Hlavní navigace

Nemocenské i za první 3 dny: co to změnilo na daních nejen brigádníků?

Autor: Depositphotos
Tomáš Zilvar

Zrušením karenční doby získali zaměstnanci hned 2 výhody. Jednak tu zásadní, že mají nárok na náhradu mzdy i v prvních 3 dnech pracovní neschopnosti, a jednak nepatrné snížení daňové zátěže.

Doba čtení: 8 minut

Sdílet

Pokud jste se jako zaměstnanci ocitli od 1. července 2019 v dočasné pracovní neschopnosti z důvodu nemoci či úrazu, znovu dostáváte peníze i za první tři dny této pracovní neschopnosti. Náhrada mzdy nebo platu je vám podle pravidel zákoníku práce vyplácena, pokud ke dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti splníte podmínky nároku na nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění.

(Pokud jste byli uznáni dočasně práce neschopnými nebo vám byla nařízena karanténa, přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náhrada mzdy nebo platu za dny, které jsou pro vás pracovními dny. A také za svátky, za které vám jinak přísluší náhrada mzdy nebo se vám plat nebo mzda nekrátí.)

ZMĚNY A NOVINKY 2019

Co se změní pro zaměstnance, seniory nebo zaměstnavatele v roce 2019

Karenční doba, tj. doba prvních tří dnů nemoci, resp. omezení, v jehož důsledku žádnou náhradu mzdy nedostáváte, byla po deseti letech zrušena. Jste tak znovu hmotně zabezpečeni po celou dobu pracovní neschopnosti, resp. od jejího počátku, a to plně. V prvních třech dnech pracovní neschopnosti se nevyplácí ani snížené plnění, jako tomu bývalo dříve, když bylo (v době, kdy ještě zaměstnavatelé nevypláceli náhradu mzdy za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti, ale nemocenské stát) nemocenské za první 3 dny nižší než od 4. dne pracovní neschopnosti.

Snížení superhrubé mzdy, takže trošičku nižší daň z příjmu

Za první tři dny nemoci vám tedy zaměstnavatelé vyplácejí 60 % průměrného výdělku. Aby tato finanční zátěž byla zaměstnavatelům kompenzována, došlo současně ke snížení odvodu pojistného na nemocenské pojištění za vás, které hradí zaměstnavatel, a to o 0,2 % z vyměřovacího základu.

Sazby pojistného činí u zaměstnavatele 24,8 % z vyměřovacího základu (namísto dřívějších 25 %), z toho 2,1 % (namísto dřívějších 2,3 %) na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti. Tímto krokem současně došlo ke snížení superhrubé mzdy (resp. jinak řečeno její konstrukce), která již nečiní 134 %, ale 133,8 % hrubé mzdy. To se projevuje v drobném snížení vaší daňové zátěže.

Na zrušení karenční doby jste tak vydělali hned dvakrát. Jednak delším zabezpečením po dobu pracovní neschopnosti a současně též o trošku nižším zdaněním. (Z pohledu zaměstnavatelů se o žádné výhodě hovořit nedá, ba spíše naopak…) A platí to nejen pro zdanění odměny plynoucí z dohody o provedení práce (to jsme si rozebrali v článku Dohoda o provedení práce: kolik vám strhnou na pojistném a na daních?) nebo dohody o pracovní činnosti (to jsme nastínili v článku Dohoda o pracovní činnosti: smlouva pro dlouhodobý úvazek na kratší pracovní dobu), ale pochopitelně i pro zdanění mzdy nebo platu z pracovního poměru, jestliže je váš výdělek takový, že jste účastni nemocenského pojištění, tedy strhává se vám ze mzdy pojištění.

Superhrubá mzda a změna se týkají jen nemocensky pojištěných zaměstnanců

Podmínkou vaší účasti na nemocenském pojištění je, že sjednaná částka započitatelného příjmu ze zaměstnání, ať již na dohodu o pracovní činnosti, nebo v rámci pracovního poměru, za kalendářní měsíc činí aspoň částku rozhodnou pro účast na pojištění (tzv. rozhodný příjem). Přičemž od 1. 1. 2019 činí částka rozhodná pro vaši účast na nemocenském pojištění 3000 Kč.

