Od 1. ledna 2024 dochází k výraznému zvýšení jednorázové náhrady nemajetkové újmy pozůstalých rodinných příslušníků, zatímco pozůstalostní renty řešící živobytí vyživovaných osob rostou jen málo. Současně se zvyšují též limity náhrady přiměřených nákladů spojených s pohřbem zaměstnance, které proplácí zaměstnavatel.
Podle § 271i odst. 1 zákoníku práce náleží jednorázová náhrada nemajetkové újmy pozůstalých (po zaměstnanci, který zemřel v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání)
- manželovi (event. registrovanému partnerovi) zemřelého zaměstnance
- dítěti zemřelého zaměstnance (a to nejen dítěti nezaopatřenému, ale i dítěti zletilému čili tzv. dospělému, a to i výdělečně činnému),
- rodiči zemřelého zaměstnance (a to i když nežili se zaměstnancem ve společné domácnosti).
Jednorázová náhrada nemajetkové újmy na základě § 271i odst. 3 ZP náleží i dalším osobám v poměru rodinném nebo obdobném, které smrt zaměstnance pociťují jako vlastní újmu. Půjde především např. o družku zaměstnance nebo druha zaměstnankyně.
Odškodnění duševních útrap ve výši dvacetinásobku průměrné mzdy
Výše náhrady je odvozena od dvacetinásobku průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku (§ 271i odst. 2 ZP), ve kterém vznikne pozůstalému právo na jednorázovou náhradu (rozhodující je den úmrtí zaměstnance).
Pro odškodnění za úmrtí v roce 2024 je tak rozhodující výše průměrné mzdy za 1. až 3. čtvrtletí roku 2023. Výši průměrné mzdy vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů, a to na základě údajů Českého statistického úřadu (§ 271i odst. 4 ZP).
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 365/2023 Sb. určuje jako výchozí částku (průměrnou mzdu) ve výši 42 427 Kč. Pro rok 2024 tak činí jednorázová náhrada nemajetkové újmy pozůstalých 848 540 Kč a po zaokrouhlení na celé stokoruny nahoru ve smyslu § 271i odst. 2 ZP 848 600 Kč oproti dosavadním 786 200 Kč pro rok 2023. Meziroční nárůst tak činí 62 400 Kč.
Nárok má každý pozůstalý samostatně, ale oba žijící rodiče se spolu musí rozdělit
Na uvedenou částku v plné její výši má nárok každý z pozůstalých (manžel, popř. registrovaný partner, dítě, event. jiná osoba v poměru rodinném nebo obdobném, která újmu (smrt) zaměstnance pociťuje jako vlastní újmu).
Je-li však náhrada vyplácena oběma rodičům, vyplatí se každému z nich polovina částky čili 424 300 Kč.
O výši odškodnění vůbec nerozhoduje, jak vidno, výše mzdy nebo platu zaměstnance. (Nárok není podmíněn existencí vyživovací povinnosti.)
Částka odškodnění je stejně vysoká pro pozůstalého po zaměstnanci, který vykonával hůře placené pomocné práce, i pro pozůstalého po vysoce kvalifikovaném a nadstandardně odměňovaném zaměstnanci.
O výši částky, kterou musí zaměstnavatel, resp. jeho pojišťovna vyplatit pozůstalým, tak nerozhodují výdělkové poměry zaměstnance, ale počet pozůstalých osob, které na ni mají nárok.
Jednorázová náhrada nemajetkové újmy se liší od pozůstalostní renty
Zmíněná jednorázová náhrada není totéž co pravidelná renta pozůstalým, které zemřelý zaměstnanec vyživoval, tedy náhrada nákladů na výživu pozůstalých poskytovaná podle § 271h ZP zejména vdovám, vdovcům a sirotkům po zaměstnanci, popř. dalším osobám, kterým zaměstnanec výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat.
