Hlavní navigace

Kolik musíte vydělávat, abyste měli nárok na nemocenské dávky?

25. 10. 2018
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Kdo chce ušetřit na povinných odvodech, se ale spíše zeptá, kolik si smí nejvíce vydělat, aby je nemusel platit. Rozhodná částka příjmu pro účast na nemocenském pojištění se od 1. 1. 2019 zvyšuje, ale u dohody o provedení práce zůstává zatím stejná. Přiblížíme uvažované novinky v nemocenském a vůbec celém sociálním pojištění.

Účast na systému státem provozovaného nemocenského pojištění je pro vás jakožto zaměstnance povinná. Od povinné účasti v něm je odvozována i povinná účast v dalších veřejných pojistných systémech, jako je systém důchodový a zdravotní.

(Pokud jste podle pravidel úpravy nemocenského pojištění jeho účastníkem, a jste proto povinni k odvodům na nemocenské pojištění, jste povinni platit i na důchodové pojištění a zdravotní pojištění.)

Výjimky jsou stanoveny jen z toho důvodu, že u osob s nízkými příjmy by administrativní i finanční náročnost spojená s prováděním pojištění nebyla adekvátní nízké výši vypočtené dávky. Proto je stanovena hranice příjmu pro vznik a trvání účasti výdělečně činných osob na nemocenském pojištění, která se od 1. 1. 2019 zvyšuje z 2500 Kč na 3000 Kč.

Dosud tedy platí, že jako zaměstnanci v pracovním poměru nebo činní na základě dohody o pracovní činnosti účastni nemocenského pojištění máte nárok na nemocenské dávky a současně jste povinni platit pojistné, pokud váš příjem dosahuje 2500 Kč měsíčně. Od 1. 1. 2019 se hranice příjmů posune na 3000 Kč.

U dohody o provedení práce je tomu jinak, ale k tomu se ještě dostaneme podrobněji.

Výdělek jen do 3000 Kč a nepočítá se na důchodové pojištění

Znamená to, že pokud vyděláváte takto málo a jste zaměstnáni na dohodu o pracovní činnosti, popř. jste v pracovním poměru, tak pokud si vyděláte nyní do 2499 Kč za měsíc a nově od ledna 2019 do 2999 Kč, není, resp. nebude vám sráženo pojistné, ale zároveň nemáte, resp. nebudete mít nárok na nemocenské dávky, ani se vám zaměstnání nepočítá, resp. nebude počítat pro důchodové pojištění (pokud jde o potřebná léta, jakož i vyměřovací základ).

Má to tedy své výhody – můžete si (pokud nyní vyděláváte právě v intervalu od 2500 Kč do 2999 Kč měsíčně) vydělat od 1. 1. 2019 více (o 500 Kč) i bez odvodů, bez pojistné zátěže, takže budete mít více peněz v hrubém i čistém. Ale i nevýhody – přijdete o některé nároky v sociální oblasti.

Vláda bude nižším pojistným odvodům bránit

Pouze pokud jste činní na základě dohody o provedení práce, je stanovena speciální hranice pro účast na nemocenském pojištění, a tou je příjem vyšší než 10 000 Kč (podrobně jsme o tom psali v článku Dohoda o provedení práce: u příjmu nad 10 000 Kč měsíčně odvedete více).

Vychází se z předpokladu, že dohoda o provedení práce není vaším dlouhodobým zdrojem příjmu. V praxi však panuje jiná situace. Existují případy, kdy je dohoda o provedení práce využívána i po dobu mnoha měsíců až několika let, např. kombinací několika dohod od různých subjektů. A právě tímto faktem a souvisejícími argumenty vláda zdůvodnila negativní stanovisko, které zaujala k poslaneckému návrhu zákona (sněmovní tisk č. 182 v právě probíhajícím volebním období Poslanecké sněmovny), na jehož základě by se částka rozhodná pro účast na nemocenském pojištění z dohody o provedení práce zvýšila z dosavadních 10 001 Kč na 11 501 Kč, když by zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce byli účastni nemocenského pojištění (jakož i důchodového a zdravotního pojištění) za předpokladu, že by jim byl měsíčně zúčtován započitatelný příjem v částce vyšší než 11 500 Kč.

Mohli byste si tedy v zaměstnání vydělat až 11 500 Kč měsíčně, aniž byste platili pojistné, odváděli byste jenom daně (a jistě víte a mnohokrát to bylo na Měšec.cz, že jak odvedenou srážkovou daň z odměny z dohody o provedení práce, tak zálohy na standardní daň můžete následně získat zpět).

Vláda ve svém nesouhlasném stanovisku k návrhu zákona konstatuje, že z hlediska sociálního pojištění není žádný věcný důvod, abyste jako zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce byli oproti ostatním zaměstnancům vyloučeni z účasti na nemocenském pojištění při výkonu stejné práce.