Pokud patříte mezi zaměstnance činné na dohodu o provedení práce, která má zvláštní pravidla (o nichž jsme psali v článku Dohoda o provedení práce: u příjmu nad 10 000 Kč měsíčně odvedete více), jste účastni pojištění, jestliže je vám zúčtován započitatelný příjem v částce vyšší než 10 000 Kč, tedy od 10 001 Kč. Přičemž jste účastni pojištění jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání této dohody, do nichž vám byl zúčtován zaměstnavatelem započitatelný příjem z dohody o provedení práce v částce vyšší než 10 000 Kč.

(Dále jste rovněž účastni pojištění, jestliže jste vykonávali v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více dohod o provedení práce a úhrn započitatelných příjmů z těchto dohod dosáhl v kalendářním měsíci aspoň částku 10 001 Kč. Příjmy z dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele se tedy sčítají.)

Jste-li účastni nemocenského pojištění, jste zároveň poplatníky pojistného na nemocenské pojištění a rovněž na zdravotní a důchodové pojištění.

(Pokud příjem na základě dohody o pracovní činnosti nebo pracovního poměru nedosáhne v rozhodném období kalendářního měsíce výše 3000 Kč a na základě dohody o provedení práce nedosáhne 10 001 Kč, vám se pojištění nestrhává a pochopitelně jej neplatí ani zaměstnavatel. Pokud pracujete kupř. jak na dohodu o pracovní činnosti, tak současně na dohodu o provedení práce u jednoho a téhož zaměstnavatele, když vám z první dohody plyne příjem např. 2400 Kč a z druhé třeba 8400 Kč, pojistné se neplatí.)

Záloha na daň při učinění prohlášení k dani

Pro způsob zdanění je rozhodující, zda jste učinili prohlášení k dani, nebo ne, tedy zda jste podepsali, či nepodepsali tzv. růžový papír. Pokud učiníte na příslušný kalendářní rok prohlášení k dani, pak zaměstnavatel vypočte zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti ze základu pro výpočet zálohy, zaokrouhleného do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru. Zálohy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. Základem pro výpočet vaší měsíční zálohy na daň je úhrn příjmů ze závislé činnosti zúčtovaný nebo vyplacený za kalendářní měsíc a zvýšený o pojistné, které platí zaměstnavatel sám za sebe z titulu zaměstnávání zaměstnanců. Tedy příjem v podobě tzv. superhrubé mzdy. Vypočtenou měsíční zálohu na daň zaměstnavatel, u kterého jste učinili prohlášení k dani, sníží nejprve o prokázanou částku měsíční slevy na dani (měsíční základní slevu na poplatníka, popř. slevu na invaliditu a slevu na studenta) a následně o prokázanou částku měsíčního daňového zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.

Pokud jste neučinili prohlášení, sráží vám zaměstnavatel srážkovou daň. Pro výpočet srážkové daně se zaokrouhluje základ daně na celé koruny dolů a rovněž daň zvláštní sazbou se zaokrouhluje na celé koruny dolů.

Srážková daň z odměny z dohody o pracovní činnosti

Limit pro uplatnění patnáctiprocentní srážkové daně ze mzdy či platu z pracovního poměru nebo odměny z dohody o pracovní činnosti odvisí od výše částky rozhodné pro vaši účast na nemocenském pojištění, která, jak už bylo uvedeno, činí od 1. 1. 2019 3000 Kč.

(Pokud bude v budoucnu valorizován limit pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, změní se i limit pro uplatnění srážkové daně.)

Tady je však nutno zdůraznit, že zatímco se srážková daň použije (pokud jste neučinili prohlášení k dani) pro příjmy v úhrnné výši nepřesahující u téhož zaměstnavatele za kalendářní měsíc částku 3000 Kč čili do 3000 Kč včetně, jste účastni nemocenského pojištění, jestliže sjednaná částka započitatelného příjmu za kalendářní měsíc činí alespoň částku 3000 Kč, tedy od 3000 Kč.

Pojistný i daňový limit jsou sice co do částky stejně vysoké – 3000 Kč, ale zákon o nemocenském pojištění hovoří o tom, že nemocenské pojištění vzniká od uvedené částky (když jí příjem dosahuje: „činí aspoň“), zatímco zákon o daních z příjmů, že srážkovou daň lze uplatnit do oné částky (když ji příjem nepřesahuje: „příjem nepřesahující“).