Pravidelná renta je určena na úhradu nákladů živobytí, jednorázové odškodnění kompenzuje nehmotnou újmu (duševní útrapy).
Ovšem i náhrada nákladů na výživu pozůstalých je pro rok 2024 valorizována, ale navýšení se děje podle jiných principů a prostřednictvím jiného mechanismu (a to analogicky ke zvýšení důchodů čili na základě parametrických změn v důchodovém pojištění).
Průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady se nově při aktuální valorizaci prováděné na základě nařízení vlády č. 338/2023 Sb. od 1. ledna 2024 upravuje tak, že průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady, popřípadě zvýšený podle pracovněprávních předpisů, se zvyšuje o 360 Kč. Valorizace se přitom týká náhrad, na které vznikl nárok do 31. 12. 2023, neprovede se u náhrad, na které vznikl nárok 1. 1. 2024 a později.
Náhrada nákladů na výživu pozůstalých přísluší pochopitelně jen těm pozůstalým, kterým zemřelý zaměstnanec výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat, a to do doby, do které by tuto povinnost měl, nejdéle však do konce kalendářního měsíce, ve kterém by zemřelý zaměstnanec dosáhl 65 let věku (§ 271h odst. 1 ZP).
Náhrada se vyplácí ve výši 50 % průměrného výdělku zaměstnance, zjištěného před jeho smrtí, pokud výživu poskytoval, nebo byl povinen poskytovat jedné osobě, a 80 % tohoto průměrného výdělku, pokud výživu poskytoval, nebo byl povinen poskytovat více osobám.
Od částek připadajících na jednotlivé pozůstalé se však odečte důchod přiznaný pozůstalým z důvodu smrti zaměstnance. K případnému výdělku pozůstalých se nepřihlíží (§ 271h odst. 2 ZP).
Náhrada nákladů na výživu všech pozůstalých nesmí úhrnem převýšit částku, do které by příslušela zemřelému zaměstnanci náhrada za ztrátu na výdělku (po skončení pracovní neschopnosti) zaměstnanci (samotnému) podle § 271b odst. 1 ZP, a nesmí být poskytována déle, než by příslušela zemřelému zaměstnanci podle § 271b odst. 6 ZP (§ 271h odst. 3 ZP).
Náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem
Podobně jako jednorázová náhrada nemajetkové újmy pozůstalých (dle § 271i ZP) se valorizuje i výše náhrady přiměřených nákladů spojených s pohřbem (§ 271g ZP).
Náhrada je poskytována do výše nejméně jedenapůlnásobku průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém na tuto náhradu vznikne právo (§ 271i odst. 2 ZP), takže i tady dochází k valorizaci na základě údajů vyhlášených MPSV ve Sbírce zákonů (§ 271g odst. 3 ZP).
Maximální částkou náhrady přiměřených nákladů spojených s pohřbem je tak pro rok 2024 částka 63 641 Kč čili po zaokrouhlení na celé stokoruny nahoru 63 700 Kč oproti dosavadním 59 000 Kč pro rok 2023.
Od přiměřených nákladů spojených s pohřbem se odečítá pohřebné. Náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem přísluší tomu, kdo tyto náklady vynaložil (§ 271g odst. 1 ZP).
Zvyšuje se také hodnota bodu pro odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění
Jednorázová náhrada za bolest a za ztížení společenského uplatnění se vypočítá tak, že bodové ohodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění stanovené nařízením vlády se násobí hodnotou bodu.
Hodnota bodu se rovněž odvozuje od průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné na základě údajů Českého statistického úřadu za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, v němž vznikla povinnost provést hodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění.
Jeden bod má hodnotu 1 % takto zjištěné výše průměrné mzdy. Hodnota bodu se proto zvyšuje od 1. 1. 2024 z 393 Kč na 424 Kč, pokud se provádí lékařské hodnocení bolesti a následků pracovního úrazu nebo nemoci z povolání v roce 2024.