Nezaměstnanost: Noční můra Evropanů

Všechny vyspělé země světa se potýkají s nezaměstnaností a její snižování patří mezi hlavní priority jednotlivých domácích vlád. Nejvíce je potom pozornost zaměřena na snižování nezaměstnanosti padesátníků, mladých lidí do 25 let a na snižování dlouhodobé nezaměstnanosti. Celkově můžeme říci, že míra nezaměstnanosti je v současné době ve všech vyspělých zemích poměrně nízká a rozdíly oproti minulosti jsou podstatně menší - nejnižší nezaměstnanost je v Norsku (2,7 %) a nejvyšší na Slovensku (10,8 %).

Evropané mají z nezaměstnanosti obavy

Jednotlivé regiony ve všech vyspělých zemích světa jsou různě bohaté a samozřejmě i míra nezaměstnanosti se liší region od regionu. Ve všech zemích je nejnižší míra nezaměstnanosti ve velkých městech, kde je dostatek pracovních příležitostí i podmínek pro úspěšné podnikání a široká základna koupěschopného obyvatelstva. V okrajových, převážně na zemědělství orientovaných regionech je míra nezaměstnanosti nejvyšší.

Nezaměstnanost dělá starosti všem občanům a z případné ztráty zaměstnání mají Evropané velké obavy. Více jak třetina Evropanů považuje nezaměstnanost za nejdůležitější problém hospodářství. Největší obavy z případné nezaměstnanosti mají Němci, Poláci a Francouzi. Naopak nejméně nezaměstnanost trápí Brity a Nizozemce - tedy země s tradičně nízkou nezaměstnaností.

Počet rodin, kde ani jeden člen nepracuje a jsou v celé míře závislé na sociálních dávkách, v Evropě neklesá, ani přes snižující se míru nezaměstnanosti. Každý desátý Evropan v produktivním věku žije v domácnosti závislé na státních příspěvcích a dávkách. Tito občané nejsou rodinou motivováni k hledání práce a všichni členové rodiny se stávají postupně dlouhodobě nezaměstnanými. Celé rodiny si tak zvykají na život bez práce, ztrácejí pracovní návyky a zvykají si na štědrý sociální evropský systém.

Nejméně lidí v produktivním věku žije v domácnosti, kde nikdo nepracuje, na Kypru (5,2 %). Naopak nejvíce lidí žije v „nepracovních” domácnostech v Polsku (15,3 %). Díky štědrým sociálním systémům jsou na tom evropští nezaměstnaní relativně dobře. Nejméně je chudých nezaměstnaných ve Skandinávii. Ve Švédsku, Finsku a Dánsku je díky celé soustavě státních dávek a poměrně nízkým mzdovým rozdílům ve společnosti nejméně nezaměstnaných s příjmem pod 60 % mediánu v zemi (okolo 20 %).

Nezaměstnanost žen je vyšší než mužů

Ženy jsou v Evropě častěji nezaměstnané než muži. Ve většině členských zemí Evropské unie to mají ženy při uplatnění na trhu práce těžší než muži. Za celou Evropskou unii činí nezaměstnanost žen 9,8 % oproti nezaměstnanosti mužů 7,9 %.

Nejnižší rozdíly v nezaměstnanosti dle pohlaví jsou tradičně ve Skandinávii (Dánsko, Finsko a Švédsko), zemích střední Evropy, v Nizozemí a ve Velké Británii. Ve Velké Británii, Irsku, Estonsku a Lotyšsku je jako v jediných zemích nezaměstnanost žen nižší než nezaměstnanost mužů - jedná se však pouze o minimální rozdíl. Naproti tomu nejvyšší rozdíly v nezaměstnanosti žen a mužů jsou v jižních zemích Evropy, například v Řecku činí nezaměstnanost žen 15,5 %, což je dvojnásobně více než u mužů (6,2 %). Obdobná situace je také ve Španělsku, v Itálii a Lucembursku.

Slovensko: Nejvyšší pokles nezaměstnanosti

V měsíci květnu činila míra nezaměstnanosti na Slovensku 10,5 % (dle metodiky Eurostatu). Přitom ještě v lednu 2004 byla 17 %. Nezaměstnanost se po dobu tři a půl roku postupně každý měsíc mírně snižovala a doby, kdy Slovensko spolu s Polskem vykazovalo téměř 20% nezaměstnanost , jsou již minulostí. Takové razantní snížení míry nezaměstnanosti během tak krátké doby jasně dokazuje, že slovenská ekonomika je v dobré kondici.

Dle poslední zprávy OECD Economic survey of Slovakia z počátku dubna letošního roku je Slovensko, především díky reformám v posledních letech, na dobré cestě splnit Maastrichtská kritéria a vstoupit do Evropské měnové unie počátkem roku 2009. Tento brzký vstup do měnové unie by měl mít současně pozitivní vliv na další hospodářský rozvoj země. Slovensko je hodnoceno jako jedna z ekonomicky nejúspěšnějších zemí OECD s vysokým ekonomickým růstem.

Skandinávie: Nejvíce pracujících padesátníků

Nejvíce padesátníků pracuje ve skandinávských zemích, kde z celkového počtu lidí ve věku 55 - 64 let pracuje přes 55 % obyvatel. Konkrétně ve Švédsku 69,4 %, Velké Británii 56,9 %, v Dánsku 59,5 % a ve Finsku 52,7 %. Naopak nejméně lidí ve stejné věkové kategorii pracuje v Polsku (27,2 %), na Slovensku (30,3 %) a v Maďarsku (33 %).

Občané ze skandinávských zemí jsou na tom po padesátce dle statistických údajů zdravotně nejlépe. Mají tudíž mnohem menší problémy vykonávat i fyzicky náročnější zaměstnání v předdůchodovém věku (vykouří se zde průměrně nejméně cigaret na jednoho obyvatele a spotřeba alkoholu je zde velmi nízká; současně mají Švédové, Dánové a Finové velmi kvalitní zdravotní péči). Navíc je v těchto zemích zkušený pracovník s dlouholetými zkušenostmi ceněn.

Prameny: OECD – Statistics database – Standardised Unemployment Rates (7.6.2007 Nr. v. 4.3.) a Eurostat: Pressemitteilung Nr. 93/2007