Návaznost na daňovou problematiku

Vedle toho také vláda předkladatelům zákona vytkla, že navržená změna zákona o nemocenském pojištění měla být doprovázena také změnou zákona o daních z příjmů, s čímž lze rozhodně souhlasit. U dohody o provedení práce má totiž stanovená hranice příjmu pro účast na nemocenském pojištění ve výši 10 000 Kč přímou návaznost na uplatnění srážkové daně pro tento druh příjmu podle § 6 odst. 4 písm. a) ZODP, a to také do výše příjmů nepřesahujících za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč.

Návrh zákona v předloženém znění bez současné související, resp. navazující novelizace zákona o daních z příjmů by tedy vedl k tomu, že na příjmy vyšší než 10 000 Kč měsíčně by srážková daň nemohla být uplatněna, ačkoliv by až do částky 11 500 Kč nepodléhaly pojistným odvodům, což by mohlo dotčeným způsobit zbytečné administrativní potíže. Vláda hovoří jen o daňových poplatnících, tedy zaměstnancích, ale administrativní komplikace by nedokonalá („nedotažená“) úprava zajisté přinesla i zaměstnavatelům. V případě odvodů z odměny z dohody o provedení práce by existovalo příliš mnoho variant a v praxi by skutečně vznikal zmatek.

Pro zdanění příjmů vyplácených za práci na základě uzavřené dohody o provedení práce je rozhodnou jednak výše těchto příjmů vyplácených zaměstnanci za kalendářní měsíc (uvedli jsme, že kritickou hranicí je 10 000 Kč, resp. 10 001 Kč), a pak také ta skutečnost, jestli jste podepsali u zaměstnavatele prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZODP (tzv. růžový papír) – Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti pro zdaňovací období (část zdaňovacího období).

Co říká zákon

Podle § 6 odst. 4 ZODP příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně – zaměstnavatelem – jsou samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, jedná-li se o příjmy plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, a vy jste u tohoto plátce daně nepodepsali prohlášení k dani.

Z příjmu plynoucího na základě dohody o provedení práce, pokud jeho výše nepřekročí částku 10 000 Kč za kalendářní měsíc, sráží tedy zaměstnavatel při výplatě daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně ve výši 15 %, avšak jen v případě, že jste nepodepsali u tohoto zaměstnavatele prohlášení k dani. Pokud máte příjem z dohody o provedení práce do 10 000 Kč za měsíc a podepsali jste prohlášení k dani, sráží se zálohová daň 15 %, ale současně se zohledňuje daňová sleva na poplatníka.

dan_z_prijmu

Pokud příjem za práci na základě dohody o provedení práce překročí stanovený limit (10 000 Kč), sráží zaměstnavatel při výplatě takového příjmu zálohu na daň z příjmů ze závislé činnosti sice také ve výši 15 %, ale při stanovení základu pro výpočet zálohy musí váš příjem navýšit o povinné pojistné, a to o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na veřejné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnavatel, takže se daň počítá ze „superhrubé“ mzdy (odměny), avšak na druhou stranu zase přihlíží ke slevě na dani, která vám náleží. Současně i vy platíte z odměny pojistné a jste účastni důchodového a nemocenského pojištění.

Tabulka č. 1: Zdanění dohody o provedení práce při odměně do 10 000 Kč
Podepsané prohlášení poplatníka (zálohová daň 15 % minus sleva na dani) Nepodepsané prohlášení poplatníka (srážková daň 15 %)
Zdravotní pojištění Ne Ne
Sociální pojištění Ne Ne
Zdanění dohody o provedení práce při odměně od 10 001 Kč
Podepsané prohlášení poplatníka (zálohová daň 15 % minus sleva na dani) Nepodepsané prohlášení poplatníka (srážková daň 15 %)
Zdravotní pojištění Ano Ano
Sociální pojištění Ano Ano

Jak to dopadne?

Takže uvidíme, jestli předkladatelé svůj návrh zákona dopracují do řádné podoby a zda se jim ho podaří prosadit proti vůli vlády. Ta vcelku pochopitelně říká, že realizace návrhu zákona by měla negativní dopad nejen na státní rozpočet, jehož příjmem je i pojistné na sociální zabezpečení zahrnující mj. peníze odvedené na nemocenské pojištění, ale zprostředkovaně také na příjmy systému veřejného zdravotního pojištění. Snížil by se tak totiž počet pojištěnců, kteří jsou povinni odvádět pojistné na veřejné zdravotní pojištění, protože výše částky, od níž vzniká povinnost za zaměstnance odvádět pojistné na veřejné zdravotní pojištění, se odvíjí od již zmíněné hranice pro povinnost platit pojistné na nemocenské pojištění.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).