Kč | – |
| Daň z příjmů po slevě | 521 Kč | – |
| Čistý měsíční příjem | 21 729 Kč | – |
Zdroj: Srovnání zaměstnanců a OSVČ Hospodářské komory ČR
OSVČ i zaměstnanec jsou ženatí, jejich manželky jsou zaměstnané. Mají dvě nezletilé děti.
Tvůrci analýzy připouští, že využití výdajového paušálu může srovnání zkreslit, pokud jsou faktické výdaje podnikatele nižší, protože tím vlastně vzroste jeho čistý příjem. Konkrétní situace se proto bude vždy lišit podle druhu živnosti, vykonávané činnosti nebo i v jednotlivých daňových obdobích, kdy může v některých letech živnostník například realizovat větší investici (například nákup vybavení do firmy či nákup vozu).
Na druhou stranu se živnostník využitím paušálu připravuje o možnost využití daňové slevy na dítě (a na vyživovanou manželku, což ale není případ našeho modelu).
| Odvody/příjem | Zaměstnanec | OSVČ | OSVČ | OSVČ |
|---|---|---|---|---|
| Daň | 6252 Kč | 0 Kč | 0 Kč | 30 750 Kč |
| Pojistné na sociální zabezpečení | 94 500 Kč | 23 316 Kč | 23 447 Kč | 54 108 Kč |
| Zdravotní pojištění | 40 500 Kč | 21 564 Kč | 21 564 Kč | 25 016 Kč |
| Celkem odvody | 141 252 Kč | 44 880 Kč | 45 041 Kč | 109 873 Kč |
| Čistý příjem | 260 748 Kč | 75 120 Kč | 115 759 Kč | 260 727 Kč |
| Podíl odvodů na čistém příjmu | 0,54 | 0,60 | 0,39 | 0,42 |
Zdroj: Srovnání zaměstnanců a OSVČ Hospodářské komory ČR
