Dohodou o převodu členského podílu uzavřenou dne 1. 12. 1995 došlo mezi převodcem a nabyvatelem k bezúplatnému převodu (čili darování) práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu, včetně toho nejvýznamnějšího, a to práva nájmu bytu.
Dne 30. 10. 2018 však dárce tento dar odvolal pro nevděk a vyzval k jeho vrácení.
Dne 30. 12. 2020 převedlo družstvo vlastnické právo k jednotce. Družstvo bylo zrušeno ke dni 1. 7. 2021. Obě skutečnosti (jak privatizace bytu obdarovaným čili jeho změna na vlastnický, tak zrušení družstva) jsou samozřejmě komplikace, ale nikoliv neřešitelné.
I když se dárce původně žalobou domáhal jen určení, že je vlastníkem „celkového splaceného členského podílu“ v družstvu nájemníků.
Ostatně s ohledem na privatizaci bytu žalující dárce změnil se souhlasem soudu poprvé žalobu (v červnu 2021) a domáhal se navíc určení, že je vlastníkem příslušné bytové jednotky vč. podílu na společných částech domu, v níž se byt nachází. Dodejme ještě, že věc dosud není vyřešena.
Spor byl třikrát u soudu prvního stupně i odvolacího, míří tam počtvrté
Soud prvního stupně žalobu zamítl v říjnu 2019. Odvolací soud rozsudek prvostupňového soudu zrušil a vrátil mu v červnu 2020 věc znovu k řízení. V srpnu 2021 soud prvního stupně zamítl žalobu podruhé.
Odvolací soud znovu zrušil jeho rozhodnutí v prosinci 2021. Věc byla postoupena jinému soudu, který byl správně věcně příslušný. A takto příslušný soud prvního stupně žalobu v lednu 2023 zamítl. (Šlo o třetí zamítnutí žaloby.)
Argumentaci soudů malinko zjednodušíme. Vynecháme některé skutečnosti, které jsou sice podstatné pro řešení daného případu, ale nemají až takový obecný význam, chceme-li přiblížit návod, jak takovéto (i jiné) spory mezi zklamaným dárcem a nevděčným obdarovaným řešit podle výkladu Nejvyššího soudu.
Soud odmítl vrácení vlastnického bytu, protože byl darován byt družstevní
Podle soudu prvního stupně a jeho zamítavého verdiktu nemůže být dárce úspěšný se žalobou o určení vlastnického práva k bytové jednotce, neboť svůj nárok vyvozuje „z odvolání bezúplatného převodu podílu v družstvu“. Předmětem tohoto převodu však nebylo vlastnické právo k jednotce, ale vlastnické právo k družstevnímu podílu.
To je hodně formalistický a zjednodušený přístup. To by znamenalo, že pro nevděk obdarovaného nemůže dárce negovat darování družstevního bytu, který byl posléze zprivatizován, což není v praxi vůbec nic neobvyklého.
Soudy současně nedovolily dárci změnu žaloby
Soud ovšem nepřipustil ani další (druhou) změnu žaloby, když dárce vcelku logicky požadoval zaplacení obvyklé ceny daru ve výši určené znaleckým posudkem pro případ, že soud nevyhoví jeho žalobám na určení vlastnického práva z důvodu, že vrácení daru není možné, protože dar zanikl.
Můžeme zjednodušit, že soud zatarasil v podstatě všechny cesty, kterými by se mohl žalující dárce domoci svého práva. Rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil v červnu 2023 odvolací soud.
Dárce se proto obrátil na Nejvyšší soud. A to nejpodstatnější si z jeho rozsudku (spis. zn. 27 Cdo 3301/2023) ze dne 8. 10. 2024 přiblížíme.
Změna žaloby v průběhu řízení
Navrhovateli se v § 95 odst. 1 občanského soudního řádu (o. s. ř.) umožňuje, aby obsah žalobního návrhu a své požadavky přizpůsoboval nejen svým představám na řešení sporu nebo jiné právní věci, jak se mu vyjevily v průběhu řízení, ale také změněné situaci, ukazuje-li se, že nadále nemohou obstát.
