Omylem koupený kradený vůz po vás může chtít majitel zpátky

Dnes si opět poodkryjeme další ze změn, které přinese nový občanský zákoník (NOZ). Podíváme se blíže na některé výrazné či zajímavé novinky, které nová právní úprava přinese do oblasti smluvního práva.

Nová úprava smluv á la dva v jednom

Co se týká úpravy smluv, nejzásadnější změna, kterou přinese nový občanský zákoník (NOZ) je, že všechny smlouvy jsou upraveny pouze jednou. Nyní platí, že smlouvy upravuje občanský i obchodní zákoník, takže existují dva druhy smlouvy o dílo, dva druhy kupní smlouvy nebo třeba dvě úpravy smluvních pokut.

Malá chyba už smlouvu nezruší

Do uzavírání smluv přináší NOZ více volnosti stranám a více možností, jak smlouvy sjednávat. Momentálně platí, že pokud zákon nestanoví jinak, zapříčiní porušení zákona neplatnost smlouvy. Ta se nedá zhojit a soud k ní automaticky musí přihlédnout. 

Nově bude zákon vycházet z toho, že jakákoli neplatnost je relativní. Pokud se poruší nějaké pravidlo, tak to ještě automaticky neznamená, že smlouva je neplatná. Neplatnosti by se musel někdo dovolat. Pokud tak nikdo do stanovené lhůty neučiní, tak se ta smlouva zhojí. Zákon nově stanoví, že absolutní neplatnost, tedy ta, která nelze zhojit, platí jen v těch případech, kdy se právní jednání zjevně příčí dobrým mravům nebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. V praxi by se tedy nemělo stávat to, že kvůli drobnému nesmyslu bude smlouva automaticky neplatná, vysvětlil serveru Měšec.cz Petr Dobeš, partner v advokátní kanceláři TaylorWessing  e|n|w|c advokáti.

Závaznější předsmluvní jednání

Další novinkou je výslovná úprava předsmluvních ujednání, která ovlivní především vyjednávání o velkých smlouvách. Nově bude platit pravidlo, že pokud strany vyjednávají o smlouvě v dobré víře s tím, že jednání už směřují k jejímu uzavření, pak v případě ukončení jednání na popud jedné ze stran (bez vážnějšího důvodu) bude znamenat pro tu druhou právo nárokovat náhradu škody.

Pokud by tedy někdo vyjednával se svým smluvním partnerem tak, že by vše zdánlivě směřovalo k uzavření smlouvy a on by nakonec uzavřel smlouvu s někým jiným bez toho, aniž by partner věděl, že je ve hře ještě jiný hráč, může ten požadovat náhradu škody. V takové situaci totiž mohl vynaložit nemalé prostředky za právní služby, mohl už začít připravovat plnění a i jinak podřizovat situaci uzavření smlouvy. Náhradu za tyto náklady by tedy mohl požadovat po druhé straně, uvedl Dobeš.

Kupní smlouvy: dobrá víra už vám vždycky nepomůže

V současnosti platí pravidlo, že pokud něco kupujete podle obchodního zákoníku, můžete nabýt věci i od nevlastníka, zatímco občanský zákoník toto neumožňuje. V případě, že tedy něco kupujete a smlouva se řídí obchodním zákoníkem, jste-li v dobré víře, že druhá strana věc opravdu vlastní, pak ji opravdu nabudete. 

NOZ nově tuto problematiku sjednotí tak, že dobrá víra pomáhá v případě, pokud někdo věc nabývá od podnikatele při podnikatelské činnosti v rámci běžného obchodního styku. To znamená, že pokud budete kupovat například nějakou věc v bazaru, nabudete ji i v případě, že ji koupíte od nevlastníka, pokud jste tak činili v dobré víře, že ve skutečnosti je vlastníkem. 

Pro tyto situace se ale zavede zajímavé pravidlo. To říká, že i když někdo v dobré víře nabude nějakou věc od podnikatele v rámci jeho běžného obchodního styku, musí ji vydat vlastníku věci, pokud ten dokáže, že věc pozbyl ztrátou nebo mu byla odcizena.

Když tedy půjdete do bazaru a koupíte si za pár tisíc mobilní telefon, může za půl roku přijít osoba, která pomocí IMEI prokáže, že jí byl před půl rokem telefon odcizen. Vy pak tuto věc musíte vydat skutečnému vlastníkovi zpět, vysvětlil Dobeš s tím, že se toto ustanovení vztahuje například i na situaci, kdy koupíte ojetý automobil, který je ve skutečnosti kradený a pachatel u něj přerazil VIN kód. Během tříleté lhůty tak skutečný majitel může požadovat vrácení majetku, pokud dokáže, že je skutečným vlastníkem auta, upřesnil lhůtu Dobeš. Vám potom nezbude nic jiného, než se snažit vymoci své peníze zpět na majiteli bazaru.

Smlouva o dílo

Od počátku účinnosti NOZ tedy bude platit pouze jedna úprava Smlouvy o dílo. Jedním z důsledků je, že její součástí už nebude záruční doba. V případě, že si tedy necháte za platnosti NOZ postavit dům, nezapomeňte si záruku sjednat aktivně sami. Ze zákona už na ni právo nebude. Institut doby pro ohlášení skrytých vad novou úpravou dotčen nebude. Tyto pojmy si však spotřebitelé často pletou. 

Objeví-li se na domě vada, v záruční době máte právo na její odstranění. Například pokazí-li se motor u garážových vrat během záruční doby, zhotovitel díla je povinen tuto závadu odstranit. 

Doba pro ohlášení vad vám opět dává právo zhotoviteli nahlásit nedostatek k odstranění, ale musíte už dokázat, že vada na domě byla v okamžiku předání, ale protože byla skrytá, nebylo možné ji zjistit. Při předání domu jste totiž jako noví majitelé povinni vše zkontrolovat a potvrdit, že na domě nejsou žádné vady. Pak tedy musíte dokázat, že na vadu nebylo možné takto na počátku přijít.

NOZ také nově zavádí pojem Dílo s nehmotným výsledkem. Dosud se za dílo považovaly pouze hmotné výsledky činnosti, tedy postavený dům, ušitý oblek nebo třeba upravený byt. Změna bude důležitá například u díla od architektů nebo softwarových inženýrů, jejichž hmotným výsledkem práce může být například CD nebo vytištěný projekt a hodnota celé práce přitom spočítá právě v nehmotném výsledku duševní činnosti. Nově tedy bude možné uplatňovat vady přímo na projektu a ne například pouze na špatně vytištěném plánku. 

Smlouvy uzavírané adhezním způsobem

Poslední rozebíraná oblast se úzce týká všeobecných smluvních podmínek. Adhezní způsob uzavírání smluv dosud znali pouze studenti práv a ne zákon. Jednalo se tedy pouze o teoretický právní pojem. Adhezní smlouva je taková smlouva, kterou uzavírají dvě strany, z nichž předložila návrh pouze jedna bez toho, že by s tím mohla druhá strana cokoli udělat, protože se předpokládá pouze její podpis. Adhezní smlouvu tedy podepisujete například s vodárnou či bankou, nastínil advokát Petr Dobeš.

NOZ zavádí do těchto smluv pravidla, která ochrání právě druhou stranu smlouvy, která do znění smlouvy nemá jak zasáhnout. Nově budou například neplatné takové doložky, které lze přečíst jen se zvláštními obtížemi nebo doložky, které jsou pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelné. Také v současnosti může být nesrozumitelná doložka neplatná, zatím se ale řídí subjektivním posouzením soudce. Je-li doložka nesrozumitelná pro něj, prohlásí ji za neplatnou. Nově se však zavede poměření, že doložka musí být srozumitelná pro osobu průměrného rozumu.

Pokud bude smlouva obsahovat ustanovení, které bude nutné přečíst pětkrát, abyste jej alespoň trošku pochopili, nebude se na vás vztahovat. Ne proto, že byste byli méně než průměrného rozumu, ale proto, že musíte vynaložit také úsilí, abyste smysl této části smlouvy pochopili a druhá strana tuto část vložila do smlouvy pravděpodobně proto, abyste dokument pouze podepsali a podrobněji nezkoumali. To samé se týká špatně čitelných doložek. Zákon sice neříká, co je špatně čitelné, ale novinka by se měla vztahovat na texty, na které si bude muset občan pořídit lupu a stráví neúměrnou dobu jejich luštěním, míní Dobeš. 

Zavedeno bude i pravidlo, že pokud bude ve smlouvě doložka, která je pro slabší stranu zvláště nevýhodná, aniž je proto rozumný důvod, bude neplatná. Význam slov „zvláště nevýhodná“ bude muset, stejně jako spoustu dalších nepřesných výrazů, které NOZ hojně využívá, vysvětlit až právní praxe. NOZ nám zde na jednu stranu zavádí pojmy, které nejsou úplně jasné, na druhou stranu dává prostor soudům, aby pomocí praxe v příštích desetiletích ujasnily, co přesně znamená například právě zvlášť nevýhodná doložka, nebo co je rozumným důvodem proto, aby ji ve smlouvě ospravedlnil, uzavřel Dobeš.