V české kotlině není příliš zvykem starat se o své poslední věci. Lidé stále ještě neradi o smrti mluví. Ti, kteří už by na ni mohli pamatovat, o ní ještě nechtějí slyšet, a ti, kterých se zdánlivě netýká, si existenci smrti téměř nepřipouštějí k tělu. Na smrt není čas, je to mlhavé cosi ukryté v daleké budoucnosti.
Když už se tak ale stane, pomiňme teď zcela zármutek ze smrti a z prázdného místa, které po zemřelém zbude. Pojďme si říct něco bližšího o hmotných záležitostech, ano, o penězích.
Když váš blízký zemře, velmi brzy se stane jedna věc: banka se to rychle dozví a zablokuje jeho účet. A to i pro lidi, kteří k němu znali všechna přístupová hesla. To může být šok třeba pro manželku, která věděla, že na manželově účtu jsou peníze, které plánovali použít na nutnou výměnu plynového kotle, nebo jinou nákladnou opravu, která se nedá odkládat. Tady může nastat neřešitelný problém.
Pokud tedy chcete své nejbližší uchránit od stresu, že zůstanou dlouhou dobu odstřiženi od peněz, které máte na účtu, než proběhne dědické řízení, je načase zařídit nejdůležitější věc: pověřit některého člena rodiny, aby měl k účtu dispoziční právo.
Dispoziční právo k účtu i po smrti
Dojděte s člověkem, kterému chcete dát dispoziční právo, na pobočku své banky. Pozor, jsou dva druhy dispozičního oprávnění. Buď můžete mí právo k přístupu na účet jen za života majitele učtu, anebo i po jeho smrti. Nezapomeňte toto při sepisování smlouvy uvést a zkontrolujte si, zda pracovník pobočky opravdu „zaklikl“ ve smlouvě správnou variantu.
Pokud totiž vaše dispoziční oprávnění končí úmrtím majitele, máte smůlu a do účtu se nedostanete dříve, než prostředky na něm zdědíte a než si u banky zařídíte buď převedení peněz na svůj účet, anebo zachování původního účtu, který si necháte převést na své jméno.
V průběhu života majitele můžete do účtu nahlížet, zadávat platební příkazy, měnit trvalé příkazy a provádět další operace, jako kdyby účet patřil vám. Jediné, co nemůžete, je měnit nastavené služby nebo účet úplně zrušit.
Pro úplnost je dobré dodat, že existuje ještě jedna možnost, jak mít neomezený přístup k penězům svého blízkého, a to je společný účet, který náleží dvěma lidem a jsou v něm rovnocennými partnery. Tedy skutečně dva majitelé, nikoli majitel a disponent. Takový účet však nabízí jen mBank.
Trvalé příkazy a SIPO fungují i po smrti majitele
I když člověk zemře, jeho běžný účet žije dál vlastním životem. Pokud si majitel účtu při jeho zřízení zvolil možnost, aby nastavené odchozí platby na trvalých příkazech, SIPO a inkasu pokračovaly i po jeho smrti, pak se také tak děje. Disponent je však může zrušit.
Disponent nemusí být nutně také dědic
Je možné, že se majitel účtu během svého života v závěti rozhodne, že jeho účet zdědí někdo jiný. Případně se tak stane v průběhu dědického řízení, pokud zemřelý člověk po sobě nezanechal závěť. Pak je disponent zodpovědný vůči ostatním dědicům (je-li jich víc) za pohyb peněz na účtu a odeslané platby. Není výjimkou, že se notář zajímá i o transakce na účtu, které se staly před smrtí majitele.
Pokud byl vlastník účtu týden před smrtí prokazatelně v nemocnici a ve stejné době odešly z účtu peníze, které nebyly součástí obvyklých trvalých příkazů, bude notář pátrat, co s nimi disponent provedl, a i tyto peníze zahrne do dědického řízení. V případě, že je disponent použil třeba pro vlastní potřebu, bude muset adekvátní část z nich vrátit ostatním dědicům.
Imobilním majitelům účtu se disponent může prodražit, ne však kvůli bance
Co si počít v případě, když potřebujete sjednat u banky dispoziční právo k účtu svého blízkého, který je však imobilní? Tato situace nastává třeba u seniorů, kteří jsou už tak slabí nebo nemocní, že je zkrátka nemáte do banky jak dostat.
Například Česká spořitelna nebo ČSOB od vás chce ověřenou plnou moc.
V případě, že je klient imobilní a potřebuje zajistit přístup k účtu osobě, která s žádným jeho účtem nedisponuje, je nutné to řešit prostřednictvím pobočky na základě úředně ověřené plné moci, která bude specifikovat, k čemu má být použita,
říká mluvčí České spořitelny Filip Hrubý. S ohledem na ochranu klienta a bezpečnost celého procesu u nás na pobočkách k účtům připojujeme disponenty pouze při jejich osobní návštěvě, kdy je celý průběh monitorován. Z toho důvodu tyto úkony neprovádíme u klientů doma.
Zatímco Spořka nemá žádné jiné podmínky, u ČSOB už vás musí znát.
Musí být splněna podmínka, že disponent už v bance vedený je. Zároveň teď také vedeme diskuse, jestli bychom pro tyto případy nevyužili kurýra, nebo i klientské centrum,
uvedla tisková mluvčí ČSOB Michaela Průchová.
Za normálních okolností ověříte dokumenty za 30 Kč na poště, jenže ani tam imobilního seniora nedostanete. Pak vám nezbývá než pozvat notáře k seniorovi.
S tím má osobní zkušenost autorka tohoto článku, která začátkem léta 2021 právě kvůli dispozičnímu oprávnění potřebovala naléhavě ověřit podpis těžce nemocné maminky. Obvolala několik notářů působících v okolí Prahy 5, ale všude ji odmítli s tím, že kvůli pandemii za klienty nechodí (zatímco nevadí, aby klienti chodili k nim do kanceláře). Až jedna notářka, která se zejména obávala, aby k mamince náhodou nezanesla covid, se uvolila, že maminku navštíví a naše podpisy ověří. Řekla si cenu včetně DPH 4000 Kč. Přijela taxíkem ze své 5 kilometrů vzdálené kanceláře, který na ni čekal, a bez roušky vplula mamince do bytu. Ověření podpisu trvalo pět minut. Cesta k disponentství se otevřela.
Možnost zřídit si disponenta bez plné moci nabízí třeba zmíněná mBank. V případě, že je klient imobilní, může si přes naši zákaznickou linku nebo e-mail požádat o nestandardní vyřízeni žádosti. Jedná se o tzv. „Žádost týkající se osob se zdravotním postižením“ a je řešena individuálně podle požadavku a možností klienta a banky. Pro přiřazení disponenta nebo spolumajitele pak můžeme použít služeb kurýra,
říká Kristýna Dolejšová, tisková mluvčí mBank.
Cesta od smrti k dědictví
- Lékař konstatuje smrt a nahlásí úmrtí matrice v místě trvalého bydliště.
- Matrika pošle zprávu příslušnému soudu a České správě sociálního zabezpečení.
- Poté sociálka zastaví výplatu důchodu, pokud se jednalo o penzistu. Jestliže se důchodce dožil dne, kdy mu pravidelně přicházela penze, pak mu ještě vyplacený důchod náleží v plné výši. Pokud se však důchodce nedožil dne splatnosti důchodu (třeba o jediný den), nejbližší splátka již nenáleží a ČSSZ si ji od banky vyžádá zpět.
- Pokud tak neučiní někdo z pozůstalých, minimálně ČSSZ (ale i notář nebo registr obyvatel) dá velmi rychle o úmrtí vědět bankám. Do druhého dne se účty zablokují a má k nim přístup pouze disponent s oprávněním nakládat s účtem i po smrti majitele.
- Soud určí notáře, který povede dědické řízení.
- Notář provede předběžné šetření, při kterém najde všechny dědice a zjišťuje rozsah majetku. Také může určit někoho z pozůstalých správcem pozůstalosti, aby dotyčný mohl jednat s úřady, tedy například s bankou, pokud běžný účet v bance nemá disponenta.
Notáře, který se postará o dědické řízení, si nemůžete vybrat, a to ani v případě, kdy váš zemřelý příbuzný u některého z notářů sepsal závěť. Nemůžete tomuto notáři zavolat a požádat ho, ať se řízení ujme, protože už se to u něj jednou řešilo. Notáře určuje soud náležící k místu trvalého bydliště nebožtíka. Musíte počkat, až vás notář sám osloví, může to trvat i několik měsíců. Jako prvního notář kontaktuje toho člověka, který měl na starosti zařizování pohřbu a na jehož jméno zní faktura od pohřební služby.
Jak probíhá „zdědění“ účtu
Po skončení dědického řízení, ve kterém jste se stali dědici bankovního účtu (usnesení o dědictví dostanete u notáře do ruky ihned), dojděte do příslušné banky s usnesením a občankou v ruce. Tam se vás zeptají, jestli chcete převést zůstatek na účtu někam jinam a tento účet uzavřít, anebo jestli zděděný účet zachováte tak, jak je, a jen se převede na vaše jméno.
Co se s penězi a s dalším majetkem zemřelého člověka stane v případě, že neměl vůbec žádné dědice? Lepší variantou je, když budoucí nebožtík myslel na své věci poslední a sepsal u notáře závěť, ve které svůj majetek někomu odkázal, třeba psím útulkům, nebo bývalé ministryni financí Aleně Schillerové jako příspěvek na fotografy. Když závěť není, pak veškerý majetek propadne státu a dostane ho na starosti Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Ten ho pak může rozprodat.
Mějte ve svých papírech pořádek, aby byli vaši příbuzní v klidu
- Založte si šanon a dokumenty do něj pečlivě roztřiďte. Nejbližším pak ukažte, kde šanon najdou.
- Smlouvy o bankovních účtech.Tyto účty po smrti spadají do dědického řízení.
- Smlouvy o spořicích produktech – stavební spoření, penzijní spoření. Není výjimkou, že senioři, kteří si to mohou dovolit, stále i ve vysokém věku spoří, a to zejména kvůli státním příspěvkům. U penzijka můžete určit obmyšlenou osobu, například manžela, partnera, děti nebo kohokoli jiného, čímž se pak dotyčný vyhne dlouhému čekání na ukončení dědického řízení a dostanete se k penězům rychleji. Obrátit se na penzijní společnost můžete hned, jakmile máte v ruce úmrtní list. Převod peněz na váš účet trvá přibližně měsíc. U stavebního spoření obmyšlenou osobu určit nelze.
- Investiční smlouvy. Veškeré investice spadají do dědického řízení.
- Smlouvy o životním pojištění. V těchto smlouvách si můžete určit tzv. obmyšlenou osobu. I zde se můžete rovnou obrátit na pojišťovnu s úmrtním listem.
- Pokud máte svého finančního poradce, je dobré na něj nechat v šanonu kontakt. Vaši blízcí nebudou po vaší smrti právě v kondici řešit finanční záležitosti a poradce jim pomůže, aby se zorientovali, uklidní je a nasměruje, co mají dělat.