Předpokladem přípustnosti změny návrhu dále je, aby výsledky dosavadního řízení, zejména provedené důkazy, mohly být podkladem i pro řízení o změněném návrhu.
Platí rovněž, že ke změně žaloby může dojít kdykoliv za řízení, dokud nebylo vydáno rozhodnutí, kterým se řízení končí. Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 8. 10. 2024 dále připomenul a zdůraznil, že jestliže žalobce změnou žaloby reaguje na v průběhu dokazování nově zjištěné skutkové okolnosti, zpravidla není důvod změnu žaloby nepřipustit (spis. zn. 27 Cdo 3301/2023).
Odvolací soud proto rozhodl nesprávně, když nepřipuštění (druhé) změny žaloby soudem prvního stupně považoval za správné.
Kdy lze odvolat poskytnutý dar
K naplnění skutkové podstaty pro vrácení daru směřuje pouze takové závadné jednání obdarovaného vůči dárci (nebo členům jeho rodiny), které se zřetelem na všechny okolnosti konkrétního případu z hlediska svého rozsahu a intenzity při objektivním hodnocení (nikoli jen podle subjektivního názoru dárce) nevzbuzuje pochybnosti o hrubé kolizi s dobrými mravy.
Dostali jste dar, ale dárce jej chce zpět. Musíte vyhovět?
Kdy můžete jako obdarovaný přijít o dar? A kdy musíte vrátit jen část daru?
Kdy po vás může dárce chtít vrátit dar, protože trpí nouzí? Záleží, kdy došlo k darování
Soud pak hodnotí nejen to, zda chování obdarovaného vykazuje znaky závadnosti (zda koliduje se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi), ale i zda jde o porušení značné intenzity nebo o porušení dlouhodobé či soustavné.
K porušení dobrých mravů může dojít fyzickým násilím, psychickým týráním, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci. Je přitom třeba vyhodnotit, jak dárce vnímá závadné chování obdarovaného, tj. jak moc se cítí amorálním činem obdarovaného ublížen.
Avšak teprve vzájemným srovnáním a následným vyhodnocením obou hledisek lze dospět k relevantnímu závěru o patřičnosti revokace darovací smlouvy. Je třeba posoudit všechny skutkové okolnosti, chování jak obdarovaného, tak i samotného dárce, a věc je třeba posoudit v závislosti na tom, jak k chování došlo, z jakých příčin a mezi kým.
Vypořádání vzájemných vztahů po odvolání daru
Projevem vůle dárce o odvolání daru doručeným obdarovanému se ruší darovací smlouva a obnovuje se původní právní vztah, tj. obnoví se vlastnictví dárce k věci. Obdarovaný se stává neoprávněným držitelem věci.
Protože vydání daru dárci není zvláště upraveno, řídí se analogicky ustanoveními občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení. O pravidlech občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení píšeme například v níže odkazovaném článku.
V usnesení ze dne 10. 3. 2015 Nejvyšší soud ČR formuloval a odůvodnil závěr, podle kterého platným a účinným odstoupením od smlouvy o převodu obchodního podílu smlouva zaniká a ze zákona zanikají též všechna práva a povinnosti ze smlouvy a zaniká též účast nabyvatele ve společnosti založená touto smlouvou, tj. nabyvatel přestává být společníkem a společníkem se namísto nabyvatele stává (opět) převodce (spis. zn. 29 Cdo 3808/2014).
Účinky odstoupení od smlouvy o převodu obchodního podílu nastávají vůči společnosti až dnem doručení takového účinného odstoupení společnosti.
Nejvyšší soud v citovaném usnesení dále uvedl, že obchodní podíl zůstává totožným předmětem občanskoprávních vztahů i poté, kdy se společník, jemuž obchodní podíl náleží, účastní zvýšení základního kapitálu společnosti dalším vkladem.
V takovém případě totiž dochází pouze ke zvýšení vkladu společníka, popř. ke zvýšení jeho obchodního podílu, nikoli k zániku původního obchodního podílu a ke vzniku obchodního podílu nového.
Lze tedy uzavřít, že obchodní podíl převedený na základě smlouvy o převodu obchodního podílu lze po odstoupení od této smlouvy převodci vrátit (a k obnovení účasti převodce ve společnosti dojde) i v případě, kdy po uzavření smlouvy nabyvatel při zvýšení základního kapitálu společnosti převzal závazek ke zvýšení vkladu.
Převodci tudíž náleží celý obchodní podíl se zvýšeným vkladem, popř. zvýšený obchodní podíl, jestliže se dalším vkladem zvýšil poměr vkladu společníka k základnímu kapitálu společnosti.
Uvedené závěry se obdobně uplatní též u bytového družstva a řídí se jimi i vypořádání vztahů po důvodném odvolání daru, jehož předmětem byla práva a povinnosti spojená s členstvím v bytovém družstvu.
Řešení popisovaného případu a návod pro řešení jiných případů
Znamená to, že dovolal-li se dárce vůči žalovanému důvodně vrácení daru, stal se okamžikem, kdy jeho projev vůle byl doručen žalovanému, vlastníkem družstevního podílu. S právy a povinnostmi existujícími v době, kdy k odvolání daru došlo.
Účinky odvolání daru ve vztahu k družstvu však mohly nastat až okamžikem doručení oznámení odvolání daru družstvu.
Pokud bylo důvodné odvolání daru dárcem doručeno jen obdarovanému, a nikoli družstvu, zůstal obdarovaný nadále jeho členem a nájemcem družstevního bytu. A tudíž na něj družstvo mohlo převést vlastnické právo k jednotce (§ 751 odst. 3. zákona o obchodních korporacích).
Jelikož se hodnota družstevního podílu takovým převodem nepochybně podstatně snížila, může dárce požadovat vydání bytové jednotky (převedení vlastnického práva k jednotce). Není-li to možné (protože byla např. prodána třetí osobě), tak zaplacení její hodnoty.
A to podle právní úpravy bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o. z.), neboť obdarovaný se nepochybně přijetím jednotky do svého vlastnictví na úkor dárce bez spravedlivého důvodu obohatil.
V úvahu rovněž přichází (namísto nároku na vydání bezdůvodného obohacení) uplatnění peněžitého nároku na náhradu škody způsobené porušením povinnosti vydat dar ve stavu k okamžiku jeho odvolání.
Bylo-li družstvu (důvodné) odvolání daru dárcem před převedením jednotky do vlastnictví obdarovaného doručeno, stal se dárce (namísto obdarovaného) okamžikem takového doručení členem družstva. A bez jeho souhlasu nemohlo družstvo převést vlastnické právo k jednotce na žalované (§ 751 odst. 1 a 2 z. o. k.). Učinilo-li tak i přes tuto skutečnost, je smlouva o převodu vlastnického práva k jednotce neplatná podle § 580 odst. 1 o. z.
Dovolal-li se dárce účinně relativní neplatnosti smlouvy, nemohl obdarovaný nabýt vlastnické právo k jednotce a vlastníkem jednotky zůstalo družstvo.
Zaniklo-li mezitím družstvo bez právního nástupce výmazem z obchodního rejstříku poté, co byla provedena jeho likvidace, aniž došlo k vypořádání jeho vlastnického práva k jednotce, může to být ve smyslu § 209 odst. 1 o. z. (za splnění v něm uvedených podmínek) důvodem pro zrušení výmazu a obnovení likvidace. Tím by se obnovilo i členství dárce v družstvu.
Jak dále postupovat v soudním řízení
Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí prvostupňového i odvolacího soudu, takže začne již čtvrté soudní kolečko.
Poté, co soudy připustí (už musí na základě právního názoru NS) druhou změnu žaloby, budou se muset zabývat tím, zda uvedený důvod pro vrácení daru obstojí, nebo ne. A pokud ano, kdy bylo družstvu odvolání daru doručeno. Na základě zjištěných skutečností pak soudy podle shora uvedených pravidel posoudí důvodnost žalobou uplatněných nároků dárce.
ČLÁNKY DO MAILU