  • Do částky 2999 Kč hrubého výdělku včetně tak nevzniká účast na nemocenském pojištění (tedy ani povinnost platit pojistné odvody) a lze uplatnit srážkovou daň.
  • U částky právě a přesně 3000 Kč hrubého výdělku již vzniká účast na nemocenském pojištění (a sráží se pojistné odvody), ale ještě lze uplatnit srážkovou daň.
  • U částky od 3001 Kč hrubého výdělku vzniká účast na nemocenském pojištění (a sráží se pojistné odvody) a už nelze uplatnit srážkovou daň.

Srážková daň z odměny z dohody o provedení práce

Příjmy zúčtované nebo vyplacené vám zaměstnavatelem jsou samostatným základem daně pro zdanění patnáctiprocentní srážkovou daní, jedná-li se o příjmy plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč. Za předpokladu, že jste u tohoto plátce daně nepodepsali prohlášení k dani. Z příjmu plynoucího na základě dohody o provedení práce, pokud je do částky 10 000 Kč za kalendářní měsíc včetně, se tedy odvádí srážková daň, jestliže jste neučinili u tohoto zaměstnavatele prohlášení k dani. Limit pro možnost uplatnění srážkové daně a neplacení pojistného z důvodu neúčasti na nemocenském pojištění je tak u dohody o provedení práce zcela stejný, maximem je příjem ve výši 10 000 Kč za měsíc. (Naopak od 10 001 Kč vzniká účast na nemocenském pojištění a nelze použít srážkovou daň, nýbrž se sráží záloha na daň.)

V článku Dohoda o provedení práce: kolik vám strhnou na pojistném a na daních? jsme uvedli 7 příkladů k dohodě o provedení práce, které jsou i nadále platné jako návod pro zdanění. U příkladu sedmého došlo ke změně z důvodu snížení superhrubé mzdy od 1. 7. 2019 v důsledku snížení pojistné zátěže pro zaměstnavatele, jak jsme uvedli v úvodu článku, ovšem na čisté odměně se změna v praxi neprojeví, nepatrně nižší zdanění se projeví až při zúčtování záloh na daň po skončení zdaňovacího období. Zopakujme si onen příklad.

Příklad

Zaměstnanec, který je studentem, měl (např. za květen 2019) odměnu z dohody o provedení práce ve výši 14 000 Kč, přičemž podepsal prohlášení k dani. Z hrubé odměny se srazí sociální pojištění ve výši 6,5 %, tedy 910 Kč (14 000 × 0,065) a zdravotní pojištění ve výši 4,5 %, tedy 630 Kč (14 000 × 0,045).

Superhrubá odměna se pro účely zdanění vypočítá navýšením hrubé odměny o 34 %, činí tedy 18 760 Kč (14 000 × 1,34) zaokrouhleno na celé stokoruny nahoru na 18 800 Kč.

Zálohová daň z příjmu činí 15 % ze superhrubé odměny 18 800 Kč, tedy 2820 Kč. Daň se ovšem sníží o slevu na dani ve výši 2405 Kč, takže činí jenom 415 Kč.

Čistou odměnu dostaneme odečtením odvodů od hrubé odměny, tedy 14 000 Kč – 910 Kč – 630 Kč – 415 Kč, činí tak 12 045 Kč.

tipli

Nyní (např. za září 2019) se superhrubá odměna vypočítá navýšením hrubé odměny na 133,8 %, činí tedy 1,338 × 14 000 Kč čili („jen“) 18 732 Kč, ale protože je nutno ji zaokrouhlit pro účely výpočtu zálohy na celé stokoruny nahoru čili (znovu) na částku 18 800 Kč, což je stejná částka jako za červen 2019, výsledek – výše zálohy ani čisté měsíční odměny se nezmění.

Jaký je rozdíl?

Jestliže se v daném případě neprojevila změna na výši zálohy, projeví se na celkovém daňovém odvodu, i když pochopitelně jen nepatrně. Měsíčně jde reálně o pouhých 15 % z rozdílu mezi částkou 18 760 Kč a 18 732 Kč čili 0,15 × 28 Kč čili 4,20 Kč. Za 12 měsíců pak zhruba 51 Kč. Lidově řečeno: nic moc, ale pochopitelně, čím vyšší příjem, tím vyšší rozdíl. Na změnu však bylo třeba upozornit, protože ne vždy nyní bude superhrubá odměna či mzda nebo plat po zaokrouhlení představovat stejnou částku jako před popsanou změnou